slide1 n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava PowerPoint Presentation
Download Presentation
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 239

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava - PowerPoint PPT Presentation


  • 146 Views
  • Uploaded on

Základy podnikatelské činnosti pro 2.ročník oboru : Ekonomika, management a informatika v oblasti veřejné správy Zpracovala: Ing. Yveta Tomášková. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Vytvořeno v rámci projektu: Re-akreditace studia oboru EMIOS, č.CV 500 7011, 4.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava' - freya


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
slide1

Základy podnikatelské činnostipro 2.ročník oboru:Ekonomika, management a informatika v oblasti veřejné správyZpracovala: Ing. Yveta Tomášková

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Vytvořeno v rámci projektu:

Re-akreditace studia oboru EMIOS, č.CV 500 7011, 4.

Program pro  podporu rozvoje a inovace studijních programů

Hlavní řešitel: Prof. Ing. Alois Burý, CSc.

HGF

podnikatelsk innost
Podnikatelská činnost
  • Podnikatelství - obor lidské činnosti
  • Podnikatelská činnost = podnikání
  • Podnikáním rozumíme:
  • činnost sloužící společnosti, užitek z ní se dělí mezi ty, kteří jej vytvořili a ty, kterým výrobky a služby slouží.
  • činnost, kterou uspokojujeme cizí potřeby, přičemž se snažíme dosáhnout zisk a tak i uspokojit vlastní potřeby.
  • proces zhodnocování věcí vynakládáním práce, znalostí a zručností.
  • činnost, která s sebou nese riziko
z kladn lohy podnikatelsk innosti
Základní úlohy podnikatelské činnosti:
  • Vytváření trhu a zákazníků: tvořit výrobky a služby uspokojující známé a vyjádřené potřeby, podporovat vznik nových potřeb
  • Marketing
  • proces řízení, vrcholná složka řízení,
  • jednotná koncepce obchodní a výrobní podnikatelské politiky
  • vycházející z výzkumu potřeb a požadavků trhu
  • cílem dosahovat maximálně možného ekonomického efektu.
  • Výroba spojená s inovační činností
  • (Inovace - zaváděním nové techniky, technologie, organizace práce, a nových metod řízení, zaváděním nových druhů zboží atd.  zdokonalení hospodářské činnosti.)
  • Podnikatelská zodpovědnost
z kladn lohy podnikatelsk innosti1
Základní úlohy podnikatelské činnosti:
  • Právní: - volba právní formy postup konkrétní při zakládání podniku
  • Obchodní :
  • předmět činnosti - okruh zákazníků (solventnost), konkurence, dodavatelé;
  • volba sídla podniku - ovlivňující faktory rozsah a kvalita zdrojů pracovních sil, přístup k surovinovým zdrojům, možnosti odbytu, zdroje energie a dopravní spojení, daňové úlevy v daňové lokalitě, ochrana životního prostředí
  • Problematika využívání lidských zdrojů: výběr pracovníků, jejich struktura, kvalifikace. pracovní doba, organizace pracoviště, bezpečnost a hygiena práce, stanovení odměn za práci, včetně soc. a zdravotní pojištění ( dodržovat platné zákonné normy)
  • Ekonomické – vyjasnění potřeb finančních prostředků a aktiv, bod zvratu (zakladatelský projekt a zakladatelský rozpočet)
  • Sociálně psychologické předpoklady osobnosti - silná, cílevědomá osobnost, schopná realizovat určitý nápad a zároveň vést lidi a pracovat s nimi.
podnik
Podnik
  • Obecné označení pro ekonomicko – právní subjekt
  • Tvoří jednu ze základních forem institucionálního uspořádání ekonomiky založené na výrobě zboží a poskytování služeb za úplatu.
  • Základní znaky odlišující podnik od jiných institucích společnosti:
  • ekonomická samostatnost
  • právní subjektivita
  • Smysl (podstata) podniku – organizovat lidské činnosti v daném okruhu uspokojování cizích potřeb tak aby byly uspokojeny i potřeby podnikatele
  • Cíl podniku – zvyšování tržní hodnoty firmy ( zisk, rozmnožení bohatství)
podnik n
Podnikání
  • Podnik – institucionalizované podnikání
  • Podnikání :
  • prostředek uspokojování lidských potřeb
  • přináší riziko, v případě úspěchu uspokojení
  • Dle Obchodního zákoníku: Podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
  • Oblasti podnikání:
  • obchodní činnost,
  • výrobní činnost,
  • poskytování služeb.
legislativa upravuj c podnik n 1
Legislativa upravující podnikání (1)

Základní legislativa upravující podnikání:

  • Obchodní zákoník - upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a některé další vztahy s podnikáním související.
  • Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) - upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním.
  • Zákoník práce - uzákoňuje právo na práci a svobodnou volbu zaměstnání, spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a ochranu proti nezaměstnanosti. Řeší pracovně - právní vztahy, které mohou vzniknout jen se souhlasem občana a organizace.
legislativa upravuj c podnik n 2
Legislativa upravující podnikání (2)
  • zákon o cenách
  • zákon o účetnictví
  • daňové zákony
  • zákon o burze cenných papírů
  • zákon směnečný a šekový
  • insolvenční zákon
  • zákon o ochraně hospodářské soutěže,
  • zákony týkající se ochrany životního prostředí
  • zákon o investičních fondech
  • zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
  • zákon o veřejném zdravotním pojištění zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění atd.
pr vn forma ovliv uje
Právní forma ovlivňuje:
  • Způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko)
  • Oprávnění k řízení (tj. Zastupování podniku navenek, vedení podniku, možnost spolupracování apod.)
  • Počet zakladatelů
  • Nároky na počáteční kapitál
  • Administrativní náročnost založení podniku a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku
  • Účast na zisku (ztrátě)
  • Finanční možnosti, zvláště přístup k cizím zdrojům
  • Daňové zatížení
  • Zveřejňovací povinnost
p r vn formy podnik n
Právní formy podnikání

Dle obchodního zákona je podnikatelem:

  • osoba zapsaná v obchodním rejstříku,
  • osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,
  • osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů
  • fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.



  • Fyzické osoby - vystupují v roli :
  • podnikatele (vklad do podnikání, nesou podnikatelské riziko),
  • výkonné pracovní síly - vlastní odborná činnost +řízení
  • jsou přímo objektem právních vztahů
  • Právnické osoby: Společníci přinášejí vklad, nesou podnikatelské riziko.
ivnost dle z kona 455 1991 sb o ivnostensk m podnik n ve zn n pozd j ch p edpis 1
Živnost – dle Zákona č. 455/1991 Sb,. o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. (1)
  • Živnost - soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
  • Živnost může provozovat fyzická i právnická osoba. U právnické osoby musí všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce.
  • Všeobecné podmínky pro provozování živnosti:

a) dosažení věku 18 let,b) způsobilost k právním úkonům,c) bezúhonnost – zákon stanoví, kdo se se pro účely tohoto zákona nepovažuje za bezúhonného

ivnost dle z kona 455 1991 sb o ivnostensk m podnik n ve zn n pozd j ch p edpis 2
Živnost – dle Zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání,ve znění pozdějších předpisů. (2)
  • Zvláštní podmínky pro provozování živnosti: Odborná nebo jiná způsobilost, pokud ji vyžaduje zákon.

Rozdělení živností:

  • Z hlediska průkazu odborné způsobilosti:
  • Ohlašovací (živnostenský list):
  • Řemeslné (výuční list v daném oboru, popř. jiný)
  • Vázané (výuční list, maturita nebo VŠ v daném oboru)
  • Volné (nevyžaduje se doklad )
  • Koncesované( koncese) - jsou provozovány až po udělení koncese, platí pro ně zvl. předpisy pro způsobilost. je vyžadována ještě spolehlivost, posuzovaná k ochraně zdraví, života, majetkových a jiných práv osob a veřejných zájmů.
ivnost dle z kona 455 1991 sb o ivnostensk m podnik n ve zn n pozd j ch p edpis 3
Živnost – dle Zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání,ve znění pozdějších předpisů. (3)
  • Z hlediska předmětu podnikání
  • Živnost obchodní
  • Živnost výrobní
  • Živnost poskytující služby
obchodn spole nosti 4 akciov spole nost 1
Obchodní společnosti (4) – akciová společnost (1)
  • Základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě.
  • Akcie - cenný papír v listinné nebo zaknihované podobě- práva akcionáře jako společníka:
  • podílet se na řízení společnosti,
  • na jejím zisku,
  • na likvidačním zůstatku při zániku společnosti
  • Akcie musí obsahovat:
  • firmu a sídlo společnosti
  • jmenovitou hodnotu
  • označení formy akcie u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře
  • výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise
  • datum emise
  • Listinná - číselné označení a podpis členů nebo člena představenstva, kteří jsou oprávněni jednat jménem společnosti k datu emise.
obchodn spole nosti 4 akciov spole nost 2
Obchodní společnosti (4) – akciová společnost (2)
  • Forma akcie:
  • Akcie na jméno:
  • společnost vede seznam akcionářů, zapisuje se označení druhu a formy akcie, její jmenovitá hodnota, firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby
  • převoditelnost – stanovy ji mohou omezit, nikoliv vyloučit
  • listinné akcie na jméno jsou převoditelné rubopisem a předáním.
  • Akcie na majitele:
  • mají neomezenou převoditelnost,
  • práva spojená s listinnou akcií vykonává ten, kdo ji předloží
obchodn spole nosti 4 akciov spole nost 3
Obchodní společnosti (4) – akciová společnost (3)
  • Druhy akcií:
  • Kmenové – běžné
  • Prioritní - přednostní práva týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku. Stanovy určit vydání prioritních akcií, s nimiž není spojeno právo hlasování, ledaže zákon vyžaduje hlasování podle druhů akcií. Právo hlasovat má akcionář ode dne následujícím po dni, kdy valná hromada rozhodla, že nebude vyplacena prioritní dividenda.

Zaměstnanci mohou nabývat kmenových akcií za zvýhodněných podmínek.

podnikatelsk proces jako kolob h kapit lu
Podnikatelský proces jako koloběh kapitálu
  • Věcné hledisko podnikatelského procesu:
  • jeho realizace probíhá na základě technologických a jiných procesů
  • jsou odlišné dle zaměření podniku
  • Ekonomické hledisko – koloběh kapitálu:
  • k zabezpečení podnikových činností je třeba reálných aktiv, za které se musí zaplatit  je třeba k tomu mít vhodné finanční zdroje (kapitál).
  • použitím a rozdělováním kapitálu získáváme majetek (aktiva )
  • v podniku se peněžní oběh začne měnit v oběh hmot
  • reprodukční proces
podnikatelsk proces jako kolob h kapit lu kolob h ob n ch prost edk
Podnikatelský proces jako koloběh kapitálu Koloběh oběžných prostředků

Schéma koloběhu:

Peníze

Peníze včetně

zisku

Pohledávky

Materiál, energie,

výrobky, pracovní síly

Prodej

Dokončená výroba

Nedokončená výroba

podnikatelsk proces jako kolob h kapit lu kolob h ob n ch i st l ch prost edk
Podnikatelský proces jako koloběh kapitálu Koloběh oběžných i stálých prostředků

Schéma koloběhu:

Peníze + peníze navíc

Peníze včetně

zisku + odpisy

Stálý - fixní

majetek

Pohledávky

Materiál, energie,

výrobky, pracovní síly

odpisy

+

Prodej

Dokončená výroba

Nedokončená výroba

rozvaha
Rozvaha
  • Konkrétní složení prostředků - majetek (firmy) - co podnik vlastní
  • Původ- zdroj, z něhož tento majetek vznikl, (finanční krytí) - kapitál - komu to patří
  • Rozvaha (bilance) - písemný přehled (ve formě účtu)
  • levá strana (debetní) zachycuje konkrétní složení majetku podniku - aktiva
  • pravá (kreditní) strana zachycujevšechny kapitálové zdroje - pasiva
  • Aktiva = pasiva - bilanční rovnice
  • Členění na aktiva a pasiva - bilanční princip
zdroje kryt majetku pasiva 1
Zdroje krytí majetku (pasiva) (1)

Kapitál

(finanční

zdroje,

pasiva)

vlastní kapitál

(vlastní zdroje)

Cizí kapitál

(cizí zdroje)

nájemné placené pozadu

vyúčtování telefonů

výdaje příštích

období

výnosy příštích

období

časové

rozlišení

nájemné přijaté předem,

přijaté předplatné

zdroje kryt majetku kapit l pasiva 2
Zdroje krytí majetku - kapitál (pasiva) (2)

základní kapitál

emisní ážio, ostatní kap.fondy

rezervní

nedělitelný

ostatní

kapitálové fondy

fondy ze zisku

Vlastní kapitál

(vl. zdroje)

výsledek hospodaření

běžného roku

nerozdělený zisk z minulých let

neuhrazená ztráta z minulých let

zdroje kryt majetku pasiva 3
Zdroje krytí majetku (pasiva) (3)

bankovní úvěry

ovládaným a řízeným

osobám .........

dlouhodobé

závazky

vydané dluhopisy

rezervy

dlouhodobý

Cizí kapitál

(cizí zdroje

bankovní úvěry

závazky z obchod. styku

závazky k zaměstnancům

ostatní krátkodobé závazky

krátkodobý

pro podnik vyu v ciz kapit l
Proč podnik využívá cizí kapitál?
  • Nemá –li dostatečný kapitál pro investice či akce, které jinak uskutečnit nelze
  • Poskytovateli nevznikají žádná práva v přímém řízení podniku, přijetím společníka vznikají
  • Je většinou levnější
  • Zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu.
n klady kapit lu 1
Náklady kapitálu (1)
  • Výdaj pro podnik, který musí zaplatit za získání různých forem kapitálu použitých na financování nových investic.
  • Rozlišujeme
  • Náklady jednotlivých druhů podnikového kapitálu (vlastního a cizího) - závisí:
  • na době splatnosti kapitálu
  • na stupni rizika, které investor podstupuje
  • na způsobu úhrady nákladů kapitálu podnikem
  • Průměrné náklady celkového podnikového kapitálu - průměrný výdaj, který musí podnik zaplatit za získání všech druhů kapitálu – závisí:
  • na nákladech jednotlivých druhů kapitálu
  • na podílu jednotlivých druhů kapitálu a na celkovém kapitálu
n klady kapit lu 2
Náklady kapitálu (2)
  • Náklady cizího kapitálu
  • Náklady dluhu :ND = i ( 1-T)[ v %]
  • ND - náklady dluhu v %
  • T – sazba daně z příjmů v ( %/100)
  • i - úroková sazba z úvěru v %
  • ( 1-T) – daňový štít –snižuje náklady dluhu pouze v případě, že podnik dosahuje zisku.

Nejlevnější kapitál - krátkodobý dluh :

  • krátká doba splatnosti
  • malé riziko
  • působení daňového štítu (1-T)

Dražší – střednědobý a dlouhodobý dluh

  • delší doba splatnosti,
  • vyšší věřitelské riziko  vyšší úrok
n klady kapit lu 3
Náklady kapitálu (3)
  • Náklady vlastního kapitálu
  • nejdražší – akciový kapitál
  • jeho splatnost je vlastně nulová
  • dividendynelze zahrnout do nákladů, snižující základ daně
  • riziko podstupují akcionáři (žádné záruky, banky ano)
  • Náklady vlastního kapitálu[ v %]

NVK = D *100

C

g - zvyšující se dividendový výnos v %

D – dividenda připadající na akcii

C – tržní cena akcie

+ g

n klady kapit lu 4
Náklady kapitálu (4)
  • Průměrné náklady nakapitál:[ v %]

N = i ( 1-T) * DCK + N VK* VKCK

  • i - úroková sazba z úvěru v % - náklady dluhu před zdaněním
  • T – sazba daně z příjmů v ( %/100)
  • i (1-T) - náklady dluhu( cizího kapitálu) po zdaněni
  • DCK - poměr dluhu ku celkovému kapitálu
  • N VK - náklady vlastního kapitálu
  • VKCK - poměr vlastního kapitálu ku celkovému kapitálu

¯

n klady kapit lu 5
Náklady kapitálu (5)

S růstem zadluženosti podniku stoupají:

  • náklady dluhu – banka pociťuje vyšší riziko vyšší úrok
  • náklady vlastního kapitálu - při vyšším zadlužení majitelé akcií pociťují vyšší riziko požadavek na vyšší dividendu



  • růst průměrných nákladů kapitálu

náklady na vlastní kapitál

náklady

na kapitál v %

průměrné náklady na kapitál

náklady na cizí kapitál

zadluženost v % D/CK

ciz kapit l zvy uje rentabilitu vlastn ho kapit lu

Podnik

celkový kapitál

Vlastní kapitál

cizí kapitál

úroky 6%

Zisk před zdaněním

daň

24 %

zisk po zdanění

Výnosnost vl. kap. ČZ/VK

A

2 000

2 000

0

-

200

48

152

7,6 %

B

2 000

1 000

1 000

60

140

34

106

10,6 %

Cizí kapitál zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu
  • Příklad:
optimalizace kapit lov struktury 1
Optimalizace kapitálové struktury (1)
  • nadměrném využívání cizího kapitálu vede ke snížení jeho finanční stability
  • vypůjčené peníze pomáhají více vydělat

  

  • dluh je účelné zvýšit, pokud vyšší zadluženost zvyšuje majetek vlastníků.
optimalizace kapit lov struktury 11
Optimalizace kapitálové struktury (1)
  • Celková velikost kapitálu by měla být optimální a závisí především na:
  • velikosti podniku
  • stupni mechanizace a automatizace
  • organizace odbytu
  • překapitalizovaný podnik
  • podkapitalizovaný podnik



