1 / 35

IMUNITA – fakta a realita

IMUNITA – fakta a realita. Přednáška Hradec Králové 3. března 2008 D. Kafka. Imunita jako právní pojem. Pojem imunita pochází z latinského immunis („svoboden“ či „osvobozen od“ něčeho) a značí osvobození jistých osob od trestního stíhání resp. omezení státní pravomoci proti nim

ceana
Download Presentation

IMUNITA – fakta a realita

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. IMUNITA – fakta a realita Přednáška Hradec Králové 3. března 2008 D. Kafka

  2. Imunita jako právní pojem • Pojem imunita pochází z latinského immunis(„svoboden“ či „osvobozen od“ něčeho) a značí osvobození jistých osob od trestního stíhání resp. omezení státní pravomoci proti nim • Ústavní výjimka z rovnosti občanů před zákonem • Imunita přitom nechrání jmenovitou osobu jako takovou, ale její úřad (např. poslanecká imunita má zaručit práceschopnost parlamentu, ne chránit poslance jako konkrétní osobu).

  3. Historické kořeny imunity • Již ve starém Římě měli lidoví tribuni ochranu před zákonem, aby mohli volně vykonávat svůj úřad. Každý, kdo se pokusil jejich postavení ohrozit byl potrestán a mohl být dokonce popraven • V církevním právu od středověku chránila imunita církevní instituce před zásahy světské moci (např. respektování azylového práva v kostelích, chrámech atp.) a zaručovala daňovou svobodu.

  4. Na koho se vztahuje • Prezidenta • Diplomaty a jejich rodiny • Poslance a senátory • Ústavní soudce • Soudce

  5. Imunita prezidentská Všeobecně je uznávána imunita hlavy státu v tuzemsku i zahraničí, výjimku tvoří zločiny proti lidskosti, vlastizrada a obdobné delikty. V některých státech požívá hlava státu tak zvané indemnity, která nemůže být zrušena.

  6. Imunita diplomatická diplomatickou imunitou se rozumí ochrana diplomatů cizího státu ,včetně jejich rodinných příslušníků, před trestním stíháním. Diplomatická imunita je řízena Vídeňskou úmluvou z 18. dubna 1961; souvisí těsně i s pojmem exteritorialita. Zrušení diplomatické imunity (např. v důsledku prokázané špionážní činnosti apod.) je poněkud složitější: stát, ve kterém je takový diplomat činný, ji podle Vídeňské úmluvy zrušit nemůže; v praxi oznámí nótou tomu kterému státu, že zmíněný diplomat je v zemi nežádoucí, diplomat pak bývá zpravidla odvolán.

  7. Kdo má diplomatickou imunitu • hlavy cizích států, předsedové a členové cizích vlád • členové armádních sborů cizích států, pokud jsou na našem území se souhlasem naší vlády • diplomatičtí hodnostáři a personál jako velvyslanci, vyslanci tajemníci, atašé atd. • soudci mezinárodního soudního dvora • členové některých orgánů Evropské Unie • a další, např. členové rodin.

  8. Jak v tuzemsku a jak venku • diplomatická imunita chrání diplomatického představitele za hranicemi jeho země, ale nedává mu žádnou ochranu doma. • poslanecká imunita je zvláštní výsadou chránící veřejného činitele v zemi, kde byl zvolen, ale neposkytuje mu z hlediska mezinárodního práva žádnou zvláštní ochranu za jeho hranicemi. Např. britské úřady zadržovaly více než rok Augusta Pinocheta bez ohledu na jeho senátorskou imunitu v Chile.

  9. Imunita poslanecká • Privilegium parlamentu a jeho členů ke znemožnění zásahů do jednání - 2 druhy: • plná neodpovědnost (indemita,materiální imunita) - týká se jen projevů ve sněmovně a jejích orgánech. Za ně nemůže být poslanec vůbec trestně odpovědný, této imunity nelze poslance zbavit. • nestíhatelnost (procesní imunita) - vynětí z obecné-ho režimu trestního stíhání. Účelem je zabránit zadr-žení jednotlivce, aby se mohl vždy dostavit na jed-nání sněmovny nebo senátu. Je silně podmíněná.

  10. Imunita europoslanců Imunita je součásti evropských zákonů od roku 1965. Doslovně je v zákonu řečeno: „(Euro)poslanci nemohou být vyslýcháni, zadržováni anebo právně stíháni v souvislosti s názory anebo hlasováním, které konají v rámci výkonu svých funkcí." Např. Evropský parlament dne 13. 10. 2005 rozhodl, aby byl Vl. Železný zbaven poslanecké imunity v souvislosti se třemi různými trestními stíháními. Europoslanci zároveň rozhodli, že Železný do konečného rozsudku nesmí být zadržen ani vzat do vazby, což by mu bránilo ve výkonu mandátu.

