1 / 48

Termodynamika nestechiometrických fází

Termodynamika nestechiometrických fází. Pavel Holba NTC ZČU Plzeň Únor 2013. Chemické složení. 1789 – Antoine Laurent Lavoisier (1743-94) : Traite elementaire de Chimie :: Složení vody 85% O a 15% H (dnes: 89% O a 11% H). Stechiometrie. Lavoisier.

hateya
Download Presentation

Termodynamika nestechiometrických fází

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Termodynamika nestechiometrických fází Pavel Holba NTC ZČU Plzeň Únor 2013

  2. Chemické složení 1789 – AntoineLaurentLavoisier (1743-94): Traiteelementaire de Chimie:: Složení vody 85% O a 15% H (dnes: 89% O a 11% H) Stechiometrie Lavoisier 1792–JeremiasBenjaminRichter(1762 –1807) rodákz JelenieGóry (Hirschberg) : Poměr mezi množstvím sloučenin spotřebovaných v chemické reakci je vždy stejný. Například pro neutralizaci 1000 dílů kyseliny sírové (H2SO4) se spotřebuje vždy 615 dílů magnesie (MgO). Spisy: Der Stochiometrie oder Messkunst chemischer Elemente(1792–94) ; Über die neueren Gegenstände in der Chemie(1792–1802). Richter definoval stechiometrii jakoumění chemickýchměření, které se zabývá zákonitostmi, podle kterých se substance sjednocují, abyvytvářely chemické sloučeniny 1801 – Claude LouisBerthollet (1748-1822): „Recherchessur les lois de l'affinite“ (1801) 1802 - Ernst GottfriedFischer (1754-1831) přeložil do němčiny Bertholletův jako ÜberdieGesetze der Verwandschaft in der Chemie a doplnil jej tabulkami z Richterova spisu o stechiometrii. Richter Fischer

  3. Richterova tabulkastechiometrických ekvivalentů

  4. Zákon stálých (a jednoduchých) poměrů slučovacích 1799 :Joseph-Louis Proust(1754-1826) – objevil zákon stálých poměrů slučovacích u azuritu Cu2CO3(OH)2 a malachitu Cu3(CO3)2(OH)2 Recherchessurlecuivre , Annales de chimie32 (1799) 26-54 1801-1808: Spor Bertholleta a Proustao obecnou platnost zákona slučovacích poměrů 1803: BertholletC.L.(1748-1822): "Essai de statiquechimique,“ Paris, 1803 “: chápe látku jako kontinuum a považuje stálé poměry spíše za výjimku 1808– Proustvyhlašuje zákon stálých a násobných poměrů slučovacích pro skutečné/pravé sloučeniny (combinaisonsréelles) 1808 – John Dalton „New SystemofChemicalPhilosophy“:¨Atomová hypotézaZákon zachování prvku. 1808 – Joseph Louis Gay-Lussac(1778-1850): stálé poměry slučovací pro objemy plynů 1811– JönsJacobBerzelius(1779-1848) potvrzuje platnost zákona stálých poměrů slučovacích Proust Berthollet Dalton Gay-Lussac Berzelius

  5. Daltonova představa (1808) a Avogadrovy molekuly (1811) 1808 -Dalton publikuje svou představu, že každá sloučeninaje tvořena vždy jediným druhem atomových shluků charakterizovaných počtem a vzájemnou konstelací jednotlivých atomů. 1811 – Avogadro navazuje na Daltonovy představy a formuluje hypotézu známou jako Avogadrův zákon, ve kterém shluky atomů nazval molekulami. Dalton (ani nikdo jiný v té době) nepomyslil na to, že atomy mohou vytvářet prostorovou síť aže příčinou jednoduchých slučovacích poměrů může být pravidelné střídání atomů různých prvků v uzlech prostorové sítě – v uzlech krystalové mřížky.

