Právo azylu

1. Právo azylu • Svoboda pohybu a svoboda pobytu na libovolném místě Země je, nebo by měla být, jedním ze základních lidských práv. • Stejně tak by mělo být jednou ze základních povinností každého jedince respektování zákonů a zvyklostí země, do které, nebo přes kterou, z nejrůznějších důvodů putuje, nebo kde pobývá.

2. Závazky států – příjemců žádosti o azyl • Nejen jednotlivé státy, ale i Evropská Unie jako celek, poskytnutím mezinárodní ochrany, ale i během posuzování žádosti o mezinár. ochranu, berou na sebe závazek se o tyto lidi postarat. Berou na sebe závazek uspokojit jejich potřeby, přinejmenším v počátcích jejich pobytu a alespoň v minimální míře – včetně péče o zdraví. • Během doby se ukázalo, že je nezbytné tuto péči definovat a její rozsah upravit legislativně. A to nejen vnitrostátně, ale i na mezinár. úrovni. • Dlouhou dobu byl jediným mezinárodním dokumentem v této oblasti Mezinárodní úmluva (OSN) o postavení uprchlíků z roku 1951 (v České republice publikována pod č. 208/1993 Sb.), což bylo nutno považovat za nedostatečné. Proto vyvinula Evropská komise snahu o určení minimální legislativy v této oblasti.

3. Zdravotní péče o migranty – legislativní rámec • Výsledkem dlouhodobých jednání a určení minimální legislativy EU v oblasti správní procedury udělování mezinárodní ochrany a azylové politiky jako takové je • SMĚRNICE RADY č. 2003/9/EC, ze dne 27. ledna 2003, • stanovící minimální požadavky pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu. • Problematikou zdravotní péče se v této Směrnici zabývá • Článek 15: Zdravotní péče • 1. Členské státy zajistí, aby žadatelům byla poskytována potřebná zdravotní péče, která bude minimálně zahrnovat neodkladnou zdravotní péči a základní léčbu nemoci (emergency care and basic treatment of disseases). • 2. Členské státy poskytnou potřebnou lékařskou nebo jinou pomoc žadatelům, kteří mají mimořádné potřeby.

4. Zdravotní péče o migranty – legislativní rámec • Jde o jistý posun proti výše zmíněnému základnímu dokumentu mezinárodního práva v této oblasti – Mezinárodní úmluvě (OSN) o postavení uprchlíků z roku 1951, která se problematikou zdravotní péče cíleně nezabývala. • UNHCR a organizace (ať již se jednalo o státní instituce, či nevládní organizace, v této oblasti působící) zabývající se péčí o uprchlíky se v této oblasti mohly opřít jen nepřímo o znění § 23, kde se hovoří o „veřejné pomoci“, mezi kterou lze zdravotní péči zařadit: • § 23: Veřejná podpora • Smluvní státy se zavazují zaručit uprchlíkům, nacházejícím se zákonně na jejich území, stejné zacházení ve vztahu k možnosti získat veřejnou pomoc a podporu, jako vlastním občanům. a l e . . .

5. Zdravotní péče o migranty – legislativní rámec • Slabinou směrnice Rady č. 2003/9/EC je především nedefinování a neupřesnění obsahu pojmů „neodkladná (emergency) zdravotní péče“, nebo „základní léčba nemoci“. • Rovněž pojmy, jako „potřebná lékařská, nebo jiná pomoc“ resp. „mimořádné potřeby“ (rozuměj v oblasti péče o zdraví), jsou pouze vysloveny, nikoli však definovány. • Neprovedení definice těchto termínů vyvolá nutně neshodu mezi možnostmi státních institucí, které se koncepcí a metodikou péče o uprchlíky zabývají (a tuto péči provádějí platby) a požadavky UNHCR, resp. nevládních organizací, které se zabývají ochranou práv (ať už faktických, nebo domnělých) uprchlíků a dalších cizinců, mezi které poskytování zdravotní péče patří.

