kultura v ka dodenn m ivot
Download
Skip this Video
Download Presentation
Kultura v každodenním životě

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 16

Kultura v každodenním životě - PowerPoint PPT Presentation


  • 86 Views
  • Uploaded on

Kultura v každodenním životě.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Kultura v každodenním životě' - gavin


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
kultura v ka dodenn m ivot
Kultura v každodenním životě
  • Většina lidí si nikdy neuvědomí, jak je jejich každodenní chování formováno kulturními normami hodnotami a jak je posilováno prostřednictvím výchovy v rodině, přáteli a sociálními institucemi. To jak někdo například definuje rodinu, co jsou jeho životní cíle a co nahlíží jako problémy, je do značné míry určeno specifickou kulturou (Cross, 1988).
p klady kulturn ch fenom n
Příklady kulturních fenoménů
  • Sdílená představa o historii
  • Hodnotové orientace
  • Jazyk a komunikace
  • Rodina
  • Lékařství a léčitelství
  • Náboženství
  • Umění
  • Stravování
  • Trávení volného času
  • Oblékání
etnocentrismus versus etnorelativismus
Etnocentrismus versus etnorelativismus
  • Etnocentricmus – přesvědčení o významu vlastní kultury. Tato kultura je brána jako měřítko pro hodnocení ostatních kultur
  • Etnorelativismus – neexistuje nějaká objektivně správná kultura, vůči níž bychom mohly ty ostatní poměřovat. Každá si stanovuje vlastní měřítka toho co je správné.
subkultura
Subkultura
  • Skupina lidí, kteří sdílejí určité vzorce chování, oblékání, přesvědčení, norem atd. (tedy určitou kulturu), které je odlišují od „širší“ kultury, uvnitř které žijí
slide6
V současnosti klasik historické sociologie, jeho cesta k uznání byla složitá
  • Vystudoval filosofii a psychologii (několik let studoval také medicínu – do konce života se zajímal o přírodní vědy)
  • Byl zklamán tím, že ve filosofii tak jas se jí učil (neo-kantovství) absentuje společnost – je to filosofie abstraktního individua a abstraktních idejí --> začal se zajímat více o sociologii
slide7
Jako sociolog začal svou kariéru v Heidelbergu u Alfreda Webera (bratra Maxe Webera), brzy odešel do Frankfurtu ke Karlu Mannheimovi. Pracoval na své habilitaci s titulem „Dvořan“ (Der höfische Mensch), nemohl ji ale obhájit, protože v roce 1933 po nástupu nacistů byl Mannheimův institut zavřen
slide8
Odešel do Francie, tam se ale neuchytil, v roce 1935 odchází do Británie – bez toho, že by uměl dobře anglicky. Zde získává malé studijní stipendium, díky tomu může pracovat na první verzi svojí asi nejslavnější knihy – Civilizačním procesu (česky „O procesu civilizace“)
slide9
Kniha vychází v němčině v roce 1939 ve Švýcarsku – prakticky žádný ohlas.
  • V Británii dlouho nemůže nastartovat řádnou akademickou kariéru, až v roce 1954 získává stálé místo na univerzitě v Leicestru – nedosáhl zde profesorského titulu v roce 1962 odešel do penze
  • Působil krátce na univerzitě v Ghaně – až zde se stal profesorem
  • Teprve v roce 1969, kdy vychází první díl Civilizačního procesu v angličtině přichází průlom
  • Od té doby až prakticky do konce života pracuje, přednáší na prestižních univerzitách, vychází mu řada knih
slide10
Krome Civilizačního procesu jsou významné například:
    • 1986 (s Ericem Dunningem): Quest for Excitement. Sport and Leisure in the Civilizing Process.
    • 1987 The Society of Individuals
    • 1989 The Germans. Power struggles and the development of habitus in the 19th and 20th centuries
    • 1991 Mozart. Portrait of a Genius
    • 1991: The Symbol Theory
o procesu civilizace
O procesu civilizace
  • V prvním svazku Elias zkoumá, jak se v (především západní) Evropě vyvíjel „psychický habitus“ lidí, především ve vztahu k regulaci jejich pudů, afektů a citů.
  • Hledá odpověď na otázku: Jak a proč se proměňovaly společenské standardy týkající se násilí, sexuálního chování, tělesných funkcí, chování u stolu nebo způsobu řeči.
slide12
Hlavním zdrojem, kterého Elias používá, jsou knihy o správném společenském chování tak jak byly psány mezi 12. a 18. stoletím
    • Co bylo podle nich v různých dobách považováno za řádné chování
slide13
Ve středověku bylo chování mnohem více určováno afekty, city, náhlými hnutími mysli – jejich regulace byla slabá
  • To se týká „vážných věcí“ jako je způsob vládnutí, trestání nebo boje, ale i takových každodenních záležitostí jako je konzumace jídla nebo smrkání
  • Postupně se stále více mezi afekty a city na jedné straně a jejich vnější vyjádření dostává distance a potlačování, obecně se v moderní době vytváří stále větší distance od těla a jeho projevů
  • „slušné chování“ může být samozřejmě vynucováno i vnějším donucením, ale podle Eliase je důležitější právě jeho interiorizace – lidé něco nedělají ne proto, že je to zakázané, ale proto, že to sami pokládají za nepřijatelné, nebo dokonce protože se jim to hnusí
slide15
V druhém svazku Elias zkoumá to, co stálo za zmíněnými proměnami psychického ustrojení (habitu) – šlo podle něj především o následek proměn „společenských konfigurací“ – tedy vzájemných vztahů mezi lidmi, nejdříve především v horních vrstvách společnosti
  • Raně středověká vláda si nevyžadovala příliš silné ovládání emocí a náhlých podnětů, později, za vyvinutějšího hospodářství a v rámci větších politických jednotek a především v rámci složitějších vztahů mezi lidmi už je nemyslitelné vládnout na základě emocí, je nutno udržovat pořádek v rámci dvora, v každodenních interakcích ukazovat své zařazení u dvora atd.
  • Tyto způsoby chování přejímají postupně stále nižší vrstvy společnosti – i proto aby ukázaly nadřazenost na vrstvami nižšími
  • Proměňují se tedy nejen vzájemné vztahy lidí, ale také sami lidé – jejich psychické ustrojení
figurace
Figurace
  • Koncept figurace je Eliasovým pokusem překonat to, co považoval za krajnosti weberovké (důraz na individuum a jeho jednání) a durkheimovské (důraz na objektivní a mimo lidská vědomí existující sociální fakty) sociologie. Šlo mu tedy o to najít způsob jak popisovat vztah mezi individuem a společností bez toho, že by se z tohoto popisu vytratil jedinec nebo společnost.
  • Figurace je skupina lidí, kteří jsou spojeni nějakým v čase proměnlivým vzorcem vztahů (vztahů moci, závislostí, napětí, očekávání). Elias připodobňuje tyto proměnlivé vztahy mezi lidmi k složitému tanci (ten má také určité pravidla, ale tanečníci musí v každém okamžiku i improvizovat, aby dokázali tančit s dalšími lidmi.
  • Figurace může mít velmi různorodou velikost – může jít o rodinu nebo třeba o stát
ad