m na v esk historii n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
MĚNA V ČESKÉ HISTORII PowerPoint Presentation
Download Presentation
MĚNA V ČESKÉ HISTORII

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 26

MĚNA V ČESKÉ HISTORII - PowerPoint PPT Presentation


  • 132 Views
  • Uploaded on

MĚNA V ČESKÉ HISTORII. DENÁRY – PRVNÍ ČESKÉ PENÍZE. Výraz suverénní vládní moci Přemyslovců 60. léta 10. st. k níže Boleslav I./II. Denáry – stříbrné mince – název odvozen od denarius – latinské označení běžných stříbrných mincí v Evropě

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'MĚNA V ČESKÉ HISTORII' - diella


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
den ry prvn esk pen ze
DENÁRY – PRVNÍ ČESKÉ PENÍZE
  • Výraz suverénní vládní moci Přemyslovců
  • 60. léta 10. st. kníže Boleslav I./II.
  • Denáry – stříbrné mince – název odvozen od denarius– latinské označení běžných stříbrných mincí v Evropě
  • Náhrada oběhu cizích mincí – keltské, římské, byzantské
  • Ražba podle obvyklého bavorského vzoru
  • hmotnost 1,3 g
  • jakost 0,8 – 0,9
  • mincovny v Praze, Vyšehradě, Mělníku, Malíně, Plzni, Libici
  • vedle těchto vládních mincí si razily obdobné denáry až do roku 998 Slavníkovci a biskup Vojtěch
den ry prvn esk pen ze1
DENÁRY – PRVNÍ ČESKÉ PENÍZE
  • „Zlehčování“ denárů – inflační metoda vlády k opatření finančních zdrojů – kupní síla nových peněz je nižší, než jejich nominální vyjádření

Mincovní reforma knížete Břetislava I. (cca 1050)

  • Náprava předchozích emisních praktik
  • Nová hmotnostní jednotka – HŘIVNA – 210g, ze které se mělo razit 200denárů o průměrné jakosti 0,96, tedy 1,05 g v denáru
  • Šlo o formální uznání devalvace denáru

ALE znehodnocování pokračovalo (za Břetislava I. z jedné hřivny až 220 denárů)

v chodisko z pen n ho padku
VÝCHODISKO Z PENĚŽNÍHO ÚPADKU

Reforma Přemysla Otakara I.

  • Zavedl brakteáty „plecháče“
  • Jednostranné stříbrné mince nízké výtvarné úrovně ražené v několika velikostech, původně stanovena vysoká jakost
  • Král propůjčoval za úplatu mincovní právo městům a bohatým obchodníkům – „zlehčování“
  • Peněžní úpadek se nepodařilo zastavit

Reforma Přemysla Otakara II.

  • Snaha o sjednocení peněžních poměrů v Českých zemích a v Rakousku
  • Peněžní jednotka se stále určovala poměrem k určité hřivně
  • Zavedl pražskou hřivnu a moravskou hřivnu, která odpovídala hřivně rakouské
p echod ke gro ov m n
PŘECHOD KE GROŠOVÉ MĚNĚ
  • 11. a 12. století
  • Trvalé oslabování kupní síly denárů
  • Zneužívání emisního práva k vlastnímu obohacování

ROZPOR

  • Prudký rozvoj řemesel a obchodu
  • Naturální směna ustupovala peněžní směně
  • Snaha radikálně skoncovat s touto situací

