Workshopy s kontaktními osobami a pedagogickými pracovníky ZŠ č.1 - 17

1. Počáteční a další vzdělávání z pohledu trhu práce a potenciál spolupráce škol se sociálními partnery – 1. část Workshopy s kontaktními osobami a pedagogickými pracovníky ZŠ č.1 - 17 Místo: č. 1 a 2 – SŠ lodní dopravy a technických řemesel č. 3 – 17 – mateřská základní škola Přednášející: Mgr. Kateřina Knap

2. Systém středních škol 1 416 škol, v kterých se vzdělávalo celkem 532 918 žáků. Z celkového počtu škol bylo 70,5 % zřizováno kraji, 22,5 % soukromými subjekty a další zřizovatelé vzdělání s maturitou poskytovalo 86,3 % z celkového počtu škol, střední vzdělání s výučním listem 37,8 % střední vzdělání s výučním listem bylo poskytnuto 20,4 % žáků 77,4 % žáků se vzdělávalo v oboru zakončeném maturitní zkouškou

3. Systém středních škol

4. Systém středních škol

5. Systém středních škol

6. Systém středních škol • postupný úbytek absolventů středního vzdělávání s výučním listem od roku 2003. Úbytek je zapříčiněn  útlumem některých odvětví primárního a sekundárního sektoru (hornictví, hutnictví), ale také klesajícím počtem dětí v populačních ročnících. Klesající počet absolventů středních škol s výučním listem se projevil na druhé straně v rostoucím zájmu o studium zakončeném maturitní zkouškou. Počet absolventů středního odborného vzdělávání zakončené maturitní zkouškou od roku 2003 zaznamenává růst až do roku 2007, kdy se růst zastavil, respektive mírně poklesl. Nárůst absolventů také částečně zaznamenalo gymnaziální zdělávání.

7. Učňovské školství po roce 1989 • nárůst nových oborů (zejména maturitních) • změna organizace učňovských zařízení, kdy po roce 1989 došlo k decentralizaci školství a změny nastaly také v oblasti řízení škol a byla posílena pedagogická, ekonomická a správní samospráva jednotlivých škol • struktura zaměstnanců učňovského zařízení, zejména problematika mistrů odborné výchovy, dnes učitelů odborného výcviku • nadbytečná kapacita škol, zejména SOŠ, SOU a OU, jednak z důvodů poklesu zájmu absolventů základních škol, kteří spíše volí obory ukončené s maturitní zkouškou a na druhé straně z důvodu negativního demografického vývoje v ČR. To je jeden z mnoha důvodů, proč dnes dochází ke spojování, slučování mnoha škol • spolupráce sociálních partnerů • financování učňovského školství, tzv. přírůstková metoda konstrukce a rozpočtu byla nahrazena tzv. normativní metodou financování • legislativní opatření • poměr žáků ve studijních a učebních oborech, včetně poměru žáků v odborném a všeobecném vzdělávání, tento poměr se po roce 2000 ustálil na 30% žáků v učebních oborech vzdělávání a 70% v maturitních oborech vzdělávání • rostoucí délka vzdělávání, kdy základní učební obor ukončený výučním listem probíhá po dobu 3 let, nástavbové maturitní vzdělání požaduje další 2 roky

8. Co lze očekávat v blízké budoucnosti? • negativní vliv demografického vývoje • radikální úbytek žáků v učilištích a technických SŠ • obnovu nerovnoměrné věkové struktury v řadě tradičních oborů (v řadě případů věkový průměr 50-60 let) … i v dopravě!!! • neúspěšní maturanti – nulový stupeň vzděláníA vše další co neumíme předvídat nebo kvantifikovat …

9. Co lze očekávat v blízké budoucnosti?  gymnázia, většina dále na vysoké školy (nejlépe humanitní) kritický nedostatek kvalifikovaných, technicky vzdělaných pracovníků! (7% vers. 40% HDP) likvidace potřebné kvalifikační struktury (škol) pro potřeby ČR v rámci probíhajících regionálních optimalizací sítě škol (potravináři, skláři, keramici, apod.)

10. Zaměstnanost v ÚK K 30. 9. 2012 evidoval Úřad práce ČR:- celkem 475 115 uchazečůo zaměstnání - celkem 39 795 volných pracovních míst Ústecký kraj eviduje: 35 313 nezaměstnaných z toho 631absolventů škol (září 2012nově zaevidováno 5 720 osob) 682volných pracovních míst (8,4 osob na jedno volné místo)

11. Trh práce v České republice • výrazně regionální charakter • populace v České republice stárne • odchod kvalifikovaných pracovníků do zahraničí (nutné vytvořit atraktivní prostředí ) • rozvoj lidských zdrojů v České republice není dostatečně koordinován • přizpůsobení studijní nabídky tak, aby byl v souladu s koncepcí regionálního rozvoje příslušného kraje

12. Trh práce v České republice • malé a střední podnikatelské subjekty představují stabilizující prvek zejména z pohledu zaměstnanosti a mají tendenci k růstu • pokles investic v České republice (-4,6 % oproti -0,4 %) • nejhlubšímu propadu hrubé přidané hodnoty došlo ve stavebnictví (-7,1 %), v zemědělství (-5,5 %) • odvětví dopravy, skladování, pošt a telekomunikací (+2 %) nebo peněžnictví a pojišťovnictví (+0,9 %)

13. Trh práce v České republice

14. Trh práce v České republice

15. Volná pracovní místaZdroj: Databáze Úřadu práce ČR

16. Trh práce v České republice – silné stránky • Geografická poloha ČR • Prostor pro zlepšení • Cenová stabilita • Kvalifikovaná síla • Liberalizace trhů

17. Trh práce v České republice – slabé stránky • Jednotný trh – nedostačující potenciál • Dlouhodobá nezaměstnanost, nízká nabídka volných pracovních míst • Nízká mobilita pracovní síly • Nedostatečná podpora podnikání formou finančních nástrojů s podporou státu • Překážky na vnitřním trhu • Problémy s uplatněním absolventů • Neochota nést rizika v podnikání • Daňové zatížení investice do realizace inovačních aktivit • Infrastruktura • Nedostatečná znalost a nedostatečné využití moderních manažerských metod • Marketingové dovednosti • Nízká znalost zahraničních trhů

18. Děkuji za pozornost