slide1 n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Výukový materiál byl zpracován v rámci projektu PowerPoint Presentation
Download Presentation
Výukový materiál byl zpracován v rámci projektu

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 26

Výukový materiál byl zpracován v rámci projektu - PowerPoint PPT Presentation


  • 116 Views
  • Uploaded on

Výukový materiál byl zpracován v rámci projektu. Komunistický režim. Dějepis 9. ročník PaedDr. Mgr. Jana Pelikánová, 2011/12. Karl Marx.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Výukový materiál byl zpracován v rámci projektu' - devaki


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
komunistick re im

Komunistický režim

Dějepis 9. ročník

PaedDr. Mgr. Jana Pelikánová, 2011/12

slide3

Karl Marx

  • politická ideologie, hlásající a požadující společné vlastnictví a odmítající třídní rozdíly mezi lidmi, jeho zastánci jsou komunisté, zpravidla sdružení do politické organizace - strany, často pojmenované jako komunistická
  • ideje mají předchůdce již v antice, jako významná politická síla se vynořily v první polovině 19. století a v rámci politické levice vznikla řada směrů socialistických hnutí lišících se jak pojetím budoucí rovnostářské společnosti, tak i navrhovanými prostředky k jejímu dosažení
  • nejvlivnějšími teoretiky socialistického (dělnického) hnutí se stali Karl Marx a Friedrich Engels, kteří také stáli u zrodu prvních levicových organizací a vtiskli levicovému hnutí revoluční charakter: soukromé vlastnictví mohou vykořisťovaní zrušit jen násilím
po tky
počátky

Platón

Thomas Müntzer

  • Antika- ideál rovnostářské a kolektivistické společnosti- Platónova Ústava (kolektivní výchova dětí a správa vlastnictví) ; vůdce povstání otroků Spartakus často sloužil jako inspirace sociálním revolucionářům
  • Středověk a raný novověk- náboženská společenství, praktikující či propagující „křesťanský komunismus“ - sdílení majetku- byly to řehole, radikální reformátoři- Thomas Müntzer(Lutherův žák, reformátor a vůdce povstalců během selské války- 1525 stál v čele povstání ve Frankenhausenu, období německé selské války. Povstání bylo poraženo a Müntzer byl popraven, svým požadavkem omnia suntcommunia (vše je společné) se stal jedním z předchůdců komunismu)
  • knihy popisující smyšlené rovnostářské společnosti:

Thomas More- Utopie (o životě na fiktivním ostrově Utopia, 2 části - Kritika společnosti a O ideálním státě; jeho vzorem je právě Utopia, jejímž předobrazem byla Anglie, utopisté žijí v hojnosti, bez výjimky likvidují příživníky, žijí šťastně, skromně a prostě - navštěvují společné jídelny, společně obdělávají půdu a konají řemeslné práce

Utopie

slide5

ÉtienneCabet

  • první dekády 19. století- vlastní počátky politické levice- zárodky dnešních socialistických a komunistických hnutí , raní odboráři, křesťanští utopisté, rané feministky nebo první anarchisté
  • termín komunismus zřejmě poprvé použil roku 1839 francouzský utopista ÉtienneCabet pro jím založené komunitní hnutí (kniha- Cesta a dobrodružství lorda Williama Carisdalla v Ikarii- ideální společnost, v níž volená vláda řídí veškerou ekonomickou činnost a dohlíží na sociální záležitosti, takže rodina zůstává jedinou na vládě nezávislou jednotkou)- komunita se rozpadla 1898
  • 1845- užívání termínu socialismus (oba termíny tehdy ještě v podstatě byly chápány jako synonyma, jejich použití se řídilo spíše regionální a náboženskou příslušností: v kontinentální Evropě se „komunismus“ považoval za ateističtější a radikálnější než „socialismus“, a naopak v Anglii ateisté dávali přednost označení socialisté)
slide6

Henri de Saint-Simon-

  • levicové hnutí se soustřeďovalo do průmyslově nejvyspělejších zemí Evropy
  • Francie- Henri de Saint-Simon- termín „vykořisťování člověka člověkem“ (jako jádro sociálně politického systému života společnosti vidí práci- mělo by se vymýtit všechno příživnictví na ní- šlechta)
  • Louis-Auguste Blanqui- tvůrce pojmu- diktatura proletariátu (později převzatá marxisty)

Louis-Auguste Blanqui

Louis-Auguste Blanqui

marxistick hnut

Friedrich Engels

Marxistické hnutí

Karl Marx

  • nejvlivnější teorii komunismu vytvořili Marx a Engels ve 40. až 90. letech 19. století- stala se naprosto převládající podobou levicového myšlení
  • další vlivné levicové a sociálně kritické teorie až do současnosti buď marxismus dále rozvíjejí (např. klasická sociální demokracie, leninismus a maoismus), anebo naopak zcela opouštějí termín komunismus i úsilí o vybudování beztřídní rovnostářské společnosti (např. moderní feminismus, New Labour (ideologie třetí cesty, prostředkující mezi socialismem a kapitalismem s cílem zachovat výhody obou systémů- Tony Blair), ekologické hnutí)
  • považuje dosažení komunismu za nutný výsledek dějinného procesu a ekonomických sil- dějiny se mu jeví jako posloupnost stádií, definovaných především výrobním způsobem, tedy ekonomickou základnou společnosti:
  • od „prvotního komunismu“ prvobytně pospolné společnosti prochází lidstvo etapami otrokářství, feudalismu a kapitalismu
  • počínaje otrokářstvím již existuje vykořisťování: vládnoucí třída si přivlastňuje nadhodnotu vytvořenou ovládanými třídami
  • v kapitalismu jako vrcholném stádiu vykořisťovatelských společností však vzniká dělnická třída, která bude jednou schopna dosáhnout poslední fázi dějin, opět spravedlivou komunistickou společnost
slide8

nutnost- uvědomění dělnictva: Z pasivní „třídy o sobě“ se musí stát „třídou pro sebe“ , proto je potřeba vybudovat komunistickou stranu, která bude hrát roli předvoje dělnictva a vést je ke splnění jeho dějinného poslání- revoluční svržení vládnoucích kapitalistů a ustavení komunismu

  • socialistická revoluce- jediná cesta, jak společenský řád změnit, a v rámci revoluce je nezbytné použít revoluční násilí a nastolit diktaturu proletariátu, v níž sám proletariát se stane vládnoucí třídou, rozbije struktury státu (definovaného jako „organizované násilí“), zbaví buržoazii jejího kapitálu a zestátní výrobní prostředky
  • 1834 založili v Paříži němečtí socialističtí dělníci Svaz pohrdaných, zněj se roku 1836 odštěpil Svaz spravedlivých, heslo: Heslem bylo „Všichni lidé jsou bratři“ a cílem „ustavení království božího na zemi, založeného na ideálech lásky k bližnímu, rovnosti a spravedlnosti“
  • červen 1847 se k Svazu spravedlivých připojil Marx se skupinkou svých přívrženců
slide9

Komunistický manifest, titulní list prvního vydání, Londýn 1848

  • 1. slučovací konference- marxisté Svaz přesvědčili, aby změnil své heslo na „Pracující všech zemí, spojte se“, změnil organizační strukturu z tajné společnosti na politické hnutí a přejmenoval se na Svaz komunistů
  • 2. sjezd- Londýn, listopad-prosinec 1847- Marx s Engelsem pověřeni vypracováním manifestu obnovené organizace

Komunismus jako cílový stav společnosti definuje jejich Komunistický manifest (1847 )takto:

„Namísto staré buržoazní společnosti s jejími třídními protiklady nastoupí sdružení, ve kterém je svobodný vývoj každého jednotlivce podmínkou svobodného vývoje všech, z hlediska ekonomického jde o společnost, kde každý člen přispívá podle svých možností a využívá společné zdroje podle svých potřeb(známé heslo „každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb“)

slide10

MichailBakunin

  • 1864- v Londýně ustavena Mezinárodní

asociace pracujících (International

Workingmen's Association), známější dnes pod jménem První internacionála- záměrem organizátorů, francouzských a britských odborářů, původně bylo vytvořit mezinárodní odborovou ústřednu, umožňující např. zabránit dovážení stávkokazů z jedné země do druhé

  • osudový- spor mezi marxisty a kolektivisty, jak se tehdy nazývali přívrženci MichailaBakunina – pozdější anarchisté (kolektivisté upřednostňovali přímý boj proti kapitalismu, marxisté chtěli pro dosažení komunistické společnosti využít politické struktury státu) - 1872 - kongres v Haagu- organizace se rozštěpila a marxistická větev zanikla brzy poté, v roce 1876
pa sk komuna

