110 likes | 218 Views
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Sókratovské období antické filozofie. 5. – 4. století př. n. l. Východiska:. polytheismus názorová mnohoznačnost filozofů předchozího období (také nedůvěra ve smyslové poznání) demokracie – vzrůstající význam řečnictví
E N D
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK
Sókratovskéobdobí antické filozofie 5. – 4. století př. n. l.
Východiska: • polytheismus • názorová mnohoznačnost filozofů předchozího období (také nedůvěra ve smyslové poznání) • demokracie – vzrůstající význam řečnictví • Athény – duchovní a politické centrum – roste význam vzdělání ↓↓↓ sofisté
Sofisté • řec. sofistai – učitelé moudrosti • potulní učitelé nejrůznějších dovedností, zejména řečnictví • ne filosofové v pravém slova smyslu, ale praktici • názor, že člověk není schopen poznat, co je pravda, co je dobro <= každý vidí pravdu jinde => pravda není objektivní => poznání není objektivní • skepse, etický relativismus
Sofismata • logické „úskoky“, způsob argumentace • Např. sofisma „rohatý“: Přistoupíme-li na předpoklad, že co jsme neztratili, to máme, musíme pak přistoupit i na to, že máme rohy (neztratili jsme je, tak je máme). Jaké sofisma vymyslíš ty?
Představitelé: Prótagorás z Abdéry 480 – 410 př. n. l. • jeden z prvních, který učil, jak v politice a v právnictví prosadit svou věc – získal obrovské bohatství „Mírou všech věcí je člověk, jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou.“ Jak bychom mohli tato slova vyložit? Naše hodnocení, soudy jsou vždy subjektivní, relativní (naše poznání je nejisté).
„O bozích nelze vědět ani zda jsou, ani zda nejsou.“ - za bezbožnost vypovězen z Athén
Gorgiás (Georgiás) z Leontín 483 – 375 př. n. l. • spis O nejsoucnu, čili o přírodě 3 zásady: • Nic není. • Je-li něco, nemůže to člověk poznat. • Lze-li to poznat, nemůžeme to druhému sdělit, ani vyložit. Jak bychom mohli tento názor pojmenovat? (vizzákladní filozofická otázka)
Význam sofistů: Poprvé obrátili pozornost na člověka, začali se zabývat etikou.
Zdroje: Archiv autorky.