Doc. Ing. Jan Vašák, CSc. Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze 11. dubna 2006 - PowerPoint PPT Presentation

doc ing jan va k csc katedra rostlinn v roby zu v praze 11 dubna 2006 n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Doc. Ing. Jan Vašák, CSc. Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze 11. dubna 2006 PowerPoint Presentation
Download Presentation
Doc. Ing. Jan Vašák, CSc. Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze 11. dubna 2006

play fullscreen
1 / 53
Doc. Ing. Jan Vašák, CSc. Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze 11. dubna 2006
411 Views
Download Presentation
avinoam
Download Presentation

Doc. Ing. Jan Vašák, CSc. Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze 11. dubna 2006

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Doc. Ing. Jan Vašák, CSc. Katedra rostlinné výrobyČZU v Praze 11. dubna 2006

  2. Mák setý– spánkodárný(Papaver somniferum) • Hypnos (B. spánku) bratr Thanat (B.smrti), matka Nyx (B.noci) • syn Hypna Morfeus – bůh snů • Z Asie se Slovany-ČR kolem roku 500 • My z Podněstří či Polesí-po Keltech, Germánech • 9 obcí-7 Makovů, Makotřasy ap. (příjmení) • Semeno a alkaloidy

  3. Opium (v lihu=Laudanum) – bílý latex s cca 10% morfinu - opiová zralost (20 tis.makovic/kg opia – 1 ha 600 tis- až milion) - či z makoviny (+- prázdná makovice) 1,2 kg ČR až 40 kg morfinu/ha Tasmánie Už Egypťané 1500 př.Kr. obchod s Kartágem a nádoby a la makovice Morfin, tebain, papaverin, narkotin, narcein

  4. Od 16 stol. opium jako droga v Malé Asii, Indii 1644 zákaz tabáku v Číně - expanze drogy 1729 Yung Cheng zákaz opia Britové vývoz z Indie: 1. opiová válka (1839-42) 2. opiová válka 1856-60, vítěz Británie, legalizace drogy, dýmky Konec od XX stol. 1895 výroba diacetylmorfinu (heroin)

  5. ČR a mák: semeno - hl.pěstitel i exportér světa - ohlašovací povinnost celníkům (nad 100m2) Hl. nelegál. Afgánistán (cca 80 tis.ha), Myanmar 70 tis.ha Celkem mák svět 300 tis.ha, legálně cca 140 tis.ha ČR=SR morfin 16 t z cca 260 t svět 1 kg semene=25-35 Kč, makoviny (0,3%)=15 Kč 1 ha=800 kg semene a 400 kg makoviny 1937 patent na morfin z makoviny (dříve z opia) 1951 jen 16%, 1971 už 40% morfinu z makoviny

  6. Výsev máku - co nejdříve na jaře • někdy i koncem září • 1 brány, hrudky nevadí • hloubka 0-2 cm (rýha), řádky cca 25 cm • 1,5 kg/ha (cca 250 semen/m2) • 40-70 rostlin, tj. 80-100 makovic/m2

  7. Mořit mák- krytonosec kořenový a helmintosporium Herbicidypreemergentní (Aurora WG,Lentipur, Toluron, Command, Callisto), postemergentní Trophy,Callisto • Dávka N 80-110 kg/ha: 1/3 před setím, 2/3 za 3-4 týdny po setí Insekticid Talstar, Antistres Atonik, List. hnojiva Wuxal Fungicid Discus • OK Sklizeň s makovinou • Pak skladování, separace, prodej

  8. Slunečnice roční(Hellianthus annuus) vlast: Mexiko, Peru Evropa: 16 stol., na nažky od 19. stol., ČR od 1987 55 druhů (hlíznatá = topinambur) * na olej, typ tradiční (linolový), „americký/sovětský“ (olejový) * proužkatá na ptačí zob (dutinka) * stolní-cukrářská na loupání (dutina) Téměř jen hybridy (Alexandra PR)

  9. Heliosensitivní - řádky 70 cm směr S/J • Daleko od hnízdišť, vedení a kotlin • Úrodné, hluboké půdy kukuřičné a řepařské • Podzim hluboká příprava (22-26 cm) • P,K podzