Download
vlastnosti a klasifikace jezer n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Vlastnosti a klasifikace jezer PowerPoint Presentation
Download Presentation
Vlastnosti a klasifikace jezer

Vlastnosti a klasifikace jezer

198 Views Download Presentation
Download Presentation

Vlastnosti a klasifikace jezer

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Příloha č. 4 Vlastnosti a klasifikace jezer Výuková prezentace Magdaléna Rylková, GÚ PřF MU Brno, 2013 Zdroj: svetnadosah.com

  2. Osnova • Charakteristika jezera • Vodní bilance jezera • Teplotní poměr jezera • Kryptodeprese • Klasifikace a dělení jezer • Zdroje

  3. 1. Charakteristika jezera • Jezero – přírodní deprese zemského povrchu, trvale nebo dočasně vyplněná vodou • Limnologie – věda zabývající se studiem jezer • Vznik jezer: • vytvořením a zaplavením prohlubně (kráterová jezera, karová jezera, tektonická jezera či krasová jezera) • přirozeným přehrazením vodního toku (lávovým proudem, morénou, či sesuvem půdy) • ústupem moře (pobřežní, reliktní jezera)

  4. Zánik jezer: • při změně klimatu (pokles srážek, výpar) • zahlubováním toku odvádějícího vodu z jezera • antropogenními faktory • akumulací anorganických sedimentů a organického materiálu v jezeře

  5. 2. Vodní bilance jezera • Změna objemu (W) jezera způsobeného příjmem a ztrátou vody za daný čas • Příjem vody: • říční a povrchová voda (Qř,Qo) • podzemní voda(Qp) • srážky(S) • kondenzace par (K) • Ztráta vody: • říční odtok (Oř) • podzemní odtok (Op) • výparz hladiny jezera (E) • transpirace (výpar) rostlin pobřežního pásma (Etr) • Rovnice výpočtu změny objemu: Qř+ S – Oř – E = W

  6. 3. Teplotní poměr vody v jezeře • Teplotní zvrstvení (stratifikace) vody – výsledek konvekčního proudění vody v jezeře. 3 typy: I. Přímá termická stratifikace II. Obracená stratifikace (teplotní inverze) III. Homotermie

  7. I. Přímá termická stratifikace • teplota vody při hladině vyšší než 4 °C s rostoucí hloubkou teplota klesá nejvíce na 4 °C • 3 typy vrstev: • Epilimnion – pomalý pokles teploty vody s hloubkou, < 0,5 °C na 1 m hloubky • Metalimnion (termoklina,skočná vrstva) – rychlý pokles teploty, 2 °C / 1 m • Hypolimnion – pokles teploty velmi pomalý, desetiny °C / 1 m

  8. II. Obracená stratifikace • teplota vody při hladině nižší než 4 °C pod ní jen voda o teplotě nejméně 4 °C • výskyt nejčastěji u chladných jezer, trvale ve studených jezerech • tvorba ledových útvarů a zámrz hladiny

  9. III. Homotermie • Růst teploty svrchní vrstvy chladného jezera po roztání ledu účinkem slunečního záření, pokles teploty na podzim v důsledku konvekce. • Výsledkem je vyrovnání na krátkou chvíli teploty v celém jezeře na 4 °C.

  10. Obr. 1. Změny teploty vody chladného jezera s hloubkou (zdroj: NETOPIL, 1984)

  11. 4. Kryptodeprese • Kryptodeprese = deprese zatopená vodou s hladinou nad úrovní a dnem pod úrovní mořské hladiny (Bajkal, Ladožské jezero, Gardské jezero) Zdroj: cestovani.idnes.cz Obr. 2. Jezero Bajkal, v pozadí hory Sajany

  12. 5. Klasifikace a dělení jezer

  13. Dělení podle geologických a geomorfologických sil • Tektonická jezera – nejhlubší typy jezer, velká rozloha, protáhlý tvar, nejčastěji v riftových zónách (např. Bajkal, Balchaš) • Vulkanická jezera – oválný tvar, menší rozloha, ale větší hloubka. Subtypy: • kráterová jezera – Lac de Tazenat, Francie • kalderová jezera – Craterlake, Oregon • jezera hrazená lávovými proudy – jezero Nikaragua • maary – jezera vzniklá v sopečném kráteru (LacherSee ve vrchovině Eifel v Německu)

  14. Zdroj: .rusko-info.cz Obr. 4. Jezero Bajkal (tektonické jezero) Zdroj: heluxuryspot.com Obr. 3. Crater Lake, Oregon (kalderové jezero vulkanického původu) Zdroj: lidovky.cz Obr. 5. Lacher See, Německo (maar)

  15. Dělení podle geologických a geomorfologických sil • Ledovcová jezera – vznik při ústupu ledovců, nejčetnější typ jezer, bezodtoká. Subtypy: • proglaciální jezera – hrazená ledovcem • karová jezera – Prášilské jezero • morénová jezera – Mechové jezírko na Šumavě • jezera vzniklá roztáním mrtvého ledu – Sölle – Německo • termokrasová jezera – vznik degradací permafrostu (např. jezero Petrova, Kyrgyzstán) • Jezera hrazená sesuvem – vznik při sesuvu masy hornin (Mladotické jezero).

  16. Zdroj: ekolist.cz Obr. 6. Mladotické jezero (jezero hrazené sesuvem, nejmladší jezero ČR) Zdroj: fotoblog.in Obr. 7. Plešné jezero, Šumava (karové jezero ledovcového původu)

  17. Dělení podle geologických a geomorfologických sil • Krasová jezera – vznik v depresích krasových hornin. Subtypy: • závrtová jezera – Plitvická jezera, Chorvatsko • poljová jezera – Bozkovské jeskyně • Limanová jezera – vznik tzv. písečnou kosou (Lebsko v Polsku) • Eolická jezera – vznik působením větru(Balaton, Čadské jezero) • Antropogenní jezera – vznik v důsledku lidské činnosti (lom Velká Amerika (vápenec), Stříbrné jezero Opava–Kateřinky)

  18. Zdroj: www.vilaruzi.com Obr. 8. Plitvická jezera (krasová jezera) Zdroj: www.studentsoftheworld.info Zdroj: kolumber.pl Obr. 10. Balaton (eolické jezero) Obr. 9. Jezero Lebsko, Polsko (limanové jezero)

  19. Dělení podle geologických a geomorfologických sil • Fluviální jezera – vznik erozí daného toku • Erozní jezera – pod vodopády (Kravice, Bosna a Hercegovina) • Jezera z mrtvých ramen řek – Květné jezero, Mahenovo jezero • Organogenní jezera – jezera vytvořena činností organismů • Rašelinná – Velké mechové jezírko u Revízů, Sirňák, Smraďoch • Slatinná – jezírka v národní přírodní rezervaci Soos u Františkových lázní

  20. Zdroj: treking.cz Zdroj: svetcest.cz Obr. 12. Velké mechové jezírko (organogenní jezero) Obr. 11. Lom Velká Amerika (antropogenní jezero) Zdroj: carniflora.cz Zdroj: geologie.vsb.cz Obr. 13. Velké Jeřábí jezero (dystrofní, rašelinné jezero) Obr. 14. Mrtvé rameno řeky Labe u Sedlčanek

  21. Dělení podle přítoku a odtoku vody • Bezodtoká (uzavřená) jezera – Balchaš, Aralské jezero • Odtoková (otevřená) jezera – Bajkal • Průtočná jezera – jezera s více přítoky a minimálně jedním odtokem (Ladožské jezero, Bodamské jezero) • Dělení podle původu jezerní pánve • Hrazená jezera – vznik hrazením říčního údolí (Mladotické jezero) • Kotlinová jezera – vznik vulk. činností (Bajkal) • Údolní jezera – vznik v říčním údolí (Vilínské jezero, Estonsko) • Smíšená jezera – vznik kombinací různých procesů (Oněžské jezero, Ladožské jezero )

  22. Zdroj: www.bestrussiancruises.com Obr. 15. Ladožské jezero (průtočné, sladkovodní jezero) Obr. 16. Vilínské jezero (údolní jezero)

  23. Dělení podle teplotního režimu • Teplá jezera – teplota nad 4 °C (jezero Turkana, Afrika) • Chladná jezera – teplota pod 4 °C v zimě (Čudské jezero) • Studená jezera – neustále pod 4 °C(jezero Vostok, Antarktida) • Dělení podle rozsahu výměny vody v jezerní pánvi • Holomiktní jezera – promíchávání vody v celém jezeře (Vápencový lom Velká Amerika) • Meromiktní jezera – promíchávání vody pouze do určité hloubky (Tanganika)

  24. Dělení podle chemického složení vody • Sladkovodní jezera – nízký obsah solí, přítok vody > výpar (Ladožské jezero) • Slaná jezera – vysoký obsah solí, výpar > přítok vody (Kaspické moře) • Minerální jezera – bohaté množství minerálů (Mrtvé moře).

  25. Dělení podle biologických vlastností • Eutrofní jezera – vysoký obsah živin • Oligotrofní jezera – čistá voda po celý rok (Ženevské, Bodamské jezero) • Dystrofní jezera –velké množství huminových kyselin(Velké Jeřábí jezero, Novodomské rašeliniště) • Reliktní jezera • pozůstatek větší vodní plochy • Kaspické moře, Aralské jezero (pozůstatek Parathethys)

  26. Zdroje • NETOPIL, R., BRÁZDIL, R., DEMEK, J. 1984. Fyzická geografie. D. 1. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 272 s. • JANSKÝ, B., ŠOBR, M. a kol. 2003. Jezera České republiky: současný stav geografického výzkumu. Praha: Přírodovědecká fakulta UK Praha, Katedra fyzické geografie a geoekologie, 2003. 216 s. • STRAHLER, A. 2011. Introducing physical geography. 5. vyd., New York: John Wiley & Sons, 2011. 632 s., ISBN 13 978-0470-13486-3 • NÁVRATILOVÁ, I. 2011. Výukové materiály pro vybraná fyzickogeografická témata gymnaziálního geografického vzdělávání. Bakalářská práce, PřF MU Brno, 2011. 51 s.