  6. Idea molekuly 1811 – AmedeoAvogadro(1776-1856) - Avogadrův zákon pro molekuly 1819 - Dulong & Petit 1827- Brown Robert (1773-1858) – Brownův pohyb (grains of pollen of the Clarkia pulchella suspended in water under a microscope) 1858– StanislaoCannizarro(1826-1910): v článkuSunto di un corso di Filosofia chimicaobjasnil rozpor v atomových vahách existencí dvouatomových molekul (H2, O2, N2 ). 1860 - Světový chemický kongres v Karlsruhe: „Navrhuje se rozlišovat pojem částice (molekuly) a pojem atomu a považovat za částici (molekulu) takové množství látky, jež vstupuje do reakce a určuje zároveň fyzikální vlastnosti látky obsažené v částicích.“ Vznikl dojem: „Každá sloučenina je z molekul, takže všechny sloučeniny musí být stechiometrické“ 1860- MaxwellJ.C. (1831–1879) - kinetická teorie plynů 1865 – Loschmidt J.J. (1821 -1895) – odhad Avogadrovykonstanty 1905 - Einstein A. (1879–1955)- rovnice Brownova pohybu 1909 - Perrin J.B.(1870–1942) – potvrdil experimentálně Einsteinovu rovnici 1911 - I. Solvayův kongres v Bruselu (1911) – prohlašuje molekulu za reálnou částici Avogadro Cannizarro Loschmidt

  7. Ekvivalentisté nevěřili v existenci kulatých atomů 1814 - W.iliamHydeWollaston,(1766 – 1828) "A SynopticScaleofChemicalEquivalents," PhilosophicalTransactionsoftheRoyal Society of London 104 (1814): 1-22 1819 – JönsJacobBerzelius(1779-1848) Essaisur la théorie des proportionschimiques (1819) 1819 –EilhardMitscherlich(1794 –1863): Izomorfismus • 1823 - Mitscherlich– dimorfismus uhlíku a síry , dimorfismus kalcit-aragonit • 1850 – Auguste Bravais (1811-1863) : 14 typů krystalových mřížek 1854 - HendrikRoozeboom experimentálně určil fázové pravidlo (později Gibbsovo) 1854 – Robert Hunt (1807–1887): tuhé roztoky plagioklasů navrhl Hunt 1864 – Gustav TschermakvonSeysenegg (1836-1927) : Koncept tuhých roztoků s kompenzací (podvojnou substitucí) KAlSi3O8 – CaAl2Si2O8 1881 – DmitrijKonovalov : zákony rovnováhy kapalina-pára 1890 - JacobusHendricusVan’t Hoff (1852-1911) – pojem tuhý roztok 1891 – Fedorov (a nezávisle) Schönflies: 230 krystalografických prostorových grup 1893 - WilhelmOstwald (1853–1932) –Grammolekül (Mol) 1894 – František Wald (1861-1930) Geneze stechiometrických zákonů, Chemické listy 18 (1894) 2-4, 34-36, 55 -55, 70-72 + 19 (1895) 253-255 1902 – РierreDuhem (1861 – 1916). Lemixteet la combinaisonchimique. Essaisur l'évolution d'uneidée. Paris (1902), p. 190—193. 1904 - W. Ostwald. Elemente u. Verbindungen. Faraday-Yorlesung. Leipzig, 1904, S. 25.

  8. JosiahWillard Gibbs(1839-1903) „Matematika je jazyk“ „Pokud jsem něco ve vědě dokázal, bylo to díky tomu, že jsem se dokázal vyhnout matematickým obtížím.“ • 1876-78: On the Equilibrium of Heterogeneous Substances– • 300-stránkový článek vyšel v nedostupném americkém časopise Transactions of the Connecticut Academy • K dosavadním chemickým pojmům • prvek, sloučenina, roztok - atom, molekula, ion • zavádí Gibbs nové pojmy: • složka a fáze • 1892 : Gibbsův článek přeložen do němčiny OstwaldemWi. „ThermodynamischeStudien“, Leipzig 1892) • 1899 :: Gibbsův článek přeložen do francouzštiny LeChatelierem H.L. (1850–1936): „Equilibre des systemesthermodynamiques“, Paris 1899. • 1918 : myšlenky Gibbsova článku uvedl do českého jazyka F. Wald v knize „Chemie fasí“, Praha 1918.“Fáze je vhodnějšímpojmemnežsloučenina.“