6. Zdravotní péče o migranty – legislativní rámec • S problémem definice neodkladné (nezbytné) zdravotní (lékařské) péče se setkávaly rovněž instituce státní správy, které se zabývají péčí o uprchlíky, při uplatňování zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících, který předcházel zákonu č. 325/1999 Sb. – o azylu. Rozsah a způsob poskytované zdravotní péče zde nebyl definován, i když zákon č. 498/1990 Sb. - o uprchlících, stanovil, že: § 8 Ministerstvo vnitra vydá žadateli na dobu pobytu v uprchlickém táboře průkaz totožnosti, který ho opravňuje: a) k pobytu na území České republiky za podmínek stanovených v § 7 odst. 2 písm. b), b) k bezplatnému poskytování ubytovacích, stravovacích a jiných služeb spojených s pobytem v uprchlickém táboře, c) k bezplatnému poskytnutí nezbytné lékařské péče, d) k výplatě kapesného (u osob starších 15 let).

7. Zdravotní péče o migranty – legislativní rámec • po celou dobu platnosti zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících, se nepodařilo Ministerstvu vnitra České republiky získat definici pojmu „nezbytná lékařská péče“ od žádného z kompetentních orgánů, Ministerstvo zdravotnictví České republiky nevyjímaje.

8. Zdravotní péče o migranty – legislativní rámec • Přitom ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 343/ 1997 Sb. – o zdravot. záchranných službách, v platném znění, je v § 1, odst. 2 definováno, že neodkladná (nezbytná) zdravotní péče je péče, poskytovaná při stavech, které: • bezprostředně ohrožují život • mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti • způsobí bez rychlého poskytnutí odborné zdravotní péče trvalé chorobné změny • působí náhlé utrpení a bolest • působí změny chování a jednání postiženého, ohrožující jeho samého,

9. Zdravotní péče o migranty – legislativní rámec • Tato definice rozsahu zdravotní péče by pro účely zákona č.498/1990 Sb., o uprchlících, byla dostatečná, zvláště, pokud by byl přiřazen další bod, aby za neodkladnou zdravotní péči pro uprchlíky byla považována i zdravotní péče při stavech, které: • - se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost žadatelky o udělení mezinárodní ochrany v České republice • Zapracování takto definovaného rozsahu zdravotní péče do zákona o uprchlících i do nyní platného zákona č. 325/1999 Sb. – o azylu, by odstranilo četné pochybnosti, které se vyskytovaly v této otázce v dialogu pracovníků Ministerstva vnitra České republiky nejen s nevládními organizacemi, ale i s jednotlivými zdravotnickými zařízeními. • Tyto pochybnosti a nejasnosti odstranilo až zařazení žadatelů o mezinár. ochranu mezi pojištěnce zdravotních pojišťoven, za které hradí pojistné stát (od 1. 9. 2006).

10. Zdravotní péče o migranty – finanční náklady

11. Zdravotní péče o migranty – finanční náklady • Příznivý poměr finančních prostředků vynakládaných státem na pojištěnce, za které ze zákona hradí pojistné a finančními prostředky, vynaloženými na čerpání zdravotní péče souvisí i s příznivou věkovou strukturou osob, které o mezinár. ochranu žádají. Je mezi nimi statisticky méně osob mladších 15 let a starších 65 let, než v běžné české populaci. Tedy skupin pojištěnců, na které je z hlediska prevence a kurativy vynakládáno finančních prostředků nejvíce.

12. Zdravotní péče o migranty – vstupní prohlídka • Diskutovanou otázkou je provádění vstupní prohlídky žadatelů o mezinárodní ochranu při příchodu do Přijímacího střediska – ať již v Ruzyni, nebo ve Vyšních Lhotách. Někteří se domnívají, že jde o zbytečné omezování osobní svobody žadatelů o mezinárodní ochranu. Není tomu tak!

