slide1 n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Jan Š vejnar Fakulta sociálních věd 28. led na 2008 PowerPoint Presentation
Download Presentation
Jan Š vejnar Fakulta sociálních věd 28. led na 2008

play fullscreen
1 / 46
Download Presentation

Jan Š vejnar Fakulta sociálních věd 28. led na 2008 - PowerPoint PPT Presentation

denton
81 Views
Download Presentation

Jan Š vejnar Fakulta sociálních věd 28. led na 2008

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Česká ekonomika v globální perspektivě Jan ŠvejnarFakulta sociálních věd 28. ledna 2008

  2. Posloupnost a časový rozvrh • 1. fáze – přípravná -přijetí příslušných zákonů,příprava předpisů a nařízení - rozvržení diverzifikované soustavy akcií(portfolio) na jednotlivce - příprava podnikového účetnictví dle standardního systému, podpis dohod o průmyslových vztazích, arbitráži, způsobu plateb… - vypracování reformy státní správy výkonnými orgány vlády - jasná definice a publikace programu ekonomické přeměny tak, aby si ekonomické subjekty vytvořily přesnou představu o budoucím vývoji

  3. Posloupnost a časový rozvrh • 2. fáze – realizace základních opatření - liberalizace cen a devizových kurzů, - přidělení výchozích dotací a uložení příslušných daní - vstup nových podniků na trh - analýza nedostatků zákonné a institucionální úpravy • 3. fáze – přechodné období - odbourání dotací - realizace projektů v dopravě a ostatních prioritních oblastech - zahájení chodu burzy - dražba vybraných podniků

  4. Možná strategie ekonomické přeměny • Hlavní cíl – udržení makroekonomické rovnováhy v průběhu zásadní změny mikroekonomické struktury • Celková strategie nikoli částečná opatření • Hlavní úkol – minimalizace období délky přechodu i soc. a ekonom. nákladů. • Zamezení či minimalizování možnosti přisvojení majetku skupinami osob s výsadním postavením (straničtí funkcionáři,ředitelé podniků, atd.). • Různé podoby (koupě částí státních podniků manažery za nízkou cenu, zakládání polofiktivních podniků, výkup pozemků atd.) př. Chile, Polsko,Maďarsko.

  5. Zákonný a institucionální rámec • 1. krok ekonomické přeměny je vyhlášení jasných hospodářských zákonů. • Pro sestavování zákonného rámce je důležité, aby byl kladen podstatný důraz na prvek ekonomických podnětů. • Zákony musí být formulovány jednoduše a jasně – složité zákony vybízejí k obcházení, hledání výjimek a podněcují korupci.

  6. Mikroekonomické otázky • Uvolnění cen veškerých druhů zboží a přeměna všech forem ochrany na jednoduchý systém cel, předem jasně definovaný a publikovaný • Výhody: 1. politicky přijatelnější, 2. stimulace rychlého přechodu k efektivnější alokaci zdrojů v ekonomice, 3. příjmy z cel • Vznik nových podniků především malých a středně velkých – vláda by měla použít veškeré druhy opatření k povzbuzení jejich činnosti • Podpora zahraničních investorů • Problém prodeje státního vlastnictví a nevýhody Československých občanů proti cizincům (rozdělení části akcií na uvedená konta občanů-Britská Kolumbie). • Nejlepší forma prodeje - AUKCE

  7. Mikroekonomické otázky • Výhody uvedeného způsobu tvorby, distribuce, a prodeje akcií: - Umožňuje dosáhnout nejvyšší prodejní ceny - Podporuje vytvoření akciové burzy - Další příjem občanů – příjem z kapitálu - Spravedlivé rozdělení národního majetku • Zavedení manažerské autonomie • Kapitálový trh: vytvoření sítě navzájem si konkurujících komerčních bank (nesmí být spojeny s výkonností určitých podniků a nutnost přijetí běžných metod hodnocení efektivnosti investičních projektů), • Organizace účasti zahraničních bank a investorů

  8. Makroekonomické otázky • Hlavní makroekonomický problém období přechodu je reforma makroekonomických institucí a formulace hospod. politiky, která bude současně podporovat mikroekonomické změny a nenaruší makroekonomickou stabilitu. • Problematika vysoké inflace… • Ustavení nezávislé emisní banky… • Jasně definované schéma odbourávání dotací poskytuje ochranný polštář proti tlakům, vyvíjeným na emisní banku… • Podpora vývozu zvláštními daňovými úlevami… • Konvertibilita koruny

  9. Makroekonomické otázky • Podpora vývozu zvláštními daňovými úlevami… • Konvertibilita koruny… • Informace o zaměstnání a rekvalifikace mohou být poskytovány jak novými vládními institucemi, tak i soukromými školícími středisky. • Reforma státní správy

  10. Program přednášky • Podstata globalizace • Současné prostředí ve střední Evropě • Statistiky • Závěry a doporučení pro praktickou politiku

