1 / 18

Zlínský kraj

Dějiny HUDBY. Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž. Zlínský kraj. Anotace.

burke
Download Presentation

Zlínský kraj

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Dějiny HUDBY Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj

  2. Anotace Text s názvem Claudio MonteverdiII.slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.

  3. Claudio MonteverdiII.

  4. V roce 1600 boloňský duchovní a hudební teoretik Giovanni Maria Artusive spisu L´Artusiovverodelleimperfettionidella moderna musica (Artusi, aneb O nedokonalosti moderní hudby) odsuzuje skladby Claudia Monteverdiho pro netradičnost a porušování zásad vokálního kontrapunktu. Napadá skladby, které pak vyšly tiskem později: ukázky ze 4. knihy madrigalů (1603), 5. knihy madrigalů (1605), Scherzimusicali (1607).

  5. Je to pro nás důkaz, že Monteverdiho skladby byly v oblibě, v opisech se dostaly mimo hranice Mantovy a byly známé. Odpověď je pak zapsána v předmluvě tiskem vydané 5. knihy madrigalů (1605), kde autor slibuje podrobné vysvětlení v novém spise. Neví se, zda Monteverdi slib splnil a spis napsal. Když 26. 11. 1601 zemřel BenedettoPallavicino, dožadoval se Claudio Monteverdi písemně místa kapelníka. Bylo mu tentokrát vyhověno.

  6. 1. Faksimile dopisu Monteverdiho V. Gonzagovi

  7. Když v roce 1603 vyšla 4. kniha madrigalů, vzbudila zájem i kritiku. Znamenala totiž změnu v kompozičním stylu a posun k harmonickému cítění a novému chápání deklamace. V té době se dostal Monteverdi do finančních těžkostí, vévoda málo platil. Monteverdi tedy odjel ke svému otci do Cremony, tam pracoval na hudbě k dvorním zábavám a baletům, skladby pak posílal do Mantovy. O zvýšení platu žádal marně.

  8. V jeho kompoziční práci došlo ke zlomu roku 1605, kdy v Benátkách vyšla 5. kniha madrigalů. Poprvé se objevil madrigal s nástrojovým doprovodem. Dne 24. února 1607 se v paláci vévody Gonzagy v Mantově sešla společnostAccademiadegliInvaghiti– Společnost okouzlených – při příležitosti tradičního karnevalu. Vrcholem této společenské akce bylo uvedení premiéry opery.

  9. Jednalo se o dílo Claudia MonteverdihoL´Orfeo– favola in musica. Autentickým dokladem o této události je dopis vévodova syna Francesca Gonzagy, adresovaný bratranci Ferdinandovi do Pisy. Dopis je z 23. února 1609. Francesco v něm píše o nové premiéře, o vytištěném textu, aby mohl každý sledovat děj. Ohlas byl mimořádný, opera se pak hrála i v Cremoně, Turínu a ve Florencii. Partitura vyšla tiskem v r. 1609 a 1615.

  10. Orfeo je jediná Monteverdiho opera dochovaná v tištěné podobě. Je tedy pro nás důležitým zdrojem informací o raně barokní opeře. Přináší údaje o pěveckém i nástrojovém obsazení: 8 zpěváků sólových sbor nymf, pastýřů a duchů 36 nástrojů, mezi nimi 2 cembala, varhany, regál, 4 pozouny, klariny, 3 trumpety.

  11. Autorem libreta byl mantovský dvořan Alessandro Striggiomladší. Pozměnil děj – oproti Ovidiovým Proměnám, kde Orfeo končí špatně, v této verzi truchlí jen krátce nad nezdařeným pokusem osvobodit Euridiku. Jelikož je totiž bůh Apollon dojat Orfeovou láskou, stoupá s ním na nebesa, aby mohl vidět Euridiku mezi blaženými. Sbor pastýřů k tomu tančí morescu. Důvodem změny bylo nejspíš ukázat na dobrotu vrchnosti.

  12. 2. Titulní strana tisku opery Orfeo (1609)

  13. Rok 1607 je významný ještě jednou událostí. Jak již bylo uvedeno, toho roku vyšla Monteverdiho sbírka skladeb s názvem Scherzimusicali a trevoci. Byla dedikována Francescu Gonzagovi, text tříhlasých kompozic je dílem Gabriela Chiabrery, 1 balletto a další dvě skladby Claudiova bratra Giulia Caesara. Ten v úvodu sbírky reagoval na již zmíněného G. M. Artusiho. Vysvětlil rozdíl mezi stylem prima pratticaa secondaprattica.

  14. Styl prima prattica je hudba minulosti a představuje vládu hudby nad slovem. Naproti tomu secondaprattica je styl moderní, text je upřednostňován před hudbou. Obhajuje také to, co dále Artusi vytýkal: jiné chápání disonancí, na pomoc si bere matematiku, respekt k požadavkům řeči, ale také lidské smysly. Nový styl secondapratticadokáže vyjádřit hnutí mysli a emoce člověka.

  15. Doporučený poslech Claudio Monteverdi: 4. nebo 5. kniha madrigalů

  16. Otázky k ověření znalostí: • Kdy a kde byla premiéra opery Orfeo? • Kdo napsal kritiku na Monteverdiho novoty v hudbě? • Ve které sbírce Monteverdiho skladeb je odpověď a kdo je jejím autorem?

  17. Doporučená literatura: 1. Kačic, Ladislav: Dějiny hudby III, Baroko, Euromedia Group – Ikar, Praha 2009 2. Smolka, Jaroslav: TOGGA, Praha 2001 3. Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia 2002

  18. Seznam vyobrazení: • Faksimile dopisu Monteverdiho V. Gonzagovihttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e7/Monteverdi-letter.jpg 7.9.2013 • Titulní strana tisku opery Orfeo (1609) http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f2/Frontispiece_of_L%27Orfeo.jpg 7.9.2013

More Related