Peněžní reformy Václava II. 1300

  • Zrušení denárové a s ní spojené brakteátové měny
  • Zavedení měny grošové
gro ov m na
GROŠOVÁ MĚNA
  • Základ – pražské stříbrné groše – velká těžká mince
  • Celková váha 3,6g, obsah stříbra 3,35 g, velikost 28 mm
  • Peníz - 1/12, drobná mince
  • Možnost přechodu k těmto novým mincím umožněn nálezem ložisek stříbra v Kutné Hoře
  • Vývoj těžby stříbra – do té doby 4-5 tun ročně, poté ke konci 13. st. 10 tun a v pol. 14. st. až 20 tun i více
  • Legislativně byla reforma podrobně upravena královským výnosem – tzv. Královské horní právo – první norma, která upravovala pravidla měnové politiky v českých zemích
kr lovsk horn pr vo
KRÁLOVSKÉ HORNÍ PRÁVO
  • Podrobné formulování právních podmínek dolování a zpracování stříbra, zejména ražby mincí
  • Jasné zvýraznění výlučného práva krále na těžbu stříbra a řízení peněžního oběhu v zemi
  • Monopolní mincovna v Kutné Hoře
  • Ostatní mincovny zastaveny
  • Obsahoval i úpravu pracovních podmínek horníků
  • Vzor pro Evropu
  • Groš byl chápán jako „věčná“ měna ALE
  • Stabilní hodnotu grošů se nepodařilo udržet na delší dobu
m nov a fisk ln politika
MĚNOVÁ A FISKÁLNÍ POLITIKA
  • Všichni králové lucemburské dynastie postupovali stejně – fiskální politice obětovali stabilní měnovou politiku
  • Pohodlný zdroj panovníkových příjmů (za Jana Lucemburského výpravné zahraniční cesty a vládní reprezentace, za Karla IV. veřejné investice, mnoho grošů odcházelo také do zahraničí jako platby)
  • Karel IV. si uvědomoval vážnost situace a chtěl ji řešit - 1378 – Karlův mincovního řádu – přesně stanoveno, jaký obsah stříbra mají mít groše a haléře,jak má být kontrolována jakost a trestáno porušení jakosti – ALE k realizaci nedošlo – husitské bouře – změna politické a hospodářské situace země
prvn zlat pen ze
PRVNÍ ZLATÉ PENÍZE
  • Země jižní a západní Evropy – trend náhrady stříbra zlatem
  • Jan Lucemburský – průlom – 1325 – ražba zlatých florénů, kterým se začalo říkat dukáty (jakost 0,986)
  • Standardní, obecně vžité dukátové parametry – tím se Čechy zapojily do světové měny, která v té době ovládala evropský obchod
  • Dukáty se staly peněžní jednotkou, podle které se propočítávala hodnota jiných peněz i všeho ostatního zboží
  • Proces oslabování české měny za vlády Jagellonců lze dokumentovat na vývoji poměru pražských grošů k zlatým dukátům
rozklad pen n ho ob hu za husitsk ch v lek
ROZKLAD PENĚŽNÍHO OBĚHU ZA HUSITSKÝCH VÁLEK
  • 1419 – 1434
  • RŮST VOJENSKÝCH VÝDAJŮ – RŮST POPTÁVKY PO PENĚZÍCH
  • ÚPADEK TĚŽBY STŘÍBRA – DŮSLEDEK BOJŮ O DOLY
  • Přestaly se razit groše
  • Ražba drobných a stále menších peněz a padělání všech dosavadních mincí
  • Zcela volné zřizování nových mincoven
  • Přicházely peníze z ciziny, aby nahradily nedostatek spolehlivé české měny
  • Průměrné parametry haléře po skončení válek – 0,39g, 13 mm
reforma ji ho z pod brad
REFORMA Jiřího z Poděbrad
  • Náprava rozvrácené grošové měny
  • Snaha o očištění oběhu od padělaných peněz
  • Vyhlášení velmi podrobného mincovního řádu – zásady se nerealizovaly
  • Opět zavedena ražba stříbrného groše
  • Připuštění saského míšeňského groše jako zákonné platidla na území Českého království –poměr 1 pražský groš = 2 míšeňské
  • Projev nedostatku domácího oběživa
  • Od roku 1459 přísně zakázán vývoz drahých kovů a českých mincí
  • Oslabování měny a 1548 po nástupu Habsburků konec grošů
tolary
TOLARY
  • Privilegium, které udělil král Ludvík I. V roce 1519 šlechtické rodině Šliků – možnost ražby vlastních mincí z těžby stříbra v Jáchymově – nové naleziště
  • Únik z permanentní depreciace grošové měny
  • Hodnotné peníze vhodné pro větší platby – obsah 27,41 g stříbra
  • Mimořádný zájem směnárníků a obchodníků
  • Rozšířily se do celé západní a střední Evropy
  • Jejich název se přenesl i na jiné mince
  • 1792 i na stříbrnou peněžní jednotku USA
pod zen esk m ny z jm m habsburk