Pařížská komuna byla krvavě potlačena: mrtví komunardi v květnu 1871

Pařížská komuna
  • byla dočasné zřízení ve Francii od března do května roku 1871, povstání trvalo 72 dní
  • boj mezi buržoazií, která měla potřebu upevnit si moc, a socialisty, kteří už odmítali snášet neúnosné pracovní podmínky a život na hranici bídy
  • bezprostřední důvod vypuknutí povstání byla v té době zuřící Prusko-francouzská válka, která Francii velmi výrazně vyčerpávala, a která také skončila její drtivou porážkou
  • Komunardi si na svou obranu vytvořili ozbrojenou Národní gardu, tu chtěla vláda 17.—18. března zlikvidovat, proto povolala na pomoc vojsko, vojáci však odmítli útočit proti vlastním krajanům, a proto nezasáhli, k dovršení všeho se vojsko spojilo s Národní gardou a 18. března byla vyhlášena Pařížská komuna, vláda uprchla z Paříže do Versailles
  • 26. března 1871 se konaly volby do rady Komuny - socialisté chtěli být legitimní vládou, jejich program kromě jiného obsahoval tyto body:
  • národní garda nahradí policii a armádu
  • odstranění stávajícího státního systému
  • zavedení nových orgánů moci
  • zavedení volených a sesaditelných úředníků
  • zavedení sociálních opatření ve prospěch pracujících
  • bezplatné vyučování
  • řešení bytové politiky
  • spoluúčast dělníků při vedení podniku
  • vyhlášení rovnoprávnosti žen

Pařížská komuna vrací dělníkům nástroje, které byli nuceni zastavit v době obléhání

slide12

GeorgDarboye

Zeď komunardů

  • komuny vznikají ve všech větších městech, jako je Lyon, Toulouse, Marseille, zatímco venkov se spíše distancuje
  • duben 1871- uprchnuvší vláda chystá znovu zaútočit, ovšem Paříž je obklíčena Prusy
  • květen- situace se vyhrotila, což dokumentovala hromadná poprava, kterou revolucionáři uskutečnili 24. května 1871. Mezi 64 mrtvolami se nacházelo i tělo arcibiskupa GeorgeseDarboye
  • květen 1871- podepsána ve Versailles dohoda ohledně válečných reparací, které byly nejvyšší v dějinách válek, dohodla se versaillská vláda na spolupráci s Prusy a s jejich pomocí porazila Komunu 29. května
  • byl zaveden teror proti komunardům, jehož výsledkem bylo 30 000 mrtvých. Poslední část komunardů byla popravena u zdi hřbitova PèreLachaise, další tisíce lidí byly odsouzeny na galeje – nucené práce v koloniích
2 internacion la

Victor Adler

Otto Bauer

2. internacionála
  • 1889- po sedmi letech příprav (s Engelsovou podporou,Marx zemřel r. 1883) ustavena Dělnická internacionála, která vešla do dějin jako Druhá nebo Sociálně demokratická internacionála
  • reprezentovala tehdy již početnou a vlivnou základnu marxistických stran a odborů ve všech významných industrializovaných zemích Evropy, vliv je patrný i z toho, že se jí podařilo na většině kontinentu prosadit 1. květen jako Svátek práce (1889) a 8. březen jako Mezinárodní den žen (1910)
  • Rakousko-uherský austromarxismus, reprezentovaný jmény jako Victor Adler, Otto Bauer, Karl Renner a Max Adler, zpochybňoval marxistický internacionalismus a požadoval oddělené socialistické strany pro jednotlivé národnosti na území jediné země, ve shodě s tímto názorem byla 7. dubna 1878 v Praze založena Českoslovanská sociálně demokratická strana, od roku 1893 již nezávislá na mateřské rakouské sociálně demokratické straně a sdružující česky mluvící marxisty

