Rodinná politika v České republice

1. Rodinná politika v České republice Mgr. Karolína Dobiášová Mgr. Miriam Kotrusová, PhD. 6.3. 2012

2. Obsah přednášky • Rodinná politika a Československo: první republika • Rodinná politika ČSSR • Rodinná politika v České republice po roce 1989 • Současná česká rodina • Systém státní podpory rodinám s dětmi, systém sociální pomoci • Současná koncepce české rodinné politiky, její instituce a priority

3. Aktéři rodinné politiky • orgány státní správy na ústřední, regionální i místní úrovni; • orgány samosprávy na regionální a místní úrovni; • občanský sektor (nestátní neziskové organizace, odbory apod.); • komerční sektor (např. zaměstnavatelé, poskytovatelé komerčních služeb); • odborníci (akademická, vědecká a výzkumná sféra); • vzdělávací instituce; • média; • široká občanská veřejnost (zejména rodiny a její jednotliví členové). Nezbytná je vzájemná spolupráce všech aktérů rodinné politiky.

4. Rodinná politika v Československu – první republika I • Širší kontext: podoba sociálního státu -Korporativistický model bismarckovskéhotypu • Přístup k rodině: ani národnostní ani propopulační dimenze • Masaryk: rodina -záruka stability společnosti, role reprodukční a socializační, proti nemanž. dětem, antikoncepci a interrupcím • Akceptuje i nerodinné formy (staré panny), ženská otázka- ne otázka ženy, ale kulturní a lidská, rovnost pohlaví, právo ženy na vyšší a VŠ vzdělání

5. Rodinná politika v Československu – první republika II • Nemocenské pojištění : peněžitá pomoc v mateřství (již z Rakouska-Uherska): nejprve 4 týdny před porodem a 4 týdny po porodu a 50% nemocenského • 20. léta: vylepšení: 6 týdnů před a po porodu, ve výši nemocenského, bezplatný porod a pomoc porodní asistentky, prémie za kojení

6. Rodinná politika v ČSSR I • RP v ČSSR sledovala politické cíle – sociální i ekonomické zrovnoprávnění žen – vznik institucionalizované péče o nejmenší děti – přesun socializační funkce rodiny na stát. • RP sledovala ekonomické (zaměstnanost žen) a populační cíle (podpora plodnosti). • RP neumožňovala volbu životních strategií – sféra rodiny představovala jedinou oázu relativní svobody (Možný „Proč tak snadno…?“)

7. Rodinná politika v ČSSR II • Univerzální RP – přímé i nepřímé finanční dávky (dotace z rozpočtu na jesle a MŠ, atd.), služby a naturální pomoc (např. cenová politika). • Největší význam měly peněžité dávky – dávky nemocenského pojištění, tj. nahrazovaly příjem rodin nebo řešily tzv. specifické sociální událostí spojené s péčí o děti. Přídavek na dítě – vázán na počet dětí v rodině. • Chybějící valorizace dávek vedla k poklesu jejich reálné hodnoty.

8. Rodinná politika v ČR po roce 1989 I • Základním principem RP v průběhu 90. let byl koncept záchranné sociální sítě – podpora nízkopříjmovým rodinám. RP jako dílčí forma sociálního zabezpečení. V roce 1995 se tento přístup odrazil také ve státní sociální podpoře, jako samostatného pilíře rodinných dávek. Redistribuce, solidarita a adresnost. Do konce 90. let ze strany politické reprezentace ČR rodinné politice věnována minimální pozornost (Kocourková 2008).

9. Rodinná politika v ČR po roce 1989 II • Hlavní změny v rodinných dávkách do roku 1996, kdy začíná platit nový systém: • Mateřský příspěvek byl přejmenován na rodičovský, sjednotila se délka poskytování – do 3. let věku dítěte bez ohledu na jejich pořadí narození. Jednotná výše. • Na počátku ekonom. transformace byla zavedena dávka – státní vyrovnávací příspěvek – kompenzace za růst životních nákladů. • Byla zavedena pomoc rodinám s dětmi přes daňový systém. • Automatická indexace rodinných dávek. • V roce 1993 – přídavek na dítě jako dávka určena každému dítěti v rodině – zákl. kritériem byl věk dítěte.

