Dejiny o etrovatelstv obdob 1. republiky a 2. svetov v lky - PowerPoint PPT Presentation

slide1 n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Dejiny o etrovatelstv obdob 1. republiky a 2. svetov v lky PowerPoint Presentation
Download Presentation
Dejiny o etrovatelstv obdob 1. republiky a 2. svetov v lky

play fullscreen
1 / 39
Dejiny o etrovatelstv obdob 1. republiky a 2. svetov v lky
375 Views
Download Presentation
hayden
Download Presentation

Dejiny o etrovatelstv obdob 1. republiky a 2. svetov v lky

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

    1. Dejiny oetrovatelstv obdob 1. republiky a 2. svetov vlky Bc. Katerina vejdov stav zdravotnickch studi katerina.svejdova@tul.cz

    2. Osvceneck obdob Reformy Marie Terezie a Josefa II. byla zruena asi polovina klteru, kter byly neuitecn (uitecn: koln vchova, pce o nemocn, veda zavedena byla rada zdravotnickch opatren, nemocnice, porodnice, sirotcince, nalezince, chudobince; kad ves mela porodn babku, hrbitovy mimo mesto rada reforem se neujala, nekter ukvapen - zkaz pohrbvn vrakvch, zrueno zaveden stavovsk rd zdravotnku odnal vedouc lohu crkvi a vchovu prenechal sttu. zruil mucen

    3. Oetrovatelstv v novoveku nutnost vzdelvn oetrovatelek (viz. 1.oe.kola F.N.) vznik fakultnch nemocnic Fakultn nemocnice v Praze 1790 nemocnice si oetrovatelky vychovvaly samy, od sluebne starch oetrovatelek

    4. Veobecn fakultn nemocnice

    5. Historie VFN vdec za svuj vznik csari Josefu II jeho majestt brzy po svm nstupu na trun - v r. 1781 - vydal tzv. direktivn pravidla, v. nich bylo stanoveno, jakm zpusobem maj bt vybudovny zdravotn stavy Veobecn nemocnice mely pecovat o chud nemocn, v porodnicch mely rodit nemajetn rodicky soucst nemocnice mely bt i nalezince, sirotcince, chorobince pro chud, chronicky nemocn pacienty a blzince na bezplatnou zdravotn pci meli nrok nemajetn Praan museli vak v Praze t nejmne 10 let a predloit Vysvedcen chudoby platc pacienti byli lceni na pokojch 1. a 2. trdy s tm, e Praan meli ni taxy tato vhoda byla zruena a v r. 1928 trdy byly zrueny v r. 1948.

    6. podmnky pro oetrovatelky ve veobecnch nemocnicch: pracovn doba dle potreby pri zanedbn sluby ci ztrte inventre oetrovatelka trestna pokutou pokuta zkaz vychzek ci proputena vychzky stanovoval lkar spala na pokojch s nemocnmi za plentou musela bt svobodn pro prpad nemoci nebyl personl pojiten

    7. 19.stolet revolucn rok 1848 Nrodn obrozen vzniklo spoustu spolku eny zrovnoprvneny s mui Vrobn spolek ensk (1872) posln vchova en k urcitmu povoln hl.osobnosti K. Svetla, E. Krsnohorsk cinnost Spolku kurzy varen, it, oetrovatelstv, psan na stroji, jak vst domcnost) do kurzu se hlsily, kter tuto cinnost chtely vykonvat nebo bohat metanky vypracovn rd sluby oetrovatelsk

    8. Kurz oetrovatelstv zsluha Spolku 1874 prvn oe.kola v Rakousku-Uhersku v Praze (po vzoru F.N.), existenci ovlivnili Karolina Svetla a Elika Krsnohorsk Prof. Bohumil Eiselt lkar internista, clen spolku Ceskch lkaru, vil si oetrovatelstv kurz trval 4 5 mescu teoretick prednky zajitovali lkari prenejc na UK praktick cst ve VFN chirurgie, interna, detsk, ensk odd. podmnky prijet: 20let, svobodn, bez zvazku, musely bydlet v dome oetrovatelek u koly cerpaly z knihy F.N. Poznmky o oetrovatelstv