Karl Renner

lenin
Lenin
  • východní Evropa: 7. listopad 1917: bolševikům se ve válkou a únorovou revolucí rozvráceném carském Rusku podařilo uskutečnit puč, nazývaný Velká říjnová socialistická revoluce, tím vznikl první komunisty zcela ovládaný stát, po konsolidaci moci přejmenovaný na Sovětský svaz
  • VladimirIljič Lenin byl (spolu s Trockým, který řídíl bojové operace) hlavním organizátorem bolševického převratu, po něm se stal vůdcem nového státu a položil teoretické i praktické základy komunistické vlády pro budoucí desetiletí
  • domníval se, že kapitalismus jeho doby dosáhl svého nejvyššího stadia, imperialismu, Marxem předpovězená světová revoluce, která by ustavila komunistický režim na celé zeměkouli, je tedy nemožná, dokud je imperialismus v plné síle, navzdory Marxově předpovědi však lze revoluci uskutečnit v zaostávající, zemědělsko-průmyslové zemi jako Rusko (v roce 1913 bylo Rusko podle HDP na 5. místě, těsně za Německem) právě proto, že zde je kapitalismus ještě slabý
  • první fáze komunismu- později často zvaná (reálný) socialismus
  • po komunistickém převratu -ruská občanská válka: válečný komunismus, přídělové hospodářství s obrovskými nucenými odvody vnucený obyvatelstvu nevedl ke zlepšení situace, ale naopak k hladomoru, protože pro vysoké odvody se nevyplatilo vyrábět potraviny
  • Lenin roku 1921 nastolil Novou ekonomickou politiku- umožňující omezené podnikání v rámci socialistického systému
slide15

Soudruh Lenin čistí zemi od špíny, sovětský plakát (1920)

Emblém KGB-ČEKA: meč a štít

  • vznikla řada politik, které pak byly typické pro všechny komunistické státy. Část usilovala o modernizaci a sociální výdobytky: důraz na industrializaci ,státem hrazené vzdělání a zdravotní péče; zrovnoprávnění všech občanů včetně žen
  • jiné byly důsledkem marxistického fundamentalismu: likvidace politické soutěže a postupné podřízení celé společnosti komunistické straně a její ideologické kontrole; vyvlastňování a zestátňování; a především státní terorismus tajné policie Čeka
  • politika Rudého teroru, zahájená v roce 1918, byla nařízena a schválena samotným Leninema měla již během jeho života za následek statisíce obětí
  • v Československu tak 14. až 16. května 1921 vznikla samostatná Komunistická strana Československa, až do bolševizace na V. sjezdu 1929 jedna z největších komunistických stran mimo sovětské Rusko, koordinaci mezinárodního hnutí zajišťovala Kominterna (Komunistická či Třetí internacionála), založená v Moskvě v březnu 1919, jejím cílem bylo bojovat „všemi dostupnými prostředky včetně branné síly za svržení mezinárodní buržoazie a za vytvoření mezinárodní sovětské republiky jako přechodného stadia před úplným zrušením státu
stalin
Stalin
  • 1922- Lenin odchází z politiky ze zdravotních důvodů, umírá 1924, nastal několikaletý boj o moc, zvítězil Josif Stalin
  • svou moc vystupňoval i rozsáhlým terorem vůči potenciálním oponentům ve straně („čistky“), brzy se stal diktátorem s absolutní mocí, kterým zůstal až do své smrti v březnu 1953
  • pragmatický program- „vybudování socialismu v jedné zemi“
  • nejvýznamnější z vnitrostranických protivníků, které na cestě k moci smetl, Lev DavidovičTrockij, zastával levicovější pozici „permanentní revoluce“, z tohoto sporu vzešla tzv. levá opozice, která později vedla ke zrodu trockistického hnutí a jeho Čtvrté internacionály, trockisté kritizují komunistické režimy jako zrádce revoluce a dělnické třídy
  • oficiální sovětské statistiky tvrdily, že Stalinovy programy industrializace a kolektivizace zvýšily životní a kulturní úroveň, soudobý výzkum ukazuje, že takový vzrůst byl velmi nepatrný a že naopak čas od času docházelo k hospodářskému poklesu
  • kolektivizace prováděná od roku 1929 v souladu s heslem „o zostřování třídního boje v období budování socialismu“ a doprovázená tvrdými represáliemi způsobila hospodářský rozvrat a dlouhodobou krizi zemědělství a vedla de facto ke znevolnění širokých vrstev zemědělského obyvatelstva
slide17

