Vysoká škola – inkubátor talentů pro praxi?

1. Vysoká škola – inkubátor talentů pro praxi? Prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc. prorektor pro studium VUT v Brně

2. Vysokoškolské vzdělání: kdo je zákazníkem, co je produktem? • Účelem vzdělávání je nepochybně nějaká přidaná hodnota. • Zákazníci vzdělávání mohou být studenti, rodiče, sponzoři, podniky nebo stát (tj. daňoví poplatníci). Zákazník má právo vyžadovat kvalitu vzdělávacího produktu. • Produktem vzdělávání je výdělečně zaměstnaný nebo sebe zaměstnaný absolvent (nikoliv titul nebo diplom). • Největší ekonomickou ztrátou je vzdělávací systém, který nevede k odpovídající zaměstnanosti absolventů.

3. Nikdo neumí lépe odhadnout přidanou hodnotu absolventa než trh práce. Abychom mohli měřit hodnotu vzdělávacího procesu, musíme měřit míru uplatnění absolventů. • Příprava na VŠ vzdělání by měla začít již v předškolním věku: logika, jazyky, základní etické hodnoty. • K zajištění přidané hodnoty je tudíž potřebné vzdělávání pro zaměstnání (pro praxi), nikoli vzdělávání pro vzdělávání. Aktivní účast podniků, podnikatelů i zaměstnavatelů je nutná.

4. Realita v ČR: Stav vysokého a středního školství • Počet vysokých škol v ČR: 26 veřejných, 2 státní, 44 soukromých. Převis nabídky vzdělání nad poptávkou, klesající demografická křivka. • Na VŠ studuje více než 60% populace (důsledek politiky tzv. „masifikace VŠ vzdělávání“). Uchazeči, kteří se nedostanou na státní VŠ, chodí na soukromé. • Velký nárůst počtu absolventů „měkkých“ (humanitních a ekonomických oborů), stagnace počtu absolventů technických a přírodovědných oborů. Poměr absolventů a volných míst (z nedávné prezentace M. Kopicové): • technické a přírodovědné obory 1 : 1, • humanitní obory 12 : 1.

5. Dosažené vzdělání není zárukou zaměstnání. Některé vysoké školy produkují budoucí nezaměstnané (avšak s VŠ titulem). • Zrádné statistiky: absolventi některých oborů mohou vykazovat nižší nezaměstnanost, než absolventi žádaných technických oborů. Důvod: vezmou i méně kvalifikovanou práci (recepční, call centrum), protože práce v oboru není. • Aktuální problém v ČR: • nedostatek lidských zdrojů (technicky vzdělaných) pro firmy i pro vybudované výzkumné kapacity VaVaI. • Nedostatek doktorandů pro technické VŠ: vybudovaná výzkumná centra se o ně přetahují s firmami.Firmy přeplácejí absolventy vysokými nástupními platy: průměrný nástupní plat absolventa FSI je 24 000Kč.

6. Neexistuje analýza potřeb absolventů v jednotlivých oborech. Pokud přesto nějaká analýza existuje, tak nemá vliv na financování VŠ. • Paradox: firmy ze svých daní platí vzdělávání i v oborech, jejichž absolventy nepotřebují. • VŠ musí učit prváky, že studium je práce, která někdy bolí. • Domácí příprava je považována za překonanou. • Vzdělání je nahrazováno „uměním prohledávat internet“. • Některými školami (středními i vysokými) lze projít bez jakékoli intelektuální námahy. • Asi jedna třetina studentů VUT jsou začátečníci v angličtině.

7. Nedostatečné zacílení VaV na VŠ na praktické problémy a výzvy. • Slabá inovační poptávka ze strany aplikační sféry. • Analogie: vzdělávání mediků probíhá jak na lékařských fakultách, tak i na klinikách. • Absolventi pochybné kvality obsazují pozice ve veřejném sektoru, řídí úřady a nakonec i stát. • Firmy (tj. budoucí zaměstnavatelé) by měly převzít svůj díl spoluodpovědnosti. • Malé využití výzkumu a vývoje jako zdroje konkurenční výhody ČR. • Kdo má zodpovědnost za výchovu technické inteligence? Jsou to jen vysoké školy? • Některé firmy chtějí po VŠ pouze absolventy.

8. Co s tím? • Vláda ČR: verbální podpora technického vzdělávání. Viz fórum průmyslu na 56. strojírenském veletrhu. Motorem růstu HDP je průmysl. • VUT: Oblast spolupráce s aplikační sférou ve vzdělávání. • Rada pro průmyslovou spolupráci VUT - poradní orgán rektora VUT: představitelé nejvýznamnějších firem s dosahem přes více fakult. • Cíle: Získat podporu a strategické partnery při podpoře technického vzdělávání. • VUT firmám nabízí např. možnost ovlivnit systém vzdělávání, „vzdělávání na míru“, exkluzivnější přístup ke studentům a absolventům apod.

9. Pořádání diskusních fór vedení VUT a fakult se zástupci praxe. Tato diskusní fóra však zaměřovat tématicky (aby to nebylo nekonkrétní). • Aktivní účast zástupců vedení VUT na činnosti hospodářských komor. • Praxe, stáže studentů ve firmách: • praxe nebo stáž ve firmě by měla být pro studenta časem povinná. Příkladem je model „kooperativního vzdělávání“. • Motivace fakult, aby podporovaly praxe a stáže studentů ve firmách. Příkladem je volitelný předmět „průmyslový projekt“, který studentům přinese kredity.

10. Závěrečné práce studentů, zapojení odborníků z firem do výuky. • Zadávání odborných témat závěrečných prací (bakalářských, diplomových, disertačních) pocházejících z praxe. • Vedení závěrečných prací odborníky z praxe (školitel nebo školitel – specialista). • Zapojení odborníků z firem do výuky (např. vybrané přednášky, bloky).

11. Děkuji za pozornost! Prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc. prorektor pro studium VUT v Brně