Prezentace je určena pro samostatnou práci s odkazy na internetové zdroje.

1. Hospodářské využití oceánů Zdroj: 7 Zdroj: 7 Prezentace je určena pro samostatnou práci s odkazy na internetové zdroje. Pro splnění úkolů je pracovní list, který je přílohou této prezentace. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Zicha.Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2. Hospodářské využití oceánu Hospodářské využití oceánu • Oceány a moře pokrývají více než dvě třetiny zemského povrchu, poskytují jídlo a minerály, vytvářejí kyslík, absorbují skleníkové plyny, kontrolují změnu klimatu, určují meteorologické vzorce a teploty a slouží jako hlavní trasa mezinárodního obchodu po moři. Oceány a moře mohou hrát významnou roli v přispívání k dosažení udržitelného rozvoje, hospodářského růstu a živobytí. • Ekonomika oceánů zahrnuje udržitelné hospodářství pro mořské prostředí založené na oceánu, související biologickou rozmanitost, ekosystémy, druhy a genetické zdroje včetně mořských živých organismů (od ryb a řas až po mikroorganismy) a přírodních zdrojů na mořském dně a současně zajišťuje jejich udržitelné využívání a tudíž i zachování. Hodnota globální oceánské ekonomiky se odhaduje na 3 až 6 bilionů USD ročně a více než 3 miliardy lidí se spoléhá na oceány pro své živobytí. Úvod Dokážete uvést alespoň pět způsobů hospodářského využití oceánu? Zapište do pracovního listu v podobě myšlenkové mapy. Úkol č. 1 Úkol č. 2 Úkol č. 3 Úkol č. 4 Nápověda Úkol č. 5 Hospodářské využití oceánu • Porovnejte s následujícím schématem: Graf hodnoty oceánské ekonomiky Google Text: rybolov a pobřežní ekonomika Zdroj: 5

3. Hospodářské využití oceánu • Těžba nerostných surovin z mořského dna „Těžba surovin pod mořem“ • Které suroviny se těží z mořského dna? Přečtěte text „Těžba surovin pod mořem“. Zapište do pracovního listu. Úvod Úkol č. 1 „Budoucnost ropy leží v našich oceánech“ • Ve kterých oblastech světového oceánu se v současné době těží nejvíce ropy a zemního plynu? • Do kterých oblastí se v budoucnu těžba rozšíří? Využijte atlas a nabídnutý text „Budoucnost ropy leží v našich oceánech“. Úkol č. 2 Úkol č. 3 Úkol č. 4 Zajímavosti: Volitelný úkol: Český rozhlas Stroje pro podmořskou těžbu Úkol č. 5 • V jakých hloubkách se těží ropa a v čem tkví náročnost hlubinné těžby? Jaká jsou rizika? Zapište do pracovního listu. Článek iUhli.cz Budoucnost těžby diamantů je v moři Článek Petroleum.cz: Ropná ložiska Článek technického týdeníku: Poklady na mořském dně i pod ním Článek Euro.cz Zlatá horečka zachvátila dna oceánů Článek automatizace.hw.cz: Efektivnější podmořská těžba ropy a plynu? Již v roce 2020 Těžba ropy pod tlakem Google

4. Hospodářské využití oceánu • Mořské organismy Akvakultura –obrázek Akvakultura (wikipedie) • Jaký je rozdíl mezi pojmy rybolov a akvakultura? Úvod Úkol č. 1 Graf č. 1 Graf č. 1 (online) • Porovnejte vývoj produkce rybolovu a akvakultury ve světě (graf č. 1). Dokážete zdůvodnit rostoucí produkci akvakultury? Ve kterých státech je rostoucí produkce akvakultury v posledních letech nejvýraznější? (graf č. 2) Úkol č. 2 • Porovnejte grafy vývoje produkce rybolovu a akvakultury ve světě – Čína, USA a EU. Pokuste se zdůvodnit příčiny rozdílného vývoje. (graf č. 3) Graf č. 2 (online) Graf č. 2 Úkol č. 3 Úkol č. 4 Volitelný úkol: spotřeba ryb a mořských produktů Mapa Roční spotřeba ryb a mořských produktů (kg/osobu) 1960–2015 • Ve kterých státech je největší spotřeba ryb a mořských produktů v přepočtu na osobu? Vytvořte pořadí prvních pěti. Využijte kartogram stránek „Ourworld in data“ (mapa) Úkol č. 5 • Ve kterých státech došlo k největšímu růstu ve spotřebě ryb a mořských produktů v uvedeném období? Graf Roční spotřeba ryb a mořských produktů (kg/osobu) 1960–2015 • V grafu porovnejte ČR s ostatními státy. Měla by být spotřeba ryb a mořských produktů u nás vyšší? Které faktory mají podle vás vliv na spotřebu? Graf č. 3 Google

