Pojišťovnictví

1. Pojišťovnictví Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

2. Kapitola 1 - Riziko Pojem Riziko Risk Management

3. Pojem riziko • Každý ekonomický subjekt je stále vystaven nebezpečí nastání nějaké škody. Toto nebezpečí ohrožuje jistotu tohoto subjektu. Mluví se o nejistotě.

4. Pojem riziko je spojen s nejednoznačností výsledků ekonomických jevů a procesů • Pojem riziko je chápán jako možnost vzniku události s výsledkem odchylným od cíle s určitou objektivní pravděpodobností (statistickou či matematickou). • Riziko je nejistota, která se dá měřit (hodnoty pravděpodobnosti), na rozdíl od tzv. pravé nejistoty, která není měřitelná. Nejistota Pravá nejistota Riziko

5. Riziko Záměrné(spekulativní) riziko Čisté riziko • Výhradně negativní (záporné) odchylky od cíle, kdy se mluví o tzv. čistém riziku (nebezpečí ztrát) • Záporné i kladné odchylky od cíle, kdy jde o tzv. spekulativní (záměrné) riziko(situacespojené s hraním hazardních her, sázením, spekulacemi na burze apod.)

6. Pojem riziko je úzce spojen s pojištěním • Pojištění je přesunem rizika na pojistitele • Pojištění se zabývá pouze riziky čistými, jejichž realizací vznikají náhodné potřeby • U čistého rizika sledujeme objektivní a subjektivní stránku.

7. U rizik ohrožujících majetek je určení objektivního rizika snazší než u rizik ohrožujících osoby. Zde se objektivním rizikem rozumí souhrn rizikových momentů u osob s průměrnými duševními a charakterovými vlastnostmi. • Subjektivní riziko představují potom odchylky od tohoto průměru. • Součástí subjektivního rizika je i tzv. morální riziko které se vztahuje na změnu v pravděpodobnosti realizace rizika po sjednání pojištění. • Pojem morální riziko je spojen dále s tzv. pojišťovacími podvody.

8. Členění rizik podle příčiny vzniku Rizika Rizika přírodní Rizika vyvolaná lidským faktorem Rizika vyvolaná lidmi Rizika technická

9. Z hlediska realizace rizika, resp. z hlediska vzniku náhodných potřeb rozlišujeme rozměry rizika: • Okamžik realizace rizika- Vznik náhodné události je spojen s určitým časovým okamžikem (např. požár, smrt) nebo trvá určité období (nemoc). • Výskyt realizace rizika- rozměr, který lze sledovat pouze u rizik s absolutní nahodilostí. Pro některá rizika je typické, že se musí uskutečnit a nejisté je pouze to, kdy - např. smrt člověka, se o rizika s relativní nahodilostí Pro rizika s absolutní nahodilostíje naopak typické, že se realizovat nemusí - např. požár.). • Rozsah realizace rizika- rozměr, který mají pouze ta rizika, která se mohou realizovat nejen plně, ale i částečně (na druhé straně jsou rizika, která se realizují pouze plně - celkově).

10. Realizace rizika = nastání události, která ohrožuje daný ekonomický subjekt, vede ke vzniku škody. Tyto škody vznikající v důsledku realizace rizika mohou mít různou povahu.

11. Následky škodmohou mít různý charakter. Může dojít k věcné ztrátě, neplánovaným výdajů nebo ke ztrátě příjmů.

12. Velikost rizika ovlivňují dvě charakteristiky: četnost a závažnost (= velikost škody spojená s realizací rizika). Možnosti vzájemných vztahů těchto charakteristik: • Nízká četnost a nízká závažnost rizika riziko se realizuje zřídka a při realizaci vznikají malé škody, • Vysoká četnost a nízká závažnost rizika  u daného rizika dochází k časté realizaci, ale s malými důsledky, škodami v důsledku realizace rizika, • Nízká četnost a vysoká závažnost rizika  riziko se realizuje málo často, ale realizace znamená vysokou škodu, • Vysoká četnost a vysoká závažnost rizika  riziko se realizuje často a navíc jeho realizace je spojena s velkými škodami.

13. Ekonomické subjekty se snaží realizaci rizik a jejich možným důsledkům předejít. • Všeobecně riziko vyloučit nelze. Riziko je možné odvrátit nebo omezit jeho realizaci pomocí různých preventivních opatření. • Odvrácení rizika – např. prostřednictvím smluvní dohody o vyloučení rizika, dělení rizika prostřednictvím zadání zakázky více podnikatelům, rozptyl rizika pomocí rozdělenímajetku na více druhů kapitálových investic • Zmenšení (omezení) realizace rizika pomocí prevence: • Proti realizaci rizika a uskutečnění škody, např. alarmy, ochranná zařízení proti úrazu, inspekce technických zařízení • K ohraničení (minimalizaci) škody, například podniková požární ochrana, nouzové agregáty, požární stěny

