z klady evropsk ho pr va n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Základy evropského práva PowerPoint Presentation
Download Presentation
Základy evropského práva

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 17

Základy evropského práva - PowerPoint PPT Presentation


  • 113 Views
  • Uploaded on

Základy evropského práva. Úvod do evropských studií, 13.10. 2008. Proč potřebujeme evropské právo?. vynutitelný právní rámec základem pro každý politický systém bez práva vymezujícího povinnosti a autority vynucující právo by nebylo efektivní rozhodování možné

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Základy evropského práva' - edmund


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
z klady evropsk ho pr va

Základy evropského práva

Úvod do evropských studií, 13.10. 2008

pro pot ebujeme evropsk pr vo
Proč potřebujeme evropské právo?
  • vynutitelný právní rámec základem pro každý politický systém
    • bez práva vymezujícího povinnosti a autority vynucující právo by nebylo efektivní rozhodování možné
    • právo vs praxe (konsenzus v Radě atd.), ale vymezení rámce
  • klíčové i pro implementaci rozhodnutí
    • jen pomocí mezivládních dohod?
    • podmínka: stejné předpisy s jednotným výkladem ve všech členských státech
  • Unie jako „společenství práva“
definice
Definice
  • evropské právo
    • širší vymezení: veškeré právo vydávané v rámci Unie
    • užší vymezení: pouze 2.+3. pilíř (právo EU)
    • 1. pilíř: komunitární právo
zdroje evropsk ho pr va prameny
Zdroje evropského práva (prameny)
  • typologie a hierarchie
    • neupraveno, vývoj díky Soudnímu dvoru
      • primární právo
      • sekundární právo
      • judikatura Soudního dvora a Soudu prvního stupně
      • nepsané prameny: obecné zásady právní
      • vnější smlouvy
z izovac smlouvy
Zřizovací smlouvy
  • struktura Unie vymezena těmito dokumenty
    • velmi složité a právně nejasné
      • např. důležitost subsidiarity v čl. 2 SEU, ale definice v čl. 5 SES
    • jen určité části podléhají jurisdikci Soudního dvora (srv. čl. 46 SEU)
    • viz také otázka práva Společenství/Unie
z izovac smlouvy jako stava unie
Zřizovací smlouvy jako ústava Unie?
  • smlouvy jsou akty mezinárodního práva veřejného
    • původní záměr otců zakladatelů
    • průběh uzavírání (sjednávání, ratifikace)
  • ale: zvláštní obsah, vývoj v judikatuře Soudního dvora
    • 26/62 Van Gend en Loos:

„Společenství vytváří nový právní řád mezinárodního práva, v jehož prospěch členské státy omezily, byť jen ve vymezených oblastech, svá suverénní práva, a jejichž subjektem nejsou jen členské státy, ale i jejich příslušníci.“

    • 6/64 Costa: „vlastní právní řád, integrovaný … do právních systémů členských států, jenž je závazný pro jejich sousedy“
    • Posudek 1/91: „Smlouva EHS, byť uzavřena ve formě mez. smlouvy, vytváří ústavní chartu Společenství založenou na panství práva… zakládací smlouvy založily nový právní řád, v jehož prospěch omezily svá suverénní práva“
z izovac smlouvy jako stava unie1
Zřizovací smlouvy jako ústava Unie?
  • proč tento posun (jen smlouvy)?:
    • vlastní institucionální rámec a rozdělení pravomocí
    • charakter institucí (nezávislost, vlastní úkoly)
    • závazná sekundární legislativa
    • lidská práva (ne katalog, ale něco je- občanství, ekonomické svobody atd.)
    • pravomoci, včetně výlučných
    • psaná podoba smluv
    • rigidita (vs obyčejná legislativa)
  • termín primární právo
    • nejen zřizovací smlouvy, ale protokoly (podle někoho i deklarace), smlouvy o přistoupení
    • zvláštní proces přijímání
sekund rn pr vo
Sekundární právo
  • vydáváno množství legislativních předpisů
  • kdo vydává:
    • 1) Rada s Parlamentem, 2) Rada, 3) Komise
  • základem pro různé akty čl. 249 SES
    • volbu druhu předvídá SES dle otázky a pravomocí,
    • není mezi nimi hierarchie
  • nařízení
    • obecně závazný normativní akt
    • práva a povinnosti přímo
    • nelze transponovat do vnitrostátního práva (93/71 Variola)
    • výjimka: rámcová nařízení (podobné směrnici)
    • především oblast hlavních pravomocí (CAP)
sekund rn pr vo1
Sekundární právo
  • směrnice

„Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.“

    • nástroj harmonizace, adresáty členské státy
      • závaznost výsledku: obecnost a přesnost
      • lhůta k dosažení: různá, dosaženo přijetím předpisu vnitrostátního
      • na státech uvážení co do prostředků převedení (pouze minimální požadavky)
      • méně zaměřené na aplikaci politiky, spíše vymezení zásad
      • co ale omezuje: většinou pro všechny státy, obsah, důsledky neprovedení (včetně přímého účinku)
  • rozhodnutí