  9. Vztah mezi fází a sloučeninouv publikacích z let 1895-1914 F. Wald, Die Genesis der stöchiometrischenGrundgesetze (Původ stechiometri- ckých zákonů), Zeitschriftfürphysikalische Chemie (1895) 18: 337-375. F. Wald, Die Genesis der stöchiometrischenGrundgesetze (Původ stechio- metrických zákonů), Zeitschr. phys. Chem. 24, 648 (1897); 28, 13 (1898), — F. Wald. Sur les principauxconceptsfondamentaux de la chimie. Bibliothèqueducongrèsinternational de philosophie (1901), III, p. 553-5. W. Ostwald. Elemente u. Verbindungen. Faraday-Yorlesung. Leipzig, 1904, S. 25. W. Оstwald. Prinzipiend. Chemie. Leipzig, 1907, S. 259—378. Р. Duhem. Lemixteet la combinaisonchimique. Essaisur l'évolution d'uneidée. Paris (1902), p. 190—193. F. Wald : SinddiestechiometrischenGesetze ohne Atomhypotheseverstandlich?Chem. Zeitung32 (1908) 299-301, 1249-50, 1276-79 H. Le Chatelier. Leçonssurlecarbone, Paris (1908), p. 385. H. Курнаковъ и A. Глазуновъ. Ж. P. X. 0. 44, 1007 (1912). N.S. Kurnakov: Sloučenina a chemické individuum (rusky), Bull. Acad. Imp. Sci. de St—Pétersbourhg, 321-328 (1914)

  10. František Wald(*1853 +1930), profesor teoretické a fysikální chemie;(1919-20 rektor) pražské ČVUT, autor Chemie fasí (1918) Fáze je vhodnějším pojmem než sloučenina. Chemické poznání vznikalo již před tím, než byl vymezenpojem prvku a dávno před přijetím atomové teorie. F. Wald, Die Genesis der stöchiometrischen Grundgesetze (Původ stechio-metrických zákonů), Zeitschrift für physikalische Chemie (1895) 18: 337-375.

  11. Kurnakov Nikolaj Semjonovič 1860-1941 1912 - H. Курнаковъ и A. И. Глазуновъ. Ж. P. X. 0. 44, 1007 (1912). 1914 - N.S. Kurnakov: Sloučenina a chemické individuum, Bull. Acad. Imp. Sci. de St—Pétersbourhg, 321-328 (1914) 1928 – N.S. Kurnakov ve své knize „Obščajachimija“ : „…za moderní definici chemického individua vděčíme českému chemikovi Františku Waldovi

  12. Vývoj poznání o nestechiometrii 1819 – Mitscherlich: izomorfismus 1881 – D. Konovalov:ÜberdieDampfspannungen der Flüssigkeitsgemische 1890 – van´t Hoff: pojem Solid solution (festenLösungen) 1891 – Fedorov (a nezávisle) Schönflies: 230 krystalografických prostorových grup 1895 – Röntgen: objev X-paprsků 1900 – Kurnakov eviduje první nestechiometrickouintermetalickou sloučeninu 1904 – Ostwaldova přednáška v Londýně založena na Waldově definici sloučenin 1912 – Kurnakov (a Glazunov) nazývají nestechiometrické sloučeniny berthollidy 1912 – Laueův pokus – difrakce X-paprsků na atomech krystalové mřížce – atomová hypotéza se stává ověřenou teorií 1914 – Kurnakov : Sloučenina a chemické individuum 1918 – M. Lecat: La Tension de Vapeur des Melanges de LiquidesL'Azeotropisme 1921 – Chaudron studuje fáze při oxidaci železa objevuje objevujebod koexistence wüstitus železem a s magnetitem při 570°C (Chaudronův bod) 1927 – Schenck a Dingmann zjišťují že wüstit je silně nestechiometriický, a že stechiometrický wüstit (oxid železnatý - FeO) nelze připravit 1930 – Schottky a Wagner ve své publikaci „Theorie der geordnetenMischphasen“ (Teorie neuspořádaných směsných fází) vytvářejí základ pro popis krystalických látek, které nejsou tvořeny molekulami , a vytvářejí tak základ pro pochopení nestechiometrie. 1946 - J.S. Anderson, ", The Conditions of Equilibrium of Nonstoichiometric Chemical Compounds Proc. Roy. Soc. (London) , A185, 69-89 (1946).

  13. Zeotropické a azeotropické směsné tekutiny The first clear evidence of distillation comes from Greek alchemists working in Alexandria in the 1st century AD

  14. Pozitivní a negativní azeotropické soustavy AZEOTROPE: 2a- + zeo- (zřeckéhozein-vřít) + -trope(zřeckéhtropos - obrat pozitivní negativní Pro čistou látku (sloučeninu )musí platit, že bod varu je totožný s rosným bodem. Jenže! Tato totožnost platí i pro směs azeotropického složení. Avšak! Azeotropické složení se změní, změníme-li tlak soustavy 1881Konovalov: Tečny v azeotropním bodě musí mít nulovou směrnici

