1 / 39

Nerostné suroviny a jejich význam pro českou ekonomiku ve vazbě na surovinovou a energetickou bezpečnost ČR

Nerostné suroviny a jejich význam pro českou ekonomiku ve vazbě na surovinovou a energetickou bezpečnost ČR. Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nerostné suroviny - základní informace.

darin
Download Presentation

Nerostné suroviny a jejich význam pro českou ekonomiku ve vazbě na surovinovou a energetickou bezpečnost ČR

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Nerostné suroviny a jejich význam pro českou ekonomikuve vazbě na surovinovou a energetickou bezpečnost ČR Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu

  2. Nerostné suroviny- základní informace • Nerostná surovina – je materiál, který lze využít v původní nebo upravené podobě pro potřeby lidské společnosti • Jedná se o pojem v čase proměnlivý • Ložisko nerostných surovin – ekonomický pojem, nikoliv přírodovědný • Existence a rozsah ložiska závisí na ekonomických parametrech • Množství suroviny na ložisku – zásoby • Různé klasifikace zásob (např. 3D klasifikace OSN) • CZ dělení zásob – geologické – nebilanční x bilanční – vyhledané x prozkoumané – volné x vázané

  3. Nerostné suroviny - dělení • Nerostné suroviny se člení na: • Rudy, rudní suroviny (Ores), • Palivo-energetické suroviny (Fuels), • Nerudní suroviny (Industrial Minerals), • Stavební suroviny (Construction Materials), • V CZ Bilanci zásob 11 rudních komodit, 15 základních nerudních komodit, 4 druhy stavebních surovin a 6 palivoenergetických

  4. Perspektivní a neperspektivní IM,aneb, kterak nám energetika dělá chaos v nerostných surovinách :)

  5. Které suroviny máme a které nemáme

  6. Rozdělení nerostných surovin podle soběstačnosti ČR A) suroviny, které zcela pokrývají domácí spotřebu event. významný je i vývoz (hnědé uhlí, stavební suroviny, černé uhlí, kaolíny, živce, sklářské písky) B) suroviny, jejichž spotřeba je kryta domácí produkcí z části a jsou předmětem dovozu i vývozu (z technologických důvodů – bentonity, jíly, (černé uhlí); z ekonomických důvodů – vápence, vápno, cement) C) suroviny, jichž je dovážena podstatná část (domácí produkce pokrývá jen zlomek spotřeby)– ropa, zemní plyn, dolomit, nově i grafit D) suroviny, jejichž domácí spotřeba je sanována výhradně dovozem (v ČR se vůbec netěží)– rudy, kovy, sůl kamenná, mastek, fluorit, síra, magnezit, perlit, baryt 6

  7. Fatální zátěž pro CZ ekonomiku 1999: 14,48 $/b 2000: 26,45 $/b 2001: 24,42 $/b 2002: 23,12 $/b 2003: 27,75 $/b 2004: 34,73 $/b 2005: 51,28 $/b 2006: 62,05 $/b 2007: 68,54 $/b 2008: 101,6$/b 2009: 58,99 $/b

  8. Nejvýznamnější dovozy „surovin“ do ČR v roce 2009 (finanční vyjádření)

  9. Teritoriální struktura českého ZO(finanční vyjádření)

  10. Teritoriální struktura dovozu ropy,mil. tun

  11. Teritoriální struktura dovozu železných rud (mil. tun)

  12. Domácí těžba v ČR v letech 1987-2009 (mil. tun)

  13. Předpokládaná výše těžby HU a životnost zásob na těžených dolech

  14. Zásoby za územně ekologickými limity Množství zásob bez překročení ÚEL (využívaná ložiska) 1094 mil. tun cca 22 let Množství zásob při překročení ÚEL (využívaná ložiska) 1987 mil. tun cca 40 let Zásoby za ÚEL reprezentují životnost cca 18 let

  15. Průměrná těžba SK dle regionů

  16. Změny na globálním trhu nerostných surovin I. • Během velkého ekonomického růstu v letech 2002-2008 docházelo vlivem nezanedbatelného vzestupu životní úrovně v řadě někdejších rozvojových zemí k růstu výše spotřeby všech myslitelných komodit • V návaznosti na to došlo k překlopení základních principů, které dosud platily v sektoru nerostných surovin (z mnoha zemí, které byly historicky typickými producenty a vývozci nerostných surovin se staly jejich spotřebitelé a někdy dokonce dovozci – např. Čína: železné rudy 2003, Indonésie: ropa 2005, Čína: černé uhlí 2007 aj.) • Prudký vzestup spotřeby nejen celého spektra komodit (např. ropa, uhlí, neželezné kovy), ale také elektrické energie

