Píseň o Nibelunzích

1. Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488 Český jazyk a literatura Píseň o Nibelunzích Autor: Mgr. Pavel Gajdošík

2. Německý národní epos, v němž anonymní autor kolem roku 1200 strhujícím způsobem zpracoval germánské pověsti sahající až do dob stěhování národů Originální rukopis se nezachoval, ale tři nejstarší úplné manuskripty jsou od roku 2009 chráněny UNESCEM Píseň o Nibelunzích Nibelungenlied Manuscript C, Folio 1r, about 1220-1250. Owned by Landesbank Baden-Württemberg and Bundesrepublik Deutschland. Permanent loan to the Badische Landesbibliothek, Karlsruhe (Codex Donaueschingen 63).

3. Jazyk a historické zdroje • napsán tzv. středohorní němčinou (Mittelhochdeutsch), zachoval se v 37 rukopisech německých a jednom holandském, tři nejstarší úplné manuskritpy pocházejí ze 13. století (jsou jen o něco mladší než ztracený originál) a tradičně se označují písmeny A, B a C • dnes jsou uchovány v Bavorské státní knihovně (A), v klášterní knihovně ve švýcarském St. Gallenu (B) a v zemské knihovně v Karlsruhe (C) • existuje řada hypotéz, kdo by mohl být autorem, ale pravděpodobné je jen to, že šlo o nějakého vzdělaného muže z okruhu pasovského biskupa • historickým jádrem může být porážka Burgunské říše římským vojevůdcem Aëtiem, kterému pomáhaly i hunské jednotky (k bitvě došlo kolem roku 436 poblíž německého města Worms) • Do textu je možná zapracována i svatba mezi hunským vůdcem Atilou a germánskou knížecí dcerou Ildikó (453) a pozdější spor v nejstarším královském rodu franské říše – rodu Merovejců (vládli až do roku 751) mezi Brunichildou a Fredegundou.

4. Forma eposu • píseň je tvořena zpěvnými čtyřveršovými slokami (dnes se jim říká nibelunská strofa), ale jejich původní melodii a rytmus přednesu už nelze zrekonstruovat • slok je v různých rukopisech vždy asi 2 400 (takže epos má o něco méně než 10 000 veršů a je tak kratší než řecké eposy homérské) • děj je rozdělen do 39 kapitol nazvaných „aventiuren“ čili přibližně „dobrodružství“ • autor Píseň o Nibelunzích předpokládá jako Homérovy eposy znalost látky z jiných zdrojů, a proto některé slavné scény (např. Siegfriedův boj s drakem) pouze zmiňuje, aby se mohl soustředit na příběh Kriemhildy

5. Začátek eposu: • Ve zkazkách dávných věků je divů bezpočet o slávě chrabrých reků, o žalu dávných let o šťastných hodokvasech, o strastech, nad něž není, o mužích, o zápasech poslyšte toto vyprávění. • V Burgundské zemi žila dívka tak spanilá, že žádná jiná žena jí rovna nebyla. Kriemhilda znělo jméno té panny plné krás, kvůli ní mnohý rytíř byl vydán smrti napospas. • Leckterý pán se s dívkou zatoužil zasnoubit, pro sličnost, která v srdcích vzbouzela něžný cit, na duši bez poskvrny, ve tváři půvab sám, zářila pro ozdobu rodu všech dívek i dam. • Ji vznešení tři páni králové chránili. Byli to: Gunther, Gernot, nad jiné zmužilý, a Gilseher, rek mladý, udatný v každé seči, všichni tři zahrnuli svou sestru převelikou péčí.

6. Děj eposu • epos začíná na královském dvoře ve Wormsu, kde se Kriemhilda odmítá vdát, protože měla zlý sen a tuší, že láska jí přinese jen žal • pak je představen Siegfried z menšího království na dolním Rýnu, který se přes varování rodičů vydává o Kriemhildu ucházet • rek Hagen ho ve Wormsu pozná a svým pánům vypráví, jak Siegfried přišel k pokladu Nibelungů, trpasličí čapce neviditelnosti a nezranitelnosti po koupeli v dračí krvi • mezi Guntherem a Siegfriedem málem dojde k souboji, ale nakonec Siegfried přijme roli hosta a Kriemhilda se do něj při rytířských kláních z okna své komnaty zamiluje • Gunther sestru Siegfriedovi slíbí, když mu ten pomůže získat nadpřirozeně silnou islandskou královnu Brunhildu