  15. 1900 - one of the earliest practical phase diagrams was published by Bakhuis W.H.Rooseboom (1854-1907): EisenundStahlvonStandpunkte der Phasenlehre,Z. physikalischeChem. 34 (1900)437–487

  16. Bronz v soustavě Cu-Sn (1904) C T Heycockand F H Neville, Bakerianlecture: On theconstitutionofcopper-tinseriesofalloys, Phil. Trans. Royal Society A (London), 202, pp. 1-69 (107 pagesincludingtheplates),

  17. „Tektotropické a atektotropické“ směsné kondenzované fáze Na2CO3- K2CO3 Cu-Ni

  18. Okruhy nestechiometrických látek Intermetalické sloučeniny CoSn0,69-0,72 Tuhé elektrolyty (CaF2-type) (Ca,Y)(Zr, Hf, Th)1-xO2-x Magnetické ferity (Mg,Zn,Mn)xFe3-xO4+γ Supravodivé oxidy YBa2Cu3O7-δ Bi2Sr2Ca2Cu3O10+δ Tl2Ba2Ca2Cu3O10+δ TlBa2Ca2Cu3O9+δ Hg2Ba2Ca2Cu3O8+δ Oxidy aktinoidů (U, Pu,Cm, Am) O2-x CaUO4+x Hydridy PdH0,7,, TiHx NbHx, GdHx Oxidy lantanoidů CeO2-x PrO1+x Hydráty metanu CH4.(6x)H2O Wolframové a molybdenové bronze (W, Mo)O3-x Chalkogenidy PyrhotitFe1,0-0,8S ZrSx, CrSx Tuhé elektrolyty (CaTiO3-type) La(Sr,Ca)MnO3-δ Sr2(Sc1+xNb1-xO6-δ Sr3CaZr1-xTa1+xO9-δ Protonové elektrolyty (pyrochlore type) La2-xCaxZr2O7-δ Thermoelektrika (CuFeO2-type) CuCr1−xMgxO2+δ 2

  19. První aplikace řízené atmosféry 1944 : Ellingham H. J. T., The physical chemistry of process metallurgy. J. Soc. Chem. Ind . (London) 63 125 (1944) 1945-6: Darken L.S & Gurry R.W.: The system iron – oxygen I. + II.; J. Am. Chem. Soc., 67. [8]. 1398-1412 (1945) + J. Am. Chem. Soc. 68, 798−816 (1946) 1946 : 1946 - Anderson, J. S.: "On theconditionsofequilibriumof 'non-stoichiometric' chemicalcompounds." Proc. Roy. Soc., A, 185 (1946), 69-89). 1948 : Richardson F.D. & Jeffes J.H.E.: "Free energies of formation of metal oxides as a function of temperature" J. Iron Steel Inst., vol. 160,. pp. 261-73 (1948) 1953 –PhysicalChemistryof Metalsby Darken, L. S. And Gurry, R. W. 1960 : Kellogg, H. H., Basu, S. K.: Thermodynamicpropertiesofthesystemlead-sulfur-oxygen to 1100 K, Trans. Metal. Soc. A.I.M.E., 218, 70-81 (1960).

  20. Nestechiometrické fáze v učebnicích anorganické chemie: Rok Autor či Jazyk Celkem Stran o vydání autoři stran nestechio 1962 Remy H. CZ 870 + 808 0 1962 Cotton/Wilkinson EN 960 0 1967 Heslop/Robinson EN 774 3 1969 NáraySzabó EN 480 2 1973 Cotton/Wilkinson CZ 1102 0 1976 Holleman-Wiberg GE 1323 1 1981 GažoetalSK 804 0 1982 Heslop/Jones CZ 836 3 1990 Shriver/Atkons/Langford EN 706 1 1992 Sharpe EN 702 3 1993 Greenwood/Earnshaw EN 1636 + 794 4 2000 Rodgers EN 586 2 2000 Wulfsberg EN 978 1 13 369 20

  21. Tuhé roztoky stejnovalentní: NaxK1-xCl; NaClyBr1-y; NaxK1-xClyBr1-y rovnovalentní (Tschermak): CaxK1-xAl1+xSi3-xO8 cizovalentní (vnucená nestechiometrie): CaxZr2-xO2-x/2 LiMn2O4-xFx spontánní nestechiometrie: Fe2+1-xFe3+xO1+x/2 elektronové fáze : CuZnatomy/elektrony = 2:3 CuZn3atomy/elektrony = 4:7 Cu5Zn8atomy/elektrony = 13:21 Magneliho fáze (shearstructures): TinO2n-1, MonO3n-1

  22. Minimization of the free energy of nonstoichiometricperovskite-related oxides: assimilation of point defects as structural elements; formation of superstructures, e.g., brownmillerites (a), distortion of long-range order in superstructures with the formation of extended defects (b), elimination of point defects; formation of crystallographic shear planes, e.g., in K2NiF4-type perovskite-related oxides (c).