  17. Změny na globálním trhu nerostných surovin II. • Tyto změny mají řadu mezinárodně politických konsekvencí: vytváření nových surovinových aliancí (producent-spotřebitel; např. Japonsko-Indonésie (zemní plyn), Čína-Angola (ropa), Čína-Guinea (bauxit), Jižní Korea-Madagaskar (biopaliva)), vstup nových členů do OPEC, úvahy o vzniku GASPEC (plynové obdoby OPEC) • Současně došlo k posílení mezinárodně politického sebevědomí zemí, které jsou dostatečně vybaveny nerostnými surovinami (pro Evropu typicky Rusko) • Otázky dělení profitu z „národního nerostného bohatství“ se stala silným tématem mnoha latinskoamerických voleb • Obecně se vrátila do hry témata energetické a surovinové bezp. • Současná finanční a hospodářská krize tyto jevy a trendy zpomalí či dočasně zastaví, ale rozhodně je neobrátí • Ekonomika se vyvíjí v cyklech nebo supercyklech – tj. po poklesu musí přijít opět ekonomické oživení

  18. Ceny ropy Brent na světovém trhu USD/barel

  19. Světové spotové ceny uranu (USD/lb U3O8)

  20. Ceny mědi na světovém trhu (USD/t)

  21. Ceny olova na světovém trhu (USD/t)

  22. Ceny zinku na světovém trhu (USD/t)

  23. Ceny zlata na světovém trhu USD/trojská unce

  24. Ceny platiny na světovém trhu USD/trojská unce

  25. Světové ceny černého uhlí (USD/t)

  26. Kroky globálních hráčů k zajištění dostatku zdrojů I. • přístup ke zdrojům energetických i neenergetických surovin si dlouhodobě, systematicky a sofistikovaně zajišťují zejména východoasijské země (JP, CN, KO, TW), a to sice tiše, ale zato již řadu let a s promyšlenou logikou šachistů • právě to je důvodem, proč se tato oblast tak dynamicky rozvíjí a proč si zjevně říká o to, aby se s ní počítalo jako s regionem, který bude udávat hospodářský běh světa v tomto století • k touze po vyšší životní úrovni je pro země tohoto regionu dostatečnou inspirací japonský hospodářský zázrak, jehož byl svět svědkem ve druhé polovině 20. století • principy surovinové strategie Japonska: geologický průzkum japonskými experty za japonské peníze, výsledky vládě dané země, na jejím výběru surovina, Japonsko připraví těžbu a postaví úpravnu, zdarma proškolí domorodý personál, minimum japonských manažerů, profit se dělí na půl • Čína tuto strategii víceméně velmi zdařile napodobuje, na rozdíl od Japonska jen méně „delikátně“ • Čína se etabluje v řadě afrických zemích, a to nejen těch, které jsou bohaté na zdroje ropy, ale i v případě dalších surovin – pravidelně jsou pořádány CN-AF summity, které jsou hojně navštěvované; roste objem vzájemné výměny, Čína v řadě zemí vyšachovala země Evropy a USA • uzavírání nových spojenectví („anti-opec“, GASPEC, claimování celých zemí) • do kvantity potřebných zdrojů promluví rychle se modernizující třetí svět zcela zásadním způsobem

  27. Kroky globálních hráčů k zajištění dostatku zdrojů II. • v souvislosti s nárůstem cen nerostných surovin, respektive růstem významu surovin jako takových, dochází ve světě postupně k přehodnocování důležitosti a významnosti jednotlivých zemí – typickým příkladem je obnovení sebevědomí Ruska • Rusko je strategickým partnerem Evropy hlavně v oblasti citlivých dodávek ropy a zemního plynu • na rozdíl od minulých let si je Rusko, vedené organizačně schopným Vladimirem Putinem, své ceny pro Evropu velmi dobře vědomo • oblast nerostných surovin je Putinovi osobně velmi blízká • v roce 1997, kdy ještě málokdo ve světě znal jeho jméno, obhájil na Báňském Institutu v Petrohradě disertační práci na téma „Strategické plánování obnovení základny minerálních zdrojů v podmínkách formování tržních vztahů“ • hlavní teze: „aby mohlo Rusko zaujmout důstojné místo v globálním světě, musí se opírat o své surovinové zdroje, nad kterými musí mít kontrolu stát“ • před časem prohlásil ruský ministr přírodních zdrojů, že příštích aukcí se budou moci zúčastnit jen firmy, ve kterých má ruský kapitál nejméně 51%