    9. Obdob 1.svetov vlky

    12. Oetrovatelsk koly v Cechch 1914 usnesen e se otevre cesk oe.kola, pro nedostatek lkaru otevrena a v r.1916 podmnky prijet: vek 18 -30 let, svobodn, absolvovna metansk kola (kdo mel vy mel prednost), mravn bezhonost, zdrav.stav, rakousk sttn obcanstv, potvrzen, e nevedou vlastn domcnost a nepecuj o nezletil dte, vyjmecne pred 18.rokem pokud pracovali jako elvky (personl prijat na zkuebn dobu) prijmac rzen : psemn zkouka z poctu, test inteligence, test z ceskho jazyka 1.rok studia ciste teoretick (4mesce na zkouku), na konci 1.roku zkouka 2.rok praktick - praxe- chir, interna, detsk, ensk odd. zver studia: teorie sprva a administrativa, klinick blok interna, chirurgie praktick na vech oddelen, trvala nekolik dnu

    13. 1.Oe.kola prvn rocnk 10 absolventek, druh 11 1.reditelka Frantika Fajfrov (nemela oe.vzdeln, jen kurz, prsn, mezi studentkami neoblben) na pozvn A.Masarykov prijeli 3 americk sestry ( Marion Parson - predstaven, Lentel, Kacina odb.asistentky) povznesen rovne, zavedli etiku a historii, zaloily koln stanice nov reditelka Sylva Macharov (1.absolventka), vzdelan, zkuen, medaile F.N., byla i rediteljkou nem.koly, duraz na sebevzdelvn od. R. 1932 reditelka Emilie Ruth Tobolrov

    14. 1.oe.kola nov reditelka Sylva Macharov 1.absolventka oe.koly pracovala v sanatoriu v Podol, prijata na chir.kliniku instrumentrka velmi zkuen a vzdelan, medaile F.N. soucasne reditelkou nemeck oe.koly dbala na vysokou roven sebevzdelvn studentek oblben koncerty, vlety ve funkci do r.1931 vdv se a odjd po n reditelkou Emilie Ruth Tobolrov

    15. Podmnky studia na oetrovatelsk kole 1.pol.1.rocnku zkladn odborn predmety (anatomie, fyziologie, patologie, bakteriologie, hygiena, oetrovatelsk technika tu vyucovaly tzv. koln sestry, ucebny skromne vybaveny 1 -2 nem.luka, lon prdlo, zkladn pomucky, vuka pouze teoretick, ve a na praxi 2.pol.1.roc a 2.roc. odborn predmety vuka od lkaru (doba zkouen dle pracovnho vyten lkaru) z kadho predmetu zkouka a do r.1953 pretrvval z vlky tzv. lstkov systm zkladn potraviny nebylo mon bene koupit, lstky se odevzdvali interntn kuchyni ta sestavovala jdelncek dvoulet oe.kola ukoncena komisionln diplomovou zkoukou z odbornch predmetu a oe.techniky diplom pro oetrovn nemocnch a odznak (pendlk s kahanem npis diplomovan oetrovatelka nemocnch vyraeno cslo - evidence

    16. Alice Masarykov

    17. Alice Masarykov dcera prezidenta T.G.M, po smrti matky plnila roli prvn dmy republiky narodila se 3. kvetna 1879 ve Vdni. vystudovala filosofii, sociologii a historii za vlky ji odsoudili k trestu smrti, zachrnili ji a protesty americkch prtel v r. 1919 zaloila Ceskoslovensk cerven kr 20 let byla jeho predsedkyn zdravotnick, charitativn a sociln cinnost poradny angaovala se v oe.kolstv (CSCK spravoval nekolik let Ceskou oe.kolu) podporovala a zvyovala roven oe.vzdeln v r. 1919 zaloila Vy sociln kolu jednorocn studium po 15.3.1939 odela do USA a do Ceskoslovenska se vrtila po vlce ji v roce 1948 jej znovu a to definitivne opustila. zemrela osamocen v USA.

