1 / 46

Agrolesnictví v Mediteránu

Agrolesnictví v Mediteránu. Středozemní oblast: subtropické pásmo, Evropa – Asie - Severní Afrika Přírodní podmínky: suché a teplé léto, chladná a vlhká zima Rozsah Evropa 40% 19 mil. ha lesa Stanovištní a druhová diverzita Dlouhodobý – destrukční vliv člověka. Mediterání oblast.

hina
Download Presentation

Agrolesnictví v Mediteránu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Agrolesnictví v Mediteránu • Středozemní oblast: subtropické pásmo, Evropa – Asie - Severní Afrika • Přírodní podmínky: suché a teplé léto, chladná a vlhká zima • Rozsah Evropa 40% 19 mil. ha lesa • Stanovištní a druhová diverzita • Dlouhodobý – destrukční vliv člověka

  2. Mediterání oblast

  3. Funkce lesů v Mediteránu • Dřevinné produkty – palivo, • Nedřevinné produkty dřevin – plody, korek • Ostatní produkty – pastva, med • Půdo a vodo-ochranná - ohrožení • Klimatická – oteplování, CO2 • Biodiversita – stanoviště a druhy • Rekreační – historická krajina, vysoká návštěvnost

  4. Ohrožení lesů • Lidská činnost: oheň, pastva, explolatace, management, klima • Půdní eroze – odlesnění • Disertifikace – pouště • Biodiversita-invaze, managemet • Turismus-tlak na krajinu • Opuštění lesů - zarůstání

  5. Principy hospodaření v lesích • Přírodní podmínky a funkce lesa • Uchování a zlepšení stability – ekonomika • Funkčně zaměřený management - produkce: dřevo, dřeviny, pastva, oheň - ochrana: půda, voda, klima, stanoviště a druhy - společnost: rekreace, osvěta kulturní krajina,

  6. Temperátní Agrolesnictví Praktiky (Severní Amerika): • alley cropping • temperate windbreaks • riparian buffers • forest farming • silvopasture Temperátní zóna: • část Evropy, • Severní Amerika • Nový Zéland a Austrálie • Chile a Argentina, • Čína dřeviny na zemědělské půdě, pastva v porostech dřevin AFTA – Association for Temperate Agroforestry,

  7. Alley Cropping with Black Walnut

  8. Úvod a historie pěstování • Severní Amerika, stát Missouri • 1960-70, tvorba pastvin, odlesnění • 1972- 89 (120 000 ha nového lesa) zavádění stromů do krajiny a zalesňování • Důvody jak ekologické, tak enviromentální a sociální • počátek praktiky r. 1970 • pěstování ořešáku v řadách na zem. půdě – nedostatek ořechů pro trh (sběr z divokých stromů, úroda co 2 roky) • 4×i: intentionally (souběžně na ploše), intensively (produkční i ochranná funkce poskytuje), interactions (zvýšení produkce při vzájemném spolupůsobení), integrated (jednoduchý integrovaný management)

  9. Missouri - ořešák • Missouri - přirozený výskyt ořešáku • ořech

  10. Black Walnut – excellent tree species Předpoklady pro alley cropping in Missouri: • výběr dřevin dle půdy a praktiky – fyziologie dřeviny odpovídat stanovišti a praktice, taktéž to platí o plodině její fyziologie musí odpovídat dřevině • walnut, oak (white, red), ash white, pecan, cottonwood, silver maple Ořešák: • dřevo, ořechy • světlostí charakteristiky: krátká doba olistění (pozdě nasazuje a brzo shazuje), značná propustnost světla • kořen – hluboce kořenící hlavní kořen, více než 2 m, laterální pod povrchem a jemné kořeny berou vodu a živiny z hl. 10-20 cm pod povrchem - prostor pro plodinu těsně pod povrchem

  11. Management • Intenzivní pěstování: ochrana před buření 1m okolo sazenice • Hnojení ve výzkumu, ale je předpoklad dusíku (Juglans nigra) cca 185 kg na ha k dostatečné produkci ořechů, vhodná doba letní měsíce • Těžba a výchova dle praktiky • Délka kmene (ořez) 2.4 -3 m při ořechovém managementu, 3.7 – 4.9 na lepších půdách; na dřevo délka kmene 5 – 8 m,