  • zlaté bilanční pravidlo:
  • dlouhodobý majetek financovat vlastním kapitálem
  • krátkodobý majetek financovat cizím kapitálem

vlastní kapitál

stálá aktiva

 1

stálá aktiva

dlouhodobé zdroje

 1

majetek podniku aktiva 1
Majetek podniku (aktiva) (1)

stály, dlouhodobý

majetek

Majetek podniku

oběžný

majetek

náklady

příštích

období

časové

rozlišení

nájemné placené

čtvrtletně předem

majetek podniku aktiva 2
Majetek podniku (aktiva) (2)

pozemky

budovy

stavby

nemovitý

Dlouhodobý

majetek

hmotný

stroje

výrobní zařízení

dopravní prostředky

inventář

movitý

patenty

licence

software

autorská práva

nehmotný

finanční účasti

cenné papíry s dobou

splatnosti1 rok

finanční

majetek podniku aktiva 3
Majetek podniku (aktiva) (3)

materiál (základní, pomocný,

provozní, obaly, náhradní díly)

nedokončená výroba

hotové výrobky

zboží

Oběžný

majetek

ve věcné formě

zásoby

u odběratelů

u státu

u zaměstnanců

u sdružených podniků

pohledávky

v peněžní

formě

v pokladně

na bankovních účtech

peníze

Cenné papíry s dobou

splatnosti do 1 roku

finanční majetek

len n dlouhodob ho majetku
Členění dlouhodobého majetku
  • dlouhodobý nehmotný majetek
  • doba použitelnosti  1 rok
  • ocenění  60 000 Kč.
  • dlouhodobý hmotný majetek:
  • pozemky, stavby, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla, byty a nebytové prostory, umělecká díla, sbírky, movité kulturní památky, předměty z drahých kovů a věci nabyté nájemcem z finančního leasingu, a to bez ohledu na jejich ocenění a dobu použitelnosti,
  • samostatné movité věci s výjimkou movitých věci uvedených v písm. a) a soubory movitých věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění nad 40 000 Kč
  • pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky,
  • základní stádo a tažná zvířata, bez ohledu na jejich pořizovací cenu,
  • otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technická rekultivace
  • dlouhodobý finanční majetek
len n dlouhodob ho majetku v etnictv
Členění dlouhodobého majetku v účetnictví
  • 02- Dlouhodobý majetek –odepisovaný:
  • 021 – Stavby
  • 022 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
  • 025 – Pěstitelské celky trvalých porostů
  • 026 Základní stádo a tažná zvířata
  • 028 Drobný dlouhodobý hmotný majetek
  • 029 Ostatní dlouhodobý hmotný majetek
  • 03- Dlouhodobý majetek – neodepisovaný:
  • 031 Pozemky
  • 032 Umělecká díla a sbírky
zp soby po zen a ocen n dlouhodob ho majetku
Způsoby pořízení a ocenění dlouhodobého majetku
  • Způsoby pořízení dlouhodobého majetku
  • koupí
  • vytvořením vlastní činností
  • bezúplatným nabytím (darováním)
  • vkladem dlouhodobého majetku od jiné osoby
  • přeřazením z osobního užívání do podnikání
  • Ocenění dlouhodobého majetku
  • pořizovací cenou= cena pořízení +náklady spojené s pořízením
  • reprodukční pořizovací cenou = cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje
  • vlastními náklady - přímé a nepřímé nákladybezprostředněsouvisející s vytvořením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vlastní činností
zp soby vy azen dlouhodob ho majetku
Způsoby vyřazení dlouhodobého majetku
  • prodejem
  • likvidací
  • bezúplatným převodem (darováním)
  • vkladem dlouhodobého majetku do jiné obchodní společnosti či družstva,
  • přeřazením z podnikání do osobního užívání
odepisov n dlouhodob ho majetku
Odepisování dlouhodobého majetku
  • dlouhodobý majetek slouží podniku delší dobu náklady na jeho pořízení nelze zahrnout do nákladů období, kdy byly pořízeny
  • náklady podniku vznikají až při jeho použití ve výrobě
  • hodnota dlouhodobého majetku postupně přechází do nákladů ve formě odpisů.
  • představují snížení jeho pořizovací ceny na cenu zůstatkovou.
  • zůstatková cena: pořizovací cena – oprávky
  • účetních odpisů = oprávky
  • odpisy tvoří součást nákladů podnikujejich výše ovlivňuje na zisk podniku
  • odpisy jsou nákladem nikoliv výdajemjsou nástrojem, jak postupně získat zpět peníze, které jsme vložili do stálého majetku.  
odepisov n dlouhodob ho majetku1
Odepisování dlouhodobého majetku
  • Funkce odpisů - z hlediska podniku:
  • funkce nákladová – pomocí odpisů přechází hodnota DM do nákladů
  • funkce zdrojová – jsou pro firmu interním zdrojem financí např. na nákup nového dlouhodobého majetku
  • Z hlediska státu:
  • funkce fiskální – ovlivňuje výši příjmů státního rozpočtu.
  • funkce rozvojová – umožní-li stát podnikatelům rychle odepsat DM, stimuluje je tím k rychlejší obměně strojního vybavení a k zavádění modernějších technologií, které umožňují rozvoj firem a tím i celého hospodářství
etn odpisy
Účetní odpisy
  • Vyjadřují skutečné opotřebení majetku
  • firma sestavuje odpisový plán
  • sama si určí postupodepisování s ohledem na opotřebení dlouhodobého majetku
  • Metody:
  • Metoda lineárního odpisování

roční odpis oi = VC/n n- plánovaná životnost

  • Metoda sumy čísel

odpis v jednotlivých letech oi = VC * ( n+1 –i ) / Sn

Sn = n (n+1) /2i = 1 až n

  • Metoda stálého procenta ze zůstatkové ceny

p = ( 1- (ZC/VC) 1/n) * 100 – vypočteme % a potom pomocí tohoto % vypočteme roční odpisy

da ov odpisy 1
Daňové odpisy (1)
  • jsou určeny zákonem č. 586/1992sb., o daních z příjmů
  • vprvním roce odpisování zatřídí poplatníkmajetek do odpisových skupin (v příloze zákona)
  • zákon určuje dobu odepisování :
  • odpisová skupina doba odpisování (roky)
  • 1 3
  • 2 5
  • 3 10
  • 4 20
  • 5 30
  • 6 50
da ov odpisy 2
Daňové odpisy (2)
  • Metody odpisování:
  • rovnoměrné odepisování
  • zrychlené odpisování
  • způsob odpisování stanoví vlastník, nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování.
  • dlouhodobý majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny.
da ov odpisy 3 rovnom rn metoda
Daňové odpisy (3) - rovnoměrná metoda
  • roční odpis se stanoví za dané zdaňovací období ve výšijedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby
  • při odpisování ze zvýšené vstupní ceny majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu
  • odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru
  • zákonemč.669/2004 Sb., byla zrušena možnost uplatnění reinvestičního odpočtu od základu daně(možnost odpočtu 10% až 20% vstupní ceny vymezeného hmotného majetku od základu daně z příjmů.
  • zavedena možnost použití zvýšení odpisu v prvním roce odepisování u vybraného hmotného majetku zařazeného do 1. až 3. odpisové skupiny
da ov odpisy 4 rovnom rn metoda
Daňové odpisy (4) - rovnoměrná metoda
  • a)Roční odpisová sazba pro hmotný majetek neodpisovaný podle písmen b) ažd

Odpisová v prvním roce v dalších letech pro zvýšenou

skupina odpisování odpisování vstupní cenu

1 20 40 33,3

211 22,25 20

3 5,5 10,5 10

4 2,15 5,15 5,0

5 1,4 3,4 3,4

6 1,02 2,02 2,0

da ov odpisy 5 rovnom rn metoda

Odpisová

skupina

v 1. roce

odpisování

v dalších

letech

odpisování

pro zvýšenou vstupní cenu

1

40

30

33,3

2

31

17,25

20

3

24,4

8,4

10

Daňové odpisy (5) - rovnoměrná metoda
  • b) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 %
da ov odpisy 5 rovnom rn metoda1

Odpisová

skupina

v prvním

roce

odpisování

v dalších

letech

odpisování

pro zvýšenou vstupní cenu

1

35

32,5

33,3

2

26

18,5

20

3

19

9

10

Daňové odpisy (5) - rovnoměrná metoda
  • c) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15 %
da ov odpisy 6 rovnom rn metoda
Daňové odpisy (6) - rovnoměrná metoda
  • Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %
da ov odpisy 7 zrychlen metoda
Daňové odpisy (7) - zrychlená metoda
  • roční odpisse stanoví vprvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování
  • poplatník, který je prvním vlastníkem, může tento odpis zvýšit:
  • o 20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a lesnictví, označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.3,
  • o 15 % vstupní ceny zařízení pro čištěnía úpravu vod označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1
  • o10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v bodech 1 a 2 a v § 31 odst. 5.
da ov odpisy 8 zrychlen metoda
Daňové odpisy (8) - zrychlená metoda
  • v dalších letechjako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlenéodpisování a počtem let, po které byl již odpisován ( 2* zc/ (ko - i))
  • stanovení odpisů při zrychlenémodpisování majetku, zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví:
  • v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu,
  •  v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které bylodpisován ze zvýšené zůstatkové ceny
  • odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
da ov odpisy 6 zrychlen metoda

Odpisová skupina

v prvním roce odpisování

v dalších letech odpisování

pro zvýšenou zůstatkovou cenu

1

3

4

3

2

5

6

5

3

10

11

10

4

20

21

20

5

30

31

30

6

50

51

50

Daňové odpisy (6) - zrychlená metoda

Koeficienty pro zrychlené odepisování

dr ba a reprodukce
Údržba a reprodukce

Opotřebení:

  • fyzické – používáním, vlivem prostředí
  • údržbu – čištění mazání seřizování – udržování majetku v provozuschopném stavu
  • běžné opravy – při provozu - výměna porouchaných součástí
  • generální opravy – velké náklady - plánované
  • preventivní – předcházejí poruchám
  • morální – majetek ztrácí hodnotu vlivem zastaráváníplánovité nahrazení starého majetku novým - reprodukce :
  • rozšířená- nahrazení vyšším výkonem
  • prostá - nahrazení stejným výkonem
  • zúžená – nahrazení nižším výkonem, popř. nenahrazení
  • Stupeň opotřebení: S o =(P- Zc) *100/P (%)
  • P – pořizovací cena DHM
  • Zc = zůstatková cena DHM
evidence majetku
Evidence majetku
  • do majetku je vloženo hodně peněznutnost ho důsledně evidovat.
  • Evidence slouží:
  • pro kontrolu – inventarizace
  • odepisování majetku
  • pro přehled o finanční hodnotě firmy
  • úhrady škod na majetku pojišťovnou
  • Inventární karty –obsahují:
  • stručný popis majetku
  • vstupní cenu
  • datum pořízení
  • inventární číslo
  • zvolený způsob odepisování
  • roční daňové a účetní odpisy
  • způsob vyřazení majetku
  • U majetku se vystavuje zápis :
  • o převzetí stroje zařízení nebo stavby - zápis o pořízení
  • zápis o vyřazení dlouhodobého majetku
vyu v n dlouhodob ho majetku 1 ukazatel
Využívání dlouhodobého majetku (1)- ukazatelé
  • dlouhodobý majetek představuje velký potenciál
  • jeho ekonomické přínosy se projeví na základě jeho fungování
  • vyčíslení využití pomocí ukazatelů pro využívání dlouhodobého majetku:
  • Ukazatel fondové účinnosti - poměr hodnoty produkce k hodnotě výrobního dlouhodobého majetku

Fú = Q/ DM

  • [ Produkce v naturálním vyjádření / hodnota DM v Kč ]
  • [Produkce v peněžním vyjádření / jednotku DM v Kč ]
  • Ukazatel fondové náročnosti – vázanosti kolik DM je vázáno na jednotku produkce.

FN = DM/Q

  • [ hodnota DM v Kč / jednotku produkce ]
vyu v n dlouhodob ho majetku 2 v robn kapacita
Využívání dlouhodobého majetku (2) - výrobní kapacita
  • maximální objem produkce, který může výrobní jednotka vyrobit za určité časové období při plném využití svého výrobního zařízení a ploch
  • u důlního podniku - maximální množství užitkového nerostu, které může být vytěženo v daných podmínkách za určité časové období
  • Teoretická
  • QT = T * VT
  • QT = množství charakterizující výrobní kapacitu v naturálních jednotkách
  • VT = výkon v naturálních jednotkách / hodinu – kapacitní norma výkonnosti (technický výkon)
  • T = časový fond zařízení v hodinách
vyu v n dlouhodob ho majetku 2 v robn kapacita1
Využívání dlouhodobého majetku (2) - výrobní kapacita
  • Struktura časových fondů výrobního zařízení

Kalendářní časový fond ( 365 dní, 8760 hod.)

využitelný - plánované

časový fond TV prostoje

vyu v n dlouhodob ho majetku 2 v robn kapacita2
Využívání dlouhodobého majetku (2) - výrobní kapacita

Využití výrobní kapacity

  • = QS / QT
  • QS = skutečná kapacita :Qs = Vs * Ts
  • QT = teoretická kapacita - kapacitní objem výroby: QT = VT * TV
  • VS = skutečný objem výroby za časovou jednotku
  • Ts = skutečný časový fond
  • TV = využitelný časový fond
  • TK = kalendářní časový fond
  • a) využití intenzivní:
  • i= VS/VT
  • b) využití extenzivní:
  • e= TS/TV
  • e= TS/TK
v robn innost podniku 1
Výrobní činnost podniku (1)
  • Spočívá v přeměně výrobních faktorů ve výrobky
  • Neustálý proces obnovy či reprodukce výroby, rozdělování a směny umožňuje uspokojování reálných potřeb obyvatelstva
  • Prostá reprodukce se projevuje opakováním výroby na úrovni předchozího období.
  • Rozšířená reprodukce je charakterizována růstem výroby materiálových statků.
  • Zúžená reprodukce je charakterizována poklesem výroby materiálových statků.
  • Ukazatele výroby:
  • Naturální ukazatele objemu produkce objem produkce se vyjadřuje množstvím vyrobených výrobků v naturálních (fyzických) jednotkách
  • Hodnotové ukazatele objemu produkce
v robn innost podniku 2
Výrobní činnost podniku (2)
  • Hodnotové ukazatele objemu produkce:
  • Hrubá výroba - ukazatel celkového výsledku podnikové činnosti
  • Hrubá výroba = hodnota realizované produkce ± změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby + dlouhodobý majetek vyrobený v podniku a určený pro vlastní potřebu (aktivace)
  • Čistá výroba) - ukazatel vlastní zásluhy podniku při vytváření nových hodnot.
  • Čistá výroba = celkový výsledek podnikové činnosti – všechno, k čemu přispěli zvenku dodavatelé surovin, energie a různých služeb.
  • Ve výkazu zisku a ztrát - přidaná hodnota
v robn innost podniku 3
Výrobní činnost podniku (3)
  • Příprava výroby:
  • Konstrukční
  • Technologická
  • Složky výrobního procesu :
  • Pracovní proces - souhrn činností,, kdy lidé přímo svou prací pomocí strojů, nástrojů přetvářejí pracovní předměty na výsledné výrobky nebo k takovému účelnému přetváření vytvářejí předpoklady.
  • Technologický proces - část výrobního procesu, kdy í ke kvantitativním nebo kvalitativním změnám pracovního předmětu, určuje sled a způsob jednotlivých operací předepsaných technologickým postupem. Jestliže se k bezprostřední změně pracovního předmětu vynakládá živá práce, je technologický proces zároveň pracovním procesem. Vedle toho dochází k technologických procesům též samočinným působením pracovních prostředků (např. automatický chod strojů a aparatur).
  • Přírodní proces - je v podstatě technologickým procesem založeným na využívání přírodních zákonitostí a sil (zrání dřeva na skládce, kvašení vína apod.).
v robn innost podniku 4
Výrobní činnost podniku (4)
  • Pracovní proces

  • Operace - je souhrnem činností dělníka nebo skupiny dělníků, tyto činnosti provádějí na stejném pracovišti pracovní prostředky zůstávají během operace stejné

  • Úkon - představuje samostatnou a ukončenou činnost dělníka a je charakterizována přesně ohraničeným určením. Úkony - hlavní a vedlejší. Vedlejší úkony umožňují nebo připravují úkony hlavní

  • Prvek nebo také pracovní pohyb je nejmenší měřitelná část úkonu. Představuje samostatný a zakončený pohyb pracovníka, který je vymezen dvěma koncovými body - tohoto členění se používá zpravidla jen při obsluze stroje.
v robn innost podniku 5
Výrobní činnost podniku (5)
  • Výrobní proces probíhá v pracovním čase :
  • Čas práce
  • Přestávky
  • Práce zahrnuje ty časové úseky v průběhu pracovní doby, kdy dělník pracuje, a dělí se na práci:
  • Produktivní - je stanovena technologickým a organizačním postupem:
  • přípravné a dokončovací operace
  • pomocné operace,
  • hlavní operace.
  • Neproduktivní - ostatní práce
  • Klasifikace přestávek:
  • Přestávky závisející na dělníkovi:
  • předepsané - stanovené zákoníkem práce, kolektivní smlouvou a podnikovými předpisy
  • ostatní nebo svévolné (pozdní příchod, činnosti nesouvisející s prací .. atd)
  • Přestávky nezávisející na dělníkovi vzniklé z:
  • nedostatečné organizace výrobního procesu,
  • technických důvodů
racionaliza n innost podniku 1
Racionalizační činnost podniku (1)
  • Do systému řízení výroby patří i řízení kvality výroby  racionalizační činnost podniku
  • Racionalizací se rozumí :
  • realizaci opatření ke zvýšení hospodářského prospěchu.
  • volbu správné cesty ke zjednodušení výrobního a rozdělovacího procesu.
  • úsporu pracovních sil.
  • zaměření se na účelnou mechanizaci a automatizaci výrobního procesu.
  • plánovitá analýza výrobního procesu za účelem dosažení jeho účelného uspořádání.
  • realizace nalezených optimálních řešení
racionaliza n innost podniku 2
Racionalizační činnost podniku (2)
  • Cíle racionalizace:
  • odstranění zdrojů ztrát.
  • zamezení chodu naprázdno a duplicit.
  • zvyšování produktivity a jakosti.
  • snižování vlastních nákladů.
  • snižování rizika.
  • zvyšování výnosů.
  • regulace spotřeby a produkce.
  • vytváření co možná nejlepších pracovních podmínek.
  • výměna zkušeností mezi podniky.
  • mezinárodní výměna zkušeností.
  • sladění zájmů mezi výrobci, prodejci a spotřebiteli.
  • sladění racionalizačních opatření mezi soukromým sektorem a veřejnou správou.
charakteristika ob n ho majetku om
Charakteristika oběžného majetku (OM)
  • neustále obíhá, je v různých formách
  • jedna forma přechází ve druhou
  • přechody forem oběžného majetku - koloběh oběžného majetku:
  • neustále obíhá, je v různých formách
  • jedna forma přechází ve druhou
  • přechody forem oběžného majetku - koloběh oběžného majetku:

PENÍZE

inkaso

nákup

POHLEDÁVKY

MATERIÁL (závazky)

prodej

HOTOVÉVÝROBKY

výroba

výroba

ROZPRACOVANÁ VÝROBA

len n a oce ov n om
Členění a oceňování OM
  • Finanční podoba
  • pohledávky (obchodního styku, vůči sdruženým podnikům
  • cenné papíry krátkodobé
  • peníze ( hotovost v pokladně, vklady na účtech v bankách,)
  • Věcná podoba
  • zásoby (surovin, materiálu, hotových výrobků)
  • Oceňování:
  • Hotovostní vklady - v nominální hodnotě
  • pohledávky - v nominální účetní hodnotě
  • Zásoby
  • průměrné ceny (vážený aritmetický průměr)
  • FIFO - první do skladu, první ze skladu
  • LIFO - poslední do skladu, první ze skladu (nesmí se používat)
faktory ovliv uj c v i ob n ho majetku 1
Faktory ovlivňující výši oběžného majetku (1)
  • odvětví a typ podniku
  • objem výroby
  • vlastní náklady výroby
  • úroveň koncentrace výroby
  • vědeckotechnický rozvoj výroby ( inovace, pokrokové technologie, lepší materiál...)
  • úroveň stanovení spotřeby OM
  • úroveň organizace a řízení hospodaření s materiálem, náhradními díly a DDHM
  • dodavatelsko-odběratelské vztahy
  • dodávkové cesty výrobků
faktory ovliv uj c v i ob n ho majetku 2
Faktory ovlivňující výši oběžného majetku (2)
  • OM zabezpečuje normální chod podniku  co nejnižší nákladyoptimální výše oběžného majetku nutno plánovat - zásoby, pohledávky (jejich financování)
  • Likvidnost - schopnost jednotlivých aktiv přeměnit se rychle na peněžní prostředky(nejlikvidnějším majetkem jsou peníze)
  • Likvidita míra schopnosti podniku hradit své závazky
  • Poměrové ukazatele - stupně likvidity
  • Běžná likvidita =Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky
  • (Jako její standardní hodnota se udává číslo 2,5, je mírou solventnosti podniku)
  • Rychlá likvidita = (Oběžná aktiva – zásoby) / Krátkodobé závazky
  • Okamžitá likvidita = Finanční majetek / Krátkodobé závazky
  • Ukazatele využitíoběžného majetku (aktiv)
  • rychlost obratu OA = tržby / oběžná aktiva
  • doba obratu OA = 365 / rychlost obratu OA



  • Cíl managementu - zajistit optimální likviditu, strukturu veškerého

majetku a co nejvyšší rentabilitu.

z soby
Zásoby
  • každá firma je potřebuje k zajištění své hlavní činnosti
  • v rozvaze je najdeme pod oběžnými aktivy
  • nejhůře likvidní aktivum
  • Zásobami jsou:
  • skladovaný materiál (základní materiál, pomocný materiál, provozní materiál, obaly náhradní díly, movité věci s dobou použitelnosti menší než jeden rok bez ohledu na pořizovací cenu, atd.. )
  • nedokončená výroba
  • polotovary vlastní výroby
  • dokončené výrobky
  • skladované zboží
z sobovac innost podniku subsyst m hospod sk logistiky 1
Zásobovací činnost podniku - subsystém hospodářské logistiky (1)
  • Logistika :
  • Globální řízení procesu distribuce
  • Zahrnuje všechny složky fyzického pohybu surovin, materiálu, polotovarů a hotových výrobků, od prvopočáteční fáze až do použití či spotřeby.
  • Subsystémy logistiky:
  • zásobovací
  • výrobní
  • odbytový
z sobovac innost podniku subsyst m hospod sk logistiky 2
Zásobovací činnost podniku - subsystém hospodářské logistiky (2)
  • Úkoly zásobovací logistiky:
  • stanovení optimální velikosti a četnosti dodávek,
  • volba způsobu balení a přepravy,
  • způsob převzetí a kontroly zásilek včetně kvality,
  • uskladňovací operace,
  • péče o výrobní zásoby,
  • likvidace škod,
  • hospodaření s obaly a přepravními prostředky, které zůstávají majetkem dodavatele,
  • likvidace nebo využití obalů, které přecházejí do majetku příjemce.
z sobovac innost n kup z sob
Zásobovací činnost - nákup zásob
  • Úkoly útvaru zásobování:
  • plánování,
  • opatřování materiálu,
  • skladování materiálu.
  • Nákup:
  • jedna z nejdůležitějších podnikových aktivit
  • útvar nákupu - jeho úspěšné fungování závisí na:
  • správném a přesném vymezení funkcí a zajišťovaných úkolů,
  • na způsobu řešení vztahů s vnitřním a vnějším okolím
  • na používaných formách a metodách procesu nákupu
  • na účinnosti ekonomické stimulace útvaru jako celku a jeho jednotlivých pracovníků.
hospoda en se z sobami
Hospodaření se zásobami
  • je žádoucíz určitého objemu materiálu zásob vytvořit co nejvíce výkonů
  • zásoby jsou nákladná záležitost:
  • jsou v nich vázány peněžní prostředky
  • a jsou nejhůře likvidním oběžným majetkem
  • se skladováním je spojena velká část ročních celkových nákladů podniku (náklady na nájem skladovacích prostor, na sklady - energie, provoz, pracovní sílu atd...)
  • nedostatek nebo vyčerpání zásob  ztráty z výroby, odlivu odběratelů, poškození dobrého jména podniku náklady
  • s každou novou dodávkou vzniknou další náklady a tyto náklady ovlivňují frekvenci i velikost dodávek.



  • se zásobami musí podnik nakládat co nejhospodárněji
hospoda en se z sobami1
Hospodaření se zásobami

Hospodaření se zásobami se dá vyjádřit pomocí ukazatelů:

  • Vázanosti zásob na jednotku produkce:

Z - průměrná zásoba

Q - objem produkce

  • Ukazatel množství produkce na jednu korunu vázanou v zásobách:

Q - objem produkce

Z - průměrná zásoba

  • Počet obrátek - kolikrát se zásoba obrátí za sledované období ve spotřebě:

PO = S / Z

  • PO - počet obrátek
  • S - spotřeba zásob ve sledovaném období
  • Z- průměrná zásoba

¯

¯

¯

¯

hospoda en se z sobami2
Hospodaření se zásobami
  • Doba obratu - čas potřebný k tomu, aby se zásoba přeměnila v následující formu (nedokončenou výrobu)

DO = d/ PO = d * Z / S

  • DO - doba obratu ve dnech
  • d - počet dnů období ( 360 za rok)
  • PO - počet obrátek
  • Materiálový tok v podniku tvoří tyto činnosti:
  • Odběr materiálu od dodavatele přejímka materiálu skladování výdej do spotřeby
  • Informační tok v podniku tvoří tyto činnosti:
  • Dodací list a faktura příjemka skladní karta výdejka
  • Evidence zásob
  • Zásoby jsou evidovány na skladních kartách
  • Skladní karta je vystavena pro každý druh

¯

stanoven spot eby v robn ch z sob 1
Stanovení spotřeby výrobních zásob (1)
  • řízení zásob- způsob jak splnit cíl co nejhospodárněji nakládat se zásobami,
  • předpokládá dokonalou znalost vnitřních a vnějších podmínek a činitelů, které na ně působí.
  • je velmi pracné a často neúčelné věnovat všem druhům materiálu stejnou pozornost a sledovat a řídit je podrobnými postupy a metodami, používá se ve všech fázích zásobovacího procesu vhodná diferenciace.
  • jedná se při uplatnění systému ABC je rozčlenění materiálových druhů na tři (ABC),
  • jednotlivým skupinám zásob se věnuje pak ve všech fázích řízení zásobovacího procesu odlišná pozornost
stanoven spot eby v robn ch z sob 2
Stanovení spotřeby výrobních zásob (2)
  • Řízení zásob- metoda ABC
  • Skupina A
  • podrobně se sleduje a plánuje stav zásob na základ propočtu norem zásob.
  • jejich hodnota představuje rozhodující podíl na hodnotě celkové roční spotřeby materiálu ( více než 60%)
  • Skupina B
  • stanoví se minimální zásoba, kdy je třeba vystavit objednávku, skupina B obsahuje materiály, které se snadno nakupují
  • na celoroční spotřebě zásob se tato skupina podílí cca 20-ti%
  • Skupina C
  • zásoby se nakupují podle požadavků jednotlivých útvarů podniku
  • jejich zásoba se plánuje souhrnnou peněžní částkou
  • materiály se podílí na cca 20- ti % spotřeby
stanoven spot eby v robn ch z sob 3
Stanovení spotřeby výrobních zásob (3)

Členění zásob z hlediska funkce, jakou plní v celkovém logistickém řetězci:

  • Zásoba běžná - Zb
  • kryje běžnou spotřebu mezi dvěma dodávkami,
  • její vznik a pohyb je dán tím, že se uskutečňuje dávkách,
  • čerpání je uskutečňováno v častějších a menších dávkách
  • Pojistná zásoba - ZP
  • vyrovnává náhodné výkyvy v dodávkách nebo ve spotřebě
  • Technická zásoba – Zt
  • tam, kde je třeba zásoby před výdejem do spotřeby ještě upravit
  • Zásoba pro předzásobení
  • vyrovnává předpokládané větší výkyvy na vstupu nebo na výstupu ( silná sezónní spotřeba, dovolená u dodavatele nebo v dopravě)
stanoven spot eby v robn ch z sob 4
Stanovení spotřeby výrobních zásob (4)

Členění zásob z hlediska funkce, jakou plní v celkovémlogistickém řetězci:

  • Zásoba strategická
  • zajišťuje přežití podniku při nepředvídaných událostech ( kalamity, stávky)
  • Zásoba spekulativní
  • utváří se za účelem dosažení mimořádného zisku

Pohyb zásob - sledujeme tři základní funkční hladiny zásob:

  • Faktická zásoba - fyzická zásoba
  • skutečný stav zásob ve skladu
  • Dispoziční zásoba
  • Faktická zásoba – již uplatněné požadavky (doklady k výdeji)
  • Bilanční zásoba
  • dispoziční zásoba zvětšená o velikost nevyřízených, ale již potvrzených objednávek
stanoven spot eby v robn ch z sob 5
Stanovení spotřeby výrobních zásob (5)

Teorie propočtu norem zásob

  • Normy zásob - vyjadřují žádoucí, ekonomicky optimální úroveň zásoby konkrétních druhů v časovém nebo finančním vyjádření
  • Pro výpočet optimální výše zásob je uváděna celá řada metod:
  • propočtové (klasické)
  • analytické
  • porovnávací
  • statistické
  • odhadové.
  • optimalizační metody (moderní) - hlavní kritérium minimalizace celkových nákladů na pořízení a udržení zásob (běžná, pojistná, technická zásoba je udržována na úrovni, která vyvolává minimální celkové náklady)
stanoven spot eby v robn ch z sob 6
Stanovení spotřeby výrobních zásob (6)

Propočtové (klasické) metody normy zásob - základním kritériem je minimalizace stavu zásob

  • Dodávkový cyklus c - doba mezi dvěma dodávkami - závisí:
  • na druhu materiálu
  • na vzdálenosti dodavatele
  • způsobu dopravy
  • na dopravních a skladovacích nákladech
  • Průměrná v zásoba:
  • Z = (Zmax + Zmin) / 2
  • Základem pro výpočet normované zásoby = časová norma zásob ČN
  • ČN = 0,5*c + p + t
  • c- dodávkový cyklus – doba na kterou vydrží běžná zásoba
  • p – doba, na kterou vydrží pojistná zásoba
  • t – doba, na kterou vydrží technické zásoba
stanoven spot eby v robn ch z sob 7
Stanovení spotřeby výrobních zásob (7)
  • Výše normované zásoby ZN v naturálních jednotkách:
  • ZN = ČN s = s* (0,5*c +p+t)
  • s – průměrná denní spotřeba
  • s= S/360
  • S -  roční plánovaná spotřeba
  • Výše normované zásoby ZN v peněžních jednotkách:
  • Nz = ZN * P
  • Nz = normativ zásob v Kč
  • ZN = normovaná zásoba v ks
  • P = cena za ks ( Kč/ks)
stanoven spot eby v robn ch z sob 71
Stanovení spotřeby výrobních zásob (7)

průměrný průběh výše zásob

skutečný průběh výše zásob

max.výše zásob

Zb

průměrná výše zásob

ZP

minimální výše zásob

ZT

Dodávkový

cyklus c

nečekané zpoždění dodávky

stanoven spot eby v robn ch z sob 8
Stanovení spotřeby výrobních zásob (8)

Optimalizační metody propočtu zásob - základní kritérium -

minimalizace celkových nákladů na pořízení a udržení

zásob

  • běžná, pojistná i technická zásoba je udržována úrovni, vyvolávající minimální celkové náklady.

Náklady spojené s tvorbou a využíváním zásob:

  • 1. skupina: Náklady na objednávku, dodávku s přejímku
  • náklady na průzkum dodavatelů, volbu dodavatele, náklady na komunikaci s dodavatelem, před vyřízením dodávky , Náklady na přípravu a dodání dodávky,
  • náklady na dopravu – tato část je konstantní bez ohledu na velikost dodávky
  • náklady na přejímku, kvalitativní i kvantitativní kontrolu, zaskladnění a zavedení do evidence
  • náklady při likvidaci a úhradě faktur
  • jsou obtížně stanovitelné- metody statisticko- odhadové, statisticko-zkušební a statisticko- normativní i kalkulační
stanoven spot eby v robn ch z sob 9
Stanovení spotřeby výrobních zásob (9)

Optimalizační metody propočtu zásob - základní kritérium -

minimalizace celkových nákladů na pořízení a udržení

zásob

  • běžná, pojistná i technická zásoba je udržována úrovni, vyvolávající minimální celkové náklady.

Náklady spojené s tvorbou a využíváním zásob:

  • 2. skupina: Náklady na udržování, skladování a správu zásob
  • náklady vázanosti peněžních prostředků v zásobách ( např. úroky z úvěru na zásoby)
  • náklady na skladování a správu zásob – provoz skladu, evidence zásob, mzdy pracovníků ve skladech, mzdy ostrahy, pojištění budov skladů
  • náklady na rizika – souvisí s vyřazením nevyužitých zásob
stanoven spot eby v robn ch z sob 10
Stanovení spotřeby výrobních zásob (10)

Optimalizační metody propočtu zásob - základní kritérium -

minimalizace celkových nákladů na pořízení a udržení

zásob

  • běžná, pojistná i technická zásoba je udržována úrovni, vyvolávající minimální celkové náklady.

Náklady spojené s tvorbou a využíváním zásob:

  • 3. skupina: Náklady nedostatku – deficitu. Vznikají, když zásoba nestačí k včasnému uspokojení spotřeby a náklady vyskytnou se
  • přímo v nákupu – vícenáklady při urychleném zajištění náhradního plnění (spojení s dodavatelem, cestovné, vyšší ceny)
  • ve výrobě – nevyužití výrobní kapacity, substituční řešení situace, hromadění zásob rozpracované výroby
  • při prodeji – náklady vyplývající z nesplnění závazků vůči odběrateli, ztráty zákazníků, poškození pozice firmy na trhu.
stanoven spot eby v robn ch z sob 11
Stanovení spotřeby výrobních zásob (11)
  • Průběh čerpání zásob je třeba předpovídat pro výpočet výše dodávek a pro tvorbu optimální výše zásob
  • Dle charakteru čerpání ze zásoby spotřeba:
  • závislá – predikuje se na základě přímého propočtu podle norem, ukazatelů spotřeby a údajů plánu výroby a prodeje
  • nezávislá–náhodný průběh spotřeby - lze ho těžko při nákupu předvídat (havárie, neplánované změny výrobků, neplánované opravy..)
  • Dle časového průběhu čerpání ze zásoby - spotřeba :
  • rovnoměrná – probíhá trvale, občas kolísá. Lze spočítat optimální výši zásoby podle průměrné roční spotřeby jednotlivých druhů materiálu.
  • nárazová - dochází k ní zejména ve skupinové výrobě při zadávání zakázek v určité periodě
stanoven spot eby v robn ch z sob 12
Stanovení spotřeby výrobních zásob (12)
  • Optimalizační metoda výpočet výše dodávky :
  • Vysvětlivky: (i – určitý druh materiálu)
  • Ndi - náklady na zajištění jedné dodávky (vypracování a objednávky, část nákladů dopravních, skladovacích, zásobovacích a manipulačních útvarů - rostou úměrně s počtem dodávek
  • Nsi - náklady na skladování a udržování zásob v Kč na 1 kus a jeden den – rostou úměrně s velikostí dodávky nebo zásob,
  • Ncni - celkové náklady (v Kč) na zajištění dodávek, skladování a udržování zásob při celkovém nákupu Dpi v plánovacím období T,
  • Dpi – celkový nákup - spotřeba materiálu v období T
  • Di - velikost dodávky v hmotných jednotkách nebo Kč,
  • Dopti – optimální velikost dodávky
  • T délka plánovacího období ve dnech (rok = 360),
  • Di/2 průměrná zásoba
  • t di délka dodávkového cyklu při dané velikosti dodávky ve dnech
stanoven spot eby v robn ch z sob 13
Stanovení spotřeby výrobních zásob (13)
  • Optimalizační metoda výpočet výše dodávky :
  • Dpi / Di = počet dodávek
  • Ncni = (Ndi + Nsi * Di / 2 × tdi) * Dpi / Di
  • Ncni = (Ndi + Nsi * Di / 2 * T * Di / Dpi) * Dpi / Di - upravíme  Ncni = Ndi * Dpi / Di + Nsi * T / 2 * Di
  • Optimální výši dodávky (Dopti) kdy jsou celkové náklady (Ncni) minimální : 1. derivaci nákladové funkce podle Di položíme rovnu nule:
  • Ncni = (Ndi * Dpi / Di 2 + Nsi * T / 2)´ = 0
  • Po úpravě dostaneme
  • Dotpi =  2* Ndi / Nsi * Dpi /T
  • náklady na skladování a udržování zásob zjišťujeme na 1 rok  T=1
  • tdi = T/ počet dodávek  tdi = T * Di / Dpi 
  • při Dotpi tdopt i = T * Dopti / Dpi 
stanoven spot eby v robn ch z sob 14
Stanovení spotřeby výrobních zásob (14)
  • Vývoj nákladů při změně počtu a velikosti dodávek