„Rozhodnutí je závazné ve všech svých částech pro toho, komu je určeno.“

    • adresáty členské státy, ale i fyzické a právnické osoby
    • velmi rozdílný obsah (obecné i velmi konkrétní)
    • občas nutné provedení, občas ne
  • doporučení a stanoviska
    • nezávazné, nejsou formálně součástí evropského práva
    • ale někdy s právními účinky, nejasný právní status
sekund rn pr vo2
Sekundární právo
  • rozdílné cíle, nutné vyhovět mnoha zájmům, proto nutná flexibilita
    • množství odlišných nástrojů (formální i neformální)
    • u směrnic velmi rozdílné lhůty pro implementaci
    • v legislativě možné zohlednit jiné podmínky (výjimky a derogace, delegace na Komisi)
    • členské státy mohou zajít za hranici požadovanou legislativou Unie
      • ze zvláštních důvodů (např. ochrana zdraví nebo veřejného pořádku)
      • životní prostředí nebo pracovní podmínky (nejnovější poznatky)
      • nesmí být prostředkem svévolné diskriminace nebo zastřené omezování obchodu a nenarušují vnitřní trh- povolení Komise
vn j smlouvy
Vnější smlouvy
  • mezinárodní smlouvy uzavírané EU či ES se třetími státy či MO
  • smlouvy uzavřené Společenstvím
    • reprezentuje společně Komise a Rada (většinou dle čl. 300 SES), Komise vede jednání
    • součástí právního řádu jako přílohy sekundárního práva , formálně ale nad ním (C-280/93 SRN v Rada)
  • smlouvy uzavírané EU
    • dle čl. 24 a 38 SEU pro II. a III. pilíř
nepsan prameny pr va
Nepsané prameny práva
  • obecné zásady právní- čl. 288 SES, rozvinuto soudním dvorem:
    • obecné zásady společné právním řádům členských států
    • obecné zásady odvozené ze samotné povahy Společenství
      • nediskriminace z důvodu státní příslušnosti
      • solidarita mezi členskými státy
      • institucionální rovnováha
    • zásady mezinárodního práva:
      • respektována jen některá (pacta sunt servanta, C-162/96 Racke)
      • naopak jiné odmítány:
        • vlastní interpretační metody (hlavně teleologická)
        • zákaz exceptionis non adimpleti contractus
        • ale formálně přednost
z sady evropsk ho pr va p m inek
Zásady evropského práva: přímý účinek
  • pojem dle Soudního dbora (106/77 Simmenthal):

„přímý účinek znamená, že pravidla komunitárního práva musí vykazovat plné účinky jednotným způsobem ve všech členských zemích po celou dobu jejich platnosti“

  • rozdíly mezi MPV a komunitárním právem
    • účinnost bez recepce (MPV dualismus a monismus, je na výběru)
    • komunitární monismus- kom. právo je nedílnou součástí národních právních řádům, neztrácí ale svoji povahu (autonomie)
  • založení práv a povinností přímo jednotlivcům
    • oproti MPV kvantitativní rozdíl (neboli kolik takových aktů je)
z sady evropsk ho pr va p m inek1
Zásady evropského práva: přímý účinek
  • terminologie:
    • někdy přímý účinek také jako bezprostřední použitelnost
  • právní základ není v primárním právu, doktrína Soudního dvora

26/62 Van Gend en Loos:

„Společenství vytváří nový právní řád mezinárodního práva, v jehož prospěch členské státy omezily, byť jen ve vymezených oblastech, svá suverénní práva, a jejichž subjektem nejsou jen členské státy, ale i jejich příslušníci. Nezávisle na legislativě členských států právo Společenství proto nejen ukládá povinnosti jednotlivcům, ale rovněž zakládá jejich práva“

  • podmínky: předpis jasný, přesný, bez prováděcí úpravy
  • co má PÚ: nařízení (ze SES), rozhodnutí, některé články smluv (z judikatury)
  • druhy PÚ: vertikální (jednotlivec vůči státu), horizontální (mezi jednotlivci)
z sady evropsk ho pr va p ednost
Zásady evropského práva: přednost
  • druhý pilíř aplikace kom. práva
  • 6/64 Costa:

„pocházeje z autonomního pramene, právo vzniklé ze smlouvy nemůže být vzhledem ke své originální povaze soudně negováno jakýmkoliv vnitrostátním pravidlem, pokud nemá ztratit svoji komunitární právní povahu, a pokud nemá být zpochybněn právní základ Společenství samého“

    • nejde o právní sílu, nadřazenost; pouhá aplikační přednost
  • důvody zásady přednosti:
    • volba práva nemůže být na národním soudu
    • přesun pravomocí z MS na Společenství bezvýznamný při neexistenci přednosti
    • nelze chápat jinak postavení KP v národních právních řádech
z sady evropsk ho pr va p ednost1
Zásady evropského práva: přednost
  • důsledky zásady přednosti:
    • povinnost národního soudce neaplikovat národní normu, pokud odporuje normě KP
    • někdy i odstranění kolidující normy
    • nelze přijímat nové normy neslučitelné s KP
    • nelze přezkoumávat platnost KP z důvodu rozporu s jakýmkoliv vnitrostátním právem, včetně ústavního (11/70 Internationale Handelsgesellschaft)
  • předmět přednosti (věcná působnost)
    • všechny závazné normy ES mají přednost před všemi domácími předpisy
    • námitky ústavních soudů (Solange atd.)
  • výjimky ze zásady přednosti
    • konflikt s národní normou, která provádí mezinárodněprávní závazek MS přijatý před vstupem do EU (čl. 307 SES)
    • nepřiměřené poškození třetích osob jednajících v dobré víře (C-373/97 Diamantis)