1 / 29

HYDROSFÉRA

HYDROSFÉRA. - vodní obal Země, který je tvořen vodou povrchovou, podpovrchovou, vodou obsaženou v atmosféře a vodou v živých organismech - studiem hydrosféry se zabývají hydrologické vědní obory Voda povrchová

deacon
Download Presentation

HYDROSFÉRA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. HYDROSFÉRA

  2. - vodní obal Země, který je tvořen vodou povrchovou, podpovrchovou, vodou obsaženou v atmosféře a vodou v živých organismech - studiem hydrosféry se zabývají hydrologické vědní obory Voda povrchová - soustředěna v oceánech a mořích, řekách, přírodních vodních útvarech, umělých nádržích, ledu a sněhu Voda podpovrchová - obsažena v půdních pórech, průlinách, puklinách a dutinách hornin a ve formě podzemního ledu

  3. Voda v atmosféře - výskyt ve skupenství plynném ( vodní pára), kapalném ( déšť) a pevném ( kroupy, sníh) Voda v živých organismech - tvoří součást rostlinných a živoč. organismů

  4. ROZLOŽENÍ VODY NA ZEMI POVRCHOVÁ VODA SLADKÁ VODA PODPOVRCHOVÁ VODA SLANÁ VODA VODA V LEDOVCÍCH

  5. OBĚH VODY - způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí - vlivem tepla se voda vypařuje z hladiny oceánů, zemského povrchu, jezer , řek - vzdušné proudy unáší vodní páry - při poklesu teploty dochází ke kondenzaci vodních par, které ve formě srážek padají vlivem přitažlivosti na zemský povrch - převážné množství vypařené vody nad oceány se vrací zpět na hladinu ve formě srážek - menší část srážek dopadá na pevninu, kde se z nich stává voda povrchová a podpovrchová a vrací se zpět do oceánu ( 8%)

  6. Dva druhy oběhu na Zemi 1. Velký oběh vody - výměna vody mezi oceány a pevninou 2. Malý oběh vody - probíhá buď nad oceány nebo nad pevninou Bezodtoké oblasti - příčina vzniku – klimatické podmínky - subtropický pás - výpar a vsak vody převyšuje množství srážek - mnohé vodní toky neodtékají do moře - střední Asie ( Tarim, Hilmand), J Afrika ( Okavango)

  7. OCEÁNY A MOŘE - všechny oceány a moře tvoří souvislou vodní plochu zvanou SVĚTOVÝ OCEÁN - zabírá 71% celkové plochy Země S polokoule - světový oceán 61% x pevnina 39% J polokoule - světový oceán 81% x pevnina 19% Oceány: - Tichý, Atlantský, Indický a Severní ledový

  8. Světový oceán se dělí na oceány, moře,zálivy, průlivy 1. Oceány – části světového oceánu, které se rozprostírají mezi kontinenty - uzavřený systém proudění vody 2. Moře - části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánu řetězem ostrovů a) Okrajová – oddělena od oceánů ostrovy a poloostrovy ( Beringovo moře, Severní moře) b) Vnitřní – téměr úplně obklopena pevninou a s oceánem spojena jen průlivy ( Středozemní, Rudé, Černé)

  9. 3. Zálivy - menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny ( Botnický, Biskajský) - některé zálivy mají vlastnosti okrajových moří, ale respektuje se historický název ( Guinejský, Bengálský, Mexický) 4. Průlivy - zúžené části moří, oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy • - úzké – Bospor, Dardanely - široké – Davisův, Mosambický

  10. VLASTNOSTI MOŘSKÉ VODY - je to roztok, ve kterém jsou rozpuštěny minerální a organické látky a plyny - probíhají v ní neustále fyzikální, chemické a biolgické procesy 1. SALINITA - celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1kg mořské vody - udává se v promilech ( g/ 1kg mořské vody) -průměrná salinita mořské vody je 35 promile - podílí se na ní hlavně chloridy a sírany - rozdíly salinity díky výparům, srážkám, přítokem řek, zamrzání , rozmrzáním a pohyby mořské vody Brakická voda – smíšená – vrstva sladké na slané vodě

