STRŽ

1. STRŽ Petr ŘEZNÍČEK 3. ročník, GGI

2. Strž • = hluboké erozní rýhy nebo zářezy o hloubce 1 m a větší v zeminách nebo nezpevněných horninách • významný holocenní proces vytvořený přírodními a často ovlivněný antropogenními procesy

3. vznik lineárně tekoucí vodou • u nás velmi četnými a nejtypičtějšími holocenními tvary reliéfu • vznik a vývoj probíhá i v současné době

4. Rozmístění • v Česku velmi nerovnoměrné • závisí zejména na geomorfologických poměrech území • nejdůležitější členitost reliéfu • horninové prostředí • hospodářská činnost člověka

5. Typicky vyvinuté a časté strže jsou zejména: • v členitějším reliéfu • v územích s výskytem spraší a sprašových hlín (např. v okolí Českého Krumlova) • na ostatních kvartérních a neogenních písčitých a jílovitých sedimentech Nejvíce je jich ve vrchovinách a hornatinách, ale i v některých pahorkatinách (např. ve východní části Hlučínské pahorkatiny).

6. Hlavní období vývoje • V ročním klimatickém cyklu vyčleňujeme 2 hlavní období vzniku a vývoje strží: • v pahorkatinách a nižších vrchovinných oblastech období letních přívalových dešťů a vydatných srážek • ve vyšších vrchovinách a zejména v hornatinách čas tání sněhu

7. Hustota strží • v různých geomorfologických regionech a v jejich částech je hustota strží různá • místy až téměř 2 km na 1m² - např. v povodí Jihlavy v Boskovické brázdě • na Moravskokrumlovsku na jv. okraji Českomoravské vrchoviny 750-1000 m na 1 m² • na Hustopečsku v jz. části Ždánického lesa 500-750 m na km² • ve východní části Hlučínské pahorkatiny je 1,5 km délky strží na 1 km² • celkově je na velkých plochách Moravy a Slezska hustota strží do 0,75 až 1 km na 1 km² • ve sprašových oblastech jižní Moravy a ve flyši Západních Karpat je uváděna maximální hustota strží dokonce 3,3 km/km², resp. i více než 4 km/km² • naopak na velkých plochách (např. v Polabí, v Chebské pánvi) nenajdeme téměř žádnou strž

8. Dělení strží Z geomorfologického hlediska • Svahové • Údolní = rozřezávají dna menších V profilových údolí Nezřídka jedna a tatáž strž obojí charakter. V horním úseku svahový, dále pak údolní.

9. Svahové strže • Svahové strže u nás celkově kratší (většinou do 600 m) a mají výrazně větší spád než strže údolní • zařezávají se • do svahů a povrchu okrajových částí říčních teras • do příkrých nárazových svahů vodních toků a přilehlého povrchu terénu zejména v místech málo odolných nezpevněných sedimentů • do ostatních, většinou příkrých svahů

10. Nejčastěji rozřezávají dna svahových úpadů. Vyskytují se i tam, kde vznikly prohloubením lesních nebo polních úvozů a cest • Př.: mnoho 6-7 m hlubokých strží v jz. části Ždánického lesa • Na příkrých skalnatých svazích např. průlomového úseku řeky Labe přes České středohoří a Děčínskou vrchovinu jsou výrazně závislé na puklinách

11. příčný profil obou typů strží je ve tvaru více méně písmene V (rokle) nebo U nebo má neckovitý tvar = rovné dno, které se ostře stýká s příkrými svahy • zejména u údolních strží, které se často rozvětvují, se jejich příčný profil v podélném směru mění, a to z rokle v honím úseku na strž neckovitého profilu v dolním úseku • příčný profil krátkých strží bývá v celé jejich délce stejný

12. Stáří strží • samotný příčný profil popisovaných tvarů reliéfu není v mnohých případech ukazatelem stáří • strže s V profilem bývají starší než strže neckovitého tvaru nebo oba typy jsou stejného stáří (např. rokle v horním úseku, neckovitá strž na dolním úseku) • velký význam má odolnost hornin a dynamika občasně tekoucí vody • v málo odolných sedimentech - příčný profil strží se rychle mění z rokle v neckovitý profil nebo se strž přímo vyvíjí do neckovitého příčného profilu Máme i případy, že kdy je strž v určitém úseku své délky přerušena nebo nepokračuje až do hlavního údolí.