PODŘÍZENÍ ČESKÉ MĚNY ZÁJMŮM HABSBURKŮ

ODKLON OD PENĚŽNÍ SAMOSTATNOSTI ČESKÉHO KRÁLOVSTVÍ

p prava m nov unie c sa sk e
PŘÍPRAVA MĚNOVÉ UNIE CÍSAŘSKÉ ŘÍŠE
  • 1526 – nástup Habsburků na český trůn
  • Začlenění tolarů do nové zemské peněžní soustavy
  • Tolarová měna nahradila měnu grošovou
  • V další fázi vize skoncovat s groši i tolary a nahradit je německou říšskou mincí – říšskými zlatými a krejcary
  • 1561 – dohodnut nový mincovní řád – zavedena nová mince – groš říšský (říšský zlatník) – byl stříbrný
  • Vedle nich se razily zlaté dukáty
  • Zavedení německé měny se setkalo s významným odporem – 12 let po zavedení byla měna zrušena a vrátily se tolary – jádro peněžní soustavy až do roku 1750
reformy marie terezie konven n m na rakousk zlat
REFORMY MARIE TEREZIE, KONVENČNÍ MĚNA, RAKOUSKÝ ZLATÝ
  • Konvenční měna – její jednotkou byl stříbrný zlatník – zlatý
  • Výsledek dohody 1753 – konvence – mezi Rakouskem, Bavorskem, Saskem a dalšími německými státy o zavádění jednotných peněz se shodnými parametry
  • Konvenční měna zanikla 1857 – peněžní jednotkou byla určena libra stříbra o váze 500g
  • 1762 – Marie Terezie zavádí papírové peníze – bankocetle, bankocedule
  • Důvod emise papírových peněz – snaha vlády opatřit si peníze na splácení státního dluhu
prvn pap rov pen ze bankocetle
PRVNÍ PAPÍROVÉ PENÍZE - BANKOCETLE
  • Bankocetle začaly nahrazovat stříbrné peníze a tato jejich funkce začala převažovat nad původní funkcí státních dluhopisů
  • Císařské patenty – umožnění dalších emisí – pokles kupní síly bankocetlí
  • Nucený oběh, daně, přijímání při soukromých platbách
  • Nástroj vládní rozpočtové politiky
  • Měnová historie 19. století – státní zadlužení, prudká inflace

(důsledky válečných konfliktů s Napoleonem)

  • Státní bankrot
st tn bankrot vznik v de sk m ny
STÁTNÍ BANKROT, VZNIK VÍDEŇSKÉ MĚNY
  • Wallisova peněžní reforma – císař František I. podepsal patent o nápravě peněžních poměrů
  • Zavedení nové papírové měny – směnných listů „šajny“
  • Poměr 5:1 (i u cen zboží)
  • vznikla vídeňská měna (působila vedle konvenční stříbrné měny)
  • Původní záměr – emise o objemu za 212 mil zlatých
  • ALE opět se nepodařilo oddělit peněžní soustavu a měnovou politiku od státních financí – emise „anticipačních listů“ opět státovky – mělo jít o přechodné opatření
st tn bankrot vznik v de sk m ny1
STÁTNÍ BANKROT, VZNIK VÍDEŇSKÉ MĚNY
  • Z právního hlediska šlo opět o státní dluhopisy
  • „anticipáty“ splývaly se „šajny“ – stejná kupní síla
  • Ani emisi „anticipátů“ se nepodařilo udržet v rozsahu, který by garantoval stabilizaci měnových poměrů
  • Docházelo k opakovaným emisím, měly nucený oběh, nebyly směnitelné za stříbrné mince
  • Reprezentovaly (společně se šajny) inflační peníze
  • Pozitivní výsledek napoleonských válek – odvrácení finanční a měnové katastrofy
  • Státní finance – finanční náhrada od Francie a půjčka od Anglie
pokus o prov d n nez visl pen n politiky
POKUS O PROVÁDĚNÍ NEZÁVISLÉ PENĚŽNÍ POLITIKY
  • Převládl názor, že je třeba oddělit řízení peněžního oběhu od přímého spojení s vládními financemi a svěřit toto řízení nezávislé emisní „cedulové“ bance
  • Nahradit státovky bankovkami
  • Snaha sledovat kritérium stability kupní síly peněžní jednotky a obnovit důvěru obyvatel v peníze
  • 1816 – zřízena „Privilegovaná rakouská národní cedulová banka“
  • Privilegium – panovník na ni převedl na 25 let výkon svých práv o oblasti peněz
  • Měla emitovat na základě kovového krytí (stříbrné mince) bankovky
rakousk n rodn banka
RAKOUSKÁ NÁRODNÍ BANKA
  • Nesměly se vydávat papírové peníze s nuceným oběhem
  • Hlavní emisní metodou měl být eskont kvalitních směnek a poskytování půjček na nemovitý majetek
  • Těžiště reformy – transformace vídeňské měny v měnovou soustavu, založenou na stříbrných penězích, jejichž kupní síla by byla určována tržní cenou stříbra
  • Úspěch měl být zajištěn dostatečným kovovým krytím a vyrovnaným státním rozpočtem
  • Obojí selhalo
  • Vládní politika dávala přednost vládním finančním potřebám před potřebami měnové politiky (kancléř Metternich)
rakousk n rodn banka1
RAKOUSKÁ NÁRODNÍ BANKA
  • Plynulé čerpání vládních úvěrů u centrální banky
  • Usnadňovaly se podmínky úvěrů
  • Nejzávažnější formy znehodnocování měny – přímé emise státních peněz (státovek)
  • Pokladní poukázky – banka je eskontovala a vydávala za ně bankovky, měly nucený oběh -nemohly být odmítnuty při placení
  • Říšské pokladniční listy – dluhopisy kryté hypotékami na státních železnicích, dostaly nucený oběh
  • Vliv CB prudce klesal
  • Snižovala se míra kovového krytí obíhajících bankovek
  • Únik mincí z oběhu
utv en esk ho pen nictv
UTVÁŘENÍ ČESKÉHO PENĚŽNICTVÍ
  • V Českých zemích hospodářské změny výraznější než v ostatních částech monarchie
  • Před 1. světovou válkou se český průmysl podílel na průmyslové výrobě rakouské části monarchie 75%
  • Hlavním předpokladem úspěšného podnikání byla úroveň peněžnictví
  • V roce 1910 celkem v českých zemích 88 bank a 173 spořitelen