  11. 2. Hustota mořské vody - vyšší než u vody sladké - závisí na teplotě, salinitě a tlaku - v závislosti na vyšší salinitě a tlaku se hustota zvyšuje - s rostoucí teplotou klesá - nejmenší hustota v tropických oblastech ( velká salinita, ale vysoké teploty) - zvyšování hustoty vody se zeměpisnou šířkou ( největší hustota v polárních oblastech)

  12. 3. Barva mořské vody - závislá na množství minerálních a organických látek Žlutá – anorganické látky ( Žluté moře, sprašné částice) Zelená – plankton ( Severní a Baltské moře) Modrá – moře chudá na plankton ( 40 s.š.- 40 j.š.) Rudé moře má barvu modrou, ale v době rozmnožování řas zčervená

  13. 4. Teplota mořské vody - závislá na pohlcování slunečního záření, dodávání tepla ze dna oceánů – ze zemské kůry - oceán pohlcuje až 85% dopadajícího slunečního záření - horizontální a vertikální transport tepla - horizontální – mořské proudy - vertikální – konvenční proudění – teplejší voda s větší salinitou klesá do hloubky - přítomnost solí způsobuje, že voda zamrzá pod 0 stupni - při salinitě 35 promile zamrzá při -1.9 stupňů

  14. POHYBY MOŘSKÉ VODY - mořská voda je neustále v pohybu - kosmické vlivy ( přitažlivost Měsíce a Slunce) - fyzikálně chemické vlivy ( sluneční záření, oběh vzduchu, srážky, výpary) - pohyby zemské kůry a) Mořské dmutí – příliv , odliv b) Vlnění – působení větru na hladinu c) Mořské proudy – přenos vody na velké vzdálenosti

  15. VODY PEVNIN - tvoří vody povrchové, podpovrchové, voda sněhu a ledu 1. Povrchové vody - vody odtékající nebo zadržené v přirozených či umělých nádržích - pochází ze srážek, tajícího sněhu či ledu, podzemních vod – prameny - v přírodě se nevyskytuje voda v chemicky čistém stavu, vždy obsahuje plyny a rozpuštěné pevné látky - plyny – dusík, kyslík - organ. Látky - aminokyselinami

  16. a) Vodní toky - místo vzniku vodního toku – pramen - potok či bystřinky – řeky - soustava vodních toků – říční síť – hlavní tok - přítoky Povodí – území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu Rozvodí – hranice mezi povodími Úmoří – území tvořené povodími vodních toků, které odvádí vodu do téhož moře

  17. Povodí Labe – Severní moře Povodí Odry - Baltské moře Povodí Moravy – Černé moře

  18. b) Jezera - přirozená sníženina zemského povrchu vyplněna vodou - význam- ovlivňují podnebí, lodní doprava, rekreace lidí,nerostné suroviny, pitná voda 1) Vznik činností endogenních sil - jezera vulkanická – zatopené krátery ( Crater lake) - jezera tektonická – oddělena část moře ( Kaspické) 2) Vznik činností exogenních sil - jezera ledovcová – ústupem ledovců - jezera krasová – zaplavením krasových depresí - jezera pobřežní- ze zálivů oddělením od moře 3) Smíšeného původu - tektonická jezera přemodelovaná erozí ledovce ( Oněžské, Ladožské)

  19. Creater lake- vulkanické jezero

  20. Kaspické moře - tektonické jezero - největší slané jezero

  21. Ledovcové jezero

  22. Krasové jezero – Plitvice, Chorvatsko

  23. Přeměněnná jezera – Oněžské, Ladožské jezera

  24. 2. Podpovrchová voda - voda pod zemským povrchem a) Půdní – obsažena v půdě - nevytváří souvislou hladinu b) Podzemní – vyplňuje průliny, pukliny hornin c) Krasová podzemní – ve vápencích a dolomitech Prameny – studené – teplota ovzduší - teplé – výšší než teplota vzduchu - termální – 37-50 stupňů - vřídla – nad 50 stupňů Termální prameny a gejzíry – oblasti s vulkanickou činn.

  25. 3. Voda ve sněhu a ledu - převážná část sladké vody na povrchu pevnin je ve skupenství pevném jako sněhová pokrývka a led Sníh – je druh atmosférických srážek - vznik kondenzací vodních par v ovzduší při teplotách kolem 0 stupňů a nižších Led – vznik zamrzáním vody, přeměnou sněhu - Antarktický pevninský ledovec – 86% plochy ledovců

More Related