1 / 21

Hluk a jeho působení na zdraví

Hluk a jeho působení na zdraví. MUDr. Zdeňka Vandasová Státní zdravotní ústav. Obsah příspěvku. Přehled účinků hluku na zdraví Aktuality v hodnocení zdravotních rizik hluku. Účinky hluku na zdraví. Orgánové účinky – Sluchový aparát (akustické trauma,

elin
Download Presentation

Hluk a jeho působení na zdraví

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Hluk a jeho působení na zdraví MUDr. Zdeňka Vandasová Státní zdravotní ústav

  2. Obsah příspěvku • Přehled účinků hluku na zdraví • Aktuality v hodnocení zdravotních rizik hluku

  3. Účinky hluku na zdraví • Orgánové účinky – Sluchový aparát (akustické trauma, dlouhodobé účinky hluku na sluchový aparát) • Nespecifické účinky (prokázané kardiovaskulární, nejednoznačné hormonální, imunitní, biochemické, CNS, na placentu a plod……) • Ovlivnění činností • Rušení spánku • Poruchy komunikace řečí • Poruchy osvojování řeči a čtení u dětí • Subjektivní pocity • Rozmrzelost, obtěžování

  4. Akustické trauma • Fyziologická podstata: Přímé poranění bubínku, sluchových kůstek nebo blanitého labyrintu mechanickou silou prudce nastupujícího maxima akustického tlaku a jeho stejně prudkým poklesem. • Prahová hodnota: dospělí L Amax = 130 - 140 dB děti L Amax = 120 dB • Výskyt: Exploze, třesky a výstřely. - V pracovním prostředí - V životním prostředí a při trávení volného času - vzácně

  5. Poškození sluchového aparátu dlouhodobě působícím hlukem • Fyziologická podstata: zpočátku přechodné a později trvalé morfologické a funkční změny smyslových a nervových buněk Cortiho orgánu vnitřního ucha • Prahová hodnota: L Aeq 24hod = 70 dB celoživotní expozice hluku v pracovním a životním prostředí a aktivitách ve volném čase • Výskyt: - V pracovním prostředí - často - V životním prostředí - v těsné blízkosti frekventovaných letišť nebo velmi rušných komunikací - Při trávení volného času - zvyšuje celkovou expozici

  6. Ovlivnění kardiovaskulárního systému • Fyziologická podstata: - Stresová reakce organismu - Deficit hořčíku - Omezení délky a kvality spánku • Prahová hodnota(venkovní hladiny): L Aeq 24hod = 65 - 70 dB(Guidelines for community noise, 1999) L Day, 16 hod = 60 dB(pro IM - Road traffic noise and cardiovascular risk, W. Babisch, 2008) L Night = 50 dB(pro hypertenzi a IM - Night noise guedelines for Europe, 2009) • Výskyt: Bylo prokázáno v řadě studií u populace v hlučných oblastech kolem letišť, průmyslových závodů nebo hlučných komunikací.

  7. Narušení komunikace řečí • Fyziologická podstata Maskovací proces - interferující hluk Vyšší hlučnost pozadí vede ke zvyšování hlasitosti řeči u mluvčího, k jeho hlasové únavě a ke ztrátě srozumitelnosti u posluchače. Následky: - nedorozumění, podrážděnost, stress - překrývání a maskování důležitých signálů - zpomalení osvojování řeči, čtení a výuky cizích jazyků • Prahová hodnota: L Aeq, 6-22 hod = 55 – 60 dB • Výskyt : Široce rozšířené (pracovní i životní prostředí) Citlivé skupiny populace (tvoří podstatnou část populace): - Děti -osvojování řeči, školní výuka - Osoby se sluchovou ztrátou např. ve vyšším věku - Osoby pro které mluvená řeč není mateřštinou

  8. Obtěžování, rozmrzelost (annoyance) • Fyziologická podstata: Obtěžování je psychický stav, který vzniká při mimovolném vnímání vlivů, ke kterým má jedinec zamítavý postoj a na které reaguje pocity odporu, podrážděností a v některých případech až psychosomatickými poruchami. Přítomnost obtěžování je možné považovat za poruchu zdraví z hlediska WHO definice zdraví: Zdraví je stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, nejen absence choroby nebo neschopnosti.

  9. Obtěžování, rozmrzelost (annoyance) • Prahové hodnoty • Z hlediska jednotlivce - bezprahová noxa (Všechny zvuky, které jsou nechtěné nebo obtěžující nebo mají škodlivý vliv na zdraví se nazývají hlukem.) • Z hlediska populace (doporučení WHO) : Vážné obtěžování L Aeq, day = 55 dB Mírné obtěžováníi L Aeq, day = 50 dB • Vztah dávka - účinek Vychází z metaanalýzy (Miedema a Oudshoorn, 2001, Miedema, Vos, 2004) - Matematická rovnice + graf pro automobilovou, železniční a leteckou dopravu a pro stacionární zdroje: - Dávka : L dvn X - Účinek : % LA (Little Annoyed), % A (Annoyed), % HA (Highly Annoyed)

  10. Poruchy spánku • Fyziologická podstata: Sluchový analyzátor má funkci alarmujícího orgánu. Organismus nemá žádnou možnost fyziologicky vyřadit sluch z činnosti. Alarmující hluk je i během spánku identifikován jako nebezpečný a podvědomě dochází k aktivaci organismu. Nový dokument: NIGHT NOISE GUIDELINES FOR EUROPE