Mrtvoly vyhladovělých lidí v ulicích

Děti umírající hlady na Ukrajině

  • politický teror spojený s kolektivizací vedl k masovému vraždění, deportacím předpokládaných odpůrců režimu i k hladomoru na Ukrajině v letech 1932–33 -byl hladomor na územích obývaných převážně etnickými Ukrajinci cíleně způsobený politikou Sovětského svazu, kterému padlo za oběť mezi 2.6- 3,5 miliony lidí a který je označován za jednu z největších genocid v dějinách lidstva
  • kolektivizace a industrializace proto spíše než ke zvýšení životní úrovně posloužily komunistickému režimu k upevnění totalitní formy vlády a k utužení kontroly obyvatelstva
2 sv tov v lka
2. světová válka
  • upevnění moci a uzavření smlouvy o neútočení s nacistickým Německem, v jejímž tajném dodatku si partneři rozdělili sféry vlivu
  • po německé invazi do Polska obsadil koncem září 1939 jeho východní území, poté napadl i Finsko a obsadil baltské státy
  • Stalin vnímal národně socialistický režim v Německu jako svého přirozeného dočasného spojence a zprávy o připravovaném útoku na Sovětský svaz odmítal jako snahu Británie o vyprovokování konfliktu mezi SSSR a Německem- Adolf Hitler ho předešel a sám zaútočil na Sovětský svaz v červnu 1941
  • Sovětský svaz se na počátku války dostal na pokraj porážky a jen díky obrovským obětem obyvatelstva dokázal v konfliktu, propagandisticky pojmenovaném Velká vlastenecká válka, vzdorovat
  • Stalin se ocitl na straně Spojenců a výměnou za jejich pomoc mimo jiné roku 1943 rozpustil Kominternu
  • konečná porážka Osy v roce 1945 mu jako klíčové vítězné

mocnosti umožnila významně rozšířit své území, zvýšit vliv na světovou politiku a postupně získat řadu satelitních států

Gottwald a Stalin

slide19

Rudolf Slánský

Milada Horáková

  • Československo se po válce dostalo do sovětské sféry vlivu
  • nekrvavý převrat zvaný komunisty Vítězný únorzde proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948
  • Gottwaldova Komunistická strana Československa převzala stalinistickou politiku nucené kolektivizace zemědělců, zestátnění ostatního podnikání a teroru proti odpůrcům režimu, třebaže slabšího než v předválečném Sovětském svazu
  • Zinscenované politické procesy končící drakonickými tresty, například popravy národně socialistické poslankyně Milady Horákové nebo bývalého generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského, přesto zastrašily obyvatelstvo a přitáhly pozornost světové veřejnosti

Záznam z procesu Dr. Milady Horákové 2

Záznam z procesu Dr. Milady Horákové 4

slide20

Sputnik 1

NikitaChruščov

  • existovala ohniska nesouhlasu, např. v prostředí katolické církve či později politického disentu a ze zahraničí po rozhlasových vlnách pronikaly myšlenky politické emigrace; s výjimkou období srpen 1968 – srpen 1969 se však komunistům až do listopadu 1989 podařilo udržet přinejmenším vnějškovou loajalitu většiny české a slovenské společnost
  • za vlády Stalinova nástupce NikityChruščovase Sovětský svaz dostal na vrchol své moci
  • mohutnými investicemi do zbrojení v některých oblastech technologie předehnal i Spojené státy; vyspělost sovětské raketové techniky demonstruje vypuštění první umělé družice (1957) i vyslání prvního člověka do vesmíru (1961)

JurijAlexejevičGagarin

slide21

Gorbačov (vpravo) při odzbrojovacím jednání s prezidentem USA Reaganem

  • režim krvavě potlačil vzpoury nespokojených obyvatel východního bloku jako východoněmecké povstání roku 1953, povstání dělníků v Poznani (1956) a především maďarské povstání (1956); po výstavbě berlínské zdi r. 1961- obnovení napětí se Západem
  • náskok Západu v technologii a životní úrovni se nejen nepodařilo dohnat, ale ještě se prohluboval
  • po Chruščovově svržení se stagnace a zaostávání stalo patrným ve všech oblastech života, málo kvalitní a ekologicky nešetrná výroba nedokázala pro SSSR zajistit ani dostatek potravin, takže bylo

nutno importovat obilí

  • běžným jevem se staly útěky obyvatel přes přísně střežené hranice na Západ nejen z politických důvodů, ale i za lepším životem
  • na konci 80. let došlo v Evropě k pádu komunismu, který způsobil jeho zásadní oslabení i ve zbytku světa
  • roku 1985 vedení Sovětského svazu převzal MichailSergejevičGorbačov, který se problémům pokusil čelit v duchu reformismu, jeho přestavba (perestrojka) přinesla necenzurovanou veřejnou diskusi (glasnosť) a částečnou liberalizaci stagnující sovětské ekonomiky
slide22

brzy se ukázalo, že občané chtějí nově nabyté svobody slova využít k tomu, aby řekli hlasité ne komunistickému režimu

