Mezinárodní organizace a rozvoj

1. Mezinárodní organizace a rozvoj Mezinárodní organizace

2. Rozvoj • Ortodoxní a kritický přístup • Ortodoxní: • soustředí se na růst HDP a míru industrializace • Chudoba a zaostávání jsou výsledkem iracionálních státních zásahů a regulací • Rozvoj nastane, když se země zapojí do světového obchodu, přijme tržní ekonomiku a minimalizují se státní zásahy do ekonomiky • Hlavními překážkami rozvoje: vysoký růst populace, korupce a přílišné utrácení státu • Nejchudší země mají vysoký populační růst, který narušuje jejich ekonomický rozvoj. Zahraniční pomoc skončí v rukou úředníků a politiků. Přílišné utrácení podporuje veřejný dluh. • Chudobu lze překonat přijetím tržních reforem a minimalizací zásahů státu do ekonomiky

3. Rozvoj • Kritická: • Rozvoj je schopnost lidí dosáhnout vlastním úsilím svých materiálních a nemateriálních potřeb • Každá společnost má vlastní standardy kvality života a rozvoje • Rozvoj se měří různými kritérii: • Plnění základních lidských potřeb – výživa, přístup ke zdravotnictví • Stav životního prostředí • Politické zastoupení chudých vrstev v politickém systému • HDP nedokáže změřit rozdíly mezi chudými a bohatými → sociální nerovnost je v rozvojových zemích vysoká • Ortodoxní přístup nebere do úvahy kolonialismus a koloniální dědictví • Je třeba také porozumět přerozdělování bohatství mezi a uvnitř společností → každý nemusí mít užitek z volného obchodu (x ortodoxní)

4. Dluh • Ortodoxní i kritický přístup se shodnou, že hlavní překážkou rozvoje je vysoké zadlužení rozvojových zemí • Příčiny dluhu • Ortodoxní: příčiny jsou endogenní, spočívají v excesivním utrácení vlád • Např. vlády podporují vzdělávací, zdravotnické služby, ale nedostatečně vybírají daně • Půjčují si, aby udržely nízké ceny energií a domácích výrobků, často vydržují ohromné armády • Korupce

5. Dluh • Kritický: zdůrazňuje exogenní příčiny • Dluh se začal akumulovat v 70.letech, kdy bylo půjčování peněz levné • Dluh narostl po 1. ropném šoku 1973-1974 • Rozvojové země si musely půjčovat, aby mohly uspokojit domácí energetické potřeby • Snížení exportu • 2. ropný šok 1978-79 vedl ke kolapsu exportu v mnoha zemích • Banky byly zaplavené petrodolary – chtěly půjčovat • Brzy se ale úrokové sazby výrazně zvýšily → vlády si půjčovaly na to, aby umořily úroky z předchozích dluhů

6. Dluh • Ortodoxní a kritický přístup je zakotvený v různých mezinárodních organizacích zabývajících se rozvojem • Ortodoxní ve Světové bance a Mezinárodní měnový fond • Kritický naopak v UNCTAD a UNDP

7. Skupina Světové banky • Skupina Světové banky (186 členů) • 4 části: • Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj (IBRD) • Mezinárodní finanční korporace (IFC) • Mezinárodní rozvojová asociace (IDA) • Multilaterální investiční garanční agentura (MIGA) • Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů (ICSID)

8. Skupina Světové banky • IBRD patří mezi brettonwoodské instituce • Nezávislá agentura začleněná do systému OSN a je odpovědná za multilaterální půjčky OSN • Sídlo: Washington • Původně se soustředila na rekonstrukci v Evropě • Teprve na konci 50. let se půjčky začaly orientovat na země 3. světa • Multilaterální půjčování bylo doplňkem soukromých půjček a mělo za cíl podpořit domácí a zahraniční investice

9. Skupina Světové banky • Půjčuje za nižší úrok než komerční banky, splatnost 25-35 let • Půjčuje jen vládám • Je financována členskými státy • přímo má k dispozici jen omezené množství prostředků (členské státy musí platit jen 20 % jejich kvóty ve volně směnitelných měnách, zbylých 80 % si může banka kdykoliv vyžádat) • Dalším zdrojem financování je půjčování na světových kapitálových trzích a splácení dřívějších půjček

10. Skupina Světové banky • Mezinárodní finanční korporace: • 1956 • Cílem je podpořit soukromé investice v rozvojových zemích • V r. 1989 vytvořila Mezinárodní skupinu pro cenné papíry, která radí firmám v rozvojových zemích jak obchodovat s akciemi

