Vzdělávání Romů

1. Vzdělávání Romů - vybrané problémy komplikující efektivní vzdělávání Romů - systémová podpora vzdělávání Romů - jak jsme si poradili u nás ve škole

2. Předškolní příprava, absence ve škole Za jednoznačně nejzávažnější problém efektivního vzdělávání romských žáků považujeme • absenci předškolní přípravy (pouze polovina romských dětí absolvuje nějakou formu předškolní přípravy, u dětí neromskými se jedná cca. o 90% dětí) • vysokou absenci (absence romských dětí jsou 3x vyšší v porovnání s jejich vrstevníky) Převzato ze závěrečné zprávy projektu Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň, GAC, 2009

3. Bydlení Bydlení v nestatndardních podmínkách (ubytovny, „holobyty“, azylové domy, přeplněné byty, bydlení u příbuznýchú) Nízká kvalita bydlení (malometrážní byty nižší kategorie, nedostatečně vybavené byty Nevyhovující hygienické podmínky „vybydlené“ bydlení Vysoké ceny bydlení, neplatičství etnická homogenizace lokalit Trh práce Nízká kvalifikace (konkurence v segmentu nekvalifikované práce) Nízké sociální kompetence Špatný zdravotní stav Syndrom dlouhodobé nezaměstnanosti Solidární sítě fungující na bázi příbuzenství Demotivace vyplývající z vysoké míry zadlužení (exekuce, lichva) Demotivace vyplývající ze špatně nastaveného sociálního systému, práce „na černo“ „neformální ekonomické aktivity“ (sběr surovin, kriminální aktivity – prostituce, krádeře, drogy, …) Diskriminace ze strany zaměstnavatelů Nízká prostorová mobilita Sociálně vyloučené lokality Celkový počet sociálně vyloučených romských lokalit v ČR v roce 2006- 310 (2006 - zadavatel MPSV, realizace GAC, Nová škola)Celkový počet sociálně vyloučených lokalit v ČR v roce 2015 - ……(aktualizace analýzy sociálně vyloučených lokalit – do 02/2015 - zadavatel MPSV, realizace GAC, PřF UK)Podle výzkumu MPSV z roku 2006 žije ve vyloučených lokalitách cca 80 tis. obyvatel, a z toho téměř 3/4 lze považovat za Romy. charakteristiky vyloučených lokalit

4. Vzdělávání V roce 2012/13 nabízelo základní vzdělávání 4 095 základních škol. (Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2013/2014) Ve výzkumu jsme se zaměřili na školy, do nichž docházejí děti ze 310 vyloučených lokalit, které identifikovala Mapa sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacita subjektů působících v této oblasti (MPSV, 2006). Celkem jsme na orbitu těchto lokalit identifikovali 396 škol. (Převzato: Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků ZŠ v okolí vyloučených romských lokalit, závěrečná zpráva, GAC, leden 2009) Vybrané sociálně demografické ukazatele vztahující se k lokalitě Brno - střed: Vzdělání: 0,3% (vysokoškolské vzdělání), 96% (neukončené nebo ukončené ZŠ), ostatní bez vzdělání nebo vyučen, popř.SŠ Počet osob v jednom bytě: průměrně 5 – 6osob Průměrná výše nájmu: 7500,- Kč Byty odpovídající III.a IV. kategorii: 60% Nezaměstnanost: mezi 65% - 85% Zadlužené domácnosti: 47% (průměrná výše zadluženosti: 220 000,-Kč) Problémy lokality: kriminalita (i dětská), prostituce (i dětská), návykové látky (pervitin, heroin, toluen), gamblerství, zadluženost rodin (i lichva), nedostatek relaxačních zón (parky, hřiště …), kumulace patologických služeb (herny, zastavárny), hluk, hygienické problémy (potkani, plísně v bytech, zdevastované byty, odpadky – krádeže popelnic …). Data převzata ze závěrečné zprávy výzkumu Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně (zadavatel Úřad vlády ČR, 11/2008).

5. Vztahy majorita-minorita a vztahy uvnitř minority • velmi dobrý nebo dobrý vztah k romské menšině má 5% české veřejnosti, negativní vztah k této menšině mají přibližně 2/3 české populace (převzato z Česká republika: přístup vlády k integraci Romů, 2007) • Výrazně nejhorší vztah občané deklarují vůči Romům, jimž nesympatie vyjádřily čtyři pětiny (79 %) dotázaných, přičemž téměř polovina (47 %) zvolila odpověď „velmi nesympatičtí“, zatímco sympatie Romům vyjádřila jen 4 % dotázaných. (Převzato Vztah Čechů k národnostním skupinám žijícím v ČR – březen 2014 Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR) olašský Rom • pracují jedině ve formě obchodování, fyzická práce je potupa • drobnými krádežemi jsou pověřovány ženy a děti • považují se za nadřazené ostatním skupinám Romů a gadžů • v olašské komunitě přetrvává  nerovné postavení muže a ženy, role ženy spočívá v péči o děti a domácnost (zdroj:Prevence kriminality u olašských Romů v Brně, H. Stránská, (diplomová práce FSS MU) 2012,kap. 2.3 Specifika olašských Romů)

