MENU

1. MENU

2. Předchozí Menu Další

3. INFORMACE VZNIK Předchozí Menu Další Obecné

4. Předchozí Menu Další Informace

5. Předchozí Menu Další Vznik Vzniká v zemské kůře za vysokých teplot a tlaků v ultrabazických vyvřelinách - kimberlitech a lamproitech.

6. HMOTNOST BARVA BRUS ČISTOTA Předchozí Menu Další Vlastnosti Na plochách bývá vyvinuto rýhování, plochy někdy naleptány a pak jsou matné. Diamant jako jediný drahý kámen se vyskytuje ve všech barevných modifikacích, nejčastěji je však bílý. Bývá šedý, neprůhledný bort, karbonádo, bezbarvý, dokonale štěpný podle osmistěnu {111}. Má tvrdost 10 v Mohsově stupnici, je 140 x tvrdší než korund, nejvyšší tvrdost má na plochách štěpného osmistěnu (což umožňuje broušení diamantu diamantovým práškem), hustota 3,52-3,6 g/cm³. Má vysoký index lomu světla - přes 2,4 (ale moissanit má vyšší - 2.65–2.69) a nejvyšší tepelnou vodivost ze všech látek vůbec

7. Předchozí Menu Další Hmotnost Hmotnost diamantů se udává v karátech. Metrický karát (Carat) je definován jako 0,2 g a značí se ct. Diamant o hmotnosti 1 g má tedy 5 karátů. Diamanty v běžně prodávaných špercích mají obvykle hmotnost v setinách, desetinách až jednotkách karátů. Tato jednotka hmotnosti se historicky vyvinula od hmotnosti semene svatojánského chleba (Rohovník obecný - Ceratonia siliqua - Carob Tree - St. John's Bread). Semena byla tradičně používána v Arábii a Persii jako závaží při určování hmotnosti drahých kamenů. Důvodem je skutečnost, že velikost a hmotnost těchto semen je poměrně uniformní a v uvedené oblasti světa jsou semena běžně dostupná

8. Předchozí Menu Další Chemicky čistý a strukturálně perfektní diamant je dokonale transparentní bez odstínů nebo zabarvení. Barva diamantu může být způsobena chemickou nečistotou nebo strukturálními kazy v krystalové mřížce. Sytost a barva odstínu může zvýšit i snížit cenu diamantu. Například bílé diamanty s odstínem žluté nebo hnědé jsou většinou levnější, zatímco růžové, červené, sytě žluté nebo modré diamanty (jako například diamant Hope) jsou velmi ceněny. Proto se také někdy provádí umělá změna barvy diamantů fyzikálními procesy, jako je ozařování nebo žíhání za vysokého tlaku a teploty. Další úpravou (zlepšením) barvy je bělení diamantů. Všechny úpravy barev diamantů mají za účel zvýšit cenu diamantu. Diamanty s upravenou barvou musí být označeny jako upravené. Barva

9. Čistota Čistotou se míní míra vnitřních defektů. Můžou to být třeba krystaly cizího materiálu, nezkrystalizovaný uhlík nebo strukturální nedostatky jako malé praskliny, které mohou způsobovat bělavý nádech diamantu. Pouze asi 20 procent vytěžených diamantů má dostatečnou čistotu na to, aby mohly být užity v klenotnictví. Ostatních 80 procent se využívá průmyslově jako řezné nástroje nebo brusivo. Předchozí Menu Další

10. Předchozí Menu Další Brus Broušení diamantů je umění i věda o tom jak vytvořit drahokam z hrubého diamantu. Broušení diamantů popisuje způsob jakým byl hrubý kámen vybroušen a vyleštěn do své finální drahokamové podoby. Často je zaměňován brus s tvarem diamantu. Techniky broušení diamantu jsou zlepšovány stovky let. Jednu z hlavních zásluh na moderním brusu má matematik a drahokamový nadšenec Marcel Tolkowski, který v roce 1919 zdokonalil kruhový briliantový brus tím, že spočítal ideální tvar pro maximální zpětný odraz a disperzi barev světla. Moderní kruhový briliant má nejméně 57 facet (vybroušených plošek). V současné době se většina menších diamantů brousí v Indii a Rusku, kde je levná lidská práce. Většina operací při broušení menších diamantů je více méně zautomatizována.

11. PŘÍRODNÍ D. UMĚLÝ D. Předchozí Menu Další Těžba a výroba

12. Předchozí Menu Další Přírodní diamant Přírodní diamanty se průmyslově těží ve velkých povrchových dolech, hlubinnou důlní těžbou kimberlitových nebo lamproitových komínů (důl Argyle v severní Austrálii), nebo podmořskou těžbou ze splavenin.

13. Předchozí Menu Další Umělý diamant Lze také vyrobit umělé diamanty, např. krystalizací uhlíku z kovových slitin za velmi vysokých tlaků a teplot. Jejich výroba je poměrně levná a používají se jako průmyslové diamanty pro řezné nástroje a brusivo. Umělé diamanty se pro šperkařské účely řadí mezi napodobeniny diamantů. Pomocí epitaxe z molekulárních svazků se za vysokého tlaku a teploty získávají diamanty ve tvaru tenkých destiček. Tyto umělé diamanty jsou velmi drahé a mají použití např. v optice, elektronice a v jiných speciálních zařízeních.

14. NEJSTARŠÍ SOUČASNÝ Předchozí Menu Další Naleziště

15. Předchozí Menu Další Nejstarší naleziště Nejstarší naleziště diamantů jsou známa v Indii (oblast Golgonda); dále nacházen v Brazílii (stát Minas Gerais), Jižní Africe, Rusku. V Česku byl nalezen 2 x (Dlažkovice, Chrášťany). Třetí nález u Starého se ukázal jako natavený kousek umělého sklo-keramického materiálu.

16. Předchozí Menu Další Současná naleziště Současná významná světová naleziště diamantů Jižní Afrika Botswana Namibie Rusko (Sibiř) Austrálie Kanada

17. NEJVĚTŠÍ D. VYUŽÍTÍ Předchozí Menu Další Ostatní

18. Předchozí Menu Další Největší nalezené surové diamanty karáty jméno rok a místo 3106 Cullinan 1905 Jižní Afrika 995,2 Excelsior 1893 Jižní Afrika 968,8 Hvězda Sierry Leone 1972 Sierra Leone 787,5 Velký Mogul 1650 Indie 770 Woyie River 1945 Sierra Leone 726.6 President Vargas 1938 Brazílie 726 Jonker 1934 Jižní Afrika 650,8 Reitz 1895 Jižní Afrika 620,14 1895 Jižní Afrika 609,25 Baumgold 1922 Jižní Afrika 601,25 Lesotho 1967 Jižní Afrika 532 1943 Sierra Leone 455 Darcy Vargas 1939 Brazílie 440 Nizam 1835 Indie 342 26. sjezd KSSS 1981 Sibiř

19. Předchozí Menu Další Využití Nejznámější je využití diamantů ve šperkařství. Aby vynikly jejich optické vlastnosti, jsou vybrušovány do tvaru speciálního mnohostěnu - briliantu. Hmotnost diamantu se vyjadřuje v karátech (ct). Velmi významné je využití diamantů v průmyslu. Vyrábějí se z nich řezné, vrtné a brusné nástroje, prášky a pasty. Pro tento účel se využívají diamanty pro šperkařství bezcenné (špatná barva, špatná čistota), diamantový prach a průmyslově vyráběné diamanty

20. © Tomáš Ondráček