1 / 27

Budoucnost vzdělávání

Budoucnost vzdělávání. Budoucnost vzdělávání je postavena na úrovni vzdělání a na jeho rozvoji (univerzální gramotnost a soft skills). Nejde jen o trh! Zformulujme, co od vzdělávání očekávat a kde ho získávat, protože hranice vzdělávání se rozšiřují   paralelní vzdělávání.

herrod-merritt
Download Presentation

Budoucnost vzdělávání

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Budoucnost vzdělávání • Budoucnost vzdělávání je postavena na úrovni vzdělání a na jeho rozvoji (univerzální gramotnost a soft skills).Nejde jen o trh! • Zformulujme, co od vzdělávání očekávat a kde ho získávat, protože hranice vzdělávání se rozšiřují  paralelní vzdělávání. Měřme vzdělávání zodpovědně a profesionálně. Je důležité vědět,pročněco měříme, čeho tím chceme dosáhnout ajaké důsledkyto může mít.

  2. České základní školství v letech 2005-2011 Vybraná zjištění z analýzy statistických dat projektu Stonožka společnosti Scio

  3. Co a jak jsme zjišťovali Testování žáků 2. stupně ZŠ • Výsledky testů 6. a 9. tříd. • Obecné studijní předpoklady (OSP), ČJ, MAT, cizí jazyky. • Srovnávací testování – porovnává žáky mezi sebou. • Nelze vyčíslit absolutní zlepšení nebo zhoršení úrovně žáků (jako např. v případě PISA nebo TIMMS).

  4. Co a jak jsme zjišťovali Co porovnáváme a proč • Vliv různých faktorů, pohlaví, typ školy, velikost školy, velikost obce, kraj. • Využití studijního potenciálu, vztah mezi výsledky obecných studijních předpokladů (OSP) a výsledky v předmětových testech. • Přidaná hodnota školy, posun žáka ve výsledcích mezi 6. a 9. ročníkem.Přidaná hodnota školy a vliv různých faktorů. • Rozdíly ve známkování oproti výsledkům testu.

  5. Zdrojová data Počty žáků a škol

  6. Zdrojová data Počty žáků a škol s opakovanou účastí

  7. Vybraná zjištění Rozdíly podle pohlaví

  8. Výsledek v testu Holkám jde lépe čeština, klukům matematika. S postupujícím věkem se rozdíly zvyšují.

  9. Studijní potenciál V nižších ročnících je studijní potenciál dětí využíván lépe. Rozdíly se s věkem zvyšují.

  10. Známkování v porovnání s výsledky testů V matematice po 5. r. jsou holky hodnoceny srovnatelně s kluky.Známky pro žáky VG a ZŠ se při stejném výkonu liší o stupeň.

  11. Známkování v porovnání s výsledky testů V matematice po 8. r./tercii se známky holek a kluků při stejném výsledku v testu liší až o stupeň, potvrzeno i na SŠ (projekt Vektor).

  12. Jak žáci hodnotí výuku Učitele matematiky považují dívky za spravedlivějšího než kluci.V 9. ročníku je pocit spravedlivosti slabší než v 6. ročníku. V češtině je situace stejná jako v matematice.

  13. Jak žáci hodnotí výuku V 6. ročníku baví výuka více dětí než v 9. ročníku. Čeština baví holky víc než kluky, matematika holky i kluky stejně.40 % žáků výuka v 9. ročníku nebaví, u chlapců v Čj dokonce 50 %.

  14. Vybraná zjištění Rozdíly podle typu školy

  15. Výsledek v testu Žáci na VG dosahují výrazně lepších výsledkůve všech sledovaných oblastech.

  16. Relativní posun (přidaná hodnota) VG žáky posouvají významně rychleji než ZŠ. Žáci se stejnou startovní pozicí v 6. ročníku mají v 9. ročníku na VG lepší výsledky než na ZŠ. Významné rozdíly jsou mezi kluky a holkami v češtině.

  17. Ale … Podíl počtu žáků, kteří odešli na VG, nemá vliv na výsledky ostatních. V matematice je to stejné.

  18. Rozptýlenost výsledku V 9. ročníku ZŠ platí, že třídy s větší rozptýleností výsledku v matematice mají lepší průměrné skóre. Možné vysvětlení: Lepší žáci táhnou horší žáky.

  19. Vybraná zjištění Rozdíly podle velikosti školy

  20. Výsledek v testu Žáci ve větších školách dosahují lepších výsledků. Malé školy jsou v tomto ohledu ve všech sledovaných testech horší.

  21. Studijní potenciál Ale … využití studijního potenciálu se liší nevýznamněve vztahu k velikosti školy.

  22. Jak žáci hodnotí výuku Školy s různou velikostí se mezi sebou v hodnocení žáky příliš neliší. Nepatrné rozdíly v atmosféře hodin Ma jsou největší zjištěný rozdíl.

  23. Vybraná zjištění Rozdíly podle kraje

  24. Výsledek v testu Nejhorší výsledky jsou v Ústeckém kraji. Praha je v 6. ročnících nadprůměrná, v 9. ročnících už jen průměrná. Nejlepší výsledky jsou ve Zlínském kraji a na Vysočině.

  25. Studijní potenciál Ve využití studijního potenciálu pokulhávají zejména školy v Ústeckém kraji, nejvýrazněji nadprůměrné jsou školy na Vysočině a ve Zlínském kraji.

  26. Novinky v roce 2012/13 Pravidelné meziroční srovnání žáků ve stejném ročníku • Co to znamená? V testech přibudou tzv. kotevní úlohy, které umožní sledovat vývoj v jednotlivých ročnících, tedy jestli se například žáci 6. tříd zhoršili či zlepšili oproti svým předchůdcům.

  27. Závěr Celou analýzu najdete na webu Scio. Děkujeme za pozornost!

More Related