  • Polsko- znovu povolená opozice v dubnu 1989 vyjednala svobodné volby, jež drtivě vyhrála
  • další režimy se hroutily dominovým efektem a koncem roku 1989 již byly ve většině států střední a východní Evropy minulostí, Sovětský svaz se rozpadl po neúspěšném puči konzervativních komunistů roku 1991, a tím skončila epocha evropských komunistických států
  • v Československu pád režimu spustila demonstrace studentů v Praze 17. listopadu 1989, jejíž účastníky brutálně zbila policie, mohutné protirežimní demonstrace donutily bezradné vedení KSČ během několika dní k zásadním ústupkům rychle se formujícím opozičním hnutím Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu, to umožnilo brzké obnovení demokracie
symbolika
symbolika
  • symbolem marxistických politických hnutí se od Pařížské komuny stala rudá vlajka (užívaná již dříve jakobíny v dobách Francouzské revoluce a francouzskými radikály během povstání roku 1848)
  • rudá pěticípá hvězdase používala již v době Marxově a nošena na pokrývce hlavy se stala symbolem příslušníků Rudé armády
  • srp a kladivojako symboly dělnictva a rolnictva přijalo na svou vlajku sovětské Rusko
  • píseň Internacionála (text EugènePottier, 1871, hudba Pierre De Geyter, 1888) se stala neoficiální hymnou levice brzy po svém vzniku a zpočátku sloužila i jako hymna Sovětského svazu, při zpěvu se někdy zvedá ruka sevřená v pěst, komunisté se navzájem oslovují „soudruhu“ nebo „soudružko“, v komunistických režimech se toto oslovení používá i mezi občany bez ohledu na stranickou příslušnost

Internacionála

slide24

Prezentace je určena žákům 9. ročníku základní školy. Je pojata jako opakování probraného učiva z látky na téma Komunismus.

  • Cílem je zábavnou formou (nahrávky, obrázky) procvičit znalosti žáků z tohoto tématu, nebo získání znalostí nových. Žáci se seznámí s probíraným učivem.
literatura
Literatura
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Plat%C3%B3n
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_M%C3%BCntzer
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Utopia
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%89tienne_Cabet
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Henri_de_Saint-Simon
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Louis_Auguste_Blanqui
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/New_Labour
  • http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=marx&oq=marx&aq=f&aqi=g3&aql=&gs_sm=e&gs_upl=1831334l1831894l0l1832168l4l4l0l0l0l0l290l973l0.1.3l4l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654
  • http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=Georgese+Darboye&oq=Georgese+Darboye&aq=f&aqi=&aql=&gs_sm=e&gs_upl=1626970l1626970l4l1627352l1l1l0l0l0l0l147l147l0.1l1l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A1_komuna
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A8re_Lachaise
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Victor_Adler
  • http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=otto+bauer&oq=otto+bauer&aq=f&aqi=&aql=&gs_sm=e&gs_upl=617616l619733l6l619937l12l12l1l4l5l1l292l1576l0.2.5l7l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Renner
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceka
  • http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=komunistick%C3%A1+strana+%C4%8Deskoslovenska&oq=komunistick%C3%A1+strana+%C4%8Deskoslovenska&aq=f&aqi=&aql=&gs_sm=e&gs_upl=932579l940088l8l940262l36l35l1l27l28l0l269l1369l0.3.4l7l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654
  • http://images.google.com/imgres?q=komiterna&hl=cs&gbv=2&biw=1280&bih=654&tbm=isch&tbnid=zAwFDhnMDSPc7M:&imgrefurl=http://www.kupindo.com/kupovina/Knjige/Strucna-literatura/Istorija/VEDE-OSNOVI-CIVILIZACIJE/9297546/Sledeci&docid=blubYwGNMMPFdM&w=500&h=675&ei=ILxtTpKLJsSh4gTy2bWyCQ&zoom=1&iact=hc&vpx=681&vpy=105&dur=10205&hovh=261&hovw=193&tx=93&ty=130&page=1&tbnh=142&tbnw=105&start=0&ndsp=18&ved=1t:429,r:3,s:0
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Hladomor_na_Ukrajin%C4%9B
  • http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&
slide26

gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=milada+hor%C3%A1kov%C3%A1&oq=milada+hor%C3%A1kov%C3%A1&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2002032l2004487l14l2004763l15l13l0l7l7l0l200l1059l0.5.1l6l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=milada+hor%C3%A1kov%C3%A1&oq=milada+hor%C3%A1kov%C3%A1&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2002032l2004487l14l2004763l15l13l0l7l7l0l200l1059l0.5.1l6l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654

  • http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=X&ei=qcdtTui9CKbb4QTQ9p2DBQ&ved=0CDkQvwUoAQ&q=rudolf+sl%C3%A1nsk%C3%BD&spell=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Nikita_Sergejevi%C4%8D_Chru%C5%A1%C4%8Dov
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Sputnik_1
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Jurij_Gagarin
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Internacion%C3%A1la_%28p%C3%ADse%C5%88%29
  • http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=rud%C3%A1+p%C4%9Btic%C3%ADp%C3%A1+hv%C4%9Bzda&oq=rud%C3%A1+p%C4%9Btic%C3%ADp%C3%A1+hv%C4%9Bzda&aq=f&aqi=&aql=&gs_sm=e&gs_upl=15656l19494l21l19746l15l15l0l14l0l0l162l162l0.1l1l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654
  • http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=rud%C3%A1+p%C4%9Btic%C3%ADp%C3%A1+hv%C4%9Bzda&oq=rud%C3%A1+p%C4%9Btic%C3%ADp%C3%A1+hv%C4%9Bzda&aq=f&aqi=&aql=&gs_sm=e&gs_upl=15656l19494l21l19746l15l15l0l14l0l0l162l162l0.1l1l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654
  • http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=rudá+vlajka&oq=rudá+vlajka&aq=f&aqi=&aql=&gs_sm=e&gs_upl=1127087l1128795l19l1128921l11l10l0l7l7l0l209l551l0.1.2l3l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=rud%C3%A1+p%C4%9Btic%C3%ADp%C3%A1+hv%C4%9Bzda&oq=rud%C3%A1+p%C4%9Btic%C3%ADp%C3%A1+hv%C4%9Bzda&aq=f&aqi=&aql=&gs_sm=e&gs_upl=15656l19494l21l19746l15l15l0l14l0l0l162l162l0.1l1l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654
  • http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=rudá+vlajka&oq=rudá+vlajka&aq=f&aqi=&aql=&gs_sm=e&gs_upl=1127087l1128795l19l1128921l11l10l0l7l7l0l209l551l0.1.2l3l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=rud%C3%A1+p%C4%9Btic%C3%ADp%C3%A1+hv%C4%9Bzda&oq=rud%C3%A1+p%C4%9Btic%C3%ADp%C3%A1+hv%C4%9Bzda&aq=f&aqi=&aql=&gs_sm=e&gs_upl=15656l19494l21l19746l15l15l0l14l0l0l162l162l0.1l1l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654
  • http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=lenin&oq=lenin&aq=f&aqi=g10&aql=&gs_sm=e&gs_upl=104112l104926l32l105207l5l5l0l0l0l0l213l863l0.3.2l5l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654
  • http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=STALIN&oq=STALIN&aq=f&aqi=g10&aql=&gs_sm=e&gs_upl=613l1433l36l1715l6l6l0l0l0l0l264l778l0.2.2l6l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654
  • http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=gorba%C4%8Dov&oq=gorba%C4%8Dov&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=227262l229093l38l229375l8l8l0l4l4l0l257l866l0.1.3l4l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654
  • http://images.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=654&q=utopie&gbv=2&oq=utopie&aq=f&aqi=g1&aql=&gs_sm=e&gs_upl=2891832l2893266l0l2893765l6l6l0l1l1l0l220l903l0.3.2l5l0#hl=cs&gbv=2&tbm=isch&sa=1&q=komunismus&pbx=1&oq=komunismus&aq=f&aqi=g2&aql=&gs_sm=e&gs_upl=53874l55846l0l56155l10l9l0l2l2l0l268l1279l0.5.2l7l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=db5b7d2521483251&biw=1280&bih=654
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Komunismus