5. Hospodářské využití oceánu • Mořská voda, minerální látky. Z mořské vody se odpařováním a různými odsolovacími procesy získává zhruba jednu třetina celosvětové produkce soli. Mezi největší světové producenty patří např. USA, Španělsko, Francie, Británie. Z mořské vody se také získává např. hořčík, bróm a draslík. • Video: výroba mořské soli Úvod • Dokážete popsat proces odsolování mořské vody? Stručně zapište do pracovního listu. Úkol č. 1 Kvíz: Co se používá v nových odsolovacích zařízeních v Izraeli k odstranění mikroorganismů (ještě před tím, než se dostanou k membránám odsolovacího zařízení? Úkol č. 2 Český rozhlas: Izrael zaznamenal velký úspěch v odsolování mořské vody Úkol č. 3 Úkol č. 4 • C. Stříbro • C. Dřevo • B. Pórovitý materiál připomínající sopečnou horninu • A. Křemičitý písek Úkol č. 5 Přeměna mořské vody na pitnou pomocí sluneční energie Odsolování mořské vody pomocí jaderných elektráren Zajímavosti: Google

6. Hospodářské využití oceánu • Námořní doprava • Kliknutím na tlačítko otevřete stránky marinetraffic.com. Prohlédněte si aktuální pohyb plavidel na interaktivní mapě.Klikněte na filtr (symbol trychtýře) a z nabídky vyberte typ lodi (ship type). • Vyberte jednotlivě níže uvedené typy plavidel a do pracovního listu stručně popište oblasti (moře, části oceánů) s nejfrekventovanějším provozem daného typu plavidla. • Plavidla: • nákladní (cargovessels) • tankery • rybářská (fishing) • rekreační (pleasurecraft) Úvod Úkol č. 1 Úkol č. 2 Úkol č. 3 Úkol č. 4 Úkol č. 5 www.marinetraffic.com Námořní doprava – interaktivní mapa Google

7. Hospodářské využití oceánu • Obnovitelná energie Úvod • S využitím nabídnutých textů uveďte do pracovního listu příklady získávání energie z oceánů. Úkol č. 1 Úkol č. 2 CEZ.CZ: Energie moří Oenergetice.cz Proč je komerční využití energie oceánu blíže než kdy dřív? Úkol č. 3 Úkol č. 4 Úkol č. 5 Zelenezpravy.cz Moře a oceány jako nevyčerpatelný zdroj energie Využití energie mořských vln pro výrobu elektřiny Kliknutím na odkaz se stáhne dokument v pdf Google

9. Budoucnost ropy leží v našich oceánech • Bez zemního plynu, ropy a uhlí by náš svět zůstal klidný. Sotva by bylo vidět auto, vlak nebo loď. Počítače by se vypnuly ​​a ve většině kanceláří by se rozsvítila světla. Dnešní průmyslové země jsou téměř úplně závislé na fosilních palivech a spotřeba energie po celém světě za poslední tři desetiletí vzrostla o 70 %. Mezinárodní energetická agentura (IEA) v Paříži odhaduje, že spotřeba se do roku 2030 zvýší o dalších 50 %. Největšími spotřebiteli jsou USA, Čína a Rusko, avšak i zde bude poptávka po energii nadále eskalovat. Rostoucí poptávka a zvyšující se ceny lze očekávat, že zvýší zájem o ropné a plynové ložiska hluboko ukryté v oceánech, které byly dříve považovány za příliš drahé na získání. • Odborníci očekávají, že v příštích letech světové zásoby ropy dosáhnou nezvratného poklesu. V současné době se odhaduje, že konvenční zásoby ropy, tzn. takové, které jsou snadno a cenově dostupné za použití dnešní technologie, dosahují 157 mld. tun. Z této částky se v pobřežních oblastech nachází 26 % (41 mld. tun). V roce 2007 bylo z oceánu odvozeno 1,4 mld. tun ropy, což odpovídá přibližně 37 % roční produkce ropy. Podíl produkce na moři je tedy již relativně vysoký. Nejproduktivnějšími oblastmi jsou v současné době Severní moře a Mexický záliv, Atlantský oceán mimo Brazílii a západní Afrika, Arabský záliv a moře v jihovýchodní Asii. • Již několik let je trend směrem k vrtání do hlubších a hlubších vod. V roce 2007 byla ropa těžena ze 157 polí v hloubkách více než 500 m. V roce 2000 bylo pouze 44 takových polí. Z nich je 91 % umístěno v tzv. Zlatém trojúhelníku v Atlantiku mezi Mexickým zálivem, Brazílií a západní Afrikou. Zatímco výstup relativně mělkých vod Severního moře (průměrná hloubka 40 m) se v příštích letech sníží, výroba se pravděpodobně zvýší i jinde, např. v Jihočínském nebo Kaspickém moři. Hlubší mořské oblasti proto mají další potenciál pro budoucnost. Odborníci odhadují, že trend na moři bude urychlovat, protože ropa bude stále více vzácná. Nevýhodou je, že těžba je složitá a drahá. Například těžba z polí ve velkých hloubkách vyžaduje plovoucí výrobní a vrtací nádoby nebo čerpací stanice trvale namontované na oceánském loži. • Zdroj: 4

