BIOSFÉRA

1. BIOSFÉRA

2. Charakteristika: • Akumuluje a přetváří sluneční energii v živé hmotě • 97% živé hmoty tvoří kyslík, uhlík a vodík • Převládají rostlinné organismy • Neustále v ní probíhají biochemické procesy - produkce = tvorba org. látek - dekompozice = rozklad org. hmoty

3. Pojmy: • Organismy = mikroorganismy, rostliny, živočichové a houby, žijí na určitém místě a vytvářejí společenstva (biocenózy) • Biocenóza = soubor jedinců různých druhů organismů soustředěných na určitém území (biotopu)

4. Biotop = místo, které organismům (společenstvu) poskytuje podmínky pro život; je charakterizován geografickou polohou, podnebím, půdními a hydrologickými faktory (abiotickými faktory) např. rybník, les, louka

5. Ekologie= biologický vědní obor, který studuje vztahy mezi organisny a jejich prostředím a vztahy mezi organismy navzájem

6. přírodní druhově bohaté složité potravní vztahy stabilní, schopné autoregulace a vývoje po narušení je schopen se sám obnovit např. les, rašeliniště umělé - vytvořeny zásahem člověka malý počet druhů (monokultury) – nestabilní a snadno narušitelné (škůdci) nejsou schopny autoregulace, lidé je musí uměle udržovat např. zahrada, park, rybník Ekosystémy

7. Biogeografie • vědní obor zabývající se studiem zákonitostí prostorového uspořádání biosféry • studuje rostlinstvo a živočišstvo jako součást krajiny a jejich vztah k ostatním složkám krajinné sféry • fytogeografie – prostorové rozšíření rostlin • zoogeografie - prostorové rozšíření živočichů

8. Bioklimatické pásy pevnin • Pásovité uspořádání rostlin a živočichů od rovníků k pólům • Vznikly v důsledku různé intenzity slunečního záření • Geobiomy = pásy rostlinstva s charakteristickými soubory živočichů - společenstva v nich žijí v rovnováze se svým životním prostředím

9. Bioklimatické pásy: • Tropické deštné lesy • Světlé tropické lesy • Savany • Pouště • Subtropické rostlinstvo • Stepi • Lesy mírného pásu • Tundra • Polární oblast (pustiny)

10. 1) Tropické deštné lesy • Po obou stranách rovníku mezi 10° SZŠ a 10° JZŠ • Stálá teplota(kolem25°C) • Průměrné roční srážky:2000 – 3000 mm • oblasti: J Amerika, Afrika, Indie, Malajsie

11. tento druh lesa tvoří 3 patra:

12. epifyty: rostliny žijící přisedle na povrchu jiných rostlin; nejsou parazité, hostitele využívají jen jako podpěru (př. orchideje)

13. půda rozbahněná • nedostatek světla (rostliny se pnou za světlem) • velké množství živočichů (hodně hmyzu) →opice, šelmy, hadi, ptáci Problémy: kácení velkých ploch na plantáže a pole

14. 2. Světlé tropické lesy • Rozkládají se v oblasti subekvatoriálního podnebného pásu – od rovníku k obratníkům • V Asii je tato oblast známá jako pásmo tropických monzunů (období sucha a dešťů

15. lístky čajovníkuterasovitá pole

16. - hyeny, tygři, vlci, gazely, antilopy, nosorožci, panda

17. 3) Savany - severně a jižně od geobiomu světlých tropických lesů - úbytek srážek směrem k obratníkům – vlhké savany se mění na suché - období: - dešťů → růst a květ vegetace sucha → rostliny usychají, vznik požárů - travnaté porosty (2 – 4 m vysoké), roztroušené keře a stromy

18. - baobab (Afrika), blahovičník (Austrálie) - leopardi, gepardi, sloni - Austrálie: papoušci, pštros emu hnědý, plazi (chřestýš) - plantáže obilí, bavlníku, podzemnice olejné

19. lvice a prase bradavičnaté zebra stádo pakoňů

20. 4) pouště - tropický a subtropický podnebný pás - dělení:hamada – kamenitá serir – štěrková erg – písečná - velké rozdíly mezi denní a noční teplotou (až 50°C), silný vítr, malá vlhkost vzduchu