  11. Imunita ústavních soudců Soudce Ústavního soudu může být trestně stíhán jen se souhlasem Senátu. Pokud Senát souhlas nedá, je trestní stíhání navždy vyloučeno. Zadržet soudce Ústavního soudu lze jen tehdy, byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi Senátu. Nedá-li předseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit.

  12. Imunita soudců Omezená imunita se týká i soudců: • pokud jde obecně o trestné činy, neexistuje žádné omezení pro jejich trestní stíhání. • v případě, že by šlo o trestný čin, kterého se měl dopustit v souvislosti s výkonem soudcovské funkce, může být trestně stíhán nebo vzat do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky. Toto omezení se netýká laických přísedících.

  13. Pro úplnost - Disciplinární řízení Pojistka proti zneužívání beztrestnosti: • může být použito proti poslanci/senátorovi, který je podezřelý z přestupku nebo trestného činu • hlavně však za urážlivé chování ve sněmovně • MIV je zahájí na podnět uraženého nebo předsedy komory nebo sám • MIV provede šetření a rozhodne • Disciplinárními opatřeními za urážku jsou omluva event. pokuta do výše měsíčního platu. Za přestupek napomenutí nebo pokuta v sazbě podle zákona.

  14. Pro úplnost - Pořádková opatření Uděluje předsedající schůze za nepřístojné chování: • jsou jimi napomenutí a při opakovaném závadném chování vykázání z jednací síně nejvýše do konce jednacího dne • poslanec/senátor má i tak zaručenu možnost hlasovat • proti rozhodnutí předsedajícího se může provinilec odvolat a sněmovna/senát rozhodne hlasováním, zda pořádkové opatření potvrdí nebo zruší.

  15. Shrnutí pojmu poslanecká imunita Imunita je právním zřízením, jímž je poslanec/senátor • plně chráněnproti trestnímu stíhání v důsledku hlasování v parlamentu. • plně chráněnproti trestnímu stíhání v důsledku svých projevů. Může být za ně však potrestán v disciplinárním řízení sněmovnou/senátem či pořádkovým opatřením. • částečně chráněn proti stíhání za přestupky všeho druhu • částečně chráněn proti trestnímu stíhání v jiných oblastech • částečně chráněn proti zadržení při činu nebo bezprostředně po něm.

  16. Dnešní pojetí posl. imunity Poslaneckou imunitu nelze vnímat jako beztrest-nost, ale jako příležitost a možnost poslance /senátora vykonávat svůj mandát. Tím má tři principy: • Beztrestnost za projevy v parlamentu • Beztrestnost za hlasování v parlamentu • Nenarušená integrita parlamentu, tj. záruka, že se žádnému poslanci/senátorovi nebude bránit, aby se dostavil na jednání parlamentu. Jde o záruky, které umožňují demokratickou činnost parlamentu a naplnění mandátu.

  17. Současný stav – Ústava, čl. 27 (1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.(2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory jejímž je členem.(3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.

  18. Současný stav – Ústava, čl. 27 (4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.(5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostřed-ně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.

  19. Současný stav - Ústava čl. 65 (1) Prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. (2) Prezident republiky může být stíhán pro vele-zradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt. (3) Trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno.

  20. Současný stav – Ústava, čl. 86 (1) Soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno. (2) Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen, byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi Senátu. Nedá-li předseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi Senát rozhodne o přípustnosti trestního stíhání s konečnou platností.(3) Soudce Ústavního soudu má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i poté, kdy přestal být soudcem Ústavního soudu.

  21. Ústava z r. 1920 • § 23Členové Národního shromáždění nemohou býti vůbec stíháni pro své hlasování ve sněmovně nebo ve sněmovních výborech. Pro výroky učiněné tam při výkonu mandátu podrobeni jsou jen disciplinární moci své sněmovny. • § 24(1) K jakémukoli trestnímu nebo disciplinárnímu stíhání člena Národního shromáždění pro jiné činy nebo opomenutí jest třeba souhlasu příslušné sněmovny. Odepře-li sněmovna souhlas, jest stíhání na vždy vyloučeno.(2) Tato ustanovení nevztahují se na trestní odpovědnost, kterou člen Národního shromáždění má jako odpovědný redaktor.

  22. Ústava z r. 1920 • § 25Byl-li člen sněmovny dopaden a zatčen při trestném činu samém, soud nebo jiný příslušný úřad je povinen ihned oznámiti zatčení předsedovi příslušné sněmovny. Neprojeví-li sněmovna nebo - nezasedá-li Národní shromáždění - výbor, zvolený podle § 54, do 14 dnů ode dne zatčení souhlasu s další vazbou, vazba přestává. Souhlasí-li tento výbor s další vazbou, rozhodne o ní sněmovna do 14 dnů ode dne svého sejití. • § 26Členové obou sněmoven mají právo odepříti svědectví o věcech, které jim byly svěřeny jako členům sněmovny, a to i když členy jejich býti přestali. Vyňaty jsou případy, kde jde o svádění člena některé sněmovny k zneužití mandátu.