  23. Složení a nestechiometrie Homogenní látka Odchylka od stechiometrie:  = m-mo ;  = no-n [(3-)/3] Fe3O4+ = Fe3-O4 = 3/(4+ ) ;  = 4/(3+) Prvek Sloučenina Roztok Daltonid Bertollid Fe:O = n:m → FenOm → FenOmo+ → Feno-Om Molální zlomek: YO=m/n FeO: YO=1/1 = 1,000 FeO1,056 YO=1,056/1 =1,056 FeO1,158 YO=1,158/1 =1,158 Fe3O4: YO=4/3 =1,333 Fe3O4,112 YO=4,112/3 =1,371 Fe2O3 YO=3/2 =1,500 Stechiometrický (daltonský) poměr no:mo Molární zlomek: XO=m/(n+m) FeO XO=1/2 =0,500 FeO1,056 XO=1,056/2,056 =0,514 FeO1,158 XO=1,158/2,158 =0,537 Fe3O4: XO=4/7 =0,571 Fe3O4,112 XO=4,112/7,112 =0,587 Fe2O3 XO=3/5 =0,600 YO → FeO 1,10 1,20 Fe3O4 1,40 Fe2O3

  24. Fe-O: T-X (+[a]) Binární systém Fe – O: P = P0 =const H+LOx LFe+Lox M+LOx 0,01 10-4 10-6 1600°C d-Fe+Lox Liquid (LOx) M+LOx M aO2=1,00 W+L aO2=0,21 H aO2=0,01 10-8 g-Fe+Lox 1200°C 10-10 Wüstit (W) Magnetit (M) + Hematit (H) aO2=10-4 g-Fe + W 10-12 10-14 Wüstit (W) + Magnetit (M) aO2=10-6 T aO2=10-8 10-16 800°C 10-18 aO2=10-10 a-Fe + W 10-20 aO2=10-14 10-24 10-30 aO2=10-20 400°C a-Fe + Magnetit (M) XO Fe FeO Fe2O3 Fe3O4

  25. Pole homogenního magnetitu s kyslíkovými izopletami(podleTreťjakova: Termodinamika ferritov 1967) log pO2 -10 -5 0 Binarní soustava Fe-O: Řez 1/T – log aO2 – P diagramem při P=P0 0,55 1545°C FeOx(L) 89 1436°C 0,60 1394°C 1000/T [K-1] Wü 53 1265°C 0,65 1000 g = 0,4 Mag: Fe3O4+g 26 0,70 1155°C 8 4,4 1 2,4 1060°C 0,75 Hem 0,80 977°C

  26. Spontánní nestechiometrie některých fází

  27. Nestechiometrické binární (tuhé) fáze HYDRIDY TiH1+x x: -.12 /+.60 NbH1+x x: -.43 / 0 PdH1+x x: -.34 /-.18 ThH2+x x: -.22 / 0 OXIDY TiO2+x x: -.10 /+.10 Ti4O5+x x: -.24 / ? Ti2O3+x x: -.08 /+.12 VO1+x x: -.25 /+.30 V2O3+x x: -.10 /+.20 V3O5+x x: -.09 /+.12 Cr2O5+x x: -.16 / 0 CrO2+x x: -.099 /+.013 Cr2O3+x x: 0 /+.06 MnO1+x x: 0 /+.05 Mn3O4+x x: 0 /+.20 Mn2O3+x x: 0 /+.20 FeO1+x x: +.048 / +.16 Fe3O4+x x: 0 /+.16 Fe2O3+x x: -.133 / 0 CoO1+x x: +.0004 /+.029 Co3O4+x x: -.0002 /+.24 Cu2O1+x x: -.0163/+.0062 NITRIDY TiN1+x x: -.57 /+.18 VN1+x x: -.29 / 0 V2N1+x x: -.26 /-.14 Mn4N1+x x: 0 /+.09 Mn2N1+x x: -.24 /+.06 Fe2N1+x x:-.01 / 0 Fe4N1+x x: -.06 /+.06 Nb2N1+x x: -.30 / 0 NbN1+x x: -.20 /-.10 KARBIDY TiC1+x x: -.39 / 0 VC1+x x: -.26 / 0 V2C1+x x: -.26 / 0 ZrC1+x x: -.51 / 0 NbC1+x x: -.13 / 0 Nb2C1+x x: -.30 / 0 MoC1+x x: -.13 /-.01 TaC1+x x: -.34 /-.01 Ta2C1+x x: -.07 / 0 OXIDY NbO1+x x: -.06 /+.06 NbO2+x x: -.06 /+.09 Nb2O5+x x: -.15 / 0 MoO2+x x: -.005 /+.01 WO2+x x: -.06 /+.039 W2O5+x x:+.16 /+.265 SULFIDY CrS1+x x: 0 /+.82 FeS1+x x: 0 /+.14 CoS1+x x: +.06 /+.17 NiS1+x x: -.02 /+.10

