Zahraniční a bezpečnostní politika EU

1. Zahraniční a bezpečnostní politika EU Válka v Jugoslávii a reakce EU 19. března 2013

2. Historické pozadí… • Balkán vždy evropským „sudem prachu“ • střet Evropy a islámu • srbská expanze na konci 19. století • podpora Ruska • Balkánské války 1908, 1912 • anexe Bosny Rakousko-Uherskem • počátek 1. světové války • vznik Jugoslávie • obava z ambicí Itálie, Maďarska • nárazníkový stát- vnější tlak (navázání na Francii) • 2. světová válka • ustašovci (Chorvatsko) vs obsazené Srbsko vspartizáni • osvobození vlastními silami • poválečná Jugoslávie • pomezí kapitalismu a komunismu • Titovo „krocení nacionalismu“ • po Titově smrti (1980): zvyšování napětí

3. Cesta ke konfliktu • 1990- vyhrocení sporů ve federaci • výrazné zhoršení ekonomické situace • Slovinsko a Chorvatsko pro volnější svazek • Srbsko (Miloševič) pro centralizaci • ovládnutí federálního předsednictví • spory o podobu stranického systému • role jugoslávské armády • většina důstojnického sboru srbská • snaha o šokovou terapii (Markovič) • v praxi další eskalace napětí • SLOV+CR požadují nezávislost • suspenze federálních zákonů • konání nezávislých voleb • referenda o nezávislosti • už „lehké“ rozbroje a útoky („první oběť války“) • 25. června SLO a CR vyhlašují nezávislost

4. Východiska zájmů • luc. premiér Poos: „Toto je hodina Evropy, nikoliv hodina Američanů.“ • myšlenka evropské jednoty • Evropská unie • jednoznačně podporuje zachování Jugoslávie • nezávislost povede k eskalaci a vzniku vakua, hrozba SSSR • jednodušší vyjednávat s jedním aktérem • ohrožení samotného mýtu civilizačního pokroku (ty věci nejsou mrtvé?) • snaha přesvědčit strany nabídkou ekonomické pomoci (květen 1991) • jednomyslná dohoda na neuznání nezávislosti • Spojené státy • oblasti chybí strategická pozice • koncentrace vlastních sil v Iráku • chybí akceptovatelné řešení situace (Powell a Vietnam) • i NATO by mělo zůstat bokem- dát prostor EU

5. Počátek války • Slovinsko: desetidenní válka • 26. červen 1991 • střety mezi slov. domobranou a jugosl. armádou • Chorvatsko: přípravy na konflikt • EU (ES) se ujímá iniciativy: dohoda z Brioni • stáhnutí jugosl. armády ze Slovinska • srbský plán? • tříměsíční moratorium na vyhlášení nezávislosti • mezitím vypuknutí konfliktu v Chorvatsku • vyhlášení Republiky Srbská Krajina • podpora jugosl. armády- oblehnutí Vukovaru • odmítnutí požadavku EU na neporušitelnost vnitřních hranic • příměří monitorované EU nedodržováno • září 1991: EU organizuje mírovou konferenci • Carringtonův návrh na volnou federaci • vznik Badinterovy komise: posouzení splnění podmínek nezávislosti • odmítnutí vyslání intervenčních sil (D+FR+NL vs UK+DK) • prosazení zbrojního embarga Radou bezpečnosti • EU už v červenci 1991

6. Válka v Chorvatsku • podzim 1991 • velká intenzita bojů • bombardování Dubrovníku • ofenzívy obou armád • 10 tisíc mrtvých, statisíce uprchlíků • 8. říjen: vyhlášení nezávislosti • 2. ledna 1992: konečné příměří (plán Vance-Owen) • stáhnutí jugosl. armády • udržení předchozích zisků • kontrola ze strany nově zřízených sil UNPROFOR • hlavní podíl FR+UK • zpočátku pouze Chorvatsko

7. Válka v Chorvatsku

8. Boj o uznání nezávislosti Chorvatska • spor o to, zda či jak uznat chorvatskou nezávislosti • role Badinterovy komise- pouze při splnění podmínek • Německo: pro uznání • emancipace v evropské politice • symbolika: právo na národní sebeurčení? • tradiční vazby na Chorvatsko • tlak emigrantů, katolická symbolika • Jugoslávie stejně zhroucená, internacionalizace konfliktu • Francie a Spojené království: proti uznání • chceme tak samostatné Německo? • terminologie balkánských „kmenů“ • tradiční podpora Srbska • uznání vyvolá další kolo požadavků a povede k válce • jednostranné uznání Německem: fait accompli pro ostatní • ústupky Německu kvůli jednání o Maastrichtské smlouvě • snaha zachovat jednotný postup EU • 15. ledna Chorvatsko uznáno

9. Bosenský úvod • chorvatská nezávislost velkou hrozbou pro Bosnu • 44 % muslimů, 32 % Srbů, 17 % Chorvatů • srbsko-chorvatské plány na rozdělení Bosny • setkání Miloševič-Tudjman v březnu 1991 • vyhlášení autonomních srbských regionů • požadavky Bosny na nezávislost (Izetbegovič) • požadavek na referendum: 63 % pro nezávislost • uznání nezávislosti 6. dubna • EU pokračuje v mírové konferenci: Carrington-Catileirův plán • Miloševič spíše odmítá (zamrznutí zisků v Chorvatsku) • návrh pro Bosnu (Lisabonská dohoda) • jednotný stát se třemi etnicky založenými kantony • odsouhlaseno všemi skupinami, pak ale odmítá muslimské etnikum • odmítnutí jako příčina války?