10. Rodinná politika po roce 2000 • Určitý rozvoj opatření na podporu rodin v období 2001–2006. • 2003: usnesení vlády č. 343 MPSV: zmapovat současnou rodinu založen odbor pro rodinnou politiku • 2004: Národní zpráva o rodině • 2005: Národní koncepce rodinné politiky • Akční plán na podporu rodin pro období 2006-9

11. Rodinná politika po roce 2000 • 2007: zákon o sociálních službách 108/2006, zákon o hmotné nouzi • 2008 Prorodinný balíček • 2009 Národní koncepce podpory rodiny s dětmi • Návrh zákona o podpoře rodin s dětmi

12. Současný vývoj rodinné politiky • S návratem pravice do vlády převládla snaha o hledání úspor ve státním rozpočtu, což se v roce 2008 nejvíce dotklo právě dávek určených rodinám s dětmi: přídavků na děti, porodného a rodičovského příspěvku. • Od roku 2012 dochází k dalším snížením v oblasti dávek pro rodiny s dětmi. • Období 2007-2012 – koncepce zaměřené zejména na alternativní péči o děti na komerční bázi, časté změny, nestabilní prostředí pro rodiny s dětmi (Kocourková 2008)

13. Česká rodina a vzorce rodinného chováníRozvodovost • Od počátku 90. let dohání ČR evropský vývoj: • Růst rozvodovosti V r. 1991 úhrnná rozvodovost 35 %, v r. 2010 50%. Průměrná délka trvání manželství při rozvodu činila v r. 2010 12,7 let. Ve 2/3 rozvedených manželstvích jsou nezletilé děti. Zdroj: ČSÚ

14. Česká rodina a vzorce rodinného chováníPorodnost • Pokles plodnosti na téměř jednu z nejnižších hodnot v Evropě V r. 1990 byla úhrnná plodnost 1,9 dítěte na 1 ženu, v r. 2003 1,18. Maximum v roce 2008 a následný pokles, kdy v roce 2009 a 2010 1,49. Stoupá průměrný věk matek – 2010 29,6 roků. Zdroj: ČSÚ

15. Česká rodina a vzorce rodinného chování • Růst podílu dětí narozených mimo manželství V r. 1990 9%, v r. 2009 téměř 40 % • Sňatečnost Od roku 2004 - čtyři roky růstu, nyní přichází pokles. V roce 2010 bylo uzavřeno celkem 46,7 tisíce sňatků, což bylo o 1,1 tisíce méně než v roce 2008. Je to nejnižší počet uzavřených manželství od roku 1918.

18. Současná rodinná politika v ČR I • V roce 1995 byl přijat zákon č. 117/1995 o státní sociální podpoře, která je hlavním podpůrným mechanismem podpory rodině. • Dávky (stav v současnosti – rok 2011): • Univerzální (rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, a pohřebné); • Adresné (porodné, přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení).

19. Nemocenská Zdravotní pojištění Nemocenské Peněžitá pomoc v mateřství Sociální pojištění Ošetřovné Pojištění Vyrovnávací příspěvek Příspěvky na státní politiku zaměstnanosti Systém sociálního zabezpečení Důchodové starobní invalidní Rodičovský příspěvek vdovský a vdovecký Státní sociální podpora Porodné sirotčí Příspěvek na živobytí Sociální pomoc Přídavky na děti Dávky sociální péče Příspěvek na bydlení Doplatek na bydlení Pomoc v hmotné nouzi Dávky pěstounské péče Příspěvek na péči Mimořádná okamžitá pomoc Příspěvky pro ZP Pohřebné

20. Současná rodinná politika v ČR II • Poslední změny v dávkách st. sociální podpory SSP – od roku 2008 v souvislosti s reformou veřejných financí. Ve snaze o snížení výdajů na sociální mandatorní výdaje ze státního rozpočtu je stále více omezováno přerozdělování a posilována adresnost st. sociální podpory. • Kompenzací je snižování daňového zatížení rodin s dětmi zvýšením daňových slev a daňových zvýhodnění. • V oblasti st. soc. podpory byl zúžen okruh příjemců dávek, - výše některých dávek snížena, - některé dávky byly zrušeny (tzv. pastelkovné), u některých byl zúžen okruh příjemců (sociální příplatek). • výdaje na SSP v období 2007-2008 poklesly o 6.6 mld. Kč. • Celkem bylo na dávky Státní sociální podpory vyplaceno v roce 2010 zhruba o další 0,8 miliardy Kč méně než v předešlém roce Zdroj: MPSV

21. Současná rodinná politika v ČR III • V roce 2010 vzrostly oproti roku 2009 náklady na dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi (nárůst počtu domácností, které tam spadají),příspěvek na péči. • Na rozdíl od roku 2009 poklesly dávky zdravotně postiženým občanům.