10. Srovnání produkce rybolovu (capturefisheries) a akvakultury (rybí farmy) Zdroj: 6

11. Srovnání vývoje produkce rybolovu (capturefisheries) a akvakultury (rybí farmy) ve světě Zdroj: 6

12. Spotřeba ryb a mořských produktů (osoba/rok) Zdroj: 6

13. Produkce akvakultury v letech 1960, 1990, 200 a 2015 Zdroj: 6

14. Oceány, rybolov a pobřežní ekonomika Miliardy lidí po celém světě, zvláště ti nejchudší, jsou závislí na „zdravém“ oceánu poskytující jim práci a jídlo, zdůrazňují naléhavou potřebu udržitelného využívání a ochrany tohoto přírodního zdroje.Podle OECD vygeneruje každoročně hospodářské využití oceánu 1,5 bilionu dolarů. FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) odhaduje, že v oblasti rybolovu a akvakultury je zaměstnáno přibližně 60 milionů lidí, přičemž většina z nich je zaměstnána v odvětví rybolovu. V roce 2016 produkoval rybolov zhruba 171 milionů tun ryb, přičemž hodnota "prvního prodeje" se odhadovala na 362 miliard amerických dolarů. Ryby jsou navíc pro zhruba 3 miliardy lidí zdrojem 20 % svého průměrného příjmu živočišných bílkovin.Zatímco oceánské zdroje mají potenciál podpořit růst a bohatství, lidská činnost si vynutila mýtné na zdraví oceánů. Rybí populace se zhoršily kvůli nadměrnému rybolovu – podíl rybích populací mimo biologicky udržitelnou úroveň vzrostl z 10 % v roce 1974 na 32 % v roce 2013, zatímco ve stejném roce bylo plně využito přibližně 57 % populací ryb. Rybí populace jsou postiženy nezákonným rybolovem, který může představovat až 26 milionů tun úlovků za rok nebo více než 15 % celkových úlovků. Rybářské stanoviště jsou také pod tlakem znečištění, pobřežního rozvoje a destruktivních rybolovných postupů, které podkopávají úsilí o obnovu populace ryb.Oceány jsou také ohroženy mořským plastovým znečištěním a odhaduje se, že se každý rok do oceánů dostane 8 milionů tun plastu, přičemž mikroplasty se stanou součástí potravinového řetězce. Pět zemí produkuje největší objem plastového odpadu a vědci odhadují, že 75 % snížení znečištění plastů v Číně, Indonésii, na Filipínách a ve Vietnamu by mohlo snížit tok plastu do oceánu celosvětově o téměř 45 %.Správné řízení rybolovu, investice do udržitelné akvakultury a ochrana klíčových biotopů mohou obnovit produktivitu oceánu a vrátit výhody milionům lidí v rozvojových zemích, přičemž zajistí budoucí růst, zabezpečení potravin a pracovní místa pro pobřežní společenství. Zdroj: 4

15. Správně!

16. Zkuste znovu!

17. Použitá literatura a zdroje obrázků: • Anděl, Jiří. a kol.: Makroregiony světa. Regionální geografie pro gymnázia. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2010. ISBN 978-80-86034-78-2. • Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, 2007. 2. vyd. ISBN 978-80-7011-925-9. • Matoušková, Alena a kol.: Geografie pro střední školy. Socioekonomická část. Praha: SPN, a. s. 2014. ISBN 978-80-7235-545-7. • Worldoceanreview. Fossilfuels. [online]. 2010. [cit. 2019-02-01]. Dostupný na WWW: <https://worldoceanreview.com/en/wor-1/energy/fossil-fuels/>. • Unctad.org. OceansEconomy and Fisheries. [online]. [cit. 2019-02-01]. Dostupný na WWW: <https://unctad.org/en/pages/ditc/trade-and-environment/oceans-economy.aspx>. • OwerWorldinData.org. Meat and Seafood Production & Consumption. [online]. [cit. 2019-02-05]. V licenci CreativeCommons BY-SA dostupné na WWW: < https://ourworldindata.org/meat-and-seafood-production-consumption>. • Wikipedia.org. Worldoceanmap.gif. [online]. 08.10.2008. [cit. 2019-02-21]. V licenci Public domain dostupný na WWW: <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:World_ocean_map.gif >.