Jedovatí ještěři, ještěrky a žáby

1. Jedovatí ještěři, ještěrkya žáby Lenka Nožičková 1. OVZN

2. Jedovatí ještěři a ještěrky • Korovec jedovatý • Korovec mexický • Varan komodský

3. Korovec jedovatý Řád: Šupinatí Squamata Podřád: Ještěři Sauria Čeleď: Korovcovití Helodermatidae

4. Korovec jedovatý Výskyt: pouštní oblasti (Nevada, Arizona, Mexiko) • příbuzný varana • rýhované zuby a jedové žlázy umístěné v dolní čelisti • jed není vpravován přímo do rány • případného útočníka se snaží zastrašit funěním a syčením • jed má neurotoxické účinky • dávka jedu v zásobě by stačila k usmrcení až pěti lidí • nesnáší vyšší teploty • přes den se ukrývá v norách a štěrbinách hluboko pod zemí • loví v noci (drobné obratlovce) • orientace pomocí čichu • dorůstá 50-60 cm • proti vlastní jedu je imunní

5. Korovec jedovatý pomáhá léčit cukrovku • sloučenina obsažená ve slinách exendin-4 připravuje ještěra na příjem a zpracování potravy • exendin-4 působí velmi podobně jako hormon zažívacího traktu člověka - peptid 1 • u lidí hraje tento peptid klíčovou roli v udržování glukózové homeostázy • exendin-4: - stimuluje tělo k produkci inzulínu v odezvě na zvyšující se hladiny krevní glukózy - zabraňuje uvolňování glukózy z jater po jídle - zpomaluje absorpci živin, podporuje pocit sytosti - snižuje chuť k jídlu. Tyto metabolické mechanismy jsou u diabetu 2. typu narušeny.

6. Korovec jedovatý pomáhá léčit cukrovku • vyvinuta syntetická verze exendinu-4 = exenatid (léčba DM II.) • ve světě více než 194 milionů lidí s cukrovkou (epidemie) • DM II. typu tvoří přibližně 90% všech případů • exenatid - schválen v USA i EU k použití u pacientů s DM II., u nichž není dostatečná kontrola hladiny krevního cukru navzdory použití běžně předepisovaných perorálních léčiv

7. Korovec mexický Řád: Šupinatí Squamata Podřád: Ještěři Sauria Čeleď: Korovcovití Helodermatidae

8. Korovec mexický Výskyt: Mexiko, Střední Amerika • méně barevný než korovec jedovatý • v suchých nebo pouštních oblastech, často na skalnatých svazích kopců • velmi silné nohy • hemotoxický jed – pro člověka potenciálně nebezpečný • na lov vychází během noci a k ránu • délka: 60-90 cm

9. Korovec jedovatý, Korovec mexický Účinky jedu: • rychlý pokles krevního tlaku • nepravidelnost dýchání • edémy • vnitřní krvácení do trávicího traktu, očí, jater, ledvin a plic Příčinou smrti: • dýchací obtíže

10. Varan komodský Řád: Šupinatí Squamata Podřád: Ještěři Sauria Čeleď: Varanovití Varanidae

11. Varan komodský Výskyt: ostrovy Komodo, Flores, Padar, Gillimontang a Rintja • největší dosud žijící ještěr • vyhrabává doupata pro úkryt • velmi ostré zuby • v tlamě vzniká mnoho bakterií • kousnutí obvykle smrtelné • loví drobné druhy jelínků a divoká prasata • délka: až 3 m; hmotnost: 150 kg a více • délka života: 30-50 let • přísně chráněni • vývoz možný jen jako dar vlády

12. Jedovaté žáby • Čeleď ropuchovití: Ropucha obecná (Bufo bufo) Ropucha zelená (Bufo viridis) Ropucha krátkonohá (Bufo calamita) • Čeleď Dendrobatidae: (8 rodů) – více než 160 druhů žab Dendrobates Phyllobates Allobates Epipedobates Minyobates Phobobates Colostethus Mannophryne tzv. „šípové žabky“

13. Ropucha obecná Řád: Žáby Anura Podřád: Žáby Neobatrachia Čeleď: Ropuchovití Bufonidae

14. Ropucha obecná Výskyt: Evropa, střední a severní Asie, Japonsko, Maroko, Alžír • bradavičnatá hnědavá hřbetní strana, zavalité tělo, příušní jedové žlázy • v případě podráždění vylučují z jedových žláz bělavý toxický sekret Ohrožení: zavážení rozmnožovacích míst, otrava organofosfáty a těžkými kovy, autodoprava, přímé vybíjení v důsledku vandalismu a sadismu. (v jihomoravském kraji pokles za posledních 15-20 let přibližně o 50 %) Možnosti ochrany: ochrana a údržba rozmnožovacích ploch, zabezpečení přechodu přes vozovky, osvětová činnost

15. Ropucha zelená Řád: Žáby Anura Podřád: Žáby Neobatrachia Čeleď: Ropuchovití Bufonidae

16. Ropucha zelená Výskyt: od severovýchodní Francie po Kazachstán, v ČR místy (v nižších a středních polohách) • délka: do 9 cm • zavalité tělo, nápadné příušní žlázy, zelenavé skvrny na hřbetní straně, samci mají vnitřní nepárový rezonanční měchýřek (zřetelný při kvákání) • převážně noční tvor • loví stejně jako ostatní ropuchy vymrštitelným jazykem, větší kořist uchopuje přímo do čelistí

