Denisa Kappelová Hana Ucekajová

1. Slovotvorba a jazykový obraz (českého) světa Denisa Kappelová Hana Ucekajová

2. Obsah • Kognitivní lingvistika • Jazykový obraz světa • Antropocentrismus v jazyce • „Jazykové obrazy různých světů“ • Závěrem • Použitá literatura a zdroje

3. „Nejdříve musíme naprosto eliminovat referent. Jazykovědec se zabývá především slovy, ne věcmi. Povaha vztahu mezi realitou a její reflexí v naší mysli je problém pro psychology a filosofy, filolog není povolán k tomu, aby v této kontroverzi zaujímal nějaká stanoviska. Je schopen soustředit se na levou stranu trojúhelníku, na linii spojující symbol s myšlenkou.“ (S. Ullmann, 1951) „Pro mě jako jazykovědce bylo trochu deprimující zjištění, že většina zajímavých poznatků týkajících se významu slov se objevuje ve filosofii a psychologii, a ne v jazykovědě.“ (S. G. Pulman, 1983)

4. Kognitivní lingvistika - lat. cognitio = poznání - rok 1989, Duisburg (Německo): prvníMezinárodní konference kognitivní lingvistiky (ICLC, International Cognitive Linguistic Conference) - neformovala se z jediného zdroje, nemá žádného „otce zakladatele“ - mezi nejvlivnější osobnosti patří např. George Lakoff, Mark Johnson, Susan Lindnerová, Eve Sweetserová, David Tuggy, ...

5. - kognitivní lingvistika je široce interdisciplinární, kontakty s filozofií, psychologií, sociologií, etnolingvistikou, ... - je to přístup k jazyku rovnocenný se strukturním či komunikačně pragmatickým přístupem Předmety zájmu: • jak lidská mysl pracuje s jazykem • co jazyk prozrazuje o našem myšlení a o našich kognitivních strukturách • jak se jazyk podílí na našem porozumění světu, jak se podílí na vytváření našeho obrazu světa • ...

6. Jazykový obraz (přirozeného) světa -pojem „jazykový obraz světa“ se začal zhruba v polovině 80. let užívat v pracích polských lingvistů - v Polsku se stal centrálním pojmem kognitivní jazykovědy, v základních pracích amerických kognitivistů jej však nenalezneme - nejde jen o pojem, ale i o svébytný přístup k jazyku - v centru stojí člověk: jazykový obraz světa vyznačuje roviny možného dorozumění mezi lidmi, jejich vzájemného porozumění, a hranice prostoru společné konceptualizace - jazyk se chápe i jako fenomén kulturní, antropologický a sémiotický: každý jazyk totiž podává specifickou, jistým společenstvím sdílenou interpretaci světa „ ...v jazyce uložená interpretace skutečnosti, kterou je možno chápat jako souhrn soudů o světě. Mohou to být soudy buď ustálené v samém jazyce, v jeho gramatických formách, ve slovníku, ve fixovaných textech (např. v příslovích), nebo jazykovými formami a texty pouze implikované.“(Bartmiński)

7. Antropocentrismus v jazyce - naš jazyk se odvíjí od skutečnosti subjektivně prožívaného těla - antropocentrismus je v jazyce hluboce ukotven, představuje dokonce i jistý typ univerzálie - např. černošské jazyky mande: • význam předložky „za“ vyjadřují substantiva „záda“ či „zadek“ • význam předložky „před“ vyjadřuje substantivum „oko“ • význam předložky „v“ vyjadřuje substantivum „břicho“ - reflexe v českých sekundárních předložkách: „v čele“, „po boku“

8. Tělo a míra aneb Máme toho po krk - ne „teoretické“ míry z fyziky, ale míry „každodenního života“: • loket, stopa, palec, krok • máslo namazané na chleba na prst silně • voda sahá po krk, po pás, po kolena, po kotníky • sousto, hlt, lok, hrst hrachu, náruč sena • uniknout o vlásek, mít toho o chlup více, nemít ani co by se za nehet vešlo

9. Jednou jsi dole, jednou nahoře - lidské tělo chodí vzpřímeně: vertikální osa je přítomna v jazyce > to, co je nahoře, je dobré, co dole, je horší • horních deset tisíc, střední vrstvy, spodina, schůzka na nejvyšší úrovni, má o něm vysoké mínění, nosí nos nahoru, je na vrcholu sil, vyvyšuje se, šplhoun, ponižuje ho, je na dně, poklesek, úpadek, padla vláda • Hlavu vzhůru! Nevěš hlavu! • osud nás srazil na kolena, sklátila nás nemoc