14. Finanční krytí rizik • Krytí prostřednictvím státupřichází v úvahu pro řešení škod velkého a hromadného rozsahu (např. v důsledku živelních událostí), dále při krytí základních sociálních potřeb lidí krytí potřeb určitých skupin lidí v rámci tzv.státní sociální podpory nebo v rámci sociální péče. • Individuální zabezpečení- tvorba individuálních rezerv na krytí rizik prostřednictvím různých forem spoření (jak jednotlivci, příp. rodinami, nebo podnikatelskými subjekty), přitom míra krytí je ohraničena naspořenými prostředky. • Pojištění - přenesení rizika, vlastně rovněž tvorbu rezerv na krytí rizik (prostřednictvím příspěvků na pojištění od jednotlivých zúčastněných), ovšem jde o rozdělení rizika mezi více zúčastněných a krytí rizik není ohraničeno naspořenými prostředky jednotlivého účastníka

15. Užívání pojmu riziko • Riziko • Předmět ohrožovaný nahodilým nebezpečím • Událost způsobující škodu • Pravděpodobnost vzniku náhodné události s negativními dopady • Pojistné nebezpečí = možná příčina vzniku pojistné události • Pojistné riziko = míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím

16. Risk management • Snaha lidí o zvládnutí rizika pomocí vědeckých přístupů vedla ke vzniku risk managementu (řízení rizika). • Předmětem je umožnit v tržní ekonomice zahrnout projevy rizika vyplývající z nejednoznačnosti průběhu reálných ekonomických procesů do rozhodování o hospodářských záležitostech. • Risk management spočívá v soustavnéanalýzeekonomické činnosti z hlediska zřetelných, potenciálních i skrytých rizik.

17. Cílem je dosažení bezpečné činnosti při co nejnižších nákladech na zajištění této bezpečnosti. Zahrnuje tři fáze: • Identifikace rizika, tj. zjištění, která rizika mohou ohrožovat ekonomicky subjekt. Zahrnuje rizika: • Fyzických ztrát nebo poškození majetku a škod na zdraví, • Odpovědnosti za škody, • Přerušení ekonomické (výrobní) činnosti, • Chyb v řízení (např. nesprávné plánování), • Nedbalosti (např. špatné balení výrobku), • Technologická (např. nedodržení technologických lhůt zpracování surovin), • Politická (např. státní převrat), • Sociální (např. stávky), • Vyplývající z přírodního prostředí (např. klima, míra vyčerpanosti zdrojů atd.).

18. Identifikace rizik

19. Ocenění a kvantifikace rizik, tj. zjištění, jakou váhu jednotlivá rizika mají a jaký dopad může mít realizace rizik na finanční situaci daného subjektu. • Kontrola a financování rizik, tj. jsou přijímána opatření k předcházení škodám a připravuje se finanční eliminace důsledků negativních nahodilých událostí. Nejprve je snaha rizikům, v co možná největší míře předejít. Předcházet lze rizikům pomocí: • Strategických opatření • Změna systému práce • Smluvní vyloučení odpovědnosti • Používání bezpečnějších technologií, materiálů, • Případně zastavení výroby, pokud je riziko příliš velké • Fyzických opatření, tzn. zavedení zařízení na ochranu proti riziku (například protipožární zařízení, bezpečnostní zámky, ochranné pomůcky)

20. U tzv. zbytkových rizik se v rámci risk managementu uvažuje o finanční eliminaci rizika. • Krytí rizik z vlastních zdrojů • Z běžných příjmů - o tomto způsobu krytí rizik se uvažuje u rizik, jejichž realizace se více či méně opakuje a u rizik, jejichž realizace znamená z hlediska velikosti malé ztráty • Samopojištění - vytváření vlastních rezerv na krytí rizika (případně vytváření vlastních pojišťoven, které krytí pouze rizika daného podniku, tzv. kaptivních pojišťoven) • Přenesení rizikana specializovanou instituci zabývající se pojistnou ochranou - využití pojištění

21. Vlastní krytí rizika • uvažujeme v případě, jde-li o rizika více či méně předvídatelná, jejichž realizace se určitou měrou opakuje • rozsah rizik je takový, že krytí těchto rizik je ve finančních možnostech ekonomického subjektu • Míra samopojištění je obvykle dána dvěma faktory: • Objemem vlastních zdrojů použitelných k tvorbě rezervy na krytí rizika • Velikostí rizik, která mají být kryta prostřednictvím samopojištění

22. Samopojištění • Za specifickou podobu samopojištění lze považovat tzv. kaptivní pojištění rizik • Jde o metodu řešení rizik uplatnitelnou u velkých společností • Mateřská společnost založí dceřinou společnost za účelem krytí pojistitelných, v některých případech nepojistitelných rizik

23. Kritéria pojistitelnosti rizik Kritérium nahodilosti Kritérium jednoznačnosti Kritérium odhadnutelnosti Kritérium nezávislosti Kritérium velikosti Morální zásady

24. Výběr pojistitele • Při výběru je nutné řešit následující otázky: • Zda kryje pojistitel dané riziko, před kterým se podnikatelský subjekt chce zabezpečit • Zda je pojistitel schopný při vzniku velké škody splnit své závazky • Zda odpovídá cena pojištění tomu rozsahu pojistného krytí, který je požadován • Zda je pojišťovna v dosahu a zda má schopné odborníky, kteří dokáží objektivně ocenit riziko • Zda je pojistitel schopen včas uskutečnit výplaty pojistných plnění v případě nastání příslušných nahodilých událostí Součástí risk managementu je pravidelné sledování a kontrola rizik, vyhodnocování jejich chování, identifikace změn v rizikových situacích, dohled nad funkčností bezpečnostních opatření i dohled nad efektivností pojištění.

25. Děkuji za pozornost…