  12. Nedřevinná složka - alley croping Výběr • škála od vánočních stromků, přes energetické plodiny po zem plodiny nebo bobuloviny • dle půdy, záměru (ořech, dřevo..) a managementu (praktiky) Zemědělská plodiny: kukuřice, sója, pšenice - pícnina • sója 5 let: 1 505 - 2 007 kg na ha, následuje pokles produkce • pšenice 2 571 kg na ha, bez poklesu 10 let • kukuřice: problém s kořenovou konkurencí – voda, živiny a juglon až 62 % větší výnos s oddělením zón

  13. Ozim nebo jař ozim: • lepší než jař • pěstování plodiny 1 – 1.5 m od řady stromů ve vzdálenosti 12m: 87% plodina, 13% dřevina plochy • lépe využívá půdní prostory • lépe zvládá letní nedostatek vody jař: • rozestup plodiny od stromu min 2krát větší • 2.1 a 12 m: plodina 62% • Problémy s vodním deficitem a konkurence o vodu v létě • Větší problém s plevely, rovněž konkurence o vodu • Problémové měsíce červenec a srpen - konkurence plodin a stromů

  14. Pícniny: • Missouri: 2 největší stát v chovu dobytka • Ve většině případů v ranných fázích plodiny, které jsou později nahrazovány pícninami (více snáší stín) • Dochází i k pastvě, tj. záměna za silvapastoral systém • Země s velkým potenciálem: 5.2 mil ha nestátních pastvin, vysoký index eroze, profit při pěstování plodin • Stinné druhy – • Výběr dle praktiky a stanoviště • Výnosy (jetel luční - red clover, srha laločnatá - orchardgrass)12.2×3m - 6.3 Mkg sena na ha, ve věku 15-20 let

  15. Juglon • C10H6O3, 5-hydroxy-1,4 –naftochinon • Aleopatie (vliv rostliny na rostlinu) -konkurenční výhoda, snížení biodiversity • Inhibice respirace – hlavně v pupenech slupkách a kořenech, nerozpustný ve vodě – malá pohyblivost v půdě, • náchylné rajče, paprika, lilek – tolerantní fazole, řepa, mrkev, třešeň, katalpa • Výzkum: kukuřice a sója: snížení respirace kořenů a listů – hydroponické substráty

  16. Finanční stránka • Diverzifikace výnosů vede ke snižování rizik • Zvýšení výnosů • IRR 4-11% (internal rates of return) • Vhodný výběr plodících „odrůd“ • 74 ks stromů na ha – 3 256 kg ořechů ročně • 900 – 1 100 kg na ha 15 – 20 let

  17. Výnosy: • Present net worth (PNW) and internal rate of return (IRR) „Míra výnosovosti“ of alternative blackwalnut, management regimes, site index 65 and 80, rotation age 60 years; Missouri, U.S.A. • Management regime Site index 65 Site index 80 PNW @ 7.5% IRR PNW @ 7.5% IRR ($/ha) (%) ($/ha) (%) • (1) Timber -2937 4.3 -1409 6.7 • (2) Timber and nuts -1370 5.9 -328 7.7 • (3) Timber, nuts, and wheat 160 7.8 2014 9.4 • (4) Timber, nuts, wheat, 640 8.7 3160 10.9 soybeans, fescue hay (Festuca arundinacea Schreb.), and grazing

  18. Souhrn - ořešák • dřevo - ořech - skořápka: ideální dřevina • KS a olistění (135 dnů v roce): ideální dřevina • Ochrana půdy a zvýšení produkce • Juglans???

  19. Agroforestry with Paulownia Úvod a historie • Paulownia tomentosa – 8 druhů původem z Číny, 1 z Laosu a Větnamu • Pěstována již před letopočtem (Čína 221 - 207 př.nl.) - okrasný strom a na nástroje • Do světa se šíří v polovině 18. století – osivo z polštářů do Ameriky, • V 50. letech rozmach pěstování v Číně „four sidedplanting“ • 90. léta rozvoj pěstování v rámci zalesňovacích projektů • Současnost – AF systém

  20. Paulownia trees: • Rychle rostoucí druh: 15 let obmýtí, 2-3 m ročně • Světlomilný druh, 9-21 m výška v dospělosti • Humidní teplé klima 24-30°C • Půdy různé, ale dobře propustné (písek) ne však jíl a kamení, s dostupnou vodou • Srážky 500 – 2 600 mm ročně • Hluboce kořenící druh • Pozdě nasazuje a pozdě shazuje listí, vhodné rozložení listoví • Tvrdé bílé dřevo