13. svahové strže často nelze rozeznat od starého úvozu polní nebo lesní cesty • bývá těžké rozhodnout, kdy úvozy využívají strže a nebo kde strže jsou predisponovány úvozy, popř. poškozenými (špatně udržovanými) polními a lesními cestami

14. strže jednou z přirozených os odtoku povrchové vody v krajině • k jejich vývoji a zahlubování v lesních oblastech na celém území České republiky přispívá • nepříznivá skladba lesů - převážně jehličnany (v r. 1995 78 % všech porostů) • kvalita (zdraví) lesů a s tím související jejich retenční schopnost

15. Začátek strží • začínají buď: • náhlým a hlubokým výmolem s příkrými, zcela čerstvě se vyvíjejícími svahy - u údolních strží v lesích, kde jejich začátky jsou zarostlé keřovou nebo stromovou vegetací • pozvolna - u údolních a svahových strží v zemědělsky obdělávaných místech

16. Průběh • směrem po proudu se prohlubují • na nejdolejším úseku bývají často opět mělčí nebo nabývají charakteru údolí s víceméně stálým vodním tokem nebo mívají vzhled mladšího zářezu s nízkými (vetšinou do 3-5 m vysokými) svahy • někdy začínají strže amfiteatrálně v několika krátkých zářezech (např. na Hlučínské pahorkatině) • jejich průběh je přímočarý (u svahových strží) nebo dosti klikatý (u údolních roklí)

17. Délka, šířka a hloubka • délka je různá, nejčastěji od několika desítek metrů do 1 km (např. v okolí Řeznovic jz. od Ivančic v Boskovické brázdě dosahují až 3 km) • hloubka bývá převážně 3-6 m, místy do 12 m a zřídka 15-20 m, popř. i 25 m • šířka dna většinou do 20-30 m • Hloubka roklí a strží s příčným profilem ve tvaru písmene U je vždy větší než šířka jejich dna • Hloubka strží s neckovitým profilem bývá zpravidla menší než šířka dna

18. Svahy • svahy jsou příkré • v místech nezmírněných orbou převládají sklony 20-40º • nezřídka v některých úsecích strží (zejména u V profilových strží v místech jejich ohybů) sklony okolo 70º • svahy jsou porostlé travnatou, keřovou nebo stromovou vegetací • jejich horní hrany a styk se dnem bývají ostré

19. místy mají výškově asymetrický příčný profil • většinou však (zejména v zalesněných územích) víceméně symetrické (a to i v asymetrickém údolí) • v mnohých V nebo U profilových, méně často neckovitých stržích zcela čerstvé nebo i starší sesuvy, obnažené kořeny stromů a známky zpětné eroze pramenů

20. Obrazová příloha Obr. 1: Strž v Itálii

21. Obr. 2: Údolní strž příčného profilu V jižně od Fulneku v Nízkém Jeseníku

22. Obr. 3: Údolní strž s neckovitým příčným profilem sz. od obce Krásné Pole v Nízkém Jeseníku

23. Obr. 4: Strž v sypkých sedimentech (Volgograd, Rusko)

24. Odkazy • CZUDEK, Tadeáš. Vývoj reliéfu krajiny České republiky v kvartéru. Brno : Moravské zemské muzeum, 2005. 238 s. • KUKAL, Z., NĚMEC, J., POŠMOURNÝ, K. Geologická pamět krajiny. 1. vyd. Praha : Česká geologická služba , 2005. 224 s. • BUZEK, Ladislav, HAVRLANT, Miroslav. Základy geomorfologie a biogeografie. 1. vyd. Ostrava : Pedagogická fakulta, 1977. 300 s. • http://klobouk.fsv.cvut.cz/~nick/slovinsko02/50.jpg [online]. [cit. 2006-10-08]. Dostupný z WWW: <http://klobouk.fsv.cvut.cz/~nick/slovinsko02/50.jpg>

25. Děkuji za pozornost!