    18. Sestersk uniformy cesk sestry zacaly nosit uniformy vroce 1918 tenkrt vstoupily do praxe prvn diplomovan sestry uvaly dva typy uniforem v klinick praxi nosily pracovn uniformu, kterou tvorily tmave modr aty, dlouh a ke kotnkum, bl zstera, skldan cepec, cern puncochce, cern boty a odznak pro slavnostn prleitost, nebo sestry predstaven nosily slavnostn ( vychzkovou ) uniformu: tmave modr dlouh aty skrtkou pltenkou, cepec sblm okrajem a tmavemodrm muelnovm zvojem postupne bylo toto nrocn oblecen nahrazeno tmavmi strzlivmi aty skulatm tuhm blm lmeckem. Na pochuzky mimo zarzen si sestry na pracovn i slavnost uniformu oblkaly vlnenou tmave modrou

    19. Obdob 2.svetov vlky 1939 situace 16. 3. 1938 Cechy a Morava protektortem tzv. Velkonemeck re zdravotnick sluby stle potrebn - rozren lukov fond, rozvoj zdravotnictv nedostatek oetrovatelskho personlu (rdov oetrovatel opout nemocnice) zkladna sester se rozrila o sestry dobrovoln a cst nemeckho personlu Cerven kr doplnuje personl z rad dobrovolnch sester + nemeck personl nedostatek personlu je kritick - Ministerstvo sociln a zdravotn sprvy dalo po projednn souhlas kotevren civiln oetrovatelsk koly vBrne o. kola kongregace Milosrdnch sester sv. Karla Boromejskho vPraze, kongregace milosrdnch sester sv. kre vKromeri a kongregace milosrdnch sester III. rdu sv. Frantika vOlomouci. Rdov oetrovatelstv stle prevauje.

    21. Obdob 2.svetov vlky Spolek diplomovanch sester byl nucen preruit styky se zahranicnmi organizacemi diplom. sestry snaily dokzat, e jsou proti nekolenm sestrm, praktickm oetrovatelkm, oetrovatelkami vzdelanmi a modernmi poadovali krat pracovn dobu hlavne na rtg odd. 4 sestry na 30 nemocnch neuspely, pouze prosadili vrobu novho odznaku, kter se stal soucst uniformy oetrovatelky mely vhodu vtom, e jich bylo mlo a e jejich prce byla nezbytn byly uchrneny pred tzv. totlnm nasazenm vri

    22. Situace behem 2.s.v. ve 24 36 hodinovch turnusech odvdely sestry svou prci svypetm nroky na pci se znsobovaly vysokou oblonost lukovho fondu, narustajcho nekde a nepochopitelnou merou 116 luek tr oddelen (chirurgii, ORL, interna 245 pacienty pracovalo tam 19 rdovch sester, 4 civiln oetrovatelky a 16 sluebnch prce zde byla velice nrocn a vycerpvajc snaha diplomovanch sester pracovat dle oe.plnu pr. vzor plnu oetrovatelsk pce u pacienta po razu ptere: 1. vodn luko, 2. oetrit dekubity, 3. dodret vechny pravidla, 4. upravit stravu, 5. prevence vech komplikac, 6. mase, 7. psychick povzbuzen)

    23. Podmnky sester behem 2.s.v. diplomovan sestry opet daj krat pracovn dobu, vy pocet personlu, lep soc. podmnky .. - neuspely poadavky: stanoven max. poadavku o. techniky pro vechny nemocnice a stavy; zjiten rdn organizace o. sluby ve vech nemocnicch pod vedenm vrchn sestry; vce oetrovatelek na mne nemocnch; pracovn doba 48-56 hodin tdne; alespon 4 tdny dovolen; zlepen ivotnch podmnek a socilnho postaven sester

    24. Poradensk pce v obdob 2.svetov vlky poradensk pce dospela jete koncem roku 1939 kodbornmu rozclenen podle chorob nebo podle socilne zdravotnch skupin existovaly poradny pro matky, kojence, protituberkulosn poradny, poradny pro choroby srdecn, pohlavn...atd. lkarsk veda znacne pokrocila, zvlte proti TBC ve vetch nemocnicch se budovala oddelen socilne zdravotn, kter mela tvorit spojovac clnek mezi pc stavn a mimostavn

    25. Konec 2.s.v po celou dobu okupace v Londne pracuje CSCK a kol dobrovoln oetrovatelky 8. 5. 1945 konec 2. SV sestry se zapojovaly i do boju na barikdch 60 sester uvolneno pro veznici vTerezne toto velice tek obdob ukoncil vtezn boj za obnoven nrodn svobody dne 9. kvetna 1945.

