Ekologická stopa (ES) (Ecological Footprint)

1. Ekologická stopa (ES)(Ecological Footprint) Letní škola alternativ v ekonomii, 3.-9.7. 2004, Křtiny u Brna Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy

2. Definice • Plocha ekologicky produktivní země (a vody) potřebná k zajištění spotřebovaných zdrojů a vstřebání vzniklých odpadů populace/jedince, za používání běžných technologií.

3. Industriální metabolismus • Lidská společnost, ekonomika tzv. socio-ekonomický systém se chová analogicky s živým organismem. Z okolního prostředí odebírá materiály a energii, které částečně využije, a nakonec přemění na odpadní látky, které putují zpět do přírody. (Ayres, 1994) • Související indikátory bývají vyjadřovány ve fyzických jednotkách (ha, t, J) ►PROČ? Monetární vyjádření nejsou dostatečná pro informaci o stavu a životaschopnosti podpůrných ekosystémů, které nám poskytují statky a služby jako například tvorbu úrodné půdy, regulaci klimatu, zdroje energie, potravu.

4. Příbuzné indikátory Materiálové toky (Material Flow Analysis, MFA) – kvantifikace výměny materiálů v tunách mezi hranicemi socio-ekonomické soustavy a životním prostředím. Vstupy, výstupy; ekonomická soustava se bere jako „černá skříňka“ – vnitřní toky se nesledují. Rozdíl mezi vstupy a výstupy se nazývá zásoba. Energetické toky (Energy Flow Analysis, EFA) – podobně jako MFA, ale vyjadřuje vše v energetických jednotkách Joulech (J).

6. Environmentální prostor (Environmental space) – stanovuje množství zdrojů, které by mohlo být čerpáno v udržitelném světě. Předpokládá spravedlivý podíl pro země i jednotlivce. Skládá se ze zásob (obnovitelné neobnovitelné zdroje) a z propadů (odpady, znečištění). • Ekologický ruksak – množství materiálů (t) spotřebovaných na určitý výrobek.

7. První kniha o ekologické stopě z roku 1996 autorů Mathise Wackernagela a Williama Reese: Our Ecological Footprint – Reducing Human Impact on the Earth.

8. Ilustrace z knihy Our Ecological Footprint

9. Pro znázornění závislosti na ploše vně území, kde člověk žije, načrtává kniha hypotetickou představu města odděleného od okolí skleněným poklopem.

10. V pořadí druhá kniha o ekologické stopě (ale nejen o ní) autorů Nicky Chamberse, Craiga Simmonise a Mathise Wackernagla. • Rok vydání 2001.

12. Druhy ES • ES jedince, města, regionu, státu, populace/státu • ES průmyslového odvětví – zemědělství, dopravy, …….. • ES bydlení, instituce,……….. 2 Základní předpoklady výpočtu 1) můžeme kvantifikovat většinu přírodních zdrojů, které lidská společnost spotřebovává a většinu odpadů, jež produkuje 2) většinu těchto zdrojů a toků odpadů je možné převést na plochu ekologicky produktivní půdy, která tyto zdroje produkuje a odpady vstřebává.

13. Hlavní rysy • Koncept převrací obsah pojmu nosná kapacita prostředí (která udává maximální velikost populace, která může existovat neomezeně dlouho na daném území aniž by narušila produkční kapacitu tohoto území). • Odpovídá na otázku, kolik země člověk potřebuje, ne tedy kolik lidí určitá plocha uživí. • Orientace hlavně na obnovitelné zdroje.

14. Části ekologické stopy • Záleží totiž na tom, jakého druhu jsou spotřební složky. Podle toho je pak nutná půda různých kategorií. ►ORNÁ PŮDA ►LES ►PASTVINY, LOUKY ►ZASTAVĚNÁ PLOCHA ►ENERGETICKÁ ZEMĚ (plocha lesa schopného asimilovat CO2)

15. Vyjadřování výsledků • Nejčastěji v ha/os. resp. gha/os. • gha – průměrně produktivní plocha ve světovém měřítku • PROČ? – možnost mezinárodního srovnání - ukazuje např. nerovnosti mezi chudým jihem a bohatým severem.

