změny v důsledku kolonizace; merkantilismus

1. změny v důsledku kolonizace; merkantilismus www.zlinskedumy.cz

2. Kolonizace [1] Mořeplavec Vitus Bering • Po objevení nového světa dochází k postupně k nárůstu obchodu s Evropou. S tím souvisí potřeba Evropanů budovat trvalé obchodní stanice a postupně dochází k usazování kolonistů. Takto pronikají Portugalci do vnitrozemí Afriky i Jižní Ameriky, Francouzi do oblasti Karibského moře, či Severní Ameriky. Zajímavou kapitolou je osidlování Sibiře ze strany ruských kozáků. • Relativně nejúspěšnější byli v ovládání nových kolonií dlouho Španělé, platili však vysokou cenu za rozbujelou korupci v koloniálním byrokratickém aparátu. • Roku 1741 Dán v ruských službách Vitus Bering dorazil ke břehům Aljašky a umožnil její kolonizaci Ruskem.

3. Rozvoj obchodu [2] Součástí někdejšího opevnění přístavu v Lisabonu je Betlémská věž • Díky obchodu s koloniemi, odkud se dovážely suroviny, exotické zboží, či koření, se rozvíjely zejména přístavy. Do pozadí ustoupila většina středomořských měst, naopak města na pobřeží Atlantiku, Severního moře, či Baltu se bouřlivě rozvíjela. Význam místního obchodu zastínil obchod dálkový. Přímořské státy získávaly náskok v tempu hospodářského rozvoje. • Mezi nejrozvinutější obchodní centra řadíme: Amsterodam, Lisabon, Liverpool, Londýn, Hamburk, Štětín, Lyon, či Stokholm.

4. Merkantilismus [3] Jean-BaptisteColbert, ministr financí krále Ludvíka XIV. • Je ekonomický směr, usilující o maximalizaci bohatství, které představuje držba zlata v rámci stáru. Zlato je žádoucí získávat (těžba, dovoz, zisk území s nalezišti), nežádoucí vyvážet. Dalším důležitým opatřením je snaha o zvýšení výběru daní prostřednictvím velkého počtu poplatníků. Proto má dojít ke snížení cen potravin a zboží obecně. Ve státě se proto ruší vnitřní cla a mýta a staví pozemní i vodní cesty. Dalším krokem je zakládání manufaktur. Známým představitelem tohoto ekonomického směru byl Jean-BaptisteColbert.

5. Manufaktury [4] Ilustrační obrázek větrného mlýna (Valašské muzeum v přírodě – Rožnov pod Radhoštěm) • Manufaktury byla továrny se stroji poháněnými silou živlů (vítr, voda), či živočišnou (zvířata, člověk). • Rozlišujeme manufakturu soustředěnou, kde veškeré výrobní operace probíhaly na jednom, místě a rozptýlenou. V té pracoval každý doma a práci mu zadával faktor, který obcházel jednotlivé pracovníky, dodával jim suroviny, přebíral odvedenou práci a vyplácel odměnu. • Typická odvětví, kde se uplatnily manufaktury, byla těžba a zpracování železa, textilní a sklářská výroba.

6. Dopad rozvoje manufaktur na krajinu • V důsledku růstu počtu obyvatel, rozvoji manufaktur, energeticky náročných provozů (zejména výroby železa), docházelo k odlesňování krajiny nejen v okolí větších sídel, ale v celé krajině. Tento problém vyřešilo jednak nahrazení palivového dřeva kamenným uhlím a jednak snaha o plánovanou výsadbu lesů (v našich zemích od dob Marie Terezie). • V důsledku toho došlo k razantní ekologické změně krajiny – ve snaze získat rychleji rostoucí dřevní hmotu, došlo k výsadbě například smrků i v nižších polohách, kam přirozeně nepatří. Výsledek tohoto hospodaření můžeme v naší krajině s úspěchem pozorovat dosud.

7. Otázky a úkoly • 1. Jak se jmenoval objevitel Aljašky, pro který stát toto území objevil? • 2. Jmenujte 4 města, která zažila rozkvět v 17. století: • 3. Čím měřili bohatství státu merkantilisté? • 4. Popište princip fungování rozptýlené manufaktury: • 5. Čím bylo nahrazeno nedostatkové palivové dřevo?

8. Internetové zdroje (obrázky): • [1] NEZNÁMÝ AUTOR. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vitus_Bering.jpg • [2] SZILAS. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Torre_de_Bel%C3%A9m1.JPG • [3] NEZNÁMÝ AUTOR. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jean-Baptiste_Colbert.jpg • [4]PRAZAK. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Skanzen_Vala%C5%A1sk%C3%A1_d%C4%9Bdina_-_v%C4%9Btrn%C3%BD_ml%C3%BDn_z_Kladn%C3%ADk.jpg

9. Literatura: • Čornej Petr, Čornejová Ivana, Parkan František: Dějepis pro gymnázia a střední školy. SPN, Praha 2001. ISBN 80-7235-152-4. • Kol. autorů: Dějiny evropské civilizace, díl II. Paseka, Praha Litomyšl 1995. ISBN 80-7185-011-X.