    27. Situace po 2.s.v. potreba vce oe.personlu Oe.kola zorganizovala nekolika tdenn kurz pro 40 sester pro potreby pohranic zakldn dalch kol 1946 otevren 6 kol 1946 v Praze otevrena Vy o.kola zamerena na vzdelvn ucitelek pro oe.koly a prprava vrchnch sester - managment 1948 komunistick puc zlom SDS se sloucil s Rudm odborovm hnutm znik clenstv v ICN 1948 sloucen oe.kol se socilnmi- vznik Stredn zdravotnick koly studentky od 14-15 let, na 4 roky zjistilo se, e studentky jsou prli mlad na praxi, nutn dal vzdeln vznik Institutu pro dal vzdelvn zdrav.pracovnku v Brne (1960)

    28. Pracovn podmnky sester v 50.letech v 50.letech umstenky podle nich museli nastoupit na dan pracovite bez ohledu na jejich prn ci bydlite sestersk internty zastaral budovy, sociln zarzen pro nekolik pokoju, vdan sestry bydleli na interntu spolecne s manelem samostatn pokoj smeny 12ti hodinov (od 6 do 8 hod. , od 18 do 6 hod.) prescasov hodiny nebyli zvhodneny plat nstupn plat v r.1954 590 Kc. (nzk), po dvou letech sluby 680Kcs, prplatky neexistovaly

    30. Prklady vkonu znety il se lcily pijavicemi, ty se uchovvaly v petilitrovch lahvch, prikldaly se na kui, aby se lpe prichytily potrala se kue nad postienm mstem predem glukzou, pijavice se prichytly, odsly krev, ztloustly a odpadly, pak se posypaly sol a splchly do klozetu i.m. aplikace svarenho kravskho mlka, ci vlastn venzn krve na podporu imunity ze sovetsk medicny

    32. Uniformy po roce 1948 bylo nutn vymtit ve buroazn vcetne stavovsk hrdosti diplomovanch sester byla nejprve zruena slanost tmav uniforma s pltenkou zacal se pouvat odznak Sloum zdrav lidu a zanikl titul diplomovan sestra pracovn uniforma se zjednoduila dlka atu a zstery zacala dret krok s mdou, cern puncochy nahradili bl ponoky blede modr aty mely krtk rukvy a rozhalenku. skldan cepec byl nahrazen tylovmi stkami - po t cepcem tcka, kter sestry povinne nosily a do roku 1990 odznak cerven kr a npis sloum zdrav lidu , bez registrace

    34. Univerzitn vzdeln pro sestry 1960 na Filosofick fakulte UK dvouoborov petilet studium oetrovatelstv kombinovan s psychologi a pedagogikou, studium pri zamestnn, oe.predmety vyucovny na lkarsk fakulte 1980 denn forma tohoto studia - titul PhDr. 1992 otevreno denn studium Bc. oetrovatelstv na 1.LFUK, rozirujc studium dle otevreny na dalch fakultch- 3.LF, Hradec Krlov, Plzni, Brne

    35. Doc. PhDr. Marta Stankov, CSc. narozena 12.2.1938 vznamn osobnost ceskho oetrovatelstv pusobila jako sestra na chirurgickm oddelen, absolvovala specializacn pedagogick seminr studovala na Filosofick fakulte dlkove obor pce o nemocn psychologie odborn asistentka na 1.LFUK clenka cesk spolecnosti sester, poradkyne pro WHO, clenka WENR docentka na TPO, 1.LFUK 2001 ocenen Sestra roku 13.10.2003 - zemrela

    36. Doc. PhDr. Marta Stankov, CS

    37. Doc. PhDr. Marta Stankov, CSc. podlela se na rozvoji ceskho oetrovatelstv vzdelvala radu sester na stredokolsk a hlavne vysokokolsk rovni pusobila v oblasti zdravotnick politiky zaslouil ase o Koncepci ceskho oetrovatelstv a zaveden registru sester prosazovala posun kvalifikacnho vzdelvn do vyho veku publikovala 175 clnku v ruznch publikacch, byla autorkou ci spoluautorkou 57 knih a ucebnic

    38. Foto se sestrou Mari Budinkovou absolventka 1.oe.koly v r. 1924

    39. Prof. MUDr. Vladimr Pacovsk, DrSc. velk prznivec sester, zastnce ceskho oetrovatelstv pedagog vyucoval na zdravotnickch kolch, i dnes predn na 1.LFUK pro bakalre oetrovatelstv zavedl vuku pce o nemocn pro mediky stl u zrodu vysokokolskho studia pro sestry cel profesn ivot se venuje geriatrii

    40. Dekuji za pozornost!