Download
makroekonomie bakal sk kurz v fs ji mihola jiri mihola@quick cz 2011 www median os cz www ak ol cz n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Phillipsovy křivky, protekcionizmus, integrace PowerPoint Presentation
Download Presentation
Phillipsovy křivky, protekcionizmus, integrace

Phillipsovy křivky, protekcionizmus, integrace

221 Views Download Presentation
Download Presentation

Phillipsovy křivky, protekcionizmus, integrace

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Phillipsovy křivky, protekcionizmus, integrace Téma 16; 17; 18

  2. 16) Phillipsova křivka 1. Původní Phillipsova křivka 2. PC v krátkém období 3. PC v dlouhém období 4. PC a adaptivní očekávání 5. PC a racionální očekávání Obsah.

  3. Phillipsova křivka vyjadřuje logiku vztahu mezi inflací a nezaměstnaností. Platí zejména v ekonomice produkující téměř potenciální produkt. Snaha o snížení nezaměstnanosti obvykle vede přes zvýšení mezd, které má přilákat dosud nezaměstnané. Růst mezd zvyšuje náklady firem a vede k růstu cenové hladiny. To odpovídá klesajícímu tvaru Phillipsovy křivky PC. 16) Phillipsovy křivky

  4. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností je jednou z ústředních relací makroekonomie. Již v roce 1926 se tímto vztahem zabýval americký ekonom Irving Fisher. Ze statistických dat odvodil, že tato vazba má významnou korelaci. Je autorem teze: „Klíčem k problému nezaměstnanosti je zabezpečení stabilní kupní síly měny resp. stabilní míry inflace.“ Vztah inflace a nezaměstnanosti.

  5. Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem představitelem keynesiánského směru Albamem Williamem Phillipsem (1914 -1975), který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem růstu nominálních mezd ve Velké Británii na údajích z let 1861-1957. Zjistil, že tento vztah má povahu nepřímé úměrnosti, tj., že snížení nezaměstnanosti způsobuje růst nominálních mezd a naopak. Vztah inflace a nezaměstnanosti.

  6. Původní mzdová Phillipsova křivka.

  7. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností ČR

  8. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností ČR

  9. Phillipsova křivka byla později upravena jako vztah mezi poklesem nezaměstnanosti a růstem cenové hladiny. Jde stále o nepřímo úměrný vztah: pokles nezaměstnanosti vede k růstu cenové hladiny (inflace). Záměna nominálních mezd za růst cenové hladiny vycházela z faktu, že mzdové náklady jsou nejvýznamnější část nákladů firem, a pokud rostou, musí firmy zvyšovat ceny, což v případě, kdy rostou mzdové náklady většiny firem, vede k růstu cenové hladiny. 16) Phillipsovy křivky

  10. na základě růstu cenové hladiny, mezd a produktivity práce. Tempo růstu mezd …. gw = ΔW/W, Inflace tj. tempo růstu cenové hladiny ...  = Δ P/P Tempo růstu produktivity práce …  Za předpokladu ceteris paribus ostatních VF platí:  = gw - , míra inflace je dána rozdílem tempa růstu mezd a tempa produktivity práce. 16) Phillipsovy křivky - odvození

  11. Pro intenzivní vývoj platí  = gw - , míra inflace je dána rozdílem tempa růstu mezd a tempa růstu produktivity práce. Pro extenzivní vývoj platí  = gw= 0, míra inflace je rovna tempu růstu mezd. 16) Phillipsovy křivky - odvození

  12. Produktivita práce roste o 3 %, mzdy o 5 %. V takovém případě jsou náklady/vstupy firem vyšší než příjmy/výstupy, firmy budou tedy zvyšovat ceny, což se odrazí v růsti cenové hladiny. Inflace přitom bude činit ? %. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  13. Produktivita práce roste o 3 %, mzdy o 5 %. V takovém případě jsou náklady/vstupy firem vyšší než příjmy/výstupy, firmy budou tedy zvyšovat ceny, což se odrazí v růsti cenové hladiny. Inflace přitom bude činit  = gw -  = 5 – 3 = 2 % 16) Phillipsovy křivky - příklad

  14. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  15. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  16. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  17. 3) Phillipsovy křivky - příklad

  18. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  19. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  20. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  21. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  22. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  23. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  24. 16) Phillipsovy křivky - příklad

  25. odpovídá dlouhodobé rovnováze na agregátním trhu práce při plném využití zdrojů. Je stabilní z hlediska očekávání ekonomických subjektů. Očekávaná inflace = skutečná inflace. Frikční a strukturální nezaměstnanost je součástí přirozené míry nezaměstnanosti. Cyklická nikoliv. Přirozená míra nezaměstnanosti zahrnuje jen nezaměstnanost dobrovolnou. 16) Přirozená míra nezaměstnanosti

  26. Ukázali jsme si, že inflace je vždy peněžním jevem. K tomu, aby firmy mohly např. při 3% tempu produktivity práce zvyšovat mzdy např. o 5 %, musí CB zvyšovat množství peněz v oběhu, tj. nabídku peněz o 5 % (při stálé rychlosti obratu peněz). Nebude-li tak CB činit, nebudou mít firmy peněžní prostředky na zvýšené mzdy. Firmy by musely zvýšené mzdy, pokrýt penězi z prodeje jiných aktiv, které vlastní, což by vedlo k poklesu cen těchto aktiv. Nedocházelo by k růstu všech cen a nemohli bychom hovořit o inflaci. 16) Phillipsovy křivky - odvození

