Odpovídající respondenti

1. Odpovídající respondenti • 9 odpovědí - obvykle management (7 odpovědí + 1x sekretářka), 1 odpověď z administrativy • 6 firem lze označit jako doručovatelské, ostatní jako softwarové

2. Zaměření firem při využívání adres • souvisí s předmětem činnosti firem, respektive oddělení respondenta • 44,4% plánování tras a navigace, 22,2% přesné umisťování/doručování • zbytek státní správa (22,2%) a obchod (11,1%)

3. Využívané adresní prvky • 89% respondentů využívá klasické adresní prvky (avšak bez Obce a PSČ) a souřadnice polohy; PSČ využívá 77,7% dotázaných, Obec 66,7% • administrativní jednotky v adrese využívá 55,5% • jen 22,2% uživatelů využívá i čísla bytů a jiné adresní prvky

4. Programové vybavení • zastoupení je poměrně vyrovnané - navigační systémy využívá 55,5% dotázaných (slabší převaha Garminu), • po 22,2% má ESRI a MapServer • jednotlivě zastoupen GRASS, MySQL a PostGIS • 44,4% uživatelů využívá jiné produkty - obvykle vlastní řešení nebo neplacené webové služby jako Google Maps apod.

5. Oblast využívání dat • 33% EU • 44% celá ČR • 11% kraj • 11% okres

6. Dodávání dat • 44% od centrálního správního orgánu • 33% soukromá firma • 22% vlastní sběr

7. Předávání dat • obvykle po internetu (55% + 11% e-mail), ale i od klientů, což záleží na systému přijímání objednávek (11%) • pouze 11% na CD/DVD

8. Aktualizace dat • značný rozptyl v odpovědích, víceméně každá odpověď unikátní: od on-line po roční • nespokojenost s aktualizací u těch, kteří aktualizují jednou ročně • těžko lze vyslovit závěry pro respondenta, který přebírá adresní informace od klientů (adresátů) a s frekvencí aktualizace spokojen není - nejspíše nepochopil, že se nejedná o jednotlivé objednávky, ale o aktualizace dat, na základě kterých adresáty vyhledají

9. Podmínky přebírání adres ze serveru • obvykle odpovědi vyplývající ze zájmu podnikatele - totiž minimalizace nákladů • jeden respondent upřednostňuje stahování změnových dat, další by preferoval v rámci VFK

10. Dostatečnost pokrytí adres • 22% respondentů považuje za nedostatečné

11. Nepřesnosti způsobující problémy • problém zvláště s chybějícími adresami 66,7%, chybně uvedenými a nejasnými (po 44,4%) • třetina uživatelů se potýká se zastaralými adresami a 22,2% s nesprávně lokalizovanými • specificky je vyjmenován problém spadající do kategorie nejasná adresa - více orientačních čísel na jednom č.p., avšak dle další otázky se jedná spíše o chybu datového modelu nebo softwaru (používají ESRI a MapServer) • jeden uživatel problémy nemá

12. Důsledky chyb • převažuje bloudění při doručování respektive navigace řidiče (ovlivněno pozicí respondenta) • v jednom případě je množství chyb považováno za nevýznamné

13. Úprava dat • 2/3 uživatelů data ještě upravují • je otázka, na kolik je toto číslo relevantní - na další otázku reagoval správně jen jeden uživatel, který při konkretizaci napsal, že žádné úpravy nedělají • 44,4% uživatelů data opravuje po třetině dochází k doplnění vlastních informací a změnám formátu • v typu úprav není žádná závislost na zaměření firmy

14. Požadovaná funkčnost • těsná většina 55% by ocenila možnost hlášení chyb • 44% vyhledávání nejbližšího adresního místa • 33% ověření adresy a indikace zpochybněné adresy uživatelem • z dalších odpovědí relevantní možnost stažení kompletní databáze