  11. Podstata globalizace • Globalizace -- výrazněintenzivnější propojení ekonomik • Pád tradičního komunismu a zapojení Číny a zemí bývalého sovětského bloku do světové ekonomiky • Revoluce v oblasti informačních a telekomunikačních technologií • Snížení ochranných opatřeníbránících mezinárodnímu obchodu a mezinárodním tokům kapitalu • Produktivita je podstatne vyšší než byla, vnějšíšoky a hospodářská opatřenímají globální dopad • Výsledky jsou často nerovnoměrně rozvrstveny jak mezi zeměmi, tak mezi občany jednotlivých zemí

  12. Podstata globalizace (2) • Strach z globalizace (Čína, Indie, …) • Předchozí vlny globalizace => tvrdá konkurence a nutná restrukturalizace • Hlavní dopady současné globalizace? • Efektivnější výrobci rychle rostou a dominují • Malé podniky buď rostou nebo zanikají • => princip “winner takes all” • Globálně vyšší a efektivnější dělba práce • Produktivita a tudíž i potenciální míra blahobytu roste • Velké i malé podniky se stávají globálními hráči a umisťují výrobu tam, kde docilují vysoké výrobní efektivnosti v poměru k nákladům

  13. Výzva pro Českou republiku • Vytvořit podmínky pro dlouhodobýúspěch v globální ekonomice

  14. Ekonomické prostředí ve střední Evropě • Zpomalení hospodářského rozvoje v US & EU na začátku 21. století • Země střední Evropy jsou ovlivněny EU, ale rostou rychleji • Následky vstupu do EU (Irsko vs. Portugalsko)? • Ceny surovin • PZI/FDI

  15. Průměrný růst HDP na obyvatele (meziroční růst %) Poznámky: Pro Evropu a střední Asii je použit průměr z let 1990-1996 místo 1987-1996 Zdroj: World Bank World Development Indicators

  16. Současnost a blízká budoucnost • Destabilizující vlivy ve světové ekonomice • Hrozba problémů na finančních trzích (problém cen nemovitostí a hypotéčních úvěrů v USA) s negativními dopady na poptávku • Vysoké ceny surovin a zejména ropy • Výrazná změna hodnoty dolaru • Lze očekávat pokles tempa růstu světové ekonomiky a další přesun těžiště růstu do rozvíjejících se zemí (Čína, Indie)

  17. Průměrný reálný růst HDP/obyv.Průměrný reálný roční růst v domácí měně za 1991 - 2006 Zdroj: World Development Indicators

  18. Index růstu reálného HDP srovnání s r. 1989 Zdroj dat: IMF, World Economic Outlook, 2007 a novější = odhad MMF

  19. Index reálného HDP srovnání s rokem 1999 Zdroj dat: IMF - World Economic Outlook, 2007 a novější = odhady MMF

  20. Konvergence ČR a EU • ČR se daří dohánět vyspělejší členy EU • HDP roste rychleji než v případě „starých“ členů EU • Sbližování mezd • Způsoby dohánění • Růst fyzické produktivity • České výrobky se daří prodávat za lepších podmínek (i vliv rostoucí kvality, lepšího marketingu a přístupu na zahraniční trhy) • Zhodnocování domácí měny

  21. Energetická náročnost • Nejvyšší energetickou náročnost vykazují nejbohatší ekonomiky • Nové členské země – nižší efektivita a tudíž vyšší relativní náročnost ekonomiky na energie • Tradičně vyšší náročnost ekonomiky na energie platí i pro ČR. Důvody: • Strukturální zaostalost a nižší efektivita (zejména v počátku transformace) • Nižší dosahované ceny • Vyšší podíl průmyslu v ekonomice • Vyšší energetická náročnost souvisí i s relativně většími emisemi CO2 a závislosti na dovozech energetických surovin

  22. Spotřeba energie na osobuv přepočtu na ekvivalent v tunách ropy Zdroj: World Development Indicators

  23. HDP vyprodukovaný jednotkou energieHDP v PPP a USD r. 2000 na ekvivalent 1 kg ropy Zdroj: World Development Indicators

  24. HDP vyprodukovaný jednotkou energieNové a staré členské země HDP v PPP a USD r. 2000 na ekvivalent 1 kg ropy Zdroj: World Development Indicators

  25. Emise C02 na jednotku HDPkg na jednotku HDP dle PPP Zdroj: World Development Indicators, data za rok 2003

  26. Zapojení do světové ekonomiky • Pro méně vyspělé je země je příliv investic i zapojení do mezinárodního obchodu velmi důležité • ČR a ostatní nové členské země patří mezi velmi otevřené – jak vůči mezinárodnímu obchodu, tak vůči investičním tokům • Podíl exportu, popř. součtu exportu a importu na HDP je vyšší než u tradičních vyspělých ekonomik. Důvody: • ČR (a NMS) patří mezi menší země • Vliv nižší vyspělosti (menší HDP) a podhodnocení měn vůči paritě kupní síly • Patří mezi příjemce zahraničních investic • Z otevřenosti vyplývá i určitá zranitelnost vůči externím šokům, vzhledem k dominantní roli EU zde však zatím nehrozí velká rizika