6. Má-li být školská politika nastavena tak, aby dokázala nejvíce pomoci těm, kteří to nejvíce potřebují, vyžaduje to specifický přístup k různým typům škol. U těch s vysokým zastoupením sociálně znevýhodněných dětí to mj. znamená adekvátní finanční podporu. Převzato: Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žákyň, žáků a mladých lidí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, GAC, 2009 Normativ Systémová podpora vzdělávání (Romů) - finance Převzato: Rovný přístup ke vzdělávání v České republice: situace a doporučení. ČŠI, Praha 2014

7. rozvojové a dotační programy: Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním Rozvojový program na podporu  škol, které realizují inkluzívní vzdělávání a vzdělávání  dětí a žáků se znevýhodněním na rok 2014 v roce 2014 cca. 600,-Kč/pedagog/měsíc Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2014 Dotační program MŠMT -  „Podpora integrace romské komunity“ pouze 6 školských subjektů z celkového počtu 56, které obdržely dotaci, tj, 10,7% = 4 ZŠ, 1MŠ, 1ZŠ pouze 882 000,- Kč školským subjektům z celkové poskytnuté dotace 13 997 700,-Kč, tj. 6,3% pouze 731 000,-Kč základním školám …………………., tj. 5,2% zbytek=“proromské neškoly“ Systémová podpora vzdělávání (Romů) - finance

8. Možnosti vzdělávání (romských) žáků individuální/skupinová integrace „speciální škola“ kombinace výše uvedených forem Systémová podpora vzdělávání (Romů) - legislativa žáci bez diagnostikovaných speciálních vzdělávacích potřeb (bez potřeby podpůrných opatření) žáci s diagnostikovanými speciálními vzdělávacími potřebami (s potřebou podpůrných opatření) • inkluze

9. Systémová podpora vzdělávání (Romů) - koncepce • Inkluze, exkluze, integrace, segregace, desegregace, asilmilace, disimilace, diskriminace, rasismus, destigmatizace, inter- a multikulturalita, romská menšina, romská inkluze, etnikum, rovnost příležitostí, hlavní vzdělávací proud, speciální vzdělávací potřeba, lehké mentální postižení, retardace, pseudoretardace, sociální znevýhodnění, sociokulturní znevýhodnění, sociální vyloučení, …

10. školy, které se snaží v rámci českého vzdělávacího systému naplňovat inkluzivní rozměr vzdělávání jsou v očích veřejnosti touto skutečností stigmatizovány (školy jsou nálepkovány jako školy pro mentálně postižené děti, pro děti z etnických menšin, invalidy, … = školy pro „problematické“ děti) nekoncepčnost v oblasti vzdělávání, účelové využívání etnicity žáků, zmatení terminologie (integrace, inkluze, sociální znevýhodnění, segregace …) poškozuje školy a tím i jejich klienty roztříštěnost vzdělávacích aktivit (paralelní „neziskové“ vzdělávací struktury) je drahá a často kontraproduktivní Systémová podpora vzdělávání (Romů) - koncepce

11. Pilíře inkluzivního vzdělávání - Brno- inkluzivní škola se ptá, zdali je dost dobrou školou pro své žáky, neptá se, zdali jsou žáci dost dobří pro ni- V centru inkluzivního vzdělávání stojí učitel jako nositel vzdělávání a koordinátor realizace podpůrných a vyrovnávacích opatření poradenství individualizace vzdělávací péče PEDAGOG asistence vzdělávací program (školní kurikulum) Spolupráce - školské neškolské subjekty edukace organizace vzdělávání kompetence motivace . materiální zabezpečení hrazeno z OP VK

12. Děkuji za pozornost Mgr. Libor Tománek ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 60200 Brno ltomanek@osmec.cz www.osmec.cz www.ligakomunitnichskol.cz

13. dodatek: modely vzdělávání – rizika, limityhypotéza: narůstá počet dětí mimo „normu“ („jiných dětí“, dětí s SVP) řešení segregačně integrační model klíčové slovo: specializace Tlak na vytváření homogenního vzdělávacího prostředí – rodič, učitel definice normy (být stejný je normální) zvýšení nároků na podporu (Př.: individuální integrace s asistentem) inkluzivní model klíčové slovo: standardizace Tlak na vytváření heterogenního vzdělávacího prostředí – systém redefinice normy (být jiný je normální) zvýšení nároků na učitele (Př.: skupinová inkluze s asistentem) žák žák asistence učitel učitel asistence podpora podpora