15. Požadované další součásti adresy • 2/3 uživatelů by ocenili informace o městské části nebo části obce • 55% souřadnice • 1/3 parcelní číslo • po 1/5 název KÚ, POÚ, sídlo pošty, pomístní názvosloví • jeden uživatel by uvítal název ORP, jiný uživatel navrhuje informaci o stavebním úřadu

16. Zpracování adres - počet pracovníků • obvykle do 5

17. Náklady na pořízení a zpracování adres • ve všech případech zvoleny nejnižší intervaly (do 100 tis. Kč)

18. Úspory při poskytování adres XML webovou službou • 5x odpověď ve stylu nevíme • 3x žádné

19. Analýza bloku Využívání adres • většina respondentů se zaměřuje na dodavatelské služby, tudíž většinou využívá navigační systémy případně vlastní řešení • zpracovatelé dat používají GIS programy od ESRI, MapServer, GRASS a PostGIS • většina uživatelů zpracovává data minimálně na celostátní úrovni

20. Analýza bloku Získávání adres • převládá dodávání dat od centrálních orgánů a soukromých firem pomocí internetu • frekvence aktualizace dat se značně liší a je většinou považována za dostatečnou

21. Analýza bloku Kvalita adres • většina uživatelů považuje data za dostatečně pokrývající prostor i obsah, avšak potýká se chybami v datech, které vedou k nízké produktivitě při práci s daty • data jsou obvykle ještě dále upravována, zvláště opravami chyb, změnami formátu a doplněním

22. Analýza bloku Zlepšení • odpovědi souvisí se spokojeností s kvalitou dat - respondenti by přivítali zvláště možnost hlásit chyby a zpětné geokódování • rozšíření modelu dat by se mělo soustředit na dodání informace o městské části nebo části obce a doplnění souřadnic, případně parcelního čísla

23. Analýza bloku Náklady • respondenti se vzácně shodli v tom, že náklady na pořízení i zpracování mají nízké - do 100 tis. Kč ročně

24. Srovnání s výsledky EURADIN I • jiná struktura respondentů - v EURADINu velké zastoupení státního sektoru, poměrně rovnoměrné rozdělení • proto i minimální podíl poskytovatelů doručovacích služeb (jen 5 ze 108) • využívání adresních prvků (ot. 7) je podobné v EU i u nás, avšak větší podíl jiného typu adresování • podobné prostorové využití adres (ot. 10) jako u nás i v EURADINu, avšak u nás více mezinárodního přesahu na úkor lokálních a regionálních služeb

25. Srovnání s výsledky EURADIN II • zdroj dat (ot. 11) je v rámci EU a ČR nesouměřitelný jak vzhledem k systému správy adres, tak vzorku respondentů • hodnocení četnosti aktualizace dat (ot. 13 a 14) dopadlo v obou průzkumech podobně • podobné výsledky byly i otázce dostatečnosti pokrytí adres (ot. 16) • naopak v EU se uživatelé setkávají s jednotlivými typy chyb (ot. 17) přibližně v rovnoměrném pásmu kolem 25% (19% nejasné adresy až 29% nepřesné adresy) • avšak důsledky chyb (ot. 18) jsou hodnoceny podobně, alespoň z hlediska soukromých firem, které byly výlučně zastoupeny v našem průzkumu

26. Srovnání s výsledky EURADIN III • uživatelé v EU projevili větší fantazii při požadování dalších informací (ot. 22) - kategorizace zájmových bodů a budov, užití budov, metadata ke geokódům (co souřadnice označují) • podobně dopadly otázky týkající se cen (24 a 25), avšak v průzkumu EURADIN byly podhodnocené náklady přesto o 3 řády vyšší • otázka týkající se úspor, pokud by adresy byly poskytovány jinak (ot. 26) byla v průzkumu EURADIN formulována obecněji a umožňovala jen odpovědi ano-ne-nevím (Přinesl by vám lepší zdroj adres nové obchodní možnosti?), avšak nevědělo jen 10% respondentů, nadpoloviční většina souhlasila