10. Válka v Bosně • bosenští Srbové vyhlašují autonomii a mobilizují (transformace jugosl. armády) • do léta 1992 obsazení téměř 70 % území Srby • politika etnických čistek (hlavně východní Bosna) • oblehnutí nedobytých měst (hlavně Sarajevo) • vyhlášení autonomních srbských regionů • chorvatské etnikum zřizuje vlastní stát • vyzbrojení vlastní armády a od června 1992 útočí na muslimy • dohoda z Grazu (květen 1992) • rozdělení Bosny mezi Chorvaty a Srby (Boban a Miloševič) • orientováno proti muslimům

11. Válka v Bosně

12. Válka v Bosně: snahy o řešení • Londýn (srpen 1992) • Srbové jako agresor, žádost o mírové síly OSN • Ženeva (září 1992) • tři bojující frakce (rovnocenné) • rozšíření mandátu UNPROFOR, ale omezený mandát • spory mezi EU a USA • USA: podpora muslimům, zrušení embarga • neprošlo ani v červnu 1993 (odmítnutí FR+UK) • EU (UK+FR): neutralita, ohrožení sil UNPROFOR • velká humanitární podpora • Vance-Owenův plán • jednotná Bosna, 10 poloautonomních regionů • podepsáno všemi, ale odmítnuto nakonec Srby • probíhají pořád boje- hlavně Chorvati proti muslimům • návrhy reagují na změny v praxi (podporuje čistky) • plán Owen-Stoltenberg (srpen 1993) • 52 % Srbové, 30 % muslimové, 18 % Chorvati • odmítnuto muslimy (i USA)

13. Válka v Bosně a role EU

14. Válka v Bosně a role EU

15. Válka v Bosně a role EU

16. Válka v Bosně: snahy o řešení • EU nedokáže poskytnout žádné řešení • posledním pokusem plán Juppé-Kinkel • kvůli humanitární pomoci požadavky „kolaborace“ • strategie etnického dělení mrtvá • iniciativu přebírá OSN (a USA) • obava z jednostranných kroků USA • vznik tzv. bezpečných zón (EU odmítala) • strategie jednání vs nedostatek zdrojů a vynucovacího potenciálu • vytvoření kontaktní skupiny: DE+USA+FR+RUS+UK: mírové rozhovory rychle postupují (pak zpomalení kvůli Miloševičovi) • prosazení bezletové zóny nad Bosnou • válka pokračuje • masakr na Sarajevském tržišti: hrozby leteckými útoky ze strany NATO • mír mezi Chorvaty a muslimy (Washingtonská dohoda) • možné díky tlaku USA • vznik federace Bosny a Herzegoviny

17. Válka v Bosně: konečná fáze • „poslední“ návrh Clintona Srbům • 49 % území- odmítnuto • pokračující eskalace napětí • letecké útoky NATO • reakcí Srbů braní rukojmí či útoky na mírové síly • spory o ukončení embarga • ofenzíva chorvatsko-muslimských sil • obsazení Srbské Krajiny a části západní Bosny • Srbové se snaží obsadit bezpečné zóny- masakr v Srebrenici či opět tržiště v Sarajevu • začíná operace Deliberate Force: masivní letecké útoky na pozice Srbů • počínající tlak na dohodu ze strany Srbska

18. Válka v Bosně- dopady chorv.-musl. ofenzívy

19. Válka v Bosně: ukončení • Daytonská dohoda • podepisují Tudjman, Miloševič, Izetbegovič • jednotná, multietnická Bosna (51 % federace chorvatsko-muslimská, 49 % Srbové), ochrana menšin, potrestání válečných zločinů • dohodu zajišťuje 50 tisíc vojáků mírových sil (UNPROFOR se mění na IFOR) • reálně odpovídá Lisabonskému návrhu (zapouzdření tehdejších zisků) • účet: 140-250 tisíc mrtvých, 2,5 milionu uprchlíků • závěry • EU se snažila o jednotu • obavy z oslabení (viz spory o uznání Chorvatska) • výsledkem často ale nemastná politika- snaha o neutralitu • neshody mezi EU a USA • EU odmítá ostrý přístup a rozlišování mezi agresorem a obětí • ale USA zcela neodmítají evropské požadavky • byť EU zatlačena do pozadí, evropské zájmy vždy zohledňovány