  21. Paulownia - Španělsko 4 měsíce 8 měsíců

  22. Důvody pěstování • Estetické • Medonosná dřevina • Dřevo: biomasa, konstrukční, palety, sandále, nástroje • Ekologické: větrná eroze, čištění vody • Píce: listí a větve, listoví v 10 letech 30 kg sušiny - prasata, ovce a králíky • Zvyšování zemědělské produkce

  23. Alley Cropping • Dřevo, eroze, zvyšování produkce… • Pšenice, kukuřice, sója, česnek, fazole, zelenina, vodní meloun….. • Dizajn: řady - dřevo 10 m; dřevo+zem. produkce 10 -15 m, zem plodina 30 - 50 m; v řadě co 5 metrů • Kompetice v období sucha, nebo na nevhod. stanovištích, poblíž řad • Redukce větru 20 -50 % • Nárůst humidity 7 -12 %

  24. Paulownia Agroforestry Models 1 . Timber oriented • Paulownia - wheat –maize (P-Chinese herbaceous, P – garlic, …) • Crops changes- light conditions 1-4 years, 4+ years…. • P. density: 4×4 – 5×8 m, 625 – 200 trees pro ha. • Rotation period 8 – 10 years; DBH 30 - 32 cm, 60 – 120 m3 pro ha. 2. Crop fields with scattered P. • Ecological reasons, wind speed, humidity • In rows 30 – 50 m, 30-60 trees per ha • wheat –maize – P, sweet potato–tobacco- wheat-P Ecologic benefit • Reduced wind speed in May: 20 - 50 % - increase in wheat yield 5-13%, • Reduced evapotranspiration: 23 -34 % • Reduction of light intensity: depends on distances of rows: 54-91 % research… Economic • Timber yield: Paulownia timber = 56.4% of the total net profits of timber- oriented intercropping systems.In crop fields with scattered Paulownia trees = 22.2-33.3% of the total net profits came from timber production. • The Paulownia-lettuce-wheat comes first, then the Paulownia-Chinese herbaceous peony followed by Paulownia-garlic: their annual net profits are 190%, 178% and 118%, compared without trees • When intercropped with Paulownia, wheat yields were the same as in an open field when the trees were planted 5 m apart with 10 m between rows. When the distance was increased to 20-40 mbetween rows, wheat yields increased 7-10%.

  25. http://www.paulowniatrees.com/

  26. Australien „Farm Forestry“ • Australie – farmářská země - snaha o návrat dřevin do krajiny • Farm forestry – Agroforestry - rozhodnutí farmářů pěstovat dřeviny na farmách, nikoliv nahradit zemědělskou produkci • Australian AgroforestryMaster TreeGrower Program 1996 – 800 farmářů

  27. Stromy na farmách • Poly(multi)funkční přístup • Důvody: stín 75 % farmářů, produkce 1% Finanční – diverzifikace, zvýšení, odklad Enviromentální - půda, voda, biotopy Zemědělství-stín, píce, plevel, škůdci Ostatní- turismus, rozvoj farmářů Osobní – odkaz dědictví

  28. Dizajn a management • Rozhodnutí vlastníka • Ekonomika - celospolečenská poptávka - trh • Nešablonovitost – lokální podmínky a potřeby • Funkce dřevin • Druhy: Acacia, Eucalypt, Pinus • Modely, výzkum a zkušenosti

  29. Austrálie:linie dřevin – stín, bariéra, produkce

  30. Wood pasture in Germany Historické souvislosti • lesní pastviny spojené s rozvojem lidské společnosti • zápisky o les. pastvinách již z Říma: rozdělení na pastvu v lesích a pastvu na lesních plodech (lesní plody také jako součást výživy obyvatelstva) • pastviny jako součást sídelních areálu, rozvoj pastvin za středověku v systému troj-polního hospodaření a fenoménu pastevního lesa • výrazný pokles pastvin od 2.poloviny 18. stolení se změnou hospodaření (jetel, ustájení, les. hospodařství)

  31. Současnost lesních pastvin - Německo • intenzifikace hospodaření vedla k výraznému úbytku • pastviny zachovány pouze v oblastech nepostižených intenzifikací – přírodní limity • 218 lokalit nad 5 ha; 62 lokalit nad 20 ha • Tři oblasti s výskytem: Ems – River SV, jih Black Forest – JV, centrální Bavorsko. • Semi-open area: 50 – 100 tis. ha, křidové pastviny – ovce v Juře, s jalovcem, hlohem a šípkem