17. Ropucha krátkonohá Řád: Žáby Anura Podřád: Žáby Neobatrachia Čeleď: Ropuchovití Bufonidae

18. Ropucha krátkonohá Výskyt: západní a severní Evropa, Pobaltí, v ČR pouze místy (nižší a střední polohy) • délka: do 8 cm • zavalité tělo, nápadné příušní žlázy, krátké zadní končetiny, různé zbarvení na hřbetní straně (uprostřed hřbetu vždy vytvořen světlý podélný proužek), samci mají vnitřní nepárový rezonanční měchýřek (zřetelný při kvákání), tmavé mozoly na prvních třech prstech předních končetin • převážně noční aktivita (lezení, pobíhání) • loví stejně jako ostatní ropuchy vymrštitelným jazykem, větší kořist uchopuje přímo do čelistí (suchozemské bezobratlé)

19. Jedy žab • žáby - pasivně jedovaté • jed produkován kožními jedovými žlázami hlavní zástupci – bufotenin, bufotoxin, batrachotoxin Bufotenin - dráždí dýchací centrum, poruchy koordinace, závratě Bufotoxin - obsahuje kys. korkovou a arginin (shodný účinek s glykosidy - ovlivňují transport iontů kalcia v srdečním svalu) - stoupá koncentrace Ca → zesílení systoly, prodloužení diastoly → srdeční arytmie – zástava srdce

20. Jedy žab Batrachotoxin - kardiotoxický a neurotoxický steroidní alkaloid - silný, rychle působící jed - v tucích rozpustný jed - mění iontovou selektivitu sodíkových kanálů - jeden z nejúčinnějších jedů (slouží k výrobě ot. šipek do foukaček) - letální dávka pro člověka = 1-2 µg/kg(pro čl. o váze 68 kg může být letální dávka 100 mikrogramů) ekvivalent váhy 2 zrnek kuch. soli - vylučován bezbarvým nebo bílým sekretem pomocí žláz žab čeledi Dendrobatidae - nejjedovatější pralesnička je z rodu Phyllobates terribilis (Pralesnička strašná) - jed není produkován přímo žábami (během miliónů let se staly necitlivými na jed) - ten získávají pojídáním mravenců a ostatního hmyzu, který jed získává z rostlinných zdrojů - žáby chované v zajetí jed nevytváří - neexistuje žádné antidotum

21. Jedovaté žáby • Čeleď Dendrobatidae: (8 rodů) – více než 160 druhů žab Dendrobates Phyllobates Allobates Epipedobates Minyobates Phobobates Colostethus Mannophryne tzv. „šípové žabky“

22. Dendrobates Řád: Žáby Anura Podřád: Žáby Neobatrachia Čeleď: Dendrobátky Dendrobatidae

23. Dendrobátky – „šípové žabky“ Výskyt: Jižní Amerika • pestré zabarvení • 2-5 cm • jed slouží výhradně k ochraně před nepřáteli + ochrana proti kožním parazitům, plísním, bakteriím • batrachotoxin považován za nejprudší živočišný jed na světě

24. Phyllobates terribilis Řád: Žáby Anura Podřád: Žáby Neobatrachia Čeleď: Dendrobátky Dendrobatidae

25. Allobates femoralis Řád: Žáby Anura Podřád: Žáby Neobatrachia Čeleď: Dendrobátky Dendrobatidae

26. Epipedobates tricolor Řád: Žáby Anura Podřád: Žáby Neobatrachia Čeleď: Dendrobátky Dendrobatidae

27. Minyobates claudiae Řád: Žáby Anura Podřád: Žáby Neobatrachia Čeleď: Dendrobátky Dendrobatidae

28. Phobobates trivittatus Řád: Žáby Anura Podřád: Žáby Neobatrachia Čeleď: Dendrobátky Dendrobatidae

29. Colostethus talamancae Řád: Žáby Anura Podřád: Žáby Neobatrachia Čeleď: Dendrobátky Dendrobatidae

30. Mannophryne trinitatis Řád: Žáby Anura Podřád: Žáby Neobatrachia Čeleď: Dendrobátky Dendrobatidae

31. Léčivý žabí sliz • kambô - listovnice dvoubarvá = (stromová žába) • brazilská stromová žabka • její sliz užívají šamani pro léčbu nemocí, bolesti, lenosti • sesbíraný sliz ze zad stromové žáby natřou na kus dřeva, nechají uschnout a suchý jed před použitím rozmíchají s vodou nebo slinami • jed nechrání proti žádnému konkrétnímu bacilu či nemoci, přesto označován indiány za vakcínu • po užití jedu následuje pocení, zažívací obtíže, bolest – následuje dlouhotrvající pocit bdělosti a pohody • po farmaceutickém zpracování možnost využití léku při léčbě např. vysokého krevního tlaku

32. Děkuji Vám za pozornost.