21. - málo stálých vodních toků vádí = suchá říční koryta; naplní se jen při deštích oáza = místo v poušti, kde podpovrchová voda vystupuje na povrch úrodné, pěstování palmy datlové, obilí, ovoce - zdužnatělé rostliny (zadržují vodu na období sucha – kaktusy) - plazi, hmyz, hlodavci, pouštní lišky, fenek; na okrajích lvi a antilopy

22. - desertifikace = rozšiřování pouští; ovlivňuje i člověk např, zemědělskou činností – dobytek vypásává rostlinstvo na okrajích pouští

23. 5) subtropické rostlinstvo - mírné zimy (srážky), horká suchá léta - rostliny mají tvrdé a kožovité listy, které neshazují - dub, pistácie, myrta, rozmarýn – tyto porosty se v oblasti Středozemního moře nazývají macchie - ptáci, hadi, ještěrky, hmyz - nížiny: pěstování obilí, ovoce, zeleniny; ve vyšších oblastech pastviny (ovce, skot) - kukuřice, citrusy, víno, olivy, bavlna, tabák, korek

24. Korkový dub, olivovník

25. 6) stepi - mírný pás – horká léta, chladné zimy - step – Rusko, Evropa, Asie - prérie – S Amerika - pampa – J Amerika - puszta – Maďarsko - meseta – Španělsko - převaha trav - ostrůvky stromů

26. - vegetační období asi 4 měsíce; střídání vlhkého a suchého období - černozemě – nejúrodnější půdy světa - charakter: nejdůležitější světové oblasti pěstování obilí (pšenice, kukuřice) chov hovězího dobytka a ovcí - hlodavci, vlci, kočky stepní, v S Americe bizoni, v J Americe pštros nandu

27. 7) lesy mírného pásu - mírný podnebný pás - v teplejších oblastech listnaté stromy – buk, dub, javor - v chladnějších oblastech lesy smíšené - dnes zmenšení porostu – sídla, hustá síť komunikace, pole, louky

28. - Euroasie: jelen, srnec, jelen mandžuský – sika, medvěd, prase divoké, plazi - S Amerika: vačice americká, mýval, skunk, jelen wapiti, ondatra

29. tajga = rozsáhlé jehličnaté lesy mírného pásu (S Amerika, Euroasie) – smrky, borovice, modříny • medvědi, lišky, rys, prase divoké, jelen, srnec, kožešinová zvěř (sobol, kuna, veverka)

30. 8) tundra - subpolárníoblasti – sever S Ameriky, Evropy a Asie - po celý rok teplota není vyšší než 10°C - lesotundra = přechodné pásmo mezi tajgou a tundrou, jen na S polokouli, stromy přecházejí v keře

31. - dělení: - keřová tundra – zakrslé břízy, vrba, brusinky - mechová tundra – mechové porosty - lišejníková tundra – lišejníky na horských skalách - sovice sněžná, bělokur sněžný, zajíc bělák, polární liška, sob

32. 9) polární oblasti (pustiny) - nízká teplota, trvalá sněhová pokrývka, rozsáhlé zalednění - rostlinstvo a živočišstvo v moři a na pobřeží - mechy, lišejníky, řasy; v Antarktidě i kvetoucí semenné rostliny (polární mák)

33. - ryby, kytovci, ptáci, ploutvonožci, mroži, tuleni; Antarktida – tučňáci, kritt

34. Bioklimatické výškové stupně - podobně jako se mění podnebí od rovníku k pólům, mění se i přírodní podmínky podle nadmořské výšky - vegetační stupeň = základní jednotka používaná ve fytogeografii k vyjádření výškové pásmovitosti - je jich 8 (nížina, pahorkatina, podhorský stupeň, horský stupeň, subalpinský st., alpinský st.,subnivální st., nivální = sněžný st.)

35. Fytogeografické oblasti: a) holarktická o. (Holarktis) b) paleotropická o. (Paleotropis) c) neotropická o. (Neotropis) d) australská o. (Australis) e) kapská o. (Capensis) f) antarktická o. (Antarktis)

36. Zoogeografické oblasti a) holarktická o. (Říše Arktogea) b) neotropická o. (Říše Neogea) c) etiopská o. (Říše Paleogea) d) indomalajská o. (Říše Paleogea) e) australská o. (Říše Notogea) f) antarktická o. (Říše Antarktis)