1 / 17

Laserová léčba tinnitu

Laserová léčba tinnitu. Přemysl Vítovec. Světlo jako léčebný prostředek. Každá buňka obsahuje určitý počet organel zvaných mitochondrie . Jejich funkcí je produkce ATP (adenozintrifosfát, buněčné energetické palivo umožňující řádnou činnost buňky).

hedia
Download Presentation

Laserová léčba tinnitu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Laserová léčba tinnitu PřemyslVítovec

  2. Světlo jako léčebný prostředek • Každá buňka obsahuje určitý počet organel zvaných mitochondrie. Jejich funkcí je produkce ATP (adenozintrifosfát, buněčné energetické palivo umožňující řádnou činnost buňky). • Dovnitř mitochondrií se přivádí glukóza, která se zde při povrchu štěpí na oxid uhličitý a vodu. Při této reakci se uvolňuje energie ve formě světla, které vlnovou délkou a frekvencí odpovídá světlu viditelnému, ultrafialovému nebo infračervenému. • Vnitřní membrána mitochondrií funguje jako kolektor, který tuto světelnou energii absorbuje, vrací zpět do mitochondrie, kde je přetvořena v ATP. • Látka, jejíž molekuly reagují na světelné záření, se nazývá fotoakceptor. Jedná se o dosud ne zcela známý druh enzymu. BMI 2006/2007

  3. Mitochondrie a buněčné dýchání BMI 2006/2007

  4. Motivace pro použití laseru • Povrch vnitřní membrány mitochondrie je pokryt anténovitými výběžky, které zvětšují absorpční povrch membrány. Jsou stimulovány také slunečním zářením. • Východisko pro použití laseru: stimuluje-li tvorbu ATP sluneční záření, pak ji bude podporovat i umělé záření. • Výhoda laseru: dosvítí do hlubších vrstev tkáně než běžné světlo (řádově cm), lze jej tudíž použít jako dodatečný, podpůrný zdroj energie pro jinak těžko přístupné buňky. BMI 2006/2007

  5. Primární fotoreakce Působením laserového záření dochází v molekule fotoakceptoru k přechodům elektronů do vyšších energetických stavů. Primární reakce (tj. reakce v místě vlastního fotoakceptoru) jsou trojího druhu: • Lokální změna oxidačně- • redukčního potenciálu • Vznik reaktivních forem • kyslíku (ROS) • 3. Lokální ohřev Primární reakce vedou k sekundárním reakcím jinde v buňce. BMI 2006/2007

  6. Redox potenciál • Vyjádření míry schopnosti redox systému převést jednoho z reakčních partnerů do oxidovaného stavu. • Vyjadřuje v milivoltech redukční stav systému. • E0 standardní redox potenciál příslušné soustavy • n počet elektronů jež se vyměňují m počet vodíkových iontů účastnících se reakce • [ARed] koncentrace redukované formy látky • [AOx] koncentrace oxidované formy látky • [H+] koncentrace vodíkových kationtů • Čím má činidlo E>0, tím větším je okysličovadlem, čím má E<0, tím je silnějším redukčním činidlem. BMI 2006/2007

  7. Akční spektrum Akční spektrum: graf závislosti fotoreakce určité buněčné struktury na vlnové délce přijímaného světla. A - DNA v jádře buňky B - RNA v jádře buňky C - buněčná membrána Z akčního spektra jsou patrné nejúčinnější vlnové délky laserového záření: 620, 680, 760 a 820-830 nm Další důležité parametry: dávka, intenzita, doba působení, kontinuální nebo pulsní mód BMI 2006/2007

  8. Sekundární fotoreakce 1. Zvýšení hladiny intracelulárního ATP. I velmi malá změna hladiny ATP ovlivní výrazně metabolismus buňky. Důležitý nástroj pro regeneraci poškozených či jinak strádajících buněk. 2. Posun redox potenciálu směrem do kladných hodnot. ( látka se stává okysličovadlem) Buňky, jejichž oxidačně redukční potenciál je posunut výrazněji do záporných hodnot, jsou k dodávanému záření citlivější, jejich odezva je tudíž mnohem silnější. Jedná se právě o buňky vykazující nějaký patologický stav. BMI 2006/2007