16. Zdroj: Living Planet Report, WWF, 2002

17. Ekologicky(biologicky)produktivní půda(země)areály s významnou rostlinnou nebo živočišnou produktivitou, jejich součet pro určitou zemi dává její dostupnou biologickou kapacitu. (též bioproduktivní prostor) Biologická (ekologická) kapacita celková produkční kapacita biologicky produktivního prostoru například v určité zemi. Může být vyjádřena jako ekvivalentní jednotka plochy s průměrnou světovou produktivitou.

18. Ekologický deficit (lokální, globální) množství, o které přesahuje ES lokálně nebo globálně dostupnou ekologickou kapacitu. Mezera trvalé udržitelnosti vypovídá o rozdílu mezi ekologickou produkcí a současnou lidskou nadměrnou spotřebou. Rozvíjení udržitelnosti znamená zmenšování mezery trvalé udržitelnosti. • Nosná (únosná) kapacita • tradičně definována jako maximální populace daných druhů, která může v určitých podmínkách existovat neomezeně dlouho. V lidském kontextu bývá také definována jako maximální bezpečná zátěž prostředí.

19. Přírodní kapitál • množství přírodních prostředků, které kontinuálně poskytují přírodní statky a služby. Hlavní funkce zahrnují produkci zdrojů (dřeva nebo obilnin), vstřebávání odpadů a život podporující funkce (ochrana před UV zářením, ochrana biodiverzity, stability klimatu).

20. Living Planet Report 2002 (WWF) • Ekologická stopa vzrostla mezi lety 1961 a 1999 o 80 % na úroveň přesahující 20 % biologickou kapacitu Země. • V grafu je vyjádřená jako počet planet, které mají stejnou produkční kapacitu jedné Zeměkoule za rok. • Spotřeba přírodních zdrojů může přesáhnout produktivní kapacity znehodnocováním přírodního kapitálu, ale to není možné udržet do nekonečna.

23. VÝPOČTY • 2 základní způsoby výpočtu ES • Compound footprinting - zaměřen na zdroje (dřevo, obilí,…), data čerpá z národních statistických pramenů • Component footprinting - ze spotřebního koše (hotových výrobků) pomocí analýzy životního cyklu výrobku (LCA) počítá zdroje. Problematické výsledky v důsledku omezených možností LCA a problém tzv. „doublecountingu“.

24. BIOMASA (zemědělské plodiny, produkce masa) • Zjevná spotřeba - vypočítá se z produkce, dovozu a vývozu. • S = P + D – V • 2) Ekologická stopa složky - získá se převedením zjevné spotřeby na plochu pomocí výnosu. • ESi= S / V • ESi – ekologická stopa složky • S – spotřeba (t) • V – výnos (kg/ha)

25. Ekologická stopa složky • Získá se převedením zjevné spotřeby na plochu pomocí výnosu. • ESi= S / V • ESi – ekologická stopa složky • S – spotřeba (t) • V – výnos (kg/ha)

26. DŘEVO • Spotřeba se převede na plochu pomocí přírůstku (m3/ha/rok). • Dovoz a vývoz se upraví pomocí odpadních faktorů. (Udávají kolik m3 vytěženého dřeva se spotřebuje na 1 m3 dalšího produktu, které se ve statistických pramenech považují také za surové dříví (např. řezivo).

27. Převod na plochu spotřeby energie • ESi = S / p • ESi – ekologická stopa složky • S- spotřeba (J) • p – produktivity (J/ha) - množství fosilních paliv, ze kterého se uvolní tolik CO2, které vstřebá 1 hektar ekologicky produktivní půdy (většinou les).