23. Daňová opatření ve prospěch rodin s dětmi v ČR • Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti :odečítá se přímo od vypočtené daně: v roce 2010: 11 604 Kč na každé dítě.Když je daň nižší než výše slevy, podmínkou ekonomická aktivita, je to vlastně negativní daň, která se vrací. • Daňový odpočet na manžela či manželku, nedosahuje-li jejich příjem výše 68 tisíc Kčročně, pak sleva na dani (odečítá se ze základu daně)o 24.840 Kč. Na rozdíl od přímých finančních dávek, podporují úlevy na daních rodiče, kteří pracují.

24. Podpora rodiny z pojištění • Peněžitá pomoc v mateřství 28 týdnů; u vícerčat 37 týdnů, nastupuje se 6-8 týdnů před porodem • Ošetřovné • Vyrovnávací příspěvek (pokud je žena v souvislosti s těhotenstvím přeřazena na hůře placenou práci) • Vdovský a sirotčí důchod (do 26 let věku dítěte, pokud studuje) • V rámci prorodinného balíčku byla navrhována týdenní otcovská dovolená, ale tento návrh nebyl z důvodu nedostatku financí schválen

25. Dávky v rámci sociální pomoci Pomoc v hmotné nouzi Upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Je určena pro situace, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním. • Příspěvek na živobytí • Doplatek na bydlení • Mimořádná okamžitá pomoc Dávky sociální péče (viz. přednáška Rodiny se specifickými potřebami)

26. Dávky st. sociální podpory - univerzální IRodičovský příspěvek Od ledna 2012 se mění výše a výplata rodičovského příspěvku. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte. Rodič si výši příspěvku zvolí sám, příspěvek však nesmí být vyšší než jeho předchozí peněžitá pomoc v mateřství. Maximálně 11 500 Kč měsíčně, to se však týká pouze rodiče s předchozím příjmem vyšším než cca 17 000 Kč. Rodič si výši příspěvku může jednou za tři měsíce upravit podle svých potřeb.

27. Dávky st. sociální podpory - univerzální IRodičovský příspěvek • Další změny od roku 2012: Rodičovský příspěvek i rodiče, jejichž dítě chodí do školky nebo do obdobného zařízení. Od dvou let věku mohou navštěvovat tato zařízení neomezeně. Pro děti do dvou let věku je zavedeno jednotné konto 46 hodin za měsíc. Zrušen dosavadní limit čtyř hodin denně a maximálně pět dnů v měsíci. Nově se při výplatě rodičovského příspěvku sleduje, zda starší, školou povinné dítě v rodině řádně plní povinnou školní docházku. V případě neplnění se částka rodičovského příspěvku snižuje. • ČR patří mezi státy s nejdelší mateřskou a rodičovskou dovolenou, ale s nárokem na spíše průměrnou finanční kompenzaci během této doby.

28. Dávky st. sociální podpory - univerzální II Dávky pěstounské péče – přispívá se jimi na potřeby spojené s péčí o dítě, které je svěřeno do pěstounské péče. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Pohřebné – jednorázová dávka na pokrytí nákladů pohřbu nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte. (5.000 Kč)

29. Dávky státní sociální podpory – adresné I Přídavek na dítě – dlouhodobá dávka, nárok na ní mají rodiny s příjmem do 2.4 násobku ŽM Výše dávky je diferencována podle věku dítěte: do 6 let – 500 Kč (550 Kč) 6-15 let – 610 Kč (660 Kč) 15-26 let – 700 Kč (750 Kč) Porodné– jednorázová dávka na pokrytí části nákladů souvisejících s narozením dítěte. Nově jen pro rodiny, které nedosahují 2,4 násobku životního minima a jen na první narozené dítě (13.000 Kč nebo 19 600 při narození vícerčat)

30. Dávky státní sociální podpory – adresné II Sociální příplatek - od roku 2012 ZRUŠEN. Byl 1.) pro rodiny, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné dítě, dlouhodobě zdravotně postižené dítě nebo těžce zdravotně postižené dítě.2.) Rodiny, kde je alespoň 1 z rodičů pečujících o nezaopatřené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je sám nezaopatřeným dítětem (do 26 let věku), které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné Příspěvek na bydlení – přispívá na náklady na bydlení rodinám i jednotlivcům s nízkými příjmy. Nově se do příspěvku zavádí maximální doba pobírání této dávky, a to tak, že v průběhu 10 let může osoba pobírat příspěvek nejvýše po dobu 84 kalendářních měsíců.