  28. Kroky globálních hráčů k zajištění dostatku zdrojů III. • snaha latinskoamerických zemí o přehodnocení rozdělování profitu z těžby surovin • zatímco před 20 či 15 lety by například snaha některé latinsko-americké vlády přelicencovat zahraniční těžební společnosti způsobem, že nadále bude povolena těžba jen firmám s minimálně poloviční účastí domácího kapitálu, skončila odchodem zahraničních investorů nebo dokonce ekonomickým kolapsem těžebního sektoru v dané zemi, dnes je situace diametrálně odlišná • uvolněné místo po španělských, britských, amerických či jiných firmách rádi zaujmou a přísnější podmínky splní firmy čínské, japonské, korejské, indické či dokonce firmy sousedních latinskoamerických zemí • řada ekonomických komentátorů žije v roce 1980 a tuto zásadní změnu patrně nezaznamenala, je třeba si neplést pojmy, svět není takový, jaký by ho třeba Evropa chtěla mít • rychle narůstá diplomatická cena „nevěst“ s bohatým surovinovým věnem – nedivme se, že s přibývajícím počtem nápadníků poroste i mezinárodně politické sebevědomí surovinami hojně vybavených zemí

  29. A jak se choval (a dosud stále chová) evropský kontinent?

  30. Těžba černého uhlí v Belgii

  31. Těžba černého uhlí ve Francii

  32. Těžba černého uhlí v Británii

  33. Těžba černého uhlí v Německu

  34. Těžba černého uhlí v Polsku

  35. Dovoz černého uhlí do Evropy

  36. Jsou tyto strategie stále vyhovující? • dovozní závislost ve strategických palivoenergetických surovinách evropských zemí se prudce zvýšila [v některých případech na více než 85% - např. neželezné kovy] • tak vysoká dovozní závislost je nejen velmi nebezpečná, ale dnes rovněž není zdaleka tak ekonomicky výhodná jako dříve • výše evropské spotřeby se nesnižuje – je stejná nebo dokonce dále roste – chybějící nerostné suroviny je třeba dovézt z mimoevropských teritorií • [v dnešním světě] je naprostá většina environmentálních problémů globálního rozměru • dopady těžby na životní prostředí jsou ve třetím světě [zpravidla] mnohem větší a závažnější než v „pohlídaných“ evropských zemích, kde existuje celé spektrum kontrolních mechanismů • jako “bonus” je světové životní prostředí zatěžováno přepravou enormních množství surovin

  37. Verheugenova iniciativa – konečně relevantní reakce EU • v listopadu 2008 zveřejnil viceprezident EK Günter Verheugen kompaktní dokument The Raw Materials Initiative • zabývá se prioritně neenergetickými surovinami, tj. řeší surovinovou bezpečnost • tři pilíře • vyšší využívání domácích nerostných zdrojů (vč. jejich důkladné revize a podpory projektu nového geologického průzkumu moderními metodami až do hloubky 4 km • zahájení “surovinové diplomacie“ – budování vzájemně výhodných vztahů se zeměmi, které disponují dostatečně širokým surovinovým potenciálem (oddělení politické a ekonomické diplomacie; Afrika, JV Asie, Balkán; konference k CZ PRESS; využití projektů rozvojové spolupráce) • podpora materiálově úsporných technologií • dvě pracovní skupiny – criticality, přístup k území

  38. Jak dál při posilování energetické a surovinové bezpečnosti ČR • důsledné / přednostní využívání domácích zdrojů (tam, kde disponujeme zásobami) • podpora další diverzifikace zdrojových teritorií i přepravních tras (plynovod Gazella, podpora projektu Nabucco atd.) • udržení státní kontroly společností MERO, ČEPRO, ČEZ • posílení role jaderné energetiky – bezemisní zdroj, z hlediska energetické bezpečnosti vysoce • ukotvení povinnosti JE předzásobit se palivem (naplnění UV 910 z 23.07.2008 - obdoba nouzových zásob ropy) • zohlednění geopolitického hlediska a obecného pravidla nutnosti diverzifikovat zdroje při dalším rozvoji jaderné energetiky • racionální technický přístup k využívání OZE • zvýšení kapacity podzemních zásobníků plynu • posílení přenosové soustavy, včetně přeshraničních propojení • zpracování komplexní strategie surovinové a energetické bezpečnosti ČR (MPO, MZV, UZSI, MV)

  39. spotřeba surovin na obyvatele (kovy: kg / rok) (ropa: barel / den) … nasycená spotřeba ? ocel hliník měď ropa (USA: 25,84; Čína 1,79; Indie 0,83 bbl/d/c)

More Related