  27. Posun křivky agregátní poptávky u1 a u2 … míry nezaměstnanosti při produktu Y1, respektive Y2 16) Odvození Phillipsovy křivky na základě posunu křivky agregátní poptávky a nabídky. Posun křivky agregátní poptávky vede k růstu výstupu a tím poklesu nezaměstnanosti, zároveň však vede k růstu cenové hladiny, a tedy i k vyšší inflaci

  28. 16) Krátkodobá klesající PK P π Y u

  29. 16) Krátkodobá klesající PK P π π1 P1 u1 Y1 Y u

  30. 16) Krátkodobá klesající PK P π AD1 AS π1 P1 u1 Y1 Y u

  31. 16) Krátkodobá klesající PK AD2 P π AD1 AS π1 P1 u1 Y1 Y u

  32. 16) Krátkodobá klesající PK AD2 P π AD1 AS π2 P2 π1 P1 u1 Y1 Y2 Y u2 u

  33. 16) Krátkodobá klesající PK AD2 P π AD1 PK AS π2 P2 π1 P1 u1 Y2 Y1 Y u2 u

  34. řetězový index bazický index 16) Vztahy mezi cenovou hladinou a inflací

  35. Phillipsova křivka byla přijata s nadšením – vypadalo to, že v ekonomice si lze vybrat mezi dvěma zly, buď nezaměstnanost nebo inflace. Ukázalo se, že Phillipsova křivka může nabývat různých tvarů – může být klesající, rostoucí i svislá. Ekonomická teorie se shoduje v tom, že v dlouhém období je Philipsova křivka svislá, klesající tvar křivky je možný jen v krátkém období - tzv. krátkodobá Phillipsova křivka SPC. 16) Phillipsovy křivky

  36. Negativní nabídkový šok posune křivku agregátní nabídky, čímž dojde k růstu cenové hladiny a poklesu HDP. Míra inflace pak roste spolu s mírou nezaměstnanosti. 16) Krátkodobá rostoucí PK

  37. 16) Krátkodobá rostoucí PK P π Y u

  38. 16) Krátkodobá rostoucí PK P π π1 P1 u1 Y1 Y u

  39. 16) Krátkodobá rostoucí PK P π AD AS1 π1 P1 u1 Y1 Y u

  40. 16) Krátkodobá rostoucí PK P π AS2 AD AS1 π1 P1 u1 Y1 Y u

  41. 16) Krátkodobá rostoucí PK P π AS2 AD AS1 π2 P2 π1 P1 u1 u2 Y2 Y1 Y u

  42. 16) Krátkodobá rostoucí PK Menší produkt Y2vyvolá větší nezaměstnanost u2. P π AS2 AD PK AS1 π2 P2 π1 P1 u1 u2 Y2 Y1 Y u

  43. Pozitivní poptávkový šok posune křivku agregátní poptávky. Pokud je krátkodobá křivka agregátní nabídky svislá na úrovni Y*, potom dochází pouze k růstu cenové hladiny a tím k růstu inflace. Y* ani u* se nemění. 16) Krátkodobá svislá PK

  44. Konkrétní tvar Phillipsovy křivky je dán řadou okolností: např. tvarem křivky agregátní nabídky, inflačními očekáváními, výší inflace (mírná, pádivá, hyperinflace) atd. 16) Phillipsovy křivky

  45. Vývoj inflace ovlivňují inflační očekávání. Pokud lidé očekávají inflaci např. 10 %, přizpůsobí tomu odpovídající růst mezd a cen dalších vstupů i výstupů. Aby cenová hladina vzrostla o 10 %, musí množství peněz v oběhu vzrůst také o 10 % - pokud množství peněz v oběhu neroste a dojde k růstu všech cen o 10 %, nemají lidé dostatek peněz na nákup všech statků, které dosud kupovali. Poptávka po některých statcích se posune doleva dolů, což způsobí pokles jejich cen. Nedochází tedy k růstu všech cen, tj. cenové hladiny. 16) Podstata inflačního očekávání

  46. Adaptivní očekávání obecně vychází z minulého vývoje – pokud byla v minulosti (obvykle po delší dobu) inflace např. 10 %, lidé si na tuto inflaci zvyknou a zahrnou ji do růstu stávajících cen vstupů (včetně mezd) i výstupů. Očekávaná míra inflace tak bude 10 %. 16) Adaptivní očekávání

  47. Pokud však množství peněz roste ve stejném poměru jako inflační očekávání, tak v důsledku inflačního očekávání dojde hned k růstu všech cen (cenové hladiny). Jinými slovy teorie inflačního očekávání zdůvodňuje, proč bude růst cenové hladiny rychlý, a proč růst cenové hladiny nepovede k růstu produkce tj. HDP 16) Adaptivní očekávání

  48. Pokud hned se zvýšením množství peněz v oběhu dojde k růstu cenové hladiny, protože tento růst cenové hladiny všechny subjekty očekávají a učiní ho, nemají firmy ani vlastníci VF důvod zvyšovat svou nabídku – jak už jsme uvedli, obdrží sice více za své výstupy, ale rovněž více zaplatí za vstupy. Křivka agregátní nabídky tak bude svislá i v krátkém období. 16) Adaptivní očekávání

  49. Teorie inflačního očekávání rovněž vysvětlují, proč k inflaci (růstu cenové hladiny) dochází, i když je míra nezaměstnanosti na své přirozené míře u*(a HDP na úrovni potenciálního produktu Y*). Pokud lidé i za této situace předpokládají, že cenová hladina poroste tj. že poroste míra inflace, a pokud skutečně dojde k tomu, že bude docházet k růstu peněžní zásoby, bude inflace růst. 16) Adaptivní očekávání

  50. Inflační očekávání lze rozdělit na: adaptivní inflační očekávání a racionální inflační očekávání. 16) Adaptivní očekávání současnost