  9. Tinnitus • Tinnitus (z lat. tinnire = zvonit) je zvukový vjem, který se objevuje bez objektivního zvukového zdroje z vnějšího prostředí. Tinnitus může být subjektivní (slyšitelný pouze pacientem) nebo objektivní (kdy je slyšitelný i ostatními). • Zvukový vjem může mít různou podobu: pískání, bzučení, šelest, hučení, dunění apod. Je subjektivně lokalizován v uchu nebo jinde v hlavě. Poslechněte si: http://www.tinnitus-liga.de/geraeus.htm BMI 2006/2007

  10. Stupně nesnesitelnosti • Stupeň I = Bez tinnitu. • Stupeň II = Rušivý zvuk nezachycen během dne, pouze večer, nepůsobí diskomfort. • Stupeň III = Rušivý zvuk vnímán během dne, narušuje pouze usínání. • Stupeň IV = Ruší usínání a spánek, rušivý zvuk působí diskomfort během dne. • Stupeň V = Nesnesitelný diskomfort, ruší všechny aktivity. BMI 2006/2007

  11. Mechanismus slyšení • Dodnes nebyla nalezena metoda, jak objektivně posoudit přítomnost ušních šelestů a jejich intenzitu. • Mechanismus slyšení: ve vnitřním uchu se mění mechanická energie na energii elektrickou. Vlásky sluchových buněk jsou vychýleny, přičemž se do buňky póry dostávají draselné ionty. Sluchová buňka Detail vlásků Příklad poškození Vlásky svrchu BMI 2006/2007

  12. Příčina tinnitu • Bezprostřední příčina tinnitu je neznámá. • Pravděpodobně: elektrofyziologické rušení (generováno kdekoli ve sluchovém ústrojí nebo mimo něj), jež dráždí sluchové buňky, nejspíš jinak než skrze jejich vlásky; výsledkem je signál, který je v mozku vyhodnocen jako příslušný šelest. • Další hypotézy: • Zničení struktur, jež otevírají a uzavírají póry pro vstup draselných iontů, v důsledku jejich enormního zatížení. Následkem je nekontro-lovaný trvalý proud draselných iontů do sluchových buněk. • Ucpání kanálků, jimiž draselné ionty buňku opět opouští. • Porucha „brzdného“ řídicího mechanismu, který vydrážděné buňky uvádí zpět do klidu. BMI 2006/2007

  13. Aplikace laseru Ozáření v hlemýždi Ozáření celého sluchového ústrojí BMI 2006/2007

  14. Aplikace laseru • Přístroj MAESTRO/CCM (výrobce MediCom Laser Praha) s infračervenou (830 nm) laserovou sondou o výkonu 300 mW. • Dávky a frekvenční modulace paprsku v závislosti na cílové struktuře: • Nutno dodržovat směr zacílení paprsku. • meatus acusticus externus (zevní zvukovod) - ve směru osy zvukovodu - 50 J/cm2 kontinuálně, následováno 25 J/cm2 • s frekvencí 5 Hz (obr. vlevo) • processus mastoideus - směrováno na střed, vektor paprsku ve směru kontralaterální orbity, 90 J/cm2 kontinuálně, následováno • 45 J/cm2 s frekvencí 5 Hz (obr. vpravo) BMI 2006/2007

  15. Aplikace laseru Výsledky laserové terapie MUDr. Miroslava Procházky: BMI 2006/2007

  16. Aplikace laseru BMI 2006/2007

  17. Literatura www.hno-ravensburg.de/ursachen.html www.neuro24.de/tinnitus.htm www.tinnitus-liga.de/media/textarc/Dieentst.PDF www.tinnitus.us www.laserpartner.org/lasp/pdf/cz/2003/0061.pdf www.aetna.com/cpb/data/CPBA0406.html www.shiatsuman.com/Resources/Tinnitus/tabid/1029/Default.aspx www.isan.troitsk.ru/dls/publ/300.pdf www.tinnitusformula.com/infocenter/articles/treatments/LLLT.aspx cs.wikipedia.org BMI 2006/2007

More Related