1 / 15

Cvičení z ÚNB 2

Cvičení z ÚNB 2. Lycopodiophyta + Equisetophyta Jitka Kocková , Pavel Kúr upraveno dle Libora Ekrta , perokresby Jan Košnar. (oddělení) Lycopodiophyta – plavuně. starobylá skupina, poč. spodní devon , hl. stromovité (končí v permu), druhohory jen keřovité

fynn
Download Presentation

Cvičení z ÚNB 2

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Cvičení z ÚNB 2 Lycopodiophyta + Equisetophyta Jitka Kocková, Pavel Kúr upraveno dle Libora Ekrta, perokresby Jan Košnar

  2. (oddělení) Lycopodiophyta – plavuně • starobylá skupina, poč. spodní devon, hl. stromovité (končí v permu), • druhohory jen keřovité • recentní typy jen bylinné s těžištěm výskytu v tropech • stonek: plný, nečlánkovaný • dichotomicky větvený → pseudomonopodium • jediná skupina s pravými mikrofyly(uspořádány do šroubovice nebo 4 řad) • funkční rozlišení mikrofylůtrofofyly x sporofyly x trofosporofyly • lingula(pajazýček) – parenchymatický útvar v paždí listů

  3. Lycopodiophyta – obecná charakteristika; důležité znaky • strobilus: výtrusná šištice – (rozdíl Huperzia × Lycopodium) • sporangium – ledvinité v paždí mikrofylů (eusporangiátní, • evolučně starší typ) • = stěna sporangia vícevrstevná, všechny buňky ve stěně stejného vzhledu, • vznik z více buněk • gametofyt(G): mnohobuněčný, bičíkaté spermatozoidy způsob otevírání zralého sporangia plavuní Podélný řez sporangiem plavuní sporangium spory sporofyl (nebo trofosporofyl) stonek

  4. Lycopodiophyta – obecná charakteristika • důležité znaky skupiny Lycopodiophyta: (1) anatomie stonku (resp. vodivých pletiv) – příčný řez (šedě – lýko, černě – dřevo): protostélé (např. rod Selaginella - vraneček) aktinostélé (např. rod Huperzia - vranec) plektostélé (např. rod Lycopodium - plavuň)

  5. Lycopodiophyta – systematické členění

  6. Lycopodiophyta – Lycopodiopsida • (třída) Lycopodiopsida– plavuně (v užším smyslu) • byliny • listy ve spirále, vzácněji ve 4 řadách • izosporie • (čeleď) Lycopodiaceaes. l. • Lycopodium (plavuň) – listy ve šroubovici (trofofyly), výrazně odlišen strobilus (sporofyly) • Lycopodiumclavatum– p. vidlačka • L. annotinum– p. pučivá • Huperziaselago– vranec jedlový: trofofyly (zelené listy) a trofosporofyly (zelené listy se sporangii), strobilus není vylišen

  7. Lycopodiophyta – Selaginellopsida • (třída) Selaginellopsida – vranečky • byliny • listy ve 4 řadách, nebo ve šroubovici; na bázi listu blanitý výrůstek = lingula (pajazýček) – sací funkce při příjmu dešťové vody angulární list mikrosporangium rhizofor megasporangium • mikrosporangia (♂) na horních trofosporofylech, s velkým množstvím mikrospor • megasporangia (♀) na spodních trofosporofylech, se 4 megasporami Selaginella selaginoides– vraneček brvitý(velmi vzácný, vysoké hory)

  8. Lycopodiophyta – Isoëtopsida • (třída) Isoëtopsida– šídlatky • dnes jen byliny (v pravěku i stromy – karbonské močály – černé uhlí) • Lepidodendrales – Lepidodendron, Sigillaria • dlouhé listy (trofosporofyly) se 4 dutinami, s lingulou, uspořádané ve šroubovici na zkráceném ztlustlém stonku (trsnatý vzhled) • při bázi listů další dutina (= fovea) se sporangiem dutina lingula mikro-, nebo megasporangium fovea Podélný řez listem šídlatky. Příčný řez listem šídlatky. • vnější listy nesou megasporangia (s více megasporami), střední listy – mikrosporangia (s mnoha mikrosporami), vnitřní listy – sterilní (prázdná fovea) • Isoëtes echinospora – šídlatka ostnovýtrusá (v ČR jen Plešné jezero na Šumavě) • I. lacustris – š. jezerní (v ČR jen Černé jezero na Šumavě)

  9. (oddělení) Polypodiophyta = kapradiny • skupina složená z několika izolovaných linií • 2 základní linie: • kapradiny leptosporangiátní • evolučně odvozenější • leptosporangiátní typ výtrusnic • izosporie nebo heterosporie • (třída) Polypodiopsida • kapradiny eusporangiátní • evolučně původnější • eusporangiátní typ výtrusnic • izosporie • (třídy) Psilotopsida, Ophioglossopsida, Equisetopsida

  10. (třída) Equisetopsida = přesličky • morfologie stonku: • článkovaný – podélně se střídají články (internodia) a uzliny (nody) • podélně rýhovaný – po obvodu se střídají žebra a rýhy • přeslenitě větvený (nebo nevětvený) • větvení je monopodiální (nová větev zaujímá boční postavení a je kratší než hlavní stonek) boční větev stonku článek (internodium) uzlina (nodus) hlavní stonek (lodyha)

  11. Equisetopsida – obecná charakteristika • listy (sfenofyly): • vznikly redukcí z megafylů • u dnes žijících přesliček velmi redukované,nezelené (ztratily fotosyntetickou funkci) – srostlé do tzv. lodyžních pochev se zuby (asimilační funkci má lodyha) lodyžní pochva (=srostlé listy)

  12. Equisetopsida – obecná charakteristika • anatomie (vnitřní stavba) stonku – na příčném řezu internodiem: • arthrostélé (ojedinělý typ, jen u přesliček) rýha (valecula) žebro (carina) cévní svazek: šedě: lýko = floém, černě: dřevo = xylém, bíle: karinální dutina (pod žebrem) centrální dutina valekulární dutina (pod rýhou)

  13. Equisetopsida – obecná charakteristika • sporofyl = sporangiofor = nezelené útvary nesoucí výtrusnice (sporangia) • štítkovité, šestiboké, stopkaté; na spodní straně každého štítku několik eusporangiátních sporangií • soustředěny v nápadném nezeleném strobilu (tzv. výtrusnicový klas) na vrcholu stonku • jarní x letní lodyha zavřené sporangium otevřené sporangium stopka Sporangiofor přesliček

  14. Equisetopsida – obecná charakteristika • spory: • izosporie (ale funkční rozlišení: z některých spor klíčí ♀ gametofyty, z jiných ♂ gametofyty) • haptery = pentlovité útvary • za vlhka omotané kolem spory, za sucha rozvinuté (zaplétají se do sebe a drží několik spor pohromadě – usnadněno setkání ♂ a ♀ gametofytů) haptery

  15. Equisetopsida – systematické členění • Equisetaceae (přesličkovité) • Equisetum (přeslička) - některé významné druhy v ČR: • druhy s dimorfismem lodyh (jarní nezelená fertilní, letní zelená sterilní) • Equisetum arvense (přeslička rolní) • E. telmateia (p. obrovská) – až 2 m vysoká! • druhy bez lodyžního dimorfismu (pouze zelená lodyha) • E. sylvaticum (p. lesní) • E. palustre (p. bahenní) • E. fluviatile(p. poříční)

More Related