13. Zdravotní péče o migranty – vstupní prohlídka Provedení vstupní lékařské prohlídky při příchodu do přijímacího střediska je nezbytné, jeho úkolem je zjištění: • zda žadatel o mezinárodní ochranu je schopen v tomto středisku pobývat • zda netrpí nemocemi, které by mohly ohrozit ostatní osoby, zde pobývající. Entrance Medical Examination include: • Complete medical check – up made by general practitioner, include immunisation against measles (according act No 258/2000Sb.) • X – ray examination of the chest, imaging lungs and heart, report written by pneumologist • Tuberculine skin reaction test (MANTOUX) is obligatory for the persons under 15 years of age • Blood tests for screening if syphilis is present in the body • Stool examinations: • tests for parasites are carried out • stool is cultivated in special culture media for screening of pathogenic bacteria • Specific antibody and antigen tests for screening of HIV are offered to asylum seekers. It can be made with their written agreement of the examined person only.

14. Zdravotní péče o migranty – vstupní prohlídka Z výše uvedeného vyplývá, že v oblastí zdravotní péče je rovněž nezbytné, aby příslušná legislativní norma EU stanovila, podobně jako zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, v platném znění, že: • Dále je poskytována zdravotní péče v souvislosti se vstupní lékařskou prohlídkou podle § 46 b (rozuměj zák. o azylu),v souvislosti s nařízenou karanténou, nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Vstupní zdravotní prohlídky jsou v různém rozsahu prováděny všemi státy EU. Náklady musí být hrazeny státem – ten si je objednává.

15. Zdravotní péče o migranty – vstupní prohlídka • Náklady na vstupní prohlídku ve výše uvedeném rozsahu jsou cca 1 250 Kč na jednoho žadatele o mezinárodní ochranu. • Při vyšetření specifických protilátek při podezření na infekční zánět jater, nebo při vyšetření protilátek HIV náklady stoupají na cca 6 000 Kč.

16. Zdravotní péče o migranty – závěry • Dovoluji si z praxe tvrdit, že vysoká úroveň zdravotní péče o žadatele o mezinárodní ochranu a dalších oprávněných osob jak je definována v současnosti, může být a také nejspíše je jedním z důvodů, proč Česká republika zaujímá 11. místo mezi zeměmi, které jsou z hlediska procedury o udělení mezinárodní ochrany hodnoceny jako země cílové.

17. Zdravotní péče o migranty – Dublinská úmluva • Azylovou a migrační politiku v rámci Evropské Unie je nezbytné koordinovat, jak se ukázalo během řešení problému „azylové turistiky“, kdy v rámci Evropy někteří jedinci podali žádost o mezinárodní ochranu v několika státech. • Tuto problematiku si vzalo za úkol vyřešit Nařízení Rady č.  2003/343/EC (tzv. Dublinská úmluva), včetně zavedení databáze EURODAC. • Důsledné uplatnění Nařízení Rady č. 2003/343/EC již během roku přineslo významné výsledky ve zmenšení nákladů na azylovou politiku v jednotlivých státech i v rámci celé EU – včetně nákladů na zdravotní péči.

18. Zdravotní péče o migranty – Dublinská úmluva • Myslím, že by i Česká republika měla k problematice mezinárodní ochrany a migrační politiky přistupovat aktivně za kvalifikované, nikoli živelné a zákon někdy nereflektující, pomoci UNHCR, nevládních organizací, včetně organizací, zřizovaných církvemi a náboženskými společnostmi.

19. Další úkoly v azylové politice EU • Je nutné sladit azylovou politiku ve všech státech EU, stejně jako zohlednit poměr žadatelů o mezinárodní ochranu k počtu obyvatel jednotlivých států – snažit se o důslednou redistribuci žadatelů o mezinár. ochranu do center na území všech států EU. • Je nezbytné nabízet a provádět aktivní repatriaci tzv. ekonomických uprchlíků a podporovat rozvojovou pomoc, směřující k aktivnímu přístupu (nedávej chudému rybu, nauč ho ryby lovit)

20. Děkuji Vám za pozornost MUDr. Antonín Janák janak@kr-s.cz