10. A naservírujeme vám to až pod nos! - prostorová blízkost se v češtině často vyjadřuje pomocí tří částí těla: nosu, ruky a boku: • zavřít mu dveře přímo před nosem, před nosem mu ukrást peněženku, donést mu večeři až pod nos • mít po ruce slovník • nosit po boku revolver - k označení malé vzdálenosti se používá slova krok: • postup o dva kroky dál, je to pár kroků, nepřibližovat se ani na krok, sledovat ji na každém kroku

11. „Jazykové obrazy různých světů“ Barevné spektrum: - světlo je fyzikální veličina, všude je stejné - světlo vnímáme očima, lidské oko je všude stejné čeština: modrá X ruština: sinij goluboj

12. čeština: fialový X angličtina: purple violet čeština: červený rudý rezavý/rusý/ryšavý X angličtina: red (ginger)

13. Čeština versus angličtina Verba: • mýt, prát vs. to wash • jít, jet vs. to go • přejít, přeplavat, přeletět vs. to cross • vdát se, oženit se, vzít se vs. to marry Adjektiva: • svatý vs. holy, saint • šťastný vs. happy, lucky

14. Substantiva: • bratranec, sestřenice vs. cousin • ruka, (paže) vs. hand, arm • noha, (chodidlo) vs. leg, foot • mládě vs. cub, pup, whelp, hatchling • vztek, zloba, hněv vs. anger, (fury) • hrát na schovávanou vs. play hide-and-seek

15. chodit kolem horké kaše vs. beat around the bush • slepý jako patrona vs. as blind as a bat • podobný jako vejce vejci vs. as alike as two peas in a pod • zabít dvě mouchy jednou ranou vs. kill two birds with one stone, kill two frogs with one dart • opičit se vs. be a copycat

16. Když se (jazykové) světy potkají... • silný jako lev = as strong as a lion • tichý jako myška = as quiet as a mouse • vlk v rouše beránčím = a wolf in sheep‘s clothing • krotký jako beránek = meek as a lamb • černá ovce rodiny = black sheep of the family

17. Slovotvorná motivace Skleník „sklo“ = materiál Greenhouse „green“ (zeleň) = to, co roste uvnitř das Gëwachshaus „das Gëwachs“ (rostlina) = to, co roste uvnitř + das Treibhaus „treiben“ (rašit) = to, co se uvnitř děje + das Glashaus „das Glas“ (sklo) = materiál

18. Učebnice „učit“ = činnost Textbook „text“ (text) = to, co obsahuje Lehrbuch „lehren“ (učit) = činnost

19. Závěrem „Nahlédnutí do kognitivní lingvistiky otevírá nové obzory. (...) Kognitivní výzkumy přinášejí totiž četná překvapení. Vybrané fragmenty obrazu světa českých mluvčích, které máme většinou „zažité“, se jakoby vynořují z našeho nevědomí. Máme tedy potřebu tomuto vynořování nějak napomáhat: odhalováním obrazných vyjádření i tam, kde jsme si je dříve vůbec neuvědomovali, ale také jinak. A tak i lingvisté, které až do té doby zajímal jen současný jazyk, mají najednou potřebu číst si v etymologických slovnících a vyhledávat práce o vývoji slovní zásoby, protože často právě tam se mohou poučit, jaká jsou motivační východiska vybraných slov i odkud se berou některé konotace. Také slovotvorba se stává jaksi „zajímavější“: z kognitivního hlediska je utvářenost slova velmi podstatným zdrojem informací. Kognitivní přístup k jazyku jistě nevystřídá přístupy dosavadní, je však velmi obohacující. Pro lingvisty i lingvistiku. (Nebeská, Iva: Přednášky z doktorandských dnů)

20. Použitá literatura a zdroje Čeština doma a ve světě, 2003, 1-2 (dvojčíslo věnované kognitivní lingvistice). Čítanka textů z kognitivní lingvistiky I. Ed. L. Saicová Římalová. Praha 2004. Nebeská, I.: Kognitivní lingvistika. In: Přednášky z doktorandských dnů. Praha 2006. s. 25-40. [doc online] [cit. 2011-11-07].Dostupné z <http://is.akcentcollege.cz/el/AK10/zima2008/LINFKK/um/KL_prednaska-1.doc> Peprník, J.: English lexicology. Olomouc 2006. Vaňková, I. - Nebeská, I. - Saicová Římalová, L. - Šlédrová, J.: Co na srdci, to na jazyku. Kapitoly z kognitivní lingvistiky. Praha 2005. Vaňková, I.: Nádoba plná řeči (Člověk, řeč a přirozený svět). Praha, 2007. Vaňková, I.: Člověk a jazykový obraz (přirozeného) světa. In: SaS, 60, 1999 Webové stránky ICLA [online] [cit. 2011-11-09].Dostupné z <http://www.cognitivelinguistics.org>

21. Děkujeme za pozornost.