7. Děj eposu • Brunhildu musí Gunther porazit v trojboji – vrhu obřím kamenem, hodu oštěpem a skoku do dálky – dokáže to ale jen díky pomoci Siegfrieda, který podvádí pomocí své čapky neviditelnosti • Brunhildě se něco nezdá (čekala, že se o ni bude ucházet sám Siegfried), ale oni jí namluví, že S. je jen Guntherovým poddaným • ve Wormsu se pak Brunhilda diví, že se S. je jednáno stejně královsky jako s Guntherem a že mu Gunther dokonce dává svou sestru • Gunther jí to nechce vysvětlit,a tak se mu odmítne oddat o svatební noci (spoutá ho a pověsí na hřebík pod strop) • zkrotit Brunhildu musí králi pomoci opět Siegfried s čapkou neviditelnosti (ona se pak vzdá a s panenstvím o svou nadlidskou sílu přichází)

8. Děj eposu Siegried s Kriemhildou pak na léta odjedou do Nizozemí a do země Nibelungů (ztotožněné s Norskem), ale Brunhildě pořád vrtá hlavou, jak může být Kriemilda šťastná s někým tak „neurozeným“ chce po Guntherovi, aby Siegfrieda opět povolal do služby, ale ten jej jen kompromisně pozve do Wormsu na slavnost při turnaji se královny pohádají, protože B. se zdá, že K. chválí Siegfrieda až příliš, když je to jen Guntherův „sluha“ – Kriemhilda proto B. řekne, že ji na Islandu přemohl a ve Wormsu o panenství připravil právě Siegrfried s tím panenstvím lže (to by čestný S. neudělal), ale potupená Brunhilda chce pomstu a plánuje Siegfriedovu vraždu zabít S. chce i rek Hagen, který touží po jeho pokladu, a tak přemluví Gunthera, že Siegfrieda je třeba odstranit jako hrozbu pro wormský dvůr

9. Děj eposu • Hagen vymámí z K. tajemství místa, kde je S. zranitelný, a pak S. za přítomnosti Gunthera zezadu úkladně zavraždí na lovu • Hagen prozradí jako vraha tzv. zkouška u már, ale Gunther přísahá, že H. je nevinný, a ten se dokonce zmocní pokladu Nibelungů a potopí ho do Rýna, aby si Kriemhilda nemohla kupovat spojence a kout plány na pomstu • uplyne 13 let, kdy K. jen truchlí, ale pak se o ni začne ucházet vůdce Hunů Atilla, ona si ho ve Vídni vezme a odjede s ním do říše Hunů (do Maďarska) • po dalších 13 letech přemluví K. muže, aby Burgundy pozval na velkou slavnost, kde chce uskutečnit svou pomstu

10. Děj eposu • Hagen tuší, že je to past, ale nechce být za zbabělce, takže je pro to, aby se podél Dunaje na Attilův dvůr vydali (mají 1000 bojovníků a celkem 10 000 mužů) • vědmy jim věští záhubu, Hagen se pokusí věštbu zlomit (utopit jediného muže, který má tažení přežít), ale ten zázračně přežije, takže Hagen ví, že věštba nelhala, nicméně až do hořkého konce se chce osudu vzpírat • Attila s Burgundy (už si říkají Nibelungové) bojovat nechce, ale oni ho urazí tím, že odmítnou odložit své zbraně, a Kriemhilda se snaží poštvat hunské bojovníky proti nim • nakonec dojde ke krvavému boji, postupně umírají hrdinové na obou stranách, Hunové se snaží Nibelungy bránící se v hodovní síni upálit, ale ti se tisknou ke stěnám a ochlazují krví padlých (kterou i pijí!)

11. Závěr eposu • nakonec zůstanou z Nibelungů na živu jen Hagen a Gunther, oba jsou přemoženi a odzbrojeni, Kriemhilda chce po Hagenovi, aby jí nejprve vydal poklad, ale ten to odmítne udělat, dokud žije byť jen jeden z jeho 3 pánů – Kriemhildiných bratrú • Kriemhilda tedy bez milosti nechá setnou hlavu Guntherovi, ale když ji přinese Hagenovi, ten se jí dále jen vysmívá, takže ona popadne meč, který H. ukradl Siegfriedovi, a sama Hagena zabíjí • to je ale v tehdejším světě něco tak neslýchaného, že se všichni přítomní muži (včetně Attily) zděsí, jak si mohla žena dovolit zabít reka, a zbrojmistr Hildebrand, který patří k Hunům, ji za tu troufalost usmrtí • epos končí bědování Attily, zbytku přeživších i anonymního autora, kolik životů boj stál a jak se láska vždy promění v bolest

12. Použité zdroje • Nibelungenlied. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-09-02]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Nibelungenlied • Píseň o Nibelunzích a Nářek nad hrdiny Písně. 2. vyd. Jindřich Pokorný. Praha: Odeon, 1989. ISBN 8020708286.