  32. Legislativa lesních pastvin • v minulosti omezována pastva z důvodu lovu (šlechta) • později omezení zákazu s obnovou lesa • omezování zesílilo v době plánovitého lesnictví od 19. st. a změnou hospodaření v krajině • v současnosti až na teoretické výjimky je pastva v lesích zakázána • Alpine systém: omezení práv na pastvu

  33. Eco a Eko aspekty • malý ekonomický profit • píce ekvivalent 20% z otevřené plochy • nižší energetický obsah píce • nižší hmotnost zvířat a dojivost • medicinální efekt + kvalita píce • negativní vliv pastvy na obnovu lesa (lov) • ekologické efekty (biotopy pro organismy, např. dřevo soliterů)

  34. The Black Forest • Baden-Württemberg in south-western Germany • relikt troj-polního hospodaření

  35. Současnost B-W • Pokles: intenzita zemědělské výroby, • Stav: 10 000 ha model přežil z několika důvodů: chudé podmínky naturální hosp. malý tlak na reformy a zem bylo jako doplněk k hospodaření obživa z těžby kovů posléze textiní průmysl • V posledních 40 letech – pokles zvířat o 60 až 90 %, zalesnění a sukcese

  36. Budoucnost? • Extenzivní model – nízko-nákladové hospodaření (doprava, šetrnost). • Propojení socio-eko (uchování cenných stanovišť, pracovní příležitosti včetně rekreace) • Platby – dotační politika (agro-envi programy)

  37. ČR - polaření

  38. Polaření v ČR – pojem a historie • Intercropping: pěstování zemědělské produkce na lesní půdě v počátečních fázích vývoje lesa • Kopaninové hospodářství • Vznik zemědělství – neolit • Historické záznamy – 15.st. • 18.st. hlad po půdě, ohlasy na polaření • 1989: restituce - globalizace a úpadek

  39. Polaření: stanoviště a druhy • Blízkost lidských obydlí • Problémová stanoviště pro obnovu • Bohata a chudá stanoviště • Dřevina: dub, topol, ořešák • Plodiny: brambory, řepa, zelenina, kukuřice, ne popínavé druhy (fazole, dýně) 40 (řepa) – 50 cm od dřevin max. 3 roky po výsadbě Kukuřice ne 1.rok, řepa jen 1×na plochu

  40. Polaření - rozdělení a limity • Vyklučená a nevyklučená plocha • Souvislé a meziřádkové • Po celoplošné přípravě • Uzavření pronájmu a kontrola hospodaření • Půda: - provzdušnění + - promíchání živin + - vlhkost půdy (povrch) + - likvidace buřeně + - odběr živin - /+

  41. Vliv polaření na růst dřevin • Bzenec – písky, věk 7 let (Němec 1935 in Karas 1996) BO nepolařená: 64,6 cm BO polařená: 118,4 cm • Strážnice (luhy) – (Wako 1993 in Karas 1996) DB 4 roky: 258 % polařená plocha OR 4 roky: 243 % polařená plocha TP 2 roky: 200 % polařená plocha • Tvrdonice – 6 let (Karas 1996) DB síje nepolařená 94 cm DB síje polařená 212 cm

  42. Vliv polaření na růst dřevin Stražnice : bohaté písky TP (r. založení 1991) a DB (1988) Převzato: Sutuma (1996)

  43. Polaření ČR (foto ing. Libus)

  44. Literatura • Buck, L. E. - Lassoie, J. P. - Fernandes E. C. M. (eds.) Agroforestry in Sustainable Agricultural systém. 1998. CRC Press LLC. 416 p. ISBN 1-56670-294-1. • Karas, T. 1997. Vliv polaření na odrůstání kultur dubu letního a ořešáku černého v tvrdém luhu, DP MZLU • Nair, P., Ramachadran K. 1993. An introduction to agroforestry. Kluwer Acad. Publ, Dordrecht, 520 s. • Sands, R. Forestry in a Global Context. CABI Publishing, Cambridge, 2005. 262 p. ISBN -10: 0-85199-089-4 • Sutuma, E. Potenciální úloha agrolesnictví při zlepšení systému využití půdy a ochrany životního prostředí. Brno: MZLU-LDF,

  45. Děkuji za pozornost

More Related