  23. Ústava z r. 1920 • § 66President republiky není odpověden z výkonu svého úřadu. Z projevů jeho souvisících s úřadem presidento-vým odpovídá vláda. • § 67(1) Trestně může býti stíhán jen pro velezradu a to před senátem na obžalobu sněmovny poslanecké ( § 34). Trestem může býti jen ztráta úřadu presidentského a způsobilosti tohoto úřadu později znovu nabýti.

  24. Kazuistiky MIV • 8/2006 J.P., žádost PČR o vydání za tr.čin porušování povinností při správě cizího majetku v lednu 2004, žádost policie stáhla • 10/2006 M. Vlček navrhuje disciplinární řízení proti J. Pospíšilovi za vystoupení ve sněmovně k tzv. Almertově zprávě, zamítnuto • 2/2007 Vl. Koníček navrhuje disciplinární řízení proti M. Topolánkovi za gesto za jeho zády, zamítnuto • 5/2007 I. Langer navrhuje disciplinární řízení proti D.Rathovi za urážku, bez usnesení

  25. Kazuistiky MIV • 2/2007 návrh K. Konečné na disciplinární řízení proti M. Topolánkovi za výrok na její adresu, bez usnesení • 9/2007 žádost PČR o vydání Josefa Vonrušky za tr. čin zneužívání pravomoci veřejného činitele, vydán • 9/2007 žádost PČR o vydání O. Plašila za tr. čin řízení pod vlivem alkoholu, vydán • Senátní MIV a kauza Jiří Čunek, vydán • 1/2008 soused žádá disciplinární řízení vůči V.J. za přestupky ve stavebním řízení, zamítnuto

  26. Co si myslí lidé • Poslanci by měli být imunní POUZE na půdě parlamentu • Takže pokud si naši milí poslanci budou svou imunitu vztahovat na veškeré svoje průsery a nechtějí se této rozsáhlé imunity vzdát, tak vlastně předem vědí, že budou páchat různou trestnou činnost, ať větší či menší, a nic se jim nestane. • Z toho vyplývá známé pravidlo z dob komunismu - "Všichni jsou si rovnoprávní, ale někteří víc.„

  27. 2006, pokus J. Kasala o změnu ústavy, čl. 27. Zamítnuto senátem • (1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.(2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat.Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory,jejímž je členem.(3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.(4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždypo dobu trvání mandátu vyloučeno. • (5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.

  28. 2006, pokus J. Kasala o změnu ústavy, čl. 86. Zamítnuto senátem • (1) Soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání navždy po dobu trvání funkce soudce Ústavního soudu vyloučeno. • (2) Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen, byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi Senátu. Nedá-li předseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi Senát rozhodne o přípustnosti trestního stíhání s konečnou platností.(3) Soudce Ústavního soudu má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i poté, kdy přestal být soudcem Ústavního soudu.

  29. 2007, Senátní návrh na změnu ústavy, čl. 27 Vráceno k dopracování • (1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech. • (2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem. • (3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak. • (4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno. • (5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.

  30. 2007, Senátní návrh na změnu ústavy, čl. 86 Vráceno k dopracování • (1) Soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno. • (2) Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen, byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi Senátu. Nedá-li předseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi Senát rozhodne o přípustnosti trestního stíhání s konečnou platností. • (3) Soudce Ústavního soudu má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i poté, kdy přestal být soudcem Ústavního soudu.

  31. 2008 Jičínský, Paroubek, Sobotka a další, před projednáním v PS (1) Prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. (2) Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Prezident republiky může být stíhán též pro jiné závažné porušení ústavního pořádku, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Poslanecké sněmovny. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt. (3) Trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno.

  32. Existuje přijatelné řešení § 27? (1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.(2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory jejímž je členem.(3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.

  33. Existuje přijatelné řešení § 27? (4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždypo dobu mandátu vyloučeno.(5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností. () Komorou ke stíhaní vydaný poslanec nebo senátor nesmí být po dobu mandátu zadržován ani vzat do vazby.

  34. Ještě několik otázek závěrem • Existuje přijatelné řešení § 65 (imunita prezi-denta) a je vůbec třeba změnu? • Existuje přijatelné řešení § 86 (imunita ústav-ních soudců) a je vůbec třeba změnu? • Nejsou otázky imunity jenom akademickou nebo mediální záležitostí, když je praxe vydávání ke stíhání uspokojivá?

  35. IMUNITA – fakta a realita Děkuji za pozornost a zájem o tuto nesnadnou problematiku. D. Kafka

More Related