ALE

  • 1873 krach na vídeňské burze (černý pátek) – následovala lavina krachů bank a firem
  • Vznikla finanční krize
spory st bro nebo zlato
SPORY – STŘÍBRO NEBO ZLATO ?
  • Vyostřovaly se spory o povahu kovového krytí bankovek – zda stříbro nebo zlato
  • nová naleziště zlata v Kalifornii a Austrálii
  • stoupala těžba stříbra, jeho cena klesala – stávalo se inflačním faktorem
  • Jednotlivé státy začaly opouštět stříbrnou měnu
  • Stoupenci bimetalismu odpadali
  • Stoupenci zlaté měny převážili
  • 1892 peněžní reforma – peněžní jednotkou KORUNA – dělila se na 100 haléřů (nahradila stříbrný zlatník)
korunov m na
KORUNOVÁ MĚNA
  • Byl stanoven zlatý obsah koruny

ALE

  • NEPŘIPOUŠTĚLA SE VOLNÁ RAŽBA ZLATÝCH MINCÍ
  • Nebyla stanovena povinnost CB směňovat koruny za zlato
  • Rozhodování CB bylo diskriminační vůči českým zájmům

1890 založena Zemská banka království českého

  • Neměla kompetence v oblasti emise hotovostních peněz
  • Zaměřena na investiční úvěrování, zejména hypoteční
prvn sv tov v lka
PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA
  • Měnový rozpad Rakousko-Uherska
  • 1914 – císařské nařízení – vláda zmocněna k mimořádným opatřením v oblasti měnové politiky
  • Vláda zrušila nařízení zakazující bance poskytovat úvěry státu
  • Vláda zrušila povinné zlaté krytí
  • Emise státovek na krytí válečných výdajů
eskoslovensk koruna
ČESKOSLOVENSKÁ KORUNA
  • Ministr financí Alois Rašín – příprava a provedení peněžní reformy
  • realizace odluky od rakousko-uherské měny
  • Šlo o vytvoření potřebné zlaté rezervy (zajímavost -dobrovolné dary)
  • Vytvoření vlastní peněžní jednotky
  • Návrhy označení – „říp“ „sokol“ „rašín“ „frank“
  • Restrikcí peněžního oběhu prosazovat zvýšení kupní síly koruny a paralyzovat tím inflační znehodnocení peněz během války