  28. Rovnovážná teplota fázové přeměnyurčená metodou termické analýzy II T4 PHASE TRANSITION T3 T1 T2 T3 T4 T3 T2 E φ4 T1 φ2 φ3 Tteq φ1 Phaseα Phaseβ φ0 =0 φ1 φ2 φ3 φ4 T Tteq

  29. Rovnovážné teploty tepelného rozkladu Teq(pro různé atmosféry: aCO2=0,01; 0,1; 1,0) určené TA metodou aCO2=1,00 TEPELNÝ ROZKLAD aCO2=0,10 aCO2=0,01 CaCO3 T0eq 898°C Teq 747°C CaO Teq 630°C Teq Teq T0eq T φ0 =0 φ1 φ2 φ3 φ4 T eq= f(aCO2) (∂lnaCO2/ ∂(1/T)) = (ΔHdis/R)/ΔYCO2 (1/Teq) = (1/T0eq) + (ΔYCO2 / ΔHdis)Rx. log aCO2 Rx = R. ln 10 = 8,3143.2,3026 = 19,1444 J/K/mol

  30. Tepelný rozklad hematitu (Fe2O3-δ) za vzniku magnetitu (Fe3O4+γ) Fe2O3-δ δ=0 YO = (3-δ)/2= = 1.500-δ/2 Fe3O4+g Teq Teq Teq T Teq= f(aO2) γ=0; YO = (4+ γ)/3 = 1.333+ γ/3 Temperaturedependencesofequilibrium oxygen content YO in magnetite atgivenactivitiesof oxygen aO2 in surroundingatmosphere

  31. Molální zlomek YX (volné složky X) ve fázi AXY ve vztahu k aktivitě volné složky aX a teplotě T log aX T [°C] 0 YXversus T [log aX =const] log aXversus T [YX =const] -2 1200 -4 1100 1000 -6 1.53 900 1.52 YX log aXversus YX [T=const] 1.51

  32. Predikční úloha termodynamiky charakter kontaktu mezi soustavou a okolím výsledný rovnovážný stav soustavy výchozí stav soustavy neměnný stav okolí + + TYP TERMO- DYNAMICKÉ SOUSTAVY PREDIKTORY PREDIKANTY

  33. Energie: potenciální kinetická vnitřní Epot Ekin Eint= U objem teplota hmotnost dU = TdS – PdV + ∑i 𝜇idNi+ … m tlak entropie T chemický potenciál i - té složky P V množství i - té složky Eint = U = ³/₂ P V vnitřní energie v rychlost Ekin = m v2/2 výška kinetická energie h Epot= m g h potenciální energie

  34. Soustavy v kontaktu s rezervoárem Rezervoár = Okolí Adiabatická Izochorická Panizopletická (Uzavřená) Zcela izolovaná soustava (tuhé teplonepropustné stěny) Kontaktní rozhraní Soustava S Objem Počty atomů prvků (Hmotnosti prvků) Vnitřní energie Soustava + Rezervoár (Okolí) = = Zcela Izolovaná Hypersoustava

