IDENTIFIKÁTOR MATERIÁLU: EU - 6- podnebi_CR

1. IDENTIFIKÁTOR MATERIÁLU: EU - 6- podnebi_CR

2. Podnebí České republiky

3. Podnebný pás ……………….. podnebný pás, je ovlivněna jak oceánickými tak kontinentálními vlivy, velký vliv na podnebí má: - ………………………, - ………………………, - ……………………….

4. Řešení Návětrná a závětrná strana, orientace svahu vůči slunci, nadmořská výška.

5. Nadmořská výška Se stoupající nadmořskou výškou klesá teplota vzduchu – teplotní gradient – v létě na každých 100 m o 0,63 °C Ovlivňuje množství srážek, jejich intenzitu a druh – s nadmořskou výškou přibývá množství srážek a zvyšuje se podíl pevných srážek, nejdeštivější oblast - ………………………………………………… s průměrným ročním úhrnem srážek 1705 mm,

6. Řešení Stanice Bílý Potok v Jizerských horách.

7. Návětrná a závětrná strana Rozdíl v množství srážek, dešťový stín – závětrná strana – málo srážek.

8. Orientace svahu vůči Slunci Svahy přivrácené k jihu, jihovýchodu, jihozápadu jsou vždy teplejší a dříve na nich taje sníh.

9. N základě průměrných teplot a srážek , počtu dnů se sněhovým pokryvem, počtu jasných a zamračených dnů řadíme ČR do tří oblastí: - chladná oblast, - mírně teplá oblast, - teplá oblast. Charakterizuj podle klimatické mapy v atlase podnebné oblasti? Kde je v ČR chladná oblast, kde je mírně teplá a kde teplá oblast? Použij atlas?

10. Nej. v podnebí České republiky Doplň údaje… Nejsušší oblast – ……………………………………………………. nejvíce dnů se sněhem – ……………………………………………………. nejvyšší sněhová pokrývka – ……………………………………………………. nejvyšší naměřená teplota vzduchu – ……………………………………………………

11. Doplň údaje… nejteplejší oblast – ……………………………………………………. nejnižší naměřená teplota vzduchu – ……………………………………………………. nejdeštivější místo – ……………………………………………………. nejchladnější místo – ………………………………………………........

12. Řešení Nejsušší oblast – dolní Poohří, Kladensko a Rakovnicko, všechna tato území leží ve srážkovém stínu Krušných hor, nejnižší průměrný roční úhrn srážek bývá naměřen u Chomutova a je to kolem 410 mm, nejvíce dnů se sněhem – na Sněžce leží sníh průměrně 186 dní v roce, nejvyšší sněhová pokrývka – v roce 1924 bylo na Lysé hoře v Beskydách naměřeno 380 cm, nejvyšší naměřená teplota vzduchu – byla 40,2°C, a to v roce 1983 v Praze,

13. nejteplejší oblast – Dolnomoravský úval a Pražská kotlina, v těchto oblastech také leží místa s nejvyšší průměrnou roční teplotou (Hodonín 9,5°C, Praha Karlov 9,4°C), nejnižší naměřená teplota vzduchu – měla hodnotu – 42,2°C a byla naměřena v roce 1929 u Českých Budějovic, nejdeštivější místo – stanice Bílý potok v Jizerských horách s průměrným ročním úhrnem srážek 1705 mm, nejchladnější místo – vrchol Sněžky v Krkonoších s průměrnou roční teplotou 0,2°C.

14. Použitá literatura 1. Text: KASTNER, Jiří, Milan HOLEČEK a Libor KRAJÍČEK. Zeměpis naší vlasti. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2002. ISBN 80-86034-48-8. NOVOTNÁ, Marie. Česká Republika. Brno: Scientia, 2001, 145 s. ISBN 80-7183-229-4. HERINK, Josef a Jiří KASTNER. Školní atlas České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2002. ISBN 80-7011-657-9.