31. Předškolní péče v ČR • Jesle: na začátku 90.let: 1043, v roce 2009: 46 jeslí. Jesle navštěvuje cca 1% dětí. • Mateřské školy. 2007/2008: 4 808 mateřských škol, v roce 2010 odmítnuto více než 40 000 žádostí Existuje též možnost vzniku soukromých, případně církevních jeslí či mateřských škol, ale ta je dostupná jen pro vysoce příjmové rodiny stejně jako hlídání dětí v domácnosti chůvou. • Speciální mateřské školy: pro děti se zdravotním postižením (Kuchařová-Svobodová: Síť zařízení denní péče o děti předškolního věku v ČR, VÚPSV 2006 • Také jsou k dispozici mateřská centra.

32. Počty neuspokojených žádostí o přijetí do MŠ Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání

33. Předškolní péče v ČR – navrhované změny od roku 2012dle Návrhu zákona o podpoře rodin s dětmi • Vzájemná rodičovská výpomoc – sousedské hlídání • Revize provozních (hygienických a kvalifikačních) podmínek péče o děti poskytované v režimu živností; • Nastavení provozních (hygienických a kvalifikačních) podmínek péče o děti poskytované mimo režim živnostenského a školského zákona, tj. včetně péče poskytované firmami a NNO; • Daňová uznatelnost nákladů zaměstnavatelů na zřízení, provoz a zajištění služby péče o děti svých zaměstnanců a obdobné zvýhodnění OSVČ; • Zrušení bezplatného posledního roku předškolního vzdělávání • Navýšení finanční spoluúčasti zákonných zástupců dítěte na úhradě nákladů na předškolním vzdělávání Zdroj: MPSV

34. Nerealizovaná opatření • Otcovské: dávka dle zákona o nemocenském pojištění - nebude realizována z fiskálních důvodů • Sleva na sociálním pojištění pro zaměstnavatele ve výši 7 200 Kč ročně na jeden částečný pracovní úvazek pro rodiče s dítětem do 6 let věku, pro osobu zdravotně postiženou – bude realizována jiným právním předpisem • Rozšíření okruhu osob, které mají nárok na odměnu pěstouna jako dávku pěstounské péče za podmínek zákona o státní sociální podpoře, o pěstouny vykonávající pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče – bude realizováno jiným právním předpisem Zdroj MPSV

35. Problémy současné rodinné politiky - shrnutí • Statistické analýzy potvrzují, že rostoucí počet dětí v rodině má výrazně negativní vliv na celkovou příjmovou situaci jednotlivých domácností. S růstem počtu dětí se snižuje příjem na osobu a roste závislost na sociálních dávkách. • Zvyšující se počet dětí není plně kompenzován snížením daní nebo zvyšováním sociálních transferů. • Dochází k výraznému poklesu dávek, rušení dávek, zužování okruhu příjemců dávek bez koncepčního přístupu. • Oblast nefinanční podpory zaostává ještě více. • Výrazný pokles kapacity veřejných služeb pečujících o malé děti v předškolním věku. • Nedostatečná státní podpora zajištění formální péče o děti • Připravované změny - rozšířit škálu zejména individuálních služeb péče o děti a odstranit legislativní překážky, které v současnosti znemožňují využívání a rozvoj hlídání dětí na komerční bázi.

36. Zdroje • Kocourková J.: Současný „baby-boom“ v České republice a rodinná politika, Demografie, 2008, roč. 50, č. 4 • MPSV. Národní koncepce rodinné politiky [online]. 2005 [cit. 2011-10-21]. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf > . • MPSV. Národní koncepce podpory rodiny s dětmi. [online]. 2009 [cit. 2011-10-21]. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/7958/Narodni_koncepce_podpory_rodin_s_detmi.pdf > . • MPSV. Prorodinný balíček. [online]. 2008 [cit. 2011-10-21]. Ministerstvo práce a sociálních věci. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5898/komplet_balik.pdf • Kuchařová, V. Konfrontace názorů a preferencí s dnešním chováním na pozadí etap rodinného cyklu, In Rodinná politika a životní styl rodiny. Sborník z Česko-Německé konference, Praha 28.4. 2008