Download
1 / 5
50 likes | 388 Views
Kroužkovci . stejnoměrně článkované tělo ( kroužky ) na povrchu pokožka se štětinkami svaly ( pohyb ) výskyt : v zemi, sladká i slaná voda dělení: MNOHOŠTĚTINATCE MALOŠTĚTINATCI. MNOHOŠTĚTINATCI mořští na každém článku mnoho štětinek ve svazečcích dýchají žábrami
E N D
stejnoměrně článkované tělo (kroužky) • na povrchu pokožka se štětinkami • svaly (pohyb) • výskyt: v zemi, sladká i slaná voda • dělení: MNOHOŠTĚTINATCE MALOŠTĚTINATCI
MNOHOŠTĚTINATCI • mořští • na každém článku mnoho štětinek ve svazečcích • dýchají žábrami • většinou oddělené pohlaví • zástupci: NEREIDKA HNĚDÁ PALOLO ZELENÝ AFRODITKA PLSTNATÁ
MALOŠTĚTINATCI • Opaskovci – opasek v přední části těla, vylučuje sliz (přenos pohlavních buněk a vývin vajíček) • půdní a sladkovodní • na každém článku nepatrné štětiny ŽÍŽALA OBECNÁ • Je známo přes 5 500 druhů žížal. • Jsou rozšířené na celém světě s výjimkou polárních a pouštních oblastí. • v Česku je hojná žížala obecná a žížala hnojní. • Žížaly mají značný přísun do ekosystému. Svojí činností vytvářejí v půdě malé kanálky, které provzdušňují půdu. Žížaly vstřebají za 24 hodin tolik potravy, kolik samy váží. Ve střevu žížal žije obrovské množství mikroorganismů, takže jejich výměšky mají daleko větší mikrobiální aktivitu než polykaná zemina. Tak vzniká humus vázaný na jíl – tedy právě to, co tvoří strukturní úrodnou půdu. • -Často se také využívají v rybářství jako návnada při rybolovu. Žížaly často vylézají během deště na povrch, kde se pak pohybují. Dělají tak proto, aby se neutopily ve vodě, která se dostane do jejich chodbiček a tunýlků.