28. Produktivity Zdroj: Wackernagel and Rees, 1999

29. Energetická půda • Je plocha středněvěkého lesa schopného vstřebávat oxid uhličitý uvolňovaný při spalování fosilních paliv. Vtělená energie Zboží v podobě dovážených a vyvážených výrobků se započítává do ES jako vtělená energie. Ta se určí z hmotnosti výrobků pomocí energetické náročnosti (Gj/t) výroby, přepravy.

30. Dílčí ekologické stopy • Vzniknou součtem jednotlivých kategorií ES složek. • Příklad: ES na orné půdě, lesní,….atd. • Celková ekologická stopa • Je vyjádřena v jednotkách plochy (ha/os), která je v globálním měřítku průměrná, má průměrnou světovou produktivitu.

31. Ekvivalentní faktory • Udávají, kolikrát je daná kategorie ekologicky produktivní země (orná půda, les,…) produktivnější než než plocha průměrná, jejíž ekvivalentní faktor je roven jedné.

32. SOUHRN

33. Pozn.: Faktory výnosu udávají kolikrát je půda v dané zemi produktivnější než globální průměr. Upraví tak dostupnou plochu (orné půdy, lesa,…) na půdu se světovou produktivitou .

34. Ostatní indikátory Pozn.: Data z roku 1998.

35. Shrnutí: + výhody ► Shrnuje více faktorů dohromady a vyjadřuje výsledek jedním číslem, což je ► snadno představitelné i pro veřejnost ► snadno uchopitelné ► Ekologická stopa je indikátor atraktivní

36. -nevýhody Shrnutí: ► Výsledky vyjádřené ve světově průměrné produktivní ploše tzv. „globálních hektarech“ kvůli srovnatelnosti mohou být matoucí ► Srovnatelnost výsledků vypočtených podle stejné metodiky závisí spíš na datových zdrojích (rozdíl mezi mezinárodními a národními databázemi) ► Řadu aktivit nezapočítává, např. z odpadů pouze CO2, nezahrnuje toxické látky rozptýlené do prostředí apod. → Bere v úvahu jenom aktivity, které mohou být v budoucnu udržitelné, ostatní pomíjí.

37. -nevýhody Shrnutí: ► Výsledky vyjádřené ve světově průměrné produktivní ploše tzv. „globálních hektarech“ a v reálných hektarech se liší přinejmenším faktorem 2. ► Problematická interpretace výsledků. Důležité interpretovat výsledky v širších souvislostech.

38. Složky ekologické stopy (ES), způsob jejich výpočtu a možné alternativy ALTERNATIVA: ►Výpočet z „osevních ploch“ → „pravdivější“ výsledek, detailnější analýzou zahr. obchodu možno alokovat ES do konkrétních zemí a určit i konkrétní plochu v ha ne v gha ► zjistit konkrétní plochu v ČR, která se používá na výrobu či zpracování energie z katastru nemovitostí. Nutné upřesnit v terénu. ►Orná půda – z produkce odečtením vývozu a přičtením dovozu a hektarových výnosů ►lesy ►energetická země – plocha lesů nutných ke vstřebání CO2 ►zastavěná plocha

39. ES ČR za rok 1998: 6,7 gha/os. ES ČR za rok 2001 (stejná metodika) 7,38 gha/os. ES ČR za rok 2001 (mírně vylepšená metodika) 7,44 gha/os. ES ČR reálné hektary 3,33 ha/os Výsledek pro srovnání: ES Severní Ameriky za rok 2000 8,4 gha/os. Senbel et al., 2003

40. Jedno z mnoha počitadel ekologické stopy na internetu • http://www.earthday.net/footprint/index.asp#

45. Výpočty ES: v češtině • Rábelová, E. – Třebický, V. • Bendl, J. • MŽP a ÚEP, Planeta 2000

46. Děkuji za pozornost!