Roční náklady

v Kč

celkové náklady

Náklady na skladování

a udržování zásob

náklady na dodávky

Počet dodávek za rok – čím více, tím menší t  náklady klesají

metoda just in time jit modern p stupy k zen z sob
Metoda JUST IN TIME (JIT) - moderní přístupy k řízení zásob
  • metoda předpokládá ve správný čas, správný výrobek na správném místě
  • základní změna ve vztahu dodavatel – odběratel – úzké vztahy
  • dodavatel a odběratel - dokonalá spolupráce a koordinace činností
  • ve správný čas, správný výrobek na správném místě
  • cílem jsou nulové zásoby a 100% kvalita
  • přísná kontrola kvality – zákazník přebírá prověřené zboží
  • dodavatel vyhoví požadavkům odběratele na kvalitu
  • pravidelné a spolehlivé dodávky Je nutné zajistit i součinnost dopravy.
  • předčasné dodávky bývají i penalizovány
  • blízkost výroby spolehlivá telekomunikace
  • poskytování bezprostředních plánových informací
  • princip jediného zdroje- uzavření dlouhodobé smlouvy s jediným dodavatelem, kterému lze důvěřovat.
  • společná spolupráce s využitím metod hodnotové analýzy
pracovn ci a produktivita pr ce
Pracovníci a produktivita práce
  • pracovníci - jeden ze základních potenciálů firmy  je třeba stanovit :
  • potřebný počet pracovníků
  • potřebnou strukturu
  • třídit pracovníky do jednotlivých kategorií
  • třídit i pracovníky odpracované směny.
  • zabezpečit optimální využití pracovníků v podnikatelském procesu
person ln innost podniku 1
Personální činnost podniku (1)
  • Personální práce bezprostředně ovlivňuje zisk a dobré jméno firmy bez ohledu na její velikost.
  • Personální práce obsahuje následující okruhy činností:
  • Formování image řídících pracovníků a jednotlivých pracovišť
  • Strategické plánování personální struktury podniku.
  • Přehled o službách využitelných v podniku.
  • Kontakty s poradenskými firmami.
  • Vypracování systému výběrových řízení
  • Poskytování informací o sociálním a pracovním právu.
  • Kontakt s odborovou organizací podniku.
  • Systém sociální péče o pracovníky.
person ln innost podniku 2
Personální činnost podniku (2)
  • Zabezpečení podniku pracovníky:
  • získávání pracovníků,
  • uzavírání pracovního poměru
  • ukončování pracovního poměru.
  • systém hodnocení pracovníků alternativně jako návrh pro řídící pracovníky.
  • hledání způsobů pro objevování nových pracovníků.
  • hledání informací o zdrojích kvalifikovaných pracovníků.
  • systém rekvalifikace a zvyšování kvalifikace.
  • strategie odchodu pracovníků do důchodu.
person ln innost podniku 3
Personální činnost podniku (3)
  • Personální útvar provádí také analýzu pracovních míst -

- ta spočívá v těchto činnostech:

  • popis pracovního místa (co, jak a proč se musí na daném místě dělat).
  • hodnocení pracovního místa: - tohoto hodnocení určuje i mzdové zařazení pracovního místa.
  • určení náležitostí pracovního místa - popis pracovních funkcí, a činností
  • Stanovení kvalifikačních požadavků pracovního místa.
  • V personálním řízení je zahrnuto
  • řízení kariéry
  • bezpečné a zdravé podmínky pro práci,
  • příležitosti využívat a rozvíjet schopnosti člověka
eviden n a neeviden n po et pracovn k
Evidenční a neevidenční počet pracovníků
  • evidenční počet pracovníků - všichni stálí i dočasní pracovníci, kteří jsou v pracovním poměru k organizaci a za svoji práci dostávají od zaměstnavatele mzdu
  • neevidenční počet pracovníků - další mateřská dovolená, učni a studenti na praxi,
  • průměrnýevidenčního počet pracovníků - počet pracovníků, který byl v určitém období u určité firmy - dva způsoby určení:
  • malá organizace :

evidenční počet pracovníků na začátku + na konci

2

  • velké organizace ( nad 25 zaměstnanců)

N

 evidenční počet pracovníků i

i=1__________________________________

N

  • N – počet dní ve sledovaném období, v nepracovní dny a ve svátek - stejný evidenční počet pracovníků jako v poslední pracovní den
pr m rn eviden n po et pracovn k p epo ten na pln zam stnan
Průměrný evidenční počet pracovníků přepočtený na plně zaměstnané
  • vychází z evidenčního počtu pracovníků, přepočítává se na plně zaměstnané.
  • Př. Firma zaměstnává celkem 40 pracovníků. Z toho 5 na poloviční úvazek a 4 na 6 hodin denně  evidenční počet pracovníků přepočtený na plně zaměstnané u sledované firmy za týden:

31 + 5*4*5/40 + 4*6*5/40 = 31+2,5 + 3 = 36,5 pracovníkůpřepočtený na plně zaměstnané

struktura a len n pracovn k 1
Struktura a členění pracovníků (1)

Dle činnosti organizace :

  • pracovníci hlavní ( průmyslové činnosti) - charakter práce odpovídá účelu, pro který byl podnikatelský subjekt zřízen - těžba, doprava, úprava uhlí..
  • dělníci na výkon –směny se započítávají do směnové produktivity práce
  • dělníci mimo výkon – směny se nezapočítávají do směnové produktivity práce
  • ostatní pracovníky – technicko- hospodářští pracovníci, řídící provoz podniku o stránce technické, hospodářské a administrativní
  • provozní a obsluhující pracovníky – hasiči, hlídači na výsledcích práce hlavní činnosti se podílejí nepřímo
struktura a len n pracovn k 2
Struktura a členění pracovníků (2)
  • pracovníky ostatního hospodářství – jejich činnost se přímo neváže na výrobní úkoly podnikatelského subjektu -o bytové hospodářství, závodní stravování, sociální zařízení…
  • dělníci
  • ostatní pracovníci
  • Hlediskapro zjištění struktury pracovníků:
  • podle úvazku
  • podle pohlaví
  • podle věku
  • podle kvalifikace
  • podle trvalého bydliště
faktory ovliv uj c pr m rn eviden n po et pracovn k
Zdroje příchodů dělníků

návraty z dočasných odchodů

volný nábor

převod v rámci společnosti

pracovní úřad

převod z kategorie THP

příchody z učilišť

Příčiny odchodů dělníků

a) trvalé odchody :

výpověď

úmrtí

ze zdravotních důvodů

ukončení smluv

organizační důvody

ostatní dle zákoníku práce

b) dočasné odchody:

uvolnění pro výkon funkce

mateřská dovolená

převod do jiné pracovní kategorie

Faktory ovlivňující průměrný evidenční počet pracovníků
  • průměrné evidenční počty jsou ovlivněny celkovými příchody a odchody během sledovaného období.
po et odpracovan ch sm n ukazatel spot eby pr ce 1
Počet odpracovaných směn - ukazatel spotřeby práce (1)

Dělení odpracovaných směn:

  • důlní - na výkon, mimo výkon
  • povrchové - na výkon, mimo výkon
  • na výkon -rubání, příprava, doprava, údržba důlních děl, větrání a bezpečnost, vybavování likvidace porubů a předků, strojní a elektroúdržba, opravárenské dílny a ostatní v dole.
  • mimo výkon - směny při např. likvidaci nehod, v geologicko- průzkumných pracích, při důlní degazaci, v technickém rozvoji, investiční výstavbě ve vlastní režii, demolicích a ostatních směnách, které nejsou nahrnuty na povrchu na výkon
po et odpracovan ch sm n ukazatel spot eby pr ce 2
Počet odpracovaných směn - ukazatel spotřeby práce (2)

Vztah odpracovanými směnami a průměrný evidenčním počtem pracovníků :

  • s = d*a*k
  • s – počet směn odpracovaný dělníky za období
  • d - průměrný evidenční počet dělníků
  • a - počet povinných ( pracovních) dnů za období
  • k – koeficient využití povinných dnů
  • Počet povinných dnů za období získáme pomocí časových fondů pracovníků.
slide108
Struktura časových fondů pracovníků

Kalendářní časový fond ( 365 dní, 8760 hod.)

použitelný - plánovaná

časový fond dovolená

Počet skutečně odpracovaných dní:

Použitelný časový fond – absence + přesčasy

odpracovaný den = odpracovaná směna v trvání 8 hodin, je-li směna delší, je nutno je přepočíst na osmihodinové - celkový počet odpracovaných hodin /osmi.

ukazatel vyu it povinn ch dn
Ukazatel využití povinných dnů
  • ukazuje využití časového fondu dělníků
  • ukazatel využití povinných dnů = Odpracované dny/ povinné dny
  • pokud hodnota tohoto ukazatele v čase a klesá  při stejném počtu povinných dnů, je třeba větší průměrný evidenční počet pracovníků pro zajištění určitého počtu



  • ukazatel využití povinných dnů se promítá i do ukazatele produktivity práce.
produktivita pr ce
Produktivita práce
  • Produktivita práce - množství produkce zhotovené jedním pracovníkem za jednotku času.
  • Produktivita práce vyjadřuje účinnost lidské práce.
  • P = Q / t
  • P – produktivita práce
  • Q - objem produkce
  • t – spotřeba práce :
  • doba vynakládání práce na objem produkce Q
  • průměrný evidenční počet pracovníků v daném období
  • živá i zhmotnělá vynaložená práce– produktivita práce v širším pojetí
  • pouzevynaložená živá práceproduktivita práce v užším pojetí
r st produktivity pr ce
Růst produktivity práce

Růst produktivity práce lze docílit:

  • snížením množství vynaložené práce na výrobu jednotky produkce
  • zvýšením objemu vyrobené produkce při stejném množství vynaložené práce
  • Růst objemu produkce a produktivita práce
  • Ze základního vztahu ukazatele produktivity práce vyplývá:
  • Q = P * t
  • pracovníci – živá práce, vybavení větším množstvím strojů, zařízením se stávají produktivnější



faktory ovliv uj c r st produktivity pr ce
Faktory ovlivňující růst produktivity práce
  • Technika – mechanizace, automatizace výrobního procesu, zlepšování technické úrovně výrobních prostředků a účelné zvyšování jejich rozsahu
  • Technologie – zdokonalování technologických procesů a postupů
  • Koncentrace, organizace a řízení - zvyšování úrovně koncentrace, využívání pracovní doby, zlepšení rytmičnosti práce
  • Úroveň pracovníků – kvalifikace pracovníků, jejich rozmístění ve výrobě, jejich optimální využití
  • Úroveň motivace - systém hmotné zainteresovanosti pracovníků na výsledcích výroby a systém morálních podnětů k práci ( zájem o práci, možnost seberealizace)
  • K nejrychlejšímu růstu produktivity práce dochází, roste –li objem produkce a zároveň klesá objem spotřeby živé práce
anal za produktivity pr ce 1
Analýza produktivity práce (1)
  • růst produktivity umožňuje snižovat počet pracovníků 
  • zmenšuje se podíl živé práce  vliv na mzdové nákladů na jednotku produkce  vliv i na náklady celkové.
  • zjišťujeme, který faktor ovlivnil zvýšení objemu produkce  sledujeme relativní změnu pracovníků:
  • t rel = t1 - tpřep
  • t rel - relativní změna počtu pracovníků ( relativní úspora nebo překročení)
  • t1 - počet pracovníků v období 1
  • tpřep - přepočtený počet pracovníků – udává, kolik zaměstnanců by podnik potřeboval, aby dosáhl objem produkce v období (1), kdyby produktivita práce zůstala zachována na úrovni období výchozího (0)
anal za produktivity pr ce 2
Analýza produktivity práce (2)
  • Q = P * t  t = Q/ P  P = Q/ t
  • tpřep= Q1 /P0 = Q1 * t0 /Q0
  • Q1 , Q 0 – produkce v období (0) a (1)
  • t0 - počet pracovníků v období (0)
  • Výsledek t relmůže být:
  • a) záporný – podnik zajistil zvýšenou produkci s relativně menším počtem pracovníků došlo tedy k relativní úspoře pracovníků vlivem růstu produktivity práce
  • b) kladný – podnik zajistil zvýšenou produkci s relativně větším počtem pracovníků došlo tedy k relativnímu překročení pracovníků vlivem poklesu produktivity práce
sm nov produktivita pr ce v konu v d ln ch podm nk ch 1
Směnová produktivita práce (výkonu) v důlních podmínkách (1)
  • v = Q/ s
  • V = výkon
  • Q – objem produkce v naturálních jednotkách
  • s - směny
  • naturální ukazatel produktivity práce (objem produkce) vztažený na jednu směnu odpracovanou dělníky



V důlních podmínkách:

  • naturální ukazatel produktivity práce (objem produkce v tunách) vztažený na jednu směnu odpracovanou dělníky na výkon

V závislosti na těžbě a okruhu odpracovaných směn rozeznáváme:

  • a) výkon v rubání - podíl těžby z rubání v tunách a odpracovaných směn na výkon v procesu rubání za sledované období:
  • vr = Tr / sr
  • vr - výkon v rubání
  • Tr - těžba z rubání
  • sr - směny v rubání na výkon
sm nov produktivita pr ce v konu v d ln ch podm nk ch 2
Směnová produktivita práce (výkonu) v důlních podmínkách (2)
  • b) výkon důlní: podíl těžby celkové ( z rubání + ostatních procesů, např. přípravných prací) a směn odpracovaných v dole na výkon za sledované období
  • vd = Tc/ sd
  • vd - výkon důlní
  • Tc - těžba celková
  • sd - směny na výkon v dole za období 1 roku
  • c) výkon celkový:
  • vc = Tc/ sc
  • vc - výkon celkový
  • Tc - těžba celková
  • sc - směny celkové na výkon (v dole i na povrchu)
faktory ovliv uj c sm novou produktivitu pr ce v konu v d ln ch podm nk ch
Faktory ovlivňující směnovou produktivitu práce (výkonu) v důlních podmínkách
  • a) přírodní podmínky: mocnost a úklon slojí, jejich tektonika, plynodajnost
  • b) technicko- organizační podmínky: koncentrace dobývání, dobývací mechanismy, druha výztuže, způsob řízení stropu
  • c) lidský činitel: kvalifikace osádky, průměrný věk a praxe, intenzita práce.
vliv jednotliv ch faktor na v voj v konu v dole 1
Vliv jednotlivých faktorů na vývoj výkonu v dole (1)
  • posuzuje se podle relativní změny počtu směn odpracovaných v jednotlivých procesech
  • s rel = s1 – spřep
  • spřep = s0 * T1/T0
  • s rel - relativní změna počtu směn ( relativní úspora nebo zvýšení)
  • s1 - počet směn v daném procesu odpracovaných v období (1)
  • s0 - počet směn v daném procesu odpracovaných v období (0)
  • T1 – celková těžba v období (1)
  • T0 – celková těžba v období (0)
  • spřep - přepočtené směny
vliv jednotliv ch faktor na v voj v konu v dole 2
Vliv jednotlivých faktorů na vývoj výkonu v dole (2)
  • záporný výsledek - že zvýšení všech druhů výkonu vedlo k relativní úspoře směn, tzn. zlepšená organizační a řídící práce vedla k zajištění s menším počtem směn, došlo tedy ke zvýšení směnové produktivity práce
  • kladný výsledek kladný - došlo ke snížení směnové produktivity práce, protože zajištění výkonu bylo dosaženo s větším počtem směn.
propojen ukazatel produktivity pr ce
Propojení ukazatelů produktivity práce
  • P = Tc = Tc * sd = vd * Fč = vd * ( F + ( - sa) + sp )

d sd d

  • P - produktivita práce vztažená na jednoho dělníka evidenčního stavu za rok
  • Tc - těžba celková za rok v tunách
  • d - počet důlních dělníků na výkon ( osoby)
  • sd - směny na výkon v dole za období 1 roku ( směny)
  • vd - výkon důlní ( tuny / směnu)
  • Fč – časový fond (směny / dělníka)
  • F – povinné dny ( dny)
  • sa - počet směn absence 1 dělníka na výkon v dole za rok
  • sp - počet směn přesčasů 1 dělníka na výkon v dole za rok
pracnost
Pracnost
  • reciproký ukazatel produktivity práce
  • vyjadřuje kolik práce je třeba vynaložit na jednotku produkce. (jak dlouho trvá vyrobit jednotka produkce)
  • p = 1 / P = t / Q
  • p – pracnost
  • P – produktivita práce
  • Q - objem produkce
  • Pracnost v hlubinných dolech -množství směn na výkon potřebných pro zajištění 1 000 tun těžby celkové
  • pi = si * 100
  • Tc
  • pi - pracnost v jednotlivých procesech důlního podniku
  • si - směny na výkon v jednotlivých procesech důlního podniku vynaložené na sledované období
  • Tc - těžba celková za sledované období
definice v znam t d n
Definice, význam třídění
  • peněžně vyjádřená spotřeba výrobních faktorů účelně vynaložených na tvorbu podnikových výnosů včetně dalších nutných nákladů spojených s činností podniku
  • kromě výsledku hospodaření jsou nejsouhrnnějším ukazatelem hospodaření výrobní jednotky (odráží výrobní, zásobovací, odbytovou činnost podniku technicko, ekonomickou a organizační úroveň podniku)
  • z faktorů ovlivňující výsledek hospodaření (objem poptávky, úroveň cen, náklady) jsou nejvíce ovlivnitelné podnikem