11. Skupina Světové banky • Mezinárodní rozvojová asociace • 1960 • Soustředí se na tzv. „měkké“ půjčky: • Půjčky, jejichž splatnost je dlouhodobá (mezi 30 až 50 lety) na nízký úrok (1-3 %) nebo i bezúročně • Půjčuje vládním i soukromým podnikům v nejchudších rozvojových zemích. Pro poskytnutí půjčky soukromým podnikům je však nutná státní garance. • Půjčuje jen nejchudším zemím (měřeno v HDP na hlavu)

12. Skupina Světové banky • Multilaterální investiční garanční agentura • 1988 • Podpora domácích a zahraničních investic v rozvojových zemích • Poskytuje investorům záruky proti nekomerčním rizikům (vyvlastnění či válka). Tím jim pomáhá snížit riziko investovat v politicky a ekonomicky nestabilních zemích

13. Skupina Světové banky • Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů • 1966 • Místo pro řešení sporů mezi investorem a státem

14. Skupina Světové banky • SB by měla být neutrálním tělesem • Realita: prosazují se zájmy hlavních dárců • Největším přispěvatelem jsou USA: • Užívání hlasovací váhy, aby zabránily půjčkám politicky nepřátelským zemím a naopak podpořily přátele • Např. v době SV USA dosáhly, že SB podpořila půjčkami nedemokratické, ale spřátelené režimy v Argentině, na Filipínách, Haiti • Naopak nepůjčila levicovému Chile

15. Skupina Světové banky • Organizace: • Rada guvernérů (každý stát má jednoho guvernéra, setkává se min. jednou ročně, zabývá se dlouhodobou strategií banky) • Rada ředitelů (21 ředitelů, reprezentace, politické řízení a vedení banky) • Byrokratický aparát, který je politicky nezávislý a hájí zájmy banky • Aparát je schopný ovlivnit, o jakých projektech bude rozhodovat Rada ředitelů • Rozhoduje se na základě váženého hlasování • Váha závisí na podílu člena na příspěvcích (podíl státu, který se odvíjí od váhy státu ve světové ekonomice)

16. Mezinárodní měnový fond • Brettonwoodská instituce s cílem vytvořit a udržet stabilní měnový řád • Mezivládní organizace • Specializovaná agentura zapojená do systému OSN • Sídlo Washington, 186 členů

17. Mezinárodní měnový fond • Historie: • Velká hospodářská krize → protekcionismus → státy devalvovaly své měny, aby mohly soutěžit mezi sebou na exportních trzích → snížení mezinárodního obchodu • Bretton Woods: • Je třeba vytvořit systém systém směnných kurzů a mezinárodních plateb • Stabilita směnných kurzů • MMF formálně vznikl v r. 1945 • Operovat začal v r. 1947 • V 50. a 60. letech vstup zemí po dekolonizaci, mimo země SVE

18. Mezinárodní měnový fond • Systém 1945-1971 (brettonwoodský systém) • Fixní směnné kurzy vázané na dolar (dolar na zlato) • Státy mohly přizpůsobovat pod dohledem MMF směnné kurzy, aby vyrovnaly dlouhodobé potíže s platební bilancí • Státy si také mohly půjčovat u MMF, pokud se jejich platební bilance krátkodobě ocitla v deficitu • Úspěch → stabilizace měnového řádu při rekonstrukci Evropy a Japonska

19. Mezinárodní měnový fond • Na poč. 60. let americký dolar byl nadhodnocený • 1971 – Nixon oznámil „dočasné“ zrušení vazby dolaru na zlato → snížení hodnoty dolaru • Zavedení plovoucího kurzu v r. 1973 → flexibilní kurzy umožnily lépe se adaptovat na ropné šoky • Od 70. let se MMF soustředí na pomoc rozvojovým zemím

20. Mezinárodní měnový fond • Struktura: • Rada guvernérů • Hlavní orgán, jeden guvernér a zástupce za každou zemi • Rozhoduje např. o zvyšování kvót, alokaci speciálních práv čerpání, přijetí nových členů atd. • Rada ředitelů • 24 členů, každodenní chod • Rozhoduje obvykle na základě konsensu • Byrokratický aparát • profesionální, nezávislý, dohled na žádostmi o půjčky • v čele prezident MMF (Dominique Strauss-Kahn)

22. Mezinárodní měnový fond • Členem se může stát každá země, kterou přijme většina členů (2009-Kosovo) • Po přijetí je každému členu připsána kvóta – založena na jeho relativní váze ve světové ekonomice • Kvóta = určuje max. množství finančních prostředků, které musí člen poskytnout MMF • Hlasovací síla se odvíjí od kvóty • USA mají 16,77 % celku • 2008: přehodnocení systému kvót, aby se zhodnotila zvyšující se váha nových ekonomik • Množství prostředků, které země může obdržet od MMF závisí na kvótě