  27. Průměrný roční objem investic 1990 – 2005 % HDP * Evropa a střední Asie – údaje o PZI až od r. 1992, údaje o tvorbě kapitálu do r. 2004 Zdroj: World Bank World Development Indicators

  28. Poměr přílivu PZI a celkových hrubých investic průměr za období 1998 – 2006 (%) Zdroj: EIU

  29. Míra otevřenosti(Import + export)/2 v % HDP Zdroj dat: Eurostat

  30. Vzdělanost a informace • Výzkum, vzdělání a inovace – šance na dlouhodobý úspěch ve světové ekonomice • Problém: • ČR v řadě ukazatelů zaostává proti průměru EU • Navíc ani EU nepatří ve světové ekonomice ve špičce • V řadě oblastí zaostávání nejen za tradičními šampióny typu USA, ale i za nově industrializovanými zeměmi jako Korea

  31. Studium na institucích pro vyšší (terciární) vzděláníhrubé % Zdroj: World Bank World Development Indicators

  32. Studium na institucích pro vyšší vzděláváníhrubé % Zdroj: World Development Indicators

  33. Uživatelé internetu (na 1000 obyvatel) Zdroj: World Development Indicators

  34. Uživatelé internetu(na 1000 obyvatel) Zdroj: World Development Indicators

  35. Předplatitelé vysokorychlostního internetu (na 1000 obyvatel) Zdroj: World Development Indicators

  36. Osobní počítače (na 1000 obyvatel) Zdroj: World Development Indicators

  37. Osobní počítače na 1000 obyvatel Zdroj: World Development Indicators

  38. Náklady na hodinu práce v EUR Zdroj: Eurostat

  39. Hlavní pravidla • Globálníhospodářství => růst konkurence => úspěch nebo selhání • Vláda a podniky by měly spolupracovat na zajištění konkurenceschopnosti • Politika by měla podporovat, nikoliv omezovat • Podnikatelské prostředí musí být jasné a jednoduché • R&D (výzkum a vývoj) a inovacejsou klíčové • Důležitá je také společenská zodpovědnost • Business lídři potřebují být světovými manažery

  40. Nové fenomény • Nové fenoményv globálním světě stále více nabývají na důležitosti • Přímé zahraniční investice • Podnikání & dostupnost rizikového kapitálu • Regulace (náklady podnikání) • R&D (výzkum a vývoj) • Lidský kapitál

  41. R&D (výzkum a vývoj) a inovace • Firmy, které nepocházejí z USAnebo Japonska se věnují výzkumu a vývoji mnohem méně • Zahraniční podniky s sebou přinášejí moderní technologie a know-how • Domácí firmyvČR provádějí relativně málo R&D • Pomalý přesun výsledků výzkumu do praktických aplikací • Význam externalit investic do výzkumu a vývoje (druhotné efekty) • Globalizace => fixní náklady vzrostly a mezní náklady poklesly => R&D je soustředěn jen v několika zemích či regionech • Výzva: Může se ČR stát jedním R&D center? • Problém: omezené investice do vyššího vzdělání a R&D v současné době

  42. Výdaje na výzkum a vývoj% HDP Zdroj: World Development Indicators

  43. Závěr • Nynější vlna globalizace – největsi ekonomická změna od průmyslové revoluce • Promyšlený strategický přístup => úspěch • Ad hoc politika => zaostávani a (viz Argentina) • Česká republika je na rozcestí – je potřeba připravit a realizovat úspešnou strategií (Irsko v. Portugalsko)

  44. Výzvy pro vládu • Snížit rozpočtový deficit pomocí omezení (neefektivních) výdajů • Přesunout daňové zatížení zdaní a odvodů z platu do jiných oblastí (majetkové a spotřební daně) • Zlepšit podnikatelské prostředí – fungování soudů • Stimulovat větší investice do lidského kapitálu a R&D

  45. Co může prezident 1 • Upozorňovat na klíčová témata • Prosazovat kvalitní a konsenzuální řešení • Využívat svou autoritu ke zklidnění a zvěcnění politické debaty • Aktivně spoluvytvářet a ovlivňovat směřování EU, posilovat její konkurenceschopnost • Prosazovat otevřenou a sebevědomou zahraniční politiku

  46. Co může prezident 2 • Transparentně postupovat v prezidentských nominacích (pečlivě vybírat guvernéra ČNB) • Díky své nadstranickosti nezaujatě sledovat dopad strategických rozhodnutí na občany • Vést otevřený dialog s politickými partnery, zástupci občanské společnosti a občany