  • Důsledné sledování nákladů a jejich analýza  tříděni nákladů
z kladn c le jejich anal zy a zp soby t d n
Základní cíle jejich analýzy a způsoby třídění
  • Základní cíle analýzy nákladů:
  • posouzení vývoje nákladů ve vztahu k vývoji objemu výroby resp. výnosů
  • určení hlavních činitelů, které působí na objem nákladů, a jejich podílu na výsledné změně nákladů
  • odhalení zdrojů a příčin pozitivních a negativních výsledků v oblasti spotřeby nákladů a vymezení cest směřujících ke snižování resp. udržení ukazatele nákladovosti
  • Způsoby třídění nákladů
  • druhové
  • ve vztahu k objemu produkce
  • kalkulační
druhov t d n n klad 1
Druhové třídění nákladů (1)
  • V účetnictví – dle účtové osnovy:
  • spotřebované nákupy: spotřeba materiálu, energie, ostatních neskladovatelných dodávek atd.
  • služby: opravy a udržování, cestovné, náklady na reprezentaci
  • osobní náklady: mzdové náklady, zákonné pojištění (soc. a zdravot.) atd.
  • daně a poplatky: daň: silniční, z nemovitostí, ostatní daně
  • jiné provozní náklady: zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku, prodaný materiál v ceně pořízení, smluvní pokuty a úroky z prodlení apod.
  • odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů: odpisy dlouhodobého majetku, tvorba zákonných rezerv, tvorba opravných položek atd.
  • finanční náklady: prodané cenné papíry a vklady, úroky, apod.
  • rezervy a opravné položky finančních mimořádné náklady:
  • manka a škody, náklady na změnu metody atd.
  • daně z příjmů a převodové účty
druhov t d n n klad 2
Druhové třídění nákladů (2)
  • Externí - prvotní náklady - vznikají kontaktem s okolím
  • spotřeba materiálu
  • dodavatelsky zajišťované služby
  • Interní – druhotné náklady – složené
  • vznikají uvnitř podniku při spotřebě vnitropodnikových výkonů
  • lze je rozdělit na původní nákladové druhy
  • Př. Výroba tepelné energie ve vlastní kotelně – náklady na spotřebu paliva, mzdové náklady, odpisy…
  • absolutní výše nákladů - účetnictví
  • posouzení vývoje nákladů ve vztahu k výnosům – objemu výroby:
  • srovnáním procentního vývoje nákladů s vývojem výnosů
  • výpočtem ukazatelů nákladovosti:
  • haléřový ukazatel
  • ukazatel nákladovosti fyzického objemu produkce
  • výpočtem relativní změny nákladů
ukazatel n kladovosti 1
Ukazatelé nákladovosti (1)
  • haléřový ukazatel :
  • vyjadřuje podíl nákladů na jednotku produkce v Kč (haléře nákladů na 1 Kč výnosů nebo koruny nákladů na 100 Kč výnosů)
  • ukazatel nákladovosti fyzického objemu produkce :
  • vyjadřuje podíl nákladů na jednotku naturálního objemu produkce (na 1 tunu).
  • n = N/Q
  • n - ukazatel nákladovosti
  • N – náklady v Kč
  • Q – objem produkce v Kč nebo v naturálních jednotkách
ukazatel n kladovosti 2a
Ukazatelé nákladovosti (2a)
  • absolutní změna nákladů - rozdíl v období 0,1 - N1 – N0
  • relativní změna nákladů - posouzení vývoje nákladů ve vztahu k výnosům – objemu výroby
  • N rel = N 1 -N přep = N 1 – n0 * Q1 = N1 - N0 * Q1 /Q0
  • N rel .. relativní změna nákladů
  • N 1 ... náklady v období (1)
  • N 0 ... náklady v období (0)
  • N přep .. náklady přepočtené N přep = n0 * Q1
  • n 0 ... nákladovost období (0) n 0 = N0 /Q0
  • Q .... objem produkce resp. hodnota výnosů
ukazatel n kladovosti 2b
Ukazatelé nákladovosti (2b)
  • N rel = N 1 -N přep = N 1 – n0 * Q1 = N1 - N0 * Q1 /Q0  úprava

 úprava

  • N rel = (N1 /Q1 – N0 /Q0 ) * Q1 = (n1 – n0) * Q1
  • N rel .. relativní změna nákladů
  • N 1 ... náklady v období (1)
  • N 0 ... náklady v období (0)
  • N přep .. náklady přepočtené N přep = n0 * Q1
  • n 0 ... nákladovost období (0) n 0 = N0 /Q0
  • n 1 ... nákladovost období (1) n 1 = N1 /Q1
  • Q .... objem produkce resp. hodnota výnosů



  • Relativní změna nákladů je tedy rovna rozdílu nákladovostí násobenému ukazatelem produkce období (1)
kalkulace 1
Kalkulace (1)
  • Kalkulace - vyčíslení nákladů na kalkulační jednici (např. na 1ks, 1 tunu uhlí, l m3 skrývky), a to před započetím výkonu nebo po jeho dokončení
  • Předmět kalkulace je vymezen :
  • kalkulační jednicí
  • kalkulovaným množstvím.
  • Kalkulační jednice je - konkrétní výkon, vymezený měrnou jednotkou a druhem, na který se stanovují nebo zjišťují náklady (např. na 1 kus výrobku, 1 tunu uhlí, l m3 skrývky),
  • Kalkulované množství zahrnuje určitý počet kalkulačních jednic, pro něž se stanovují nebo zjišťují celkové náklady.
kalkulace 2
Kalkulace (2)
  • Kalkulace:
  • předběžné - ex ante - sestavují se, když ještě nejsou známy skutečné údaje  (vychází se z plánových údajů)
  • výsledné -ex post - pak tehdy, kdy jsou známy výsledky výrobního procesu (vychází se z údajů v účetnictví)
  • srovnáním předběžných a výsledných kalkulací lze zjistit příčiny odchylného vývoje jednotlivých nákladových položek
  • kalkulace slouží ke stanovení ceny – výrobní i prodejní
kalkula n t d n n klad
Kalkulační třídění nákladů
  • Dvě skupiny nákladů:
  • náklady jednicové (přímé), které souvisí s kalkulační jednicí a jejich výši lze přímo zjistit (např. spotřeba materiálu na výrobek, spotřeba mezd na kalkulační jednici - normy)
  • náklady režijní (nepřímé), které jsou určeny na zabezpečení chodu vnitropodnikových útvarů (mzdy THP, vytápění budov..) a podniku jako celku , nelze je jednoznačně přiřadit jednotlivým kalkulačním jednicím (mzdy THP, vytápění budov..)



  • Použití kalkulačních technik:
  • kalkulace dělením (prostá, s poměrovými čísly, stupňovitá)
  • kalkulace přirážková
  • kalkulace pomocí režijních paušálů
  • kalkulace s využitím funkční analýzy
kalkula n vzorec
Kalkulační vzorec
  • Struktura nákladů pro potřeby kalkulace je určena typovým kalkulačním vzorem:
  • 1. přímý materiál

+ 2. přímé mzdy

+ 3. ostatní přímé náklady

+ 4. výrobní režie

  • vlastní náklady výroby (provozu)

+ 5. správní + zásobovací režie

  • vlastní náklady výkonu

+ 6. odbytové náklady

  • úplné vlastní náklady výkonu (výrobní cena)
  • Prodejní cena (bez DPH) : Úplné vlastní náklady výkonu + o zisk ( z jedné kalkulační jednice)
  • Přirážková kalkulace - příklad
p ir kov kalkulace nedostatky metody
Přirážková kalkulace - nedostatky metody
  • kalkulační jednicí je zpravidla jednotka výkonu (např. 1 tuna),  je obtížné provádět kalkulace např. podle skupin výrobků,
  • kalkulační jednice je zatěžována nákladovými položkami, které nezpůsobila
  • zisková přirážka vede k názoru - zisk je vytvářen již při prodeji prvních jednotek produkce, ale ve skutečnosti až objem zisk vznikne, až produkce překročí bod zvratu.
  • režijní náklady fixního charakteru/ jednici stanovené jako % z variabilní rozvrhové základny se také chovají jako VN
  • neumožní zjišťovat, nakolik už byly pokryty fixní náklady a začal se vytvářet zisk
  • z kalkulace, Pmin jsou úplné vlastní náklady,  P< ÚVN - nerentabilní
  • uhrazují-li vyráběné výrobky fixní náklady a další zakázka nevyvolá dodatečné fixní náklady, stačí, aby P VN, a tato zakázka přinese zisk
bod zvratu
Bod zvratu
  • kritický bod rentability, bod krytí nákladů, bod zisku, mrtvý bod, nulový bod,
  • Analýza bodu zvratu umožňuje zjistit při jakém objemu činnosti (výroby) dochází k rovnováze mezi výnosy (tržbami) a náklady a kdy další zvyšování objemu začíná přinášet zisk.
  • V bodě zvratu je provozní zisk nulový.

Bod zvratu

TR

Výnosy

Náklady

v Kč

TR = TC

P*Q = FC + VC

P*Q = FC + AVC*Q

P*Q – AVC * Q = FC

Q = FC / (P- AVC)

Q = objem produkce

FC = fixní náklady

VC = variabilní náklady

AVC= průměrné variabilní náklady

P = cena

TC

TR = celkové výnosy

TC = celkové náklady

FC

Výroba Q

v Kč

kalkulace p sp vku na hradu 1
Kalkulace příspěvku na úhradu (1)
  • je alternativou přirážkové kalkulace
  • jedná se o kalkulace neúplných, variabilních nákladů
  • na kalkulační jednici se stanovují pouze variabilní náklady
  • fixní náklady se zahrnují až do celkového výsledku období.
  • u jednotlivých kalkulačních jednic se nezjišťuje zisk, ale příspěvek na úhradu - jako rozdíl prodejní ceny (tržeb) a variabilních nákladů kalkulační jednice.
  • příspěvek na úhradu = fixní nákladů + zisk.
  • příspěvek na úhradu / kalkulační jednici- nemění se se změnou objemu produkce se stabilnějším ukazatelem než jednicový zisk
  • plánovaný příspěvek na úhradu - vyjadřuje se procentuálně, vztahuje se k variabilním nákladům
kalkulace p sp vku na hradu 2
Kalkulace příspěvku na úhradu (2)

(žádoucí)

plánovaný příspěvek na úhradu v Kč

variabilní náklady

Tvorba ceny (na kalkulační jednici)

  • Tržní cena neexistuje:

průměrné variabilní náklady

+ plánovaný příspěvek na úhradu pomocí %z AVC

= prodejní cena

  • Tržní cena existuje:

tržní cena

- průměrné variabilní náklady

= dosažitelný příspěvek na úhradu

  • dosažitelný příspěvek na úhradu <, =, > než žádoucí příspěvek na úhradu

procentní plánovaný

příspěvek na úhradu v %

=

kalkulace p sp vku na hradu 3
Kalkulace příspěvku na úhradu (3)

Tvorba ceny - příklad:

  • variabilní náklady (VC) = 1000,- Kč  AVC
  • počet vyrobených ks = 100  AVC 1000/100 = 10 Kč
  • plánovaný příspěvek na úhradu v Kč = 1 500,- Kč
  • Tržní cena neexistuje:
  • % plánovaný příspěvek na úhradu = (1500/1000)*100 =150% z VC
  • plánovaný příspěvek na úhradu pomocí %z variabilních nákladů v Kč

150% ze AVC = 150*10/100 = 15

Cena = 10 + 15 = 25 Kč

  • Tržní cena existuje:
  • 30 Kč  30 – 10 = 20  dosažitelný příspěvek na úhradu, > než žádoucí příspěvek na úhradu
  • 20 Kč  20 – 10 = 10  dosažitelný příspěvek na úhradu, <než žádoucí příspěvek na úhradu
t d n n klad ve vztahu k objemu produkce 1
Třídění nákladů ve vztahu k objemu produkce (1)
  • Vyjadřují vztah vynaložených nákladů v určitém období ve vztahu k vyrobenému objemu produkce  ve vztahu s využíváním výrobní kapacity.
  • Dělení nákladů
  • náklady fixní (nepružné, stálé)
  • náklady variabilní (pružné, proměnné)
  • náklady smíšení složené z fixních i variabilních nákladů)
  • Nákladová funkce -regresní funkce, charakterizuje statistickou závislost mezi náklady a nezávisle proměnnou (zpravidla objemem produkce).
  • N = a + b  Q Kč/období - nejčastější tvar
  • N - celkové náklady příslušného období
  • a - fixní náklady
  • b - variabilní náklady připadající na jednici produkce (AVC)
  • Q - objem produkce (nezávisle proměnné) daného období
fixn n klady
Fixní náklady
  • nemění se v určitém rozsahu produkce podniku  jsou na změnách objemu výroby nezávislé
  • ke změnám dochází např. při zvýšení výrobní kapacity  mění se v dlouhém období, ne plynule, ale najednou, skokem jsou zpravidla určeny k zajištění výrobního procesu
  • jejich část se vynakládá často ještě před zahájením výroby,
  • celkovou výši těchto nákladů v průběhu výrobního procesu obvykle již nelze ovlivni t  požadavek maximálního využití výrobní kapacity
  • nevyužitá výrobní kapacity    růst podílu fixních nákladů na jednotku produkce  růst celkových průměrných nákladů  zhoršování HV 
  • růst objemu výroby snižuje podíl fixních nákladů na jednotku produkce

fixní náklady

Q

variabiln n klady 1
Variabilní náklady (1)
  • se mění v závislosti na změnách objemu výroby
  • Proporcionální náklady závisí přímo úměrně na počtu jednotek produkce př. je objem mzdových nákladů při použití přímé úkolové mzdy
  • Degresivní náklady v absolutní výši rostou, ale pomaleji než objem výroby, jejich podíl na jednotku produkce klesá. př mohou být náklady na opravy, spotřebu energie atd.

lineární

Variabilní

náklady

objem výroby Q

Variabilní

náklady

degresivni

objem výroby Q

variabiln n klady 2
Variabilní náklady (2)
  • se mění v závislosti na změnách objemu výroby
  • Progresivní náklady v absolutní výši rostou rychleji než objem produkce, jejich podíl na jednotku produkce roste,př. vývoj mzdových nákladů při přesčasové práci
  • Degresivně –progresivní náklady v absolutní výši rostou, ale pomaleji než objem výroby do určitého bodu, potom se jejich průběh mění a rostou v absolutní výši rychleji než objem produkce

Variabilní

náklady

progresivní

objem výroby Q

degresivně - progresivní

Variabilní

náklady

objem výroby Q

sm en n klady semivariabiln
Smíšené náklady (semivariabilní)
  • vznikají kombinací nákladů fixních a variabilních
  • celkové náklady smíšené vždy stoupají v závislosti na růstu objemu produkce
  • dynamika stoupání závisí na typu variabilních nákladů

smíšené

náklady

objem výroby Q

margin ln n klady mezn hrani n
Marginální náklady (mezní, hraniční)
  • V ekonomické teorii i praxi mají značný význam marginální
  • jsou vyvolané přírůstkem produkce o jednu jednotku
  • definujeme je jako poměr mezi přírůstkem nákladů k příslušnému přírůstku výroby
  • M = N / Q
  • M - marginální náklady,
  • N - přírůstek nákladů vyvolaný přírůstkem produkce,
  • Q - přírůstek produkce
  • Lze je vyjádřit jako nekonečně malý přírůstek nákladů vyvolaný nekonečně malým přírůstkem výroby,  první derivace nákladové funkce podle objemu výroby: M = N´= dN / dQ
jednicov n klady pr m rn
Jednicové náklady (průměrné)
  • Dělíme levou i pravou stranu nákladové funkce objemem výroby
  • n = N/Q = f (Q) /Q
  • n = jednicové náklady (AC)
  • Při analýze nákladové funkce N = f(Q) platí mezi celkovými, průměrnými (jednicovými) a marginálními náklady tyto vztahy:
  • minimum marginálních nákladů odpovídá inflexnímu bodu celkových nákladů
  • minimum jednicových nákladů (nákladovosti) leží v průsečíku jednicových a marginálních nákladů
sni ov n n klad 1
Snižování nákladů (1)
  • absolutní snížení :
  • snížení množství spotřebovaných jednotek daného druhu nákladové položky
  • snížení ztrát
  • snížení zmetkovitosti
  • relativní snížení:
  • snížení nákladů na jednotku výkonu



  • analýza nákladů:
  • druhově tříděných
  • kalkulačně tříděných
sni ov n n klad 2
Snižování nákladů (2)

Analýza nákladů:

  • druhově tříděných – umožňuje zkoumat vývoj:
  • absolutní výše nákladů (objem oprav, odpisy, cestovné)
  • relativní výše nákladů (spotřeba materiálu, energie, mezd výrobních dělníků..)
  • kalkulačně tříděných:
  • srovnání předběžných a výsledných kalkulací 
  • stupeň hospodárnosti v jednotlivých položkách
  • nákladů
  • zjištění příčin ztrát ( úspor) a místo vzniku
v nosy podnikatelsk innosti struktura 1
Výnosy podnikatelské činnosti - struktura (1)
  • výnosy - peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich úhradě
  • třídění výnosů – umožňuje jejich analýzu:
  • provozní
  • finanční
  • mimořádné
  • provozní výnosy:
  • tržby za vlastní výkony a zboží (tržby za vlastní výrobky, tržby z prodeje služeb atd.)
  • změna stavu vnitropodnikových zásob (změna stavu polotovarů, výrobků atd.)
  • aktivace (materiálu, DHM, atd., např. zhotovení investic ve vlastní režii)
  • jiné provozní výnosy (tržby z prodeje dlouhodobého majetku, materiálu atd.)
  • zúčtování rezerv a opravných položek provozních výnosů (např. rozpuštění opravných položek)
v nosy podnikatelsk innosti struktura 2
Výnosy podnikatelské činnosti - struktura (2)
  • finanční výnosy :
  • finanční výnosy (tržby z prodeje cenných papírů, úroky atd.)
  • zúčtování rezerv a opravných položek finančních výnosů (rozpuštění rezerv týkajících se finanční oblasti)
  • mimořádné výnosy :
  • výnosy ze změny metody,
  • přebytky na majetku (kromě DM)
  • nárok na úhradu manka a škody
  • převodové účty (výnosy související s postoupením nebo ukončením složky hospodářské činnosti atd.)
faktory ovliv uj c provozn v nosy podniku
Faktory ovlivňující provozní výnosy podniku
  • fyzický objem prodeje – je omezen a ovlivněn:
  • výrobní kapacitou (krátkodobé hledisko)
  • poptávkou
  • marketingovým přístupem
  • prodejní ceny
  • v podmínkách tržní ekonomiky nelze objemem ovlivnit
  • monopol – ano
  • jsou ovlivňovány kvalitou výrobku
  • sortiment
  • způsob fakturace
  • doba úhrady faktur
  • úroveň vztahů s obchodními partnery
anal za provozn ch v nos podniku 1
Analýza provozních výnosů podniku (1)
  • Meziroční rozdíl tržeb:

n n

 T =  q1i* p1i -  q0i* p0i

i=1 i=1

  • qi = fyzická množství prodejů jednotlivých výrobků
  • pi = ceny jednotlivých výrobků tvořící strukturu sortimentu
  • 0 = loňský rok
  • 1 = letošní rok
  • do rozdílu tržeb se promítá:
  • meziroční změna objemu produkce
  • meziroční změna prodejních cen
  • meziroční změna sortimentu
v sledek hospoda en podnikatelsk ho subjektu
Výsledek hospodaření podnikatelského subjektu
  • odráží veškerou hospodářská činnost podnikatelského subjektu
  • Symbolické vyjádření výsledku hospodaření:
  • HV = V – N  > 0= zisk, < 0 = ztráta
  • V - celkové výnosy podnikatelského subjektu
  • N - celkové náklady podnikatelského subjektu
  • Struktura výsledku hospodaření:
  • výsledek hospodaření za běžnou činnost :
  • provozní hospodářský výsledek (EBIT)
  • hospodářský výsledek z finančních operací
  • mimořádný výsledek hospodaření
  • výsledek hospodaření za účetní období (EAT) (po zdanění)
  • výsledek hospodaření před zdaněním (EBT)
  • účetní zisk  daňový zisk
funkce zisku v podniku
Funkce zisku v podniku
  • Kriteriální funkce - zisk je kritériem pro rozhodování o všech základních otázkách ekonomiky podniku, o objemu výroby, nových výrobcích, investicích
  • Rozvojovou funkce - zisk je hlavním zdrojem akumulace, tj. tvorby finančních zdrojů pro další rozvoj podniku
  • Rozdělovací funkce – zisk je základem rozdělování čistých důchodů mezi podnik a stát
  • Motivační funkce – zisk je motivem veškerého podnikání a může být i základem hmotné zainteresovanosti pracovníků



význam zisku

zp soby zlep ov n v sledku hospoda en
Způsoby zlepšování výsledku hospodaření
  • snižování nákladů
  • zvyšování výnosů
  • obě veličiny (stejně tak i zisk) jsou ovlivňovány řadou dalších činitelů