  11. WHO 2009 (kolektiv autorů) Doplnění a rozšíření dokumentu Guidelines for community noise, WHO, 1999 Směrnice o nočním hluku pro Evropu

  12. Hluk, spánek a zdraví • Spánek je biologická nutnost a narušený spánek je spojen s řadou nepříznivých vlivů na zdraví • Hluk ruší spánek prostřednictvím mnoha přímých a nepřímých cest. Dokonce i na velmi nízkých hladinách mohou být spolehlivě měřeny fyziologické reakce (vzestup srdeční frekvence, tělesné pohyby a probuzení). • Přestože rušení spánku vyvolané hlukem je samo o sobě zdravotní problém, navíc vede k dalším následkům pro zdraví a životní pohodu

  13. Zdravotní účinky nočního hluku • Dostatečný důkaz: Byl stanoven kausální vztah mezi expozicí nočnímu hluku a zdravotním účinkem. Vztah byl pozorován ve studiích, kde byly koincidence (shoda okolností), bias (systematická chyba) a zkreslení adekvátně vyloučeny. Biologická plausabilita (věrohodnost) je také dobře prokázána. • Omezený důkaz: Vztah mezi hlukem a zdravotním účinkem nebyl pozorován přímo, ale je dostupný důkaz dobré kvality, který podporuje kausální vztah. Často je dostatek nepřímých důkazů (vztah mezi expozicí hluku a fyziologickými změnami, o kterých je známo, že vedou k nepříznivému zdravotnímu účinku.

  14. Zdravotní účinky – dostatečný důkaz • Biologické efekty: změny kardiovaskulární aktivity, EEG prokázané probuzení, vyvolání motility, změny v trvání jednotlivých stádií spánku, fragmentace spánku • Změny kvality spánku: probuzení, obtíže při usínání, zkrácení doby spánku a jeho fragmentace, vzestup průměrné spánkové motility • Vlivy na životní spokojenost (well-being): respondentem udávaná porucha spánku, užívání léku na spaní a sedativ • Medicínské poruchy: environmentální nespavost Pro některé z účinků nočního hluku není jednoznačně prokázaná míra jejich zdravotní škodlivosti

  15. Zdravotní účinky – omezený důkaz • Biologické efekty: změny v hladinách stressových hormonů • Vlivy na životní spokojenost: následující den únava a ospalost, zvýšená dráždivost, narušení sociálních kontaktů, stížnosti, zhoršení kognitivních funkcí • Medicínské poruchy: nespavost, hypertense, infarkt myokardu, obezita, deprese u žen, předčasná úmrtnost, psychické poruchy, úrazy a nehody

  16. Prahové hodnoty pro zdravotní účinky nočního hluku Existují jednotlivé prahové hodnoty pro část výše uvedených efektů L max, inside nebo L night, outside 32 - 42 dB účinky s dostatečným důkazem 35 - 60 dB účinky s omezeným důkazem Pro část efektů existuje také vztah dávka účinek • Citlivé skupiny populace: - Děti (méně citlivé k probuzení ale citlivější k ostatním efektům) - Staří lidé - Chronicky nemocní - Osoby pracující na směny

  17. Doporučení pro ochranu zdraví

  18. Doporučení pro ochranu zdraví • NNG 40 dB - limitní hodnota založená na zdraví Je nezbytná k ochraně veřejnosti včetně rizikových skupin, jako jsou děti, chronicky nemocní a starší lidé, před nepříznivými zdravotními účinky nočního hluku. • Prozatímní cíl 55 dB - není limitem založeným na zdraví Je doporučený v situacích, kdy dosažení konečného cíle NNGL není uskutečnitelné v krátké době. Zranitelné skupiny nemohou být ochráněny. Proto by prozatímní cíl měl být považován za přechodný cíl, který může být provizorně používán pro výjimečné místní situace.

  19. Shrnutí a zamyšlení • Přístup z hlediska legislativy a limitů • Slouží k řešení problémů u stávajících staveb a zařízení, udělování pokut a prosazování nápravných opatření • Je dlouhodobě stabilní (změna legislativy vyžaduje čas, stabilní právní prostředí je žádoucí) • Týká se širší veřejnosti • Používá limity dané legislativou • Přístup z hlediska zdravotních rizik • Slouží k posuzování a schvalování budoucích staveb a záměrů, dříve než vzniknou (postupy HRA, HIA, EIA, SEA) • Je (může být) podkladem pro tvorbu legislativy • V čase se poznatky průběžně vyvíjejí na základě výzkumu Je používáno odborníky • Používá hodnoty založené na zdraví jako je NNG (40dB)

  20. Použité zdroje • Hluk a zdraví, Doc. MUDr. J. Havránek a kolektiv, Avicenum 1990 • Autorizační návod k hodnocení zdravotního rizika expozice hluku, Ing. J. Kubina, MUDr. B. Havel, veb. SZÚ 2006 • Guidelines for community noise, Document WHO, 1999, B. Berglund, T. Lindvall, D. H. Schwela • Position paper on dose response relationships between transportation noise and annoyance, European Commission working group, 2002 • Road traffic noise and cardiovascular risk, W. Babisch, Noise and Health, 2008 Jan-Mar;10(38):27-33 • Night noise guidelines for Europe(sumary), WHO 2009

  21. Děkuji za pozornost

More Related