  35. Typy termodynamických soustav Dvojice konjugovaných veličin: Extenzivní– Potenciálová Entropie(S) – Teplota (T) Objem (V) – Tlak (P) Množství (Ni) – Aktivita (ai) Soustavy s extenzivními prediktory: Adiabatická [S] Izochorická [V] Izopletická = uzavřená [Ni] Soustavy s potenciálovými prediktory: Izotermická [T] Izobarická [P] Izodynamická[ai] Jedna z dvojice konjugovaných veličin: prediktorema druhá predikantem Zcela izolovanásoustava:S, V, Ni= const T, P, ai Tepelně izolovaná soustava: S,P, Ni= const T, V,ai Uzavřenáizochorickásoustava T, V ,Ni= const S,P, ai Uzavřenáizobarická soustava : T, P ,Ni= const S, V, ai Pootevřená soustava : T, P, af, Nc= const S, V, Nf,ac

  36. Legendreova transformace 1794 – Adrien-Marie Legendre (1752-1833): Éléments de géométrie k1= (∂y/∂x)P1 ; k2= (∂y/∂x)P2 y y1 = k1 x1+q1 ⇒q1= y1 − k1 x1 y2 = k2 x2+q2 ⇒q2= y2 − k2 x2 k2 P2 y2 k1 U = y ; S = x k1=(∂U/∂S)P1=T1; k2=(∂U/∂S)P2=T2 P1 y1 q1 U1 = T1 S1+F1 ⇒F1= U1 − T1 S1 U2 = T2 S2+F2 ⇒F2 = U2 − T2 S2 q2 x x1 x2 0 1

  37. Legendreovy transformace vnitřní energie y = y(x1, x2) k1 = (∂y/∂x1)x2 k2 = (∂y/∂x2)x1 q1 = y – k1.x1 q1 = q1(k1, x2) q2 = y – k2.x2 q2 = q2 (x1,k2) q3 = y – k1.x1 – k2.x2 q3 = q3(k1, k2) U = U (S, V) T = (∂U/∂S)V – P = (∂U/∂V)S F = U – T.S F = F (T, V) H = U + P.V H = H (S, P) G = U – T.S + P.V G = G (T, P)

  38. Kriteriální veličiny energetickéa jejich totální diferenciály Vnitřní energie v rovnováze: δU ≥ 0 minimum U = TS –PV +∑iμiNidU = T dS – PdV + ∑iμidNi Entalpie v rovnováze: δH ≥ 0 minimum H = U + PV = TS + ∑iμiNidH = T dS + V.dP + ∑iμidNi Helmholtzova volná energie v rovnováze: δF ≥ 0 minimum F = U – TS = - PV + ∑iμiNidF = - S dT – PdV + ∑iμidNi Gibbsova volná energie v rovnováze: δG ≥ 0 minimum G = U – TS + PV = ∑iμiNidG = - S dT + V dP + ∑iμidNi Hypervolná energiev rovnováze: δZ ≥ 0 minimum Z = U – TS + PV – μf Nf =∑iμcNcdZ = - S dT + V dP - Nfdμf + ∑iμidNi Rovnováha stabilní : absolutní extrém Rovnováha metastabilní : lokální extrém

  39. Podmínky rovnováhy v termodynamických soustavách SOUSTAVA: Zcela izolovaná (S, V, NA,NX = konst.) =adibatická + izochorická + izopletická U = vnitřní energie, S = entropie Podmínka rovnováhy: δS ≤ 0 (maximum) nebo δU ≥ 0 (minimum) Tepelně izolovaná (S, P, NA,NX = konst.) =adiabatická + izobarická + izopletická H = U + PV Λ = S + (P/T).V Podmínka rovnováhy: δΛ ≤ 0 (maximum) nebo δH ≥ 0 (minimum) Uzavřená (T, V, NA,NX = konst.) = izotermická + izochorická + izopletická F=U-TS Φ = S – U/T Podmínka rovnováhy: δΦ ≤ 0 (maximum) nebo δF ≥ 0 (minimum) Uzavřená (T, P, NA,NX = konst.) = izotermická + izobarická + izopletická G=U-TS+PV Ψ = S + PV/T – U/T Podmínka rovnováhy: δΨ ≤ 0 (maximum) nebo δG ≥ 0 (minimum) Pootevřená ( T, P, NA= konst.) = izotermická + izobarická + izopletická pro A + Hypervolná energie Z + izodynamická pro X Z=U – TS + PV - NxμX = G – Nx(μoX+RT lnaX) Podmínka rovnováhy: δΨ ≤ 0 (maximum) nebo δZ ≥ 0 (minimum)

  40. Klasifikace termodynamických veličin Stavové proměnné Aditivní  Extenzivní Ej Intenzivní Potenciálové Ij= (L/Ej) Hustotní (poměrové) Djk=Ej/Qk Velikostní Q Kriteriální L Ptlak či P/T (hvýška) T teplota či 1/T či log T L̅i = (L/Ni) mi či log aičiai Vm=V/NΣmol. objem Xi= Ni/NΣmol. zlomek či ci koncentrace Ni/V r=W/V hustota Sm=S/NΣmol. entropie…. U vnitřní energie + S entropie a jejich Legendreovy transformace: H, F, G, Φ, Ψ… V objem Ni počet molů i-té složky (Wváha = M.g) NΣmolů celkem I. věta: dU = Σj I j dEj Euler 1755-70: U = Σj E j I j Gibbs Duhem: Σj E j dIj = 0 Legendre1794: LK = U - E k I k - … II. věta:  S  0 Kapacitance : C = (E/ I) CV= (U/T)V = (S/ lnT)V aPV= (V/T)P CP = (H/T)P = (S/ lnT)P bTV= (V/P)T Parciální molární: L̅i = (L/ Ni); V̅i = (V/ Ni)

  41. Molální zlomek YX (volné složky X) ve fázi AXY ve vztahu k aktivitě volné složky aX a teplotě T log aX T [°C] 0 YXversus T [log aX =const] log aXversus T [YX =const] -2 1200 -4 1100 1000 -6 1.53 900 1.52 YX log aXversus YX [T=const] 1.51

  42. Vztah mezi teplotou T, obsahem Yf, a aktivitou afvolné složky • vyjadřuje implicitní funkce • F (Yf, af, T) = 0, • kterou lze charakterizovat následující trojicí veličin: • relativní parciální molární entalpiíΔhf • Δhf= R (∂lnaf /∂(1/T))Yf • tepelnou ftochabilitou(φτωχός = chudý) κfT • κfT= –(∂Yf/∂T)af • vlastní (proper) plutabilitou (πλούτος = bohatý) κff • κff= (∂Yf/∂ logaf)T ≥0 • mezi nimiž platí vztah: • κfT= - κff(Δhf/RT2)

  43. Příčina nestechiometrie – krystalové poruchy (defekty) 1930 – Schottky a Wagner ve své publikaci „Theorie der geordnetenMischphasen“ (Teorie neuspořádaných směsných fází) vytvářejí základ pro popis krystalických látek, které nejsou tvořeny molekulami a vytvářejí tak základ pro pochopení nestechiometrie. Walter Hermann Schottky 1886-1976 CarlWihelmWagner 1901-1977 JakovIljičFrenkel 1894-1952 Defekty jsou výhodné, neboť zvyšují entropii , a tím snižují volnou energii

  44. Strukturní popis fáze (kontinua) Mikroskopické složky: Atomy, Molekuly Ionty, Elektrony/Díry Vakance/Intersticiály Příměsové atomy/ionty Fáze: Tekuté: Plyny Kapaliny Tuhé:: Nekrystalické Krystalické Makroskopické složky: (fenomenologické složky) Prvky Sloučeniny (Konstrukty) Fenomenologický popis soustavy

  45. Homogenní reakce CO2 (g) ⇒ CO(g) + ½ O2 (g) ΔH(298K) = 283 kJ N2O4 (g) ⇒ 2 NO2 (g) = 57 kJ 2 H2O (aq) ⇒ H3O+(aq) + OH- (aq) = 498 kJ Fe2+(spinel) + Mn3+(spinel) ⇒ Fe3+(spinel) + Mn2+(spinel) FeA2+(spinel)+FeB3+(spinel) ⇒ FeB2+(spinel) + FeA3+(spinel) null ⇒ VaMg (periklas) + VaO(periklas) [Schottky] 7,7 eV (740 kJ) TiTi(rutil) ⇒ Tii (rutil)+ VaTi (rutil) [Frenkel] 12 eV (1160 kJ) OO (rutil) ⇒ Oi (rutil) + VaO (rutil) [Frenkel]8,7 eV (840 kJ) 1400°C null ⇒ e-(periklas) + h+(periklas) [elektron/pozitron] 6,28 eV (606 kJ)

  46. Teplotní závislosti logaritmu koncentrace krystalových defektů 0 1 eV 2 eV -5 4 eV log ar 6 eV -10 8 eV -15 500°C 1000°C 1500°C 2000°C 0°C 1 eV/částici = 96, 485 kJ/mol částic

  47. Děkuji všem za pozornost! Pokračování příště (v dubnu?) na téma: Nestechiometrie, tepelná kapacita a krystalochemické modely

More Related