  • splývají kladné i záporné způsoby získávání zisku:
  • kladné způsoby získávání zisku:
  • zvyšováním hospodárnosti ve výrobě
  • záporné způsoby získávání zisku:
  • zanedbávání bezpečnosti práce a ochrany ŽP
  • využívání monopolního postavení
faktory ovliv uj c v sledek hospoda en
Faktory ovlivňující výsledek hospodaření
  • úroveň cen
  • úroveň nákladů, sortiment
  • objem výroby
  • jakost výrobků
  • důlně-geologické podmínky (v případě důlních podniků)
  • Výkaz zisku a ztrát
cash flow pen n tok koncepce cash flow
Cash flow ( peněžní tok ) - koncepce cash- flow
  • vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásoby v podnicích.
  • je důsledně založena na příjmech a výdajích
  • vychází:
  • z rozdílu mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádřením
  • z časového nesouladu hospodářských operací vyvolávající náklady a jejich finančním zachycením
  • z důsledku používání různých účetních metod
  • zjišťování cash- flow - dvě metody
  • přímá – pomocí sledování příjmů a výdajů podniku za dané období
  • nepřímá - je založená na úpravě HV o změny stavů rozvahových položek, tzn. zisk se transformuje do pohybu peněžních prostředků v souvislosti se změnami majetku a kapitálu
  • obvykle je používána a doporučována právě nepřímá metoda.
p ehled vytv en a spot eby cash flow
Přehled vytváření a spotřeby cash-flow
  • Základní zásady při vyjadřování změny rozvahových položek:
  • přírůstek aktiv: snížení peněžních prostředků znaménko -
  • úbytek aktiv: zvýšení peněžních prostředků, znaménko +
  • přírůstek pasiv: zvýšení peněžních prostředků, znaménko +
  • úbytek pasiv: snížení peněžních prostředků znaménko -
nep m metoda cash flow 1
Nepřímá metoda cash flow (1)
  • + zisk ( po úhradě úroků a zdanění)
  • + odpisy
  • + jiné náklady, nevyvolávající pohyb peněz (např rezervy na opravy,dovolenou)
  • - výnosy, které nevyvolávají pohyb peněz ( např. zúčtování předem přijaté nájemného) ____________________________________
  • CASH FLOW ZE SAMOFINANCOVÁNÍ
  • + úbytek pohledávek
  • - přírůstek pohledávek
  • + úbytek nakoupených krátkodobých cenných papírů
  • - přírůstek nakoupených krátkodobých cenných papírů
  • + úbytek zásob
  • - přírůstek zásob
  • + přírůstek krátkodobých dluhů
  • - úbytek krátkodobých dluhů
  • CASH FLOW Z PROVOZNÍ ČINNOSTI ( obsahuje i cash flow ze samofinancování)
nep m metoda cash flow 2
Nepřímá metoda cash flow (2)
  • CASH FLOW Z PROVOZNÍ ČINNOSTI
  • + úbytek fixního majetku
  • - přírůstek fixního majetku
  • + úbytek nakoupených akcií a dluhopisů
  • - přírůstek nakoupených akcií a dluhopisů _
  • CASH FLOW Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI
  • + přírůstek dlouhodobých dluhů
  • - úbytek dlouhodobých dluhů
  • + přírůstek vlastního kapitálu z titulu emise akcií
  • - výplata dividend __
  • CASH FLOW Z FINAN ČNÍ ČINNOSTI
v znam cash flow
Význam cash flow

Čistý cash flow slouží k:

  • řízení likvidity – při krátkodobém plánování peněžních příjmů a výdajů
  • časování kapitálových vstupů
  • hodnocení finanční efektivnosti investičních variant jako efekt příslušné investice
  • investování nerozděleného zisku do expanze firmy
  • řízení a výplata dividend
  • řízení struktury investovaného kapitálu
  • stanovení tržní ceny podniku
  • ve finanční analýze pro hodnocení stability podniku a hodnocení příčin změn stavu peněžních prostředků
zisk versus cash flow 1
Zisk versus cash flow (1)

Rozdíl mezi ziskem a cash flow znázorňuje následující příklad:

  • Prodali jsme zboží za 2 000 Kč, materiálové a mzdové náklady byly 1 400 Kč, odpisy 200 Kč. Odběratelé zaplatili v hotovosti 70% fakturované částky a zbytek zaplatí v příštím období (počítáme bez vlivu dalších nákladů a daní).
  • ZISK
zisk versus cash flow 2
Zisk versus cash flow (2)
  • Prodali jsme zboží za 2 000 Kč, materiálové a mzdové náklady byly1 400 Kč, odpisy 200 Kč. Odběratelé zaplatili v hotovosti 70% fakturované částky a zbytek zaplatí v příštím období (počítáme bez vlivu dalších nákladů a daní).
  • CASH FLOW - tvoří zisk (čistý) a odpisy



finan n anal za podniku 1
Finanční analýza podniku (1)
  • je formalizovaná metoda, která poměřuje údaje získané z účetnictví mezi sebou navzájem, rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost a umožňuje tak podat kompletní hodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku  hodnotí úspěšnost podnikání z finančního hlediska
  • zjišťuje se tkzv. „finanční zdraví firmy“ - schopnost podniku dosahovat trvale takové míry zhodnocení vloženého kapitálu (míry zisku), která je požadována investory (akcionáři) vzhledem k výši rizika, s jakým je příslušný druh podnikání spojen
  • zjišťuje vývoj vzájemných vztahů mezi vybranými ukazateli a jak se tento vývoj liší od představ managementu podniku
  • je významnou součástí soustavy podnikového řízení a podkladem pro plánování
finan n anal za podniku 2
Finanční analýza podniku (2)
  • Ukazatel - každá číselná charakteristika ekonomické činnosti podniku doprovázená atributy dat postačujícími k danému účelu analýzy včetně údajů z takových charakteristik odvozených
  • Typy ukazatelů:
  • stavové
  • tokové,
  • absolutní
  • poměrové, rozdílové
  • nefinanční ukazatele - počet zaměstnanců aj.
  • Jednotky:
  • peněžní (Kč, tis. Kč aj.)
  • fyzikální (metry běžné, krychlové, kWh, J aj)
  • časové (rok, den aj.)
  • rychlostní (1/měsíc, 1/rok aj.)
  • naturální (počet zaměstnanců, kusů, akcií aj.)
  • procenta daného základu
  • smíšené (tis. Kč/den, ks/rok/zaměstnance aj.)
  • bezrozměrné (poměr VK/CA aj.)
finan n anal za podniku 3
Finanční analýza podniku (3)
  • Zdroje informací pro finanční analýzu:
  • finanční účetnictví
  • kapitálový trh
  • standardy pro odvětví či obory
  • další doplňkové informace ( počet pracovníků, postavení podniku na trhu, předmět činnosti….)
  • Podklady pro finanční analýzu :
  • údaje z výkazu zisku a ztrát
  • z rozvahy
  • výkazu cash flow
  • Základní metody finanční analýzy:
  • Fundamentální- finanční analýza se soustřeďuje na vyhodnocené kvalitativních údajů o podniku, základní metodou analýzy je odborný odhad založený na empirických i teoretických zkušenostech analytiků. Informace kvantitativní povahy se do analýzy zahrnují, zpravidla se však nezpracovávají pomocí algoritmizovaných postupů (matematických aparátů).
  • Technická finanční analýza představuje kvantitativní zpracování ekonomických dat s využitím matematických, matematicko-statistických a dalších algoritmizovaných metod a s následným kvalitativním ekonomickým posouzením výsledků. Nadále se zabýváme právě touto oblastí.
finan n anal za podniku 4
Finanční analýza podniku (4)

Základní metody finanční analýzy:

  • Fundamentální- finanční analýza:
  • soustřeďuje se na vyhodnocení kvalitativníchúdajů o podniku
  • základní metodou analýzy je odborný odhad založený na empirických i teoretických zkušenostech analytiků. Informace kvantitativní povahy se zpravidla nezpracovávají pomocí algoritmizovaných postupů
  • Technická finanční analýza :
  • představujekvantitativnízpracování ekonomických dat
  • využívají se matematické, matematicko-statistické a další algoritmizované metody
  • výsledky se následně vyhodnocují z ekonomického hlediska
slide166

TECHNICKÁ FINANČNÍ ANALÝZA

ELEMENTÁRNÍ METODY F. A.

VYŠŠÍ METODY F. A.

Analýza rozdílových a tokových ukazatelů

· analýza fondů finančních prostředků

· analýza cash flow

Matematicko-statistické metody

Analýza poměrových ukazatelů

· rentability

· aktivity

· zadluženosti

· likvidity

Nestatistické metody

Analýza soustav ukazatelů

· DuPontův rozklad

Analýza absolutních ukazatelů

· analýza trendů (horizontální)

· procentní analýza (vertikální)

anal za pom rov ch ukazatel
Analýza poměrových ukazatelů
  • Princip poměrové analýzy:
  • redukuje absolutní údaje na společnou a komparativní bázi.
  • pokud zdrojem je rozvaha i výsledovka, hovoříme o kombinovaném ukazateli.
  • pro smysluplnou interpretaci musí mezi položkami existovat vzájemná souvislost
  • Poměrové ukazatele :
  • základní metodický nástroj poměrové analýzy
  • tvoří je podíl mezi dvěma položkami z podnikových finančních výkazů (mezi dvěma extenzivními ukazateli) či z jiných zdrojů.
  • Rozdělení poměrových ukazatelů do skupin - ukazatelé:
  • likvidity
  • aktivity
  • zadluženosti a finanční struktury
  • rentability - výnosnosti
  • tržní hodnoty podniku
ukazatel likvidity
Ukazatelé likvidity
  • Likvidita - míra schopnosti podniku hradit své závazky
  • Likvidnost - schopnost jednotlivých aktiv přeměnit se rychle na peněžní prostředky(nejlikvidnějším majetkem jsou peníze)
  • Poměrové ukazatele - stupně likvidity:
  • Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky
  • Rychlá likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky
  • Okamžitá likvidita = finanční majetek / krátkodobé závazky
ukazatel aktivity 1
Ukazatelé aktivity (1)
  • měří schopnost podniku využívat své zdroje
  • ukazují, jak efektivně hospodaří podnik se svými aktivy - má-li jich málo, přichází o tržby, příliš mnoho aktiv s sebou nese zbytečně velké náklady
  • jedná se zpravidla o určení rychlosti obratu nebo o době obratu sledovaného aktiva
  • Obrat stálých aktiv = tržby / stálá aktiva

vyjadřuje efektivnost využívání stálých aktiv - jaká částka byla vyprodukována z jedné koruny dlouhodobého majetku v zůstatkových cenách

  • Obrat oběžných aktiv = tržby / oběžná aktiva
  • vyjadřuje efektivnost využívání oběžných aktiv - jaká částka byla vyprodukována z jedné koruny oběžného majetku
  • Obrat celkových aktiv = tržby / celková aktiva

nízká hodnota v porovnání s odvětvovým průměrem znamená nutnost zvýšení tržeb nebo prodej části majetku

ukazatel aktivity 2
Ukazatelé aktivity (2)
  • Rychlost obratu zásob = tržby / zásoby

vyjadřuje, kolikrát se zásoby ve sledovaném období přemění na jiné formy oběžných aktiv - absolutní číslo – počet obrátek zásob.

  • Doba obratu zásob = 365/ rychlost obratu zásob = 365*zásoby / tržby

vyjadřuje, jak dlouhou dobu je oběžný majetek podniku vázán ve formě zásob, resp. jak dlouho trvá, než jsou zásoby spotřebovány nebo prodány

  • Rychlost obratu pohledávek = tržby / pohledávky
  • udává počet obrátek za období - jak rychle jsou pohledávky přeměňovány v peněžní prostředky.
  • Doba obratu pohledávek = 365/ Rychlost obratu pohledávek = 365*pohledávky/tržby

vyjadřuje, počet dní, který je inkaso zadrženo v pohledávkách - jak dlouhou dobu musí podnik průměrně čekat na platbu za své výkony, resp. jak dlouho se oběžný majetek podniku vyskytuje ve formě pohledávek.,

ukazatel zadlu enosti 1
Ukazatelé zadluženosti (1)
  • měří rozsah v jakém podnik užívá k financování dluh
  • zadluženost lze určit dvěma způsoby:

1. Vycházíme z rozvahy  ukazatelé:

  • Zadluženosti = cizí zdroje (celkový dluh) / celková aktiva

určuje, v jakém rozsahu se podílejí na financování aktiv dluhy

  • Finanční nezávislosti = vlastní kapitál/ celková aktiva
  • doplňkový ukazatel k ukazateli zadluženosti -vyjadřuje podíl v jakém jsou celková aktiva financována ze zdrojů vlastníků
  • Finanční páka = celková aktiva / vlastní kapitál

převrácená hodnota koeficientu samofinancování, roste s podílem cizích zdrojů

ukazatel zadlu enosti 2
Ukazatelé zadluženosti (2)

2. Vycházíme z výsledovky a počítáme krytí nákladů na cizí kapitál ( úroků a dalších poplatků ) provozním ziskem (EBIT)

  • Úrokové krytí = zisk před úroky a zdaněním ( EBIT) / úroky
  • Ukazatel krytí fixních poplatků = EBIT + leasingové aj. poplatky

úroky + leasingové a jiné poplatky

  • Ukazatel krytí finančních poplatků peněžním tokem :

EBIT + leasingové aj. poplatky + odpisy______________________

úroky + leasing. aj. poplatky + placené dividendy + splátky dluhu

( 1-T) ( 1-T )

  • T – sazba daně z příjmu
ukazatel rentability 1
Ukazatelé rentability (1)
  • absolutní výše zisku však nemůže být jediným ukazatelem pro hodnocení podniku
  • nelze ho použít k posouzení jeho celkového vývoje ani pro mezipodnikové srovnávání



  • zisk se uvádí do vztahu k určitému základu a tento podíl je násoben stovkou pro vyjádření v procentech



  • ukazatel rentability = (zisk / zvolený základ ) *100 (%)
  • Základem jsou:
  • celkové náklady,
  • vlastní kapitál
  • celkový kapitál
  • tržby
ukazatel rentability 2
Ukazatelé rentability - (2)
  • Měří čistý výsledek podnikového snažení
  • ukazují kombinovaný vliv likvidity, aktivity a zadluženosti na zisk po zdanění (čistý zisk, EAT)
  • Výnosnost celkového kapitálu

ROA = čistý zisk / celková aktiva - udává, kolik Kč zisku připadne na 1 Kč celkového vloženého kapitálu -čím vyšší, tím příznivější – vyjadřuje celkovou efektivnost podniku

  • Rentabilita vlastního kapitálu

ROE= čistý zisk / vlastní kapitál - vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky, např. akcionáři - udává, kolik korun čistého zisku připadá na jednu korunu investovanou do podniku jeho vlastníky, Růst tohoto ukazatele znamená pokles úročení cizích zdrojů. Výnosnost vlastního kapitálu by měla být vyšší něž výnosnost celkového kapitálu

ukazatel rentability 3
Ukazatelé rentability . (3)
  • Rentabilita nákladů = Čistý zisk / náklady

udává, kolik Kč zisku připadne na 1 Kč vynaložených nákladů

  • Rentabilita tržeb (celkových výnosů) = čistý zisk / tržby (celkové výnosy)

vyjadřuje množstvím zisku v Kč vyprodukovaného na 1 Kč tržeb ( celkových výnosů)

  • Vztah mezi rentabilitou tržeb a rentabilitou nákladů:

Čistý zisk = Čistý zisk * náklady

tržby náklady tržby

faktory ovliv uj c zvy ov n rentability
Faktory ovlivňující zvyšování rentability
  • zvýšení tržeb
  • zvýšení celkových výnosů
  • snižování nákladů
  • využívání cizího kapitálu



  • Otázka: Kdy má zadlužení positivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu  ukazatel ziskového účinku finanční páky – viz snímek č. 183
ukazatel tr n hodnoty podniku
Ukazatelé tržní hodnoty podniku
  • Ukazují:
  • jak trh hodnotí minulou činnost podniku a
  • na budoucí výhled.
  • zohledňují všechny skupiny výše uvedených ukazatelů
  • P / E = tržní cena akcie /Zisk na 1 akcii
  • Market / Book Ratio = tržní cena akcie / nominální hodnota akcie
anal za soustav ukazatel
Analýza soustav ukazatelů
  • DuPont diagram - (Pyramidový rozklad rentability,)
  • postihuje vzájemné souvislosti mezi likviditou, finanční strukturou a rentabilitou podniku
  • ukazuje podíl ziskové marže, obratu celkových aktiv a použití dluhu na výnosnosti
  • ROE = Z/VK = Z/T * T/CA * CA/VK
  • ROA = Z/CA = Z/T * T/CA



  • ROE = ROA * CA/VK

VK – vlastní kapitál CA – celková aktiva

T/CA = obrat celkových aktiv

Z = EAT, T =celkové tržby, resp. výnosy celkem

T = celkové tržby, resp. výnosy celkem

ROE – rentabilita vlastního kapitálu

ROA – rentabilita celkového kapitálu

T/CA = obrat celkových aktiv

CA/VK = finanční páka, multiplikátor kapitálu akcionářů

du pont diagram
Du Pont diagram

ROE

ROA

CA / VK

Z / T

T / CA

+

1

CiZ / VK

+

T / SA

T / OA

1

N / T

-

+

+ ……..

+

MAT / T

ODP / T

MZD / T

du pont diagram vysv tlivky
Du Pont diagram - vysvětlivky

Z/T = rentabilita tržeb

N/T = nákladovost tržeb

MAT/T = materiálová nákladovost

T/CA = obrat celkových aktiv

CA/VK = finanční páka,, multiplikátor kapitálu akcionářů

CiZ/VK = poměr cizích zdrojů , na vlastní kapitál

Z = zisk po zdanění (čistý zisk) - EAT

N = celkové náklady včetně odpisů, daně, úroků

T = celkové tržby, resp. výnosy celkem

ODP – odpisy

MAT – náklady na materiál

MZD – náklady na mzdy

ziskov inek finan n p ky
Ziskový účinek finanční páky

EBT CA

ziskový účinek FP = x EBIT VK

  • Řeší otázku: Kdy má zadlužení positivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu ?
  • růst ukazatele finanční páky - roste s podílem cizích zdrojů



  • ziskový účinek FP = EBT / EBIT * CA / VK>1
  • Pokud je ziskový účinek finanční páky větší než 1, pak použití cizích zdrojů rentabilitu vlastního kapitálu zvyšuje.

VK – vlastní kapitál

¨CA – celková aktiva

CA/VK = finanční páka – FP

EBT – zisk před zdaněním

EBIT – zisk před úroky a zdaněním

finan n innost podniku finan n zen
Finanční činnost podniku, finanční řízení
  • Předmětem finanční činnosti podniku je získávání a rozdělování (alokace) fondů - financování podniku
  • Finanční činnost je úzce spjata s finančním řízením
  • Hlavní úkoly finančního řízení :
  • získávat kapitál pro současné i budoucí potřeby podniku
  • rozhodovat o struktuře kapitálu
  • rozhodovat o umístění kapitálu.
  • rozhodovat o rozdělení zisku.
  • prognózovat, plánovat, analyzovat, kontrolovat a řídit hospodářskou činnost podniku.



  • výhodně získávat finančních prostředků
  • účelně a hospodárně je investovat, aby docházelo ke zvyšování tržní hodnoty firmy
investi n innost podniku definice a klasifikace investic
Investiční činnost podniku, definice a klasifikace investic
  • Podnikání se neobejde bez investic - je jich potřeba :
  • při založení podniku,
  • v průběhu činnosti podniku
  • při obnově
  • při rozvoji a rozšiřování podniku
  • Investice – dle finanční teorie - vynaložení zdrojů za účelem získání užitků, které jsou očekávány v delším budoucím časovém období
  • Klasifikace investic dle pořizovaného objektu:
    • finanční (cenné papíry, podíly v OS)
    • hmotné (nemovitosti, movité věci)
    • nehmotné (programové vybavení, patenty, technologické postupy apod.)
investi n rozhodov n
Investiční rozhodování
  • patří mezi nejdůležitější manažerská rozhodnutí
  • rozhoduje o přijetí či zamítnutí jednotlivých investičních projektů
  • strategický, dlouhodobý charakter
  • volba financování projektů
  • týká se rozhodování o získávání dlouhodobého majetku :
    • hmotného
    • nehmotného
    • finančního
  • volba financování projektů
  • popis a minimalizace rizik
  • hlavním cílem realizace projektů je růst hodnotypodniku
  • motivací investování do určitého projektu je o čekávání, že výnos z tohoto projektu bude větší, než výnos z jiné akce s přihlédnutím k míře rizika.
  • všeobecným kritériem finančního rozhodování je cash flow,, resp. zisk..
faktory ovliv uj c investi n rozhodov n 1
Faktory ovlivňující investiční rozhodování (1)
  • Faktor kvantity
  • Investor preferuje při stejném riziku větší výnos před menším
  • Faktor času
  • Investor preferuje získat stejný výnos dnes před možností získat ho později (stejné peníze mají v současnosti větší hodnotu, než tytéž peníze v budoucnosti)
  • Hodnotu budoucích toků výnosů lze vyjádřit v hodnotě jakou mají dnes pomocí současné hodnoty :
sou asn hodnota sh pv
Současná hodnota - SH; PV
  • Současná hodnota budoucích příjmů
  • Dynamická metoda
  • Využívá tzv. „odúročitele“:
  • i = úroková míra
  • n = počet období
slide187
Finanční matematika a použití kategorie složeného úrokování pro vyjádření faktoru času ve finančních propočtech
  • Budoucí hodnota peněz: BHK = H p * ( 1+i) n ( 1+i) n - úročitel
  • Současná hodnota: H p = BHK * [ 1/ ( 1+i) n ] [ 1/ ( 1+i) n ] - odúročitel
  • BHK = budoucí konečná hodnota
  • H p = hodnota počáteční ( jistina)
  • i = úroková míra
  • n = počet let, za které se úrok počítá
  • Budoucí hodnota anuity :
  • BHA = A * [ [ ( 1+i) n – 1] / i ] [ [ ( 1+i) n – 1] / i ] – střadatel
  • Výše anuity:
  • A = BHA* [i / [ ( 1+i) n – 1]] [i / [ ( 1+i) n – 1]] - fondovatel
  • BHA = budoucí hodnota anuity
  • A = anuita – částka pravidelných plateb
  • Kapitálová obnova ( anuitní splácení úvěru a placení úrokových plateb):
  • K= U i ( 1+i) ni ( 1+i) n - umořovatel
  • ( 1+i) n – 1 ( 1+i) n – 1
  • K= roční splátka úvěru, U = poskytnutý úvěru
  • Současná hodnota anuity ( hodnota pravidelných budoucích výnosů)
  • U = K ( 1+i) n – 1 ( 1+i) n – 1 - zásobitel

i ( 1+i) n i ( 1+i) n

faktory ovliv uj c investi n rozhodov n 2
Faktory ovlivňující investiční rozhodování (2)
  • Faktor rizika
  • Investor preferuje menší riziko před větším; za větší riziko požaduje větší výnos

Riziko - druh nejistoty – nebezpečí, že dosažené výsledky podnikání se budou odchylovat od výsledků předpokládaných. Tyto odchylky mají různou intenzitu a mohou být:

pozitivní – dosažené výsledky jsou vyšší, než se předpokládalo

negativní– dosažené výsledky jsou horší, než se předpokládalo

riziko
Riziko
  • U rizika je možno pomocí obvyklých statistických metod určit pravděpodobnost vzniku odchylných alternativ a vypočítat měřitelné odchylky
  • Postoje k riziku (jsou dány osobním založením, ekonomickým postavením podniku a systémem motivace pracovníků ):
  • averze – snaha vyhnout se riziku
  • sklon k riziku – vyhledává riskantnější projekty s nadějí na vyšší efekt
  • neutrální postoj
d len rizika dle r zn ch hledisek 1
Dělení rizika dle různých hledisek (1)
  • Riziko dle možnosti ovlivňování:
  • ovlivnitelná
  • neovlivnitelná – politická situace, daňové podmínky
  • Riziko dle závislosti či nezávislosti na podnikové činnosti:
  • objektivní – nezávisí na podnikové činnosti (povodeň)
  • subjektivní - závisí na činnosti podnikového managementu – nedostatečné technické a personální znalosti, chybná rozhodnutí, nedbalost..)
  • kombinace a+b – ekonomické a politické změny a neschopnost adaptace vedení podniku
  • změny daní, změny úrokových sazeb, změna výše zisku na 1 akcii…
d len rizika dle r zn ch hledisek 2
Dělení rizika dle různých hledisek (2)
  • Riziko podle jednotlivých činností:
  • technická ( technicko-technologická) – rizika spojená s uplatňováním VTR, výzkumem a vývojem i poruchami zařízení.
  • ekonomická – nákladová rizika, inflace měnové kursy.
  • provozní – stávky, havárie..
  • tržní – odchylky cenových kursů, změna orientace poptávky, nová konkurence
  • inovační – souvisí se zaváděním nových technologií
  • investiční – nevhodná alokace peněz ho HIM
  • finanční - vlastní a cizí insolvence, změny daní, změny úrokových sazeb, změna výše zisku na 1 akcii…
  • Riziko podle závislosti na celkovém ekonomickém vývoji:
  • systematické – vzniká v důsledku změn v celkovém ekonomickém vývoji
  • nesystematické – specifické faktory ovlivňující jednotlivé firmy ( výbuch, špatné počasí )
  • Jednotlivá rizika spolu navzájem souvisí a ovlivňují celkové podnikatelské riziko – riziko celkového úspěšného či neúspěšného chování
riziko v nosnost a likvidita
Riziko, výnosnost a likvidita
  • Závislost mezi rizikem, výnosností a likviditou lze vyjádřit následovně:

Výnosnost

riziko

likvidita

  • Čím větší riziko investor podstupuje, tím vyšší výnos požaduje. Platí:
  • požadovaná výnosnost = bezriziková výnosnost + riziková přirážka
  • riziková přirážka – zohledňuje různé druhy rizik, které s investováním peněžních prostředků souvisí. Může to být přirážka za dlouhodobější splatnost cenných papírů, za nižší kvalitu cenného papíru, za podnikatelské a finanční riziko firmy
zp soby ochrany proti rizik m 1
Způsoby ochrany proti rizikům (1)
  • Odstranění příčin rizika – ofenzivní přístup
  • volba právní formy podnikání
  • odstranění konkurence ( koupí podniku) - vyskytuje se zřídka
  • Snížení ( redukce ) nepříznivých důsledků rizika :
  • stanovení rizikové meze
  • diversifikace rizika - rozložení: znamená rozložit riziko na co největší základnu a tím ho snížit formy diversifikace:
  • rozšiřování výrobního programu (horizontálně, vertikálně)
  • geografická diversifikace
  • diversifikace z hlediska dodavatelů
  • diversifikace z hlediska odběratelů
  • diversifikace v oblasti finančních investic – např. diversifikací investic do výrobků vzájemně nezávislých ( ocel a potraviny) nebo do činností nepřímo závislých (prodej deštníků a slunečníků nebo prodej zmrzliny a výdej teplých jídel)
zp soby ochrany proti rizik m 2
Způsoby ochrany proti rizikům (2)
  • Flexibilita v podnikání – rychle reagovat na změny, výběr technologie, která je použitelná pro více účelů.
  • Dělení rizika – například mezi několik účastníků společného projektu
  • Přesunutí – transfer rizika na jiné objekty ( prosadit stálé ceny dodávaných surovin ve smlouvách, přenesení rizika na leasingovou společnost, termínované obchody..)
  • Pojištění
  • Tvorba rezerv v podnicích
  • Termínové zajištění – dohoda o budoucí úrokové sazbě
  • Etapová příprava a realizace podnikatelských projektů – varianty (snížení finančního rizika ale zvýšení investičních nákladů)
  • Získávání dodatečných informací
  • Zvýšení kvality a kvantity zdrojového zabezpečení
  • Výběrové řízení a jeho kvalita
  • Vyhýbání se nepřijatelnému riziku
  • Těsnost styku se zákazníky
  • Franchising
  • Faktoring – podstoupení krátkodobých pohledávek
  • Forfaiting - podstoupení střednědobých a dlouhodobých pohledávek
pl nov n investic
Plánování investic
  • Plánování investic
  • Patří do kompetence managementu.
  • Zahrnuje zejména tyto problémy:
  • Plánování peněžních toků ( kapitálových výdajů a peněžních příjmů) z investice.
  • Zohledňování rizika v kapitálovém plánování a investičním rozhodování
  • Dlouhodobé financování investiční činnosti podniku.
  • Finanční kritéria výběru investičních projektů
financov n investic
Financování investic

ZDROJE DLOUHODOBÉHO FINANCOVÁNÍ:

  • při financování investic se ve vyspělých zemích dlouhodobě prosazují tři základní tendence:
  • interní finanční zdroje - rozhodujícím zdrojem financování
  • odpisy - rozhodujícím interním zdrojem financování investic
  • externí zdroje - bankovní úvěry (převládají), (USA emise obligací)
  • Cílem je zabezpečení finančních zdrojů na efektivní investice s co nejnižšími průměrnými náklady kapitálu při respektování finančního rizika podniku.
  • „zlaté bilanční pravidlo, tj, dlouhodobý majetek je nutné krýt dlouhodobými zdroji a krátkodobý majetek je třeba krýt krátkodobými zdroji
investi n projekty
Investiční projekty
  • jejich pomocí se realizuje podnikatelská strategie firmy
  • jejich realizací vzniká dlouhodobý hmotný majetek, identifikují náklady na dodávky stavebních prací a technologií nebo na pořízení majetku
  • představují soubor technických a ekonomických studií

Základní hlediska členění investičních projektů:

  • Věcná náplň projektu a vztah k rozvoji podniku
  • rozvojové (expanze, technologie)
  • obnovovací (kriterium konce životnosti)
  • mandatorní (ochrana ŽP, oblast hygieny práce ...)
  • výzkum a vývoj
  • zavedení informačních technologií
  • Míra závislosti projektů
  • vzájemně se vylučující projekty
  • plně závislé projekty - dílčí projekty daného souboru
  • komplementární projekty - podpora dalších, navazujících projektů
  • ekonomicky závislé projekty (substituční efekt)
  • Velikost projektu
  • velké,
  • střední,
  • malé
trv n projekt
TRVÁNÍ PROJEKTŮ
  • Investiční projekty :
  • začínají: dnem zahájení prací (fyzicky)
  • končí: dokončením fyzické realizace při splnění zákonných podmínek pro provoz (kolaudace)
f ze p pravy a realizace investi n ch projekt
Fáze přípravy a realizace investičních projektů
  • Předinvestiční fáze: (přípravná)
  • Identifikace podnikatelských příležitostí - studie příležitostí
  • Předběžný výběr projektů a příprava projektu zahrnující analýzu jeho variant - předběžná technicko -ekonomická studie a technicko- ekonomická studie projektu (feasibility study)
  • Hodnocení projektu a rozhodnutí o jeho realizaci či zamítnutí – hodnotící zpráva
  • Investiční fáze: (realizační)
  • Zpracování potřebných projektů stavby - zadání stavby, úvodní projektová dokumentace (včetně vyhodnocení dopadů na životní prostředí) pro územní rozhodnutí a stavební povolení,prováděcí projekt
  • Provozní fáze - posouzení provozu investice z hlediska:
  • Krátkodobého - nalezení a odstranění provozních problémů po  záběhovém provozu
  • Dlouhodobého - ověření strategie, na níž byl projekt založen, realizace nápravných opatření, postaudit
  • Poprovoznífáze - demontáž,likvidace nebo prodej majetku, sanace
technicko ekonomick studie projektu studie proveditelnosti 1
Technicko-ekonomická studie projektu (studie proveditelnosti) (1)
  • obsahuje podklady potřebné pro investiční rozhodnutí
  • variantní řešení
  • formuluje projekt včetně jeho cílů a základních charakteristik
  • ve finančně – ekonomické části studie
  • vyčíslení investičních nákladů projektu
  • náklady a výnosy v období provozu
  • výpočet peněžního toku z investice
  • propočty ukazatelů efektivnosti investice
  • musí obsahovat údaje pro hodnocení projektu pomocí finanční analýzy a metod hodnocení investice
technicko ekonomick studie projektu studie proveditelnosti 2
Technicko-ekonomická studie projektu (studie proveditelnosti) (2)
  • OBSAH STUDIE PROVEDITELNOSTI
  • rekapitulace výsledků
  • popis projektu - historie, současný stav
  • informace o předkladateli projektu
  • analýza trhu a marketingová strategie
  • lokalita - umístění projektu, vliv na životní prostředí
  • technické řešení projektu, technická specifikace dodávek
  • harmonogram realizace projektu - časový a věcný
  • organizace a režijní náklady
  • lidské zdroje - dostupnost, požadavky na odbornost, osobní náklady
  • materiálové vstupy a energie nutné k provozování investice
  • finanční analýza předkladatele
  • finanční analýza a hodnocení analýza rizik
ur en investi n ch v daj
Určení investičních výdajů

Kapitálový výdaj - očekávaný peněžní výdaj, který vyvolá očekávané peněžní příjmy podobu  než 1 rok

K = I + O - P +/- D

  • Výdaje na pořízení majetku včetně souvisejících nákladů (I)
  • Výdaje na trvalé zvýšení OM vyvolané investicí(O)
  • Výdaje spojené s prodejem či likvidací nahrazovaného majetku snížené o případné příjmy z prodeje nahrazovaného majetku (P)
  • Daňové vlivy - možné zvýšení či snížení kapitálových výdajů z titulu daňových povinností (zisk z prodeje apod.) (D)
pen n toky z investice
Peněžní toky z investice
  • ve výpočtech efektivnosti investičních projektů nejde o účetně vykazovaný zisk, ale o očekávaný peněžní příjem vzniklý v důsledku investování.
  • základem jsou roční peněžní příjmy, které tvoří roční zisk po zdanění o odečtení úroků
  • obvykle nutno zohlednit další pohyby peněžních prostředků.
  • přímá a nepřímá metoda



  • CFI = roční čistý zisk z investice ( zisk před úhradou úroků – daň) + roční odpisy
metody hodnocen ekonomick efektivnosti
Metody hodnocení ekonomické efektivnosti

Pro posouzení efektivnosti investičních projektů lze použít v praxi dvě skupiny metod:

  • Statické metody - k faktoru času nepřihlíží
  • Dynamické metody - respektují faktor času
  • Statické metody:
  • Jsou historicky starší, než metody dynamické
  • Neberou v úvahu rozložení peněžních příjmů v čase
  • Jsou sice jednoduché, ale nepřesné
  • Stále více se používají jako doplňkové
  • Konkrétní metody:
  • Průměrná výnosnost ( rentabilita ) investičního projektu
  • Doba návratnosti
metody hodnocen ekonomick efektivnosti1
Metody hodnocení ekonomické efektivnosti
  • Dynamické metody:
  • Používají se od 50. let 20. století
  • Peníze, které má podnik k disposici ihned, mají pro něho větší hodnotu než peníze, které získá v budoucnu  dnešní peněžní prostředky nejsou ekvivalentními s budoucími  při hodnocení investičních projektů je třeba respektovat faktor času
  • Respektování faktoru času se promítá jak do peněžních příjmů z investice, tak do kapitálových výdajů
  • Jsou založeny na diskontování budoucích příjmů z investice i diskontování kapitálových výdajů  pracuje na základě metod složeného úrokování
  • Měly by být použity všude, kde je počítáno s delší dobou pořizování dlouhodobého majetku a s delší dobou jeho ekonomické životnosti
  • Konkrétní metody:
  • Metoda čisté současné hodnoty
  • Určení vnitřního výnosového procenta
statick metody hodnocen investic 1
Statické metody hodnocení investic (1)

Rentabilita (ROI), průměrná rentabilita VP

  • Za efekt z investice považuje zisk po zdanění (Z), který tak dostatečně charakterizuje přínos investice.
  • N = doba životnosti investice
  • K = kapitálový výdaj, investice
  • nebere v úvahu všechny peněžní příjmy
  • Ip = průměrná roční hodnota dlouhodobého majetku v zůstatkové ceně – závisí na způsobu odepisování, při lineárním odepisování a nulové zůstatkové ceně : Ip = PC/2
statick metody hodnocen investic 2
Statické metody hodnocení investic (2)

Doba návratnosti (PP)

  • Počet let, za který se kapitálový výdaj splatí peněžními příjmy z investice.
  • Doba splatnosti musí být kratší než je doba životnosti investice.

K …….kapitálový výdaj

P ……peněžní příjem z investice

dynamick metody 1
Dynamické metody (1)
  • Jsou založeny na diskontování peněžních toků
  • Diskontování - přepočet peněžních toků realizovaných v odlišných časových obdobích na jejich současnou hodnotu k témuž časovému okamžiku. Respektuje odlišnou časovou hodnotu peněz.
  • Vznikají diskontované peněžní toky.

DISKONTNÍ SAZBA

  • Základem pro stanovení diskontní sazby investičních projektů je diskontní sazba podniku nebo organizace
  • Zohledňuje úhradu nákladů cizího kapitálu a odměnu vlastníkům za odložení spotřeby a podstoupení rizika - časová a riziková prémie.
  • Zjednodušeně ji lze ztotožnit s náklady kapitálu
dynamick metody
Dynamické metody

Čistá současná hodnota - (NPV) (1)

  • teoreticky nejpřesnější metoda investičního rozhodování.
  • respektuje faktor času pomocí diskontního počtu
  • vyjadřuje (v absolutní výši) rozdíl mezi diskontovanou (aktualizovanou) hodnotou peněžních příjmů z investice a diskontovanou (aktualizovanou) hodnotou kapitálových výdajů na investice.
dynamick metody1
Dynamické metody

Čistá současná hodnota - (NPV) (2)

  • je-li NPV investice kladná, lze investici přijmout.
  • u variantních řešení je výhodnější investice s vyšší čistou současnou hodnotou.
  • je-li NPV= 0, bylo dosaženo právě požadované výnosnosti vložených investic
  • Pn = peněžní příjem v jednotlivých letech
  • i = úrok (požadovaná výnosnost)
  • N = doba životnosti
  • n = jednotlivá léta životnosti
  • K = kapitálový výdaj
dynamick metody2
Dynamické metody

Vnitřní výnosové procento (IRR) (1)

  • Jedná se o určení takové úrokové míry, při které současná hodnota peněžních příjmů z investice se rovná kapitálovým výdajům na investice, tzn. že ČSH = 0.
  • CFt = peněžní tok plynoucí z investice v období t,
  • n = období (rok)
  • N = životnost investice
dynamick metody3
Dynamické metody

Vnitřní výnosové procento (IRR) (2)

  • rovnice pro výpočet IRR je rovnice n-tého řádu,   hodnotu IRR určíme pomocí interpolace buď graficky nebo početně.
  • postup:
  • zvolíme libovolnou úrokovou míru a diskontujeme peněžní příjmy a určíme NPV.
  • vyjde-li NPV kladná, zvolíme vyšší úrokovou míru a celý postup opakujeme.
  • vyjde-li NPV záporná, můžeme dosadit do vztahu  početní řešení:
  • IRR = in + __ NPVn ____ ( i v – i n)

|NPVn | + |NPVv|

dynamick metody4
Dynamické metody

Vnitřní výnosové procento (IRR) (3)

  • IRR – vnitřní výnosové procento
  • in - nižší zvolená úroková míra
  • iv - vyšší zvolená úroková míra
  • NPVn - čistá současná hodnota při nižší zvolené úrokové míře NPVv - čistá současná hodnota při vyšší zvolené úrokové míře
  • Grafické řešení

NPVn

i

iv

in

NPVv

dynamick metody5
Dynamické metody

Vnitřní výnosové procento (IRR) (3)

  • Metoda vnitřního výnosového procenta má omezení.
  • Při existenci nekonvenčního peněžního toku (dochází k více než k jedné změně ze záporného na kladný tok) existuje několik IRR.
  • Zde je lépe použít metodu čisté současné hodnoty.
dopl kov ukazatel
Doplňkový ukazatel

Index rentability - (PI)

  • poměrový ukazatel
  • vyjadřuje relativní vztah mezi aktualizovanými příjmy z investice a kapitálovými výdaji.
  • Přijatelné jsou varianty s indexem > 1
  • Podpůrný ukazatel v případě, že lze vybírat mezi několika projekty, ale finanční zdroje nepostačují na realizaci všech
hodnocen ekonomick efektivnosti projekt
Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů

FINANČNÍ ANALÝZA

  • pracuje s reálnými hodnotami zachycenými v účetnictví a pouze s finančními toky
  • odpovídá na to, zda je projekt reálný a realizovatelný
  • kriteriální ukazatele – výsledky a jejich interpretace
hodnocen ekonomick efektivnosti projekt1
Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů

EKONOMICKÁ ANALÝZA

  • pracuje s celkovými ekonomickými toky, které zahrnují i tzv. socio-ekonomické užitky.
  • odpovídá na to, zda je projekt smysluplný
  • využití ekonomické analýzy u „neziskových“ projektů
odbytov innost podniku 1
Odbytová činnost podniku (1)
  • Zahrnuje prodej zboží a služeb a soubor činností a opatření s odbytem souvisejících.
  • Odbytová politika - všechna opatření podniku, která jsou zaměřena na vytvoření co nejpříznivějších podmínek pro prodej výrobků.
  • Postavení odbytu a odbytová politika se postupem času mění v souvislosti se změnou koncepcí řízení.
  • Dnes firmy přijímají marketingovou koncepcí řízení  zařazenímarketingu   v nejrůznějších formách do organizační struktury
  • Marketingová koncepce:
  • směřuje k dosažení strategických podnikových cílů
  • z orientace se na obrat se přechází na orientaci na zisk
  • důraz je kladen na přání a potřeby zákazníka
  • podnik nejdřív určí potřeby a přání zákazníka, pak řeší, jak produkt vyrobí
  • produkty jsou distribuovány na cílové trhy
  • nelze ji zužovat jen na odbytovou činnost - prodej, je součástí marketingu - jeho úlohou je dynamizovat a systematizovat práci odbytu
v voj koncepc zen
Vývoj koncepcí řízení
  • výrobní - nejstarší,vychází z předpokladu, že spotřebitelé budou mít v oblibě dostupné a levné výrobky. pro výrobce platí – zvýšit výrobu a snížit cenu
  • výrobková – předpoklad: spotřebitelé si oblíbí výrobky lepší než průměrné kvality a technické úrovně. pro výrobce to znamená věnovat pozornost technickému rozvoji, vytvářet v podniku proinovační klima a vyrábět dokonalé výrobky
  • prodejní – předpoklad: spotřebitelé musí být cílevědomě, působením reklamy a všech forem propagace, vedeni k tomu, aby si koupili výrobek dané firmy. úkolem je prodat to, co bylo vyrobeno, ne přemýšlet nad tím, co by se mohlo prodat.
  • marketingová – klíč k dosahování cílů organizace spočívá v určování potřeb cílových trhů a uspokojování přání a potřeb zákazníků a to účinněji, než to dokáže dělat konkurence. od nich teprve odvozovat úkoly pro vývoj výrobků, jejich konstrukci a následnou výrobu .
  • sociální (společenský)marketing – podporuje výrobu a spotřebu takových výrobků, které nejsou v rozporu s veřejným zájmem a jsou v souladu se životním prostředím.
odbytov innost podniku 2
Odbytová činnost podniku (2)
  • Základní úkoly marketingového oddělení podniku:
  • analýza okolí podniku
  • výzkum spotřebitele a jeho kupního chování
  • výzkum konkurence
  • průzkum trhu a jeho analýza,
  • propagace
  • získávání zákazníků
  • Úkoly odbytového oddělení podniku:
  • přijímání a vyřizování objednávek,
  • služba zákazníkům,
  • sledování termínů dodávek,
  • zásilkový a prodejní odpočet.
  • vyřizování reklamací
odbytov pl n
Odbytový plán
  • vzniká na základě přehledu o očekávaných resp. zamýšlených prodejích zboží a služeb v průběhu určitého období
  • vyjadřuje očekávané příjmy podniku,
  • vychází z analýzy minulé situace, průzkumu trhu, konkurence atd.
  • je podkladem všech ostatních plánů a rozhodnutí.
  • součástí plánu odbytu je plán propagace - výčet konkrétních forem zamýšlené propagace, jejich alokace a náklady
  • Dlouhodobý plán odbytu - je důležitý pro dimenzování kapacit při založení nebo rozšíření podniku  pro sestavení investičního plánu.
  • Krátkodobý plán odbytu – slouží určující pro rozsah a časové rozdělení produkce jakož i pro krátkodobé finanční plánování.
odbyt jako sou st hospod sk logistiky
Odbyt jako součást hospodářské logistiky



  • subsystém odbytové logistiky - zahrnuje:
  • přísun obalových prostředků, palet a kontejnerů do příručního skladu,
  • adjustace (úprava, uspořádání) a balení,
  • paletizace a kontejnerizace,
  • odsun hotových výrobků do odbytového skladu,
  • péče o zásoby,
  • expedice,
  • přeprava,
  • likvidace škod a ztrát,
  • hospodaření s vratnými obaly a přepravními prostředky.
marketingov mix
Marketingový mix
  • soubor marketingových nástrojů, pomocí nichž podnik usiluje o co nejefektivnější dosažení svých marketingových cílů na cílovém trhu
  • nejpoužívanější roztřídění marketingových nástrojů v literatuře označováno jako 4P):
  • Product - produkt (výrobek nebo služba)
  • Price – cena
  • Place – místo,distribuční cesty
  • Promotion – propagace, komunikace
  • v sektoru služeb se marketingový mix rozšiřuje o další tři nástroje na celkový počet 7 P, jsou to:
  • People – lidé
  • Physical evidence – fyzický vzhled - materiální prostředí
  • Processes – procesy
produkt
Produkt
  • Vše, co lze na trhu nabídnout, co získá pozornost, co může sloužit ke spotřebě, co může uspokojit nějaké přání nebo potřebu
  • Komplexní produkt- je souhrn všech fyzických a psychologických vlastností výrobku, jejichž prostřednictvím dochází k uspokojení potřeb zákazníka
  • Úrovně produktu :
  • jádro produktu - základní užitný efekt
  • očekávaný produkt - soubor vlastností a podmínek, které zákazník běžně očekává (styl, vzhled, kvalita, značka…)
  • rozšířený produkt - zahrnuje dodatečné služby a užitky, kterými se výrobek odlišuje od konkurence (servis, platební podmínky, záruka, instalace…)
  • potenciální produkt - zahrnuje všechny změny a proměny i možná rozšíření ke kterým dojde i v budoucnosti
produkt1
Produkt

Potenciální produkt

  • Úrovně produktu :

Rozšířený produkt

Očekávaný produkt

Jádro

ivotn cyklus v robku 1
Životní cyklus výrobku (1)
  • Životní cyklus zahrnuje odlišné etapy v historii prodeje výrobku  má – li výrobek životní cyklus znamená to, že:
  • výrobky mají omezený život
  • výrobky procházejí různými etapami, které představují odlišné výzvy pro prodejce
  • zisky stoupají a klesají v různých etapách životního cyklu
  • výrobek vyžaduje v různých etapách svého životního cyklu
  • rozdílné marketingové , nákupní a prodejní strategie

Etapy životního cyklu:

  • Zavádění nového výrobku na trh :
  • vysoké náklady ( vyrábí se málo výrobků  vysoké průměrné náklady + náklady na zavedení výrobku, na reklamu, atd …)
  • v této období etapě většinou očekávat, zisk
ivotn cyklus v robku 2
Životní cyklus výrobku (2)
  • Fáze růstu:
  • rychlá adaptace výrobku na trhu
  • významný růst zisku
  • zvyšuje se využívání výrobní kapacity  klesají průměrné náklady
  • Fáze zralosti:
  • projevuje se nasycenost trhu,
  • konkurence musí být vedena různými způsoby (cenou, kvalitou, servisem, doplňkovými službami)
  • nutno modernizovat a inovovat výrobek
  • rostou náklady na podporu prodeje
  • zisk je stabilní nebo mírně klesá z důvodů vyšších marketingových výdajů na obranu proti konkurenci
  • Fáze poklesu
  • klesá objem prodeje, zboží se hromadí na sklad+ě
  • klesají ceny a zisky
  • zastavení výroby, nahrazení jiným výrobkem
  • příčiny poklesu :
  • technologický pokrok
  • přesun zákaznických zájmů
  • zvýšení domácí či zahraniční konkurence
ivotn cyklus v robku
Životní cyklus výrobku
  • Průběh prodejů a zisků v čase

Prodej

Zisk

Čas

Zavádění Růst Zralost Pokles

slide229
Cena
  • jediným prvkem marketingového mixu, který produkuje příjmy, ostatní produkují náklady
  • při stanovení ceny by měl podnik nezbytně znát tzv. „3C“ tj.:
  • zákaznickou poptávkovou funkci - customers´ demand schedule
  • nákladovou funkci - cost function
  • konkurenční ceny – competitors´ prices
slide230
Cena
  • Kroky procesu stanovení ceny nového výrobku:
  • odhad poptávky po výrobku
  • předvídání reakce konkurence
  • stanovení očekávaného podílu na trhu
  • výběr cenové strategie použitelné k dosažení cílů na trhu
  • zvážení politiky firmy týkající se výrobků, distribuce a propagace
  • stanovení konkrétní ceny :
  • náklady představují dno ceny
  • konkurenční ceny a ceny náhradních produktů poskytují orientaci při určování ceny podnikem
  • zákaznické hodnocení vlastností produktů umožňuje stanovení cenového stropu.
  • cena může být stanovena i pod dno, představující náklady – snaha rychle proniknout na trh
m sto
Místo
  • Pod pojmem místo se rozumí:
  • vlastní místo realizace prodeje
  • distribuční cesta produktu od výrobce, resp. dodavatele k zákazníkovi
  • celý související komplex činností spojený s distribucí
  • Úrovně distribučních cest:

Zákazník

Výrobce

Bez -

úrovňová

Jedno-

úrovňová

Dvou -

úrovňová

tříúrovňová

malo -

obchod

velko -

obchod

malo -

obchod

velko -

obchod

Pře –

kupník

malo -

obchod

distribu n formy
Distribuční formy
  • Velkoobchod:
  • obchoduje s podniky a institucemi
  • zboží, je dále prodáváno nebo používáno pro výrobní nebo obchodní účely
  • druhy velkoobchodu:
  • velkoobchodníci poskytující plné služby
  • velkoobchodníci s omezenými službami
  • dohodci a zástupci
distribu n formy1
Distribuční formy
  • Maloobchod:
  • zboží je prodáváno konečným spotřebitelům, kteří je používají pro svou osobní potřebu nebo pro potřebu domácností
  • druhy maloobchodu:
  • specializovaný obchod
  • obchodní dům
  • supermarket
  • hypermarket
  • místní prodejny (malé obchody)
  • katalogové prodejny
distribu n funkce
Distribuční funkce
  • Obchodní:
  • formování nabídky
  • nákup a prodej produktů
  • dohody o cenách a podmínkách prodeje
  • Logistické
  • doprava
  • manipulace s produkty
  • třídění a kompletování
  • balení
  • Doplňkové
  • shromažďování informací např. o vývojových tendencích trhu o marketingovém prostředí atd..)
propagace
Propagace
  • Činnosti, které informují, přesvědčují a ovlivňují kupní rozhodování.
  • V marketingovém pojetí zahrnuje všechny složky komunikačního mixu:
  • reklama
  • podpora prodeje
  • Public Relations
  • osobní prodej
  • přímý marketing a sponzoring
slide236
Lidé
  • jeden z nejdůležitějších faktorů - rozhoduje o výsledcích dosažených působením marketingového mixu
  • největší význam má tento faktor ve službách (v bankovnictví a pojišťovnictví)
  • požadavky pro vykonávání pracovních činností:
  • dostatečná kvalifikace
  • umění jednat s lidmi (jak lidi získat, přesvědčit, jak změnit jejich chování)
  • motivace a uspokojení potřeb (Maslowova pyramida)
  • schopnost vedení a řízení lidí
fyzick vzhled materi ln prost ed
Fyzický vzhled ( materiální prostředí)
  • snahou všech podnikajících subjektů je vytvoření pozitivního dojmu u zákazníka
  • vnější a vnitřní vzhled zahrnuje všechny aspekty kontaktu zákazníka s podnikem např:
  • ředitelství podniku a jeho provozoven,
  • nábytek, barvu kancelář
  • úroveň hluku
  • grafická úprava návodu k obsluze výrobků a popisů poskytovaných služeb
  • provedení smluvních dokumentů
  • oblečení personálu atd.
procesy
Procesy
  • Rozumíme tím všechny procesy a procedury související s prodejem zejména služeb, podporou prodeje a následným servisem.
  • zákazník očekává kvalitní bezchybné a spolehlivé procesy a na základě jejich úrovně si vytváří představu o podniku, o kvalitě jeho produktu nebo služby a rozhoduje se o koupi nabízeného produktu nebo využití nabízené služby
  • použití zastaralých pracovních postupů, nevzhledné prostory a neochotný personál může o zákazníku vyvolat nedůvěru i když může být nabízený produkt nebo služba kvalitnější než u konkurenčního podniku, který však využívá modernější procesy.
pou it literatura
Použitáliteratura:
  • DVOŘÁČEK , Jaroslav. Analýza hospodářské činnosti báňského podniku. Ostrava : VŠB - Technická univerzita Ostrava Moravskoslezská hornická společnost ČSVTS, 1997. 156 s. ISBN 80-7078-515-2
  • KOTLER, Philip. Marketing Management. Praha : Grada Publishing,2000. 720 s ISBN 80-247-0016-6
  • SYNEK, Miloslav. a kol. Ekonomika a řízení podniku. Praha : VŠE,1997.
  • SYNEK, Miloslav. a kol. Manažerská ekonomika. 3. přepracované a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, 2003. 466 s. 80-247-0515-X
  • VALACH, Josef a kol. Finanční řízení podniku. 2. vydání. Praha : EKOPRESS, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1
  • VLACH , O., NYTRA, E. Základy ekonomiky. Ostrava : VŠB 1998. 92 s.
  • ROLČÍKOVÁ, Markéta; SOUSEDÍKOVÁ Radmila. a kol. Sbírka ekonomických příkladů. Most : RSVV, s.r.o, 2001. 99 s.
  • Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění
  • Zákon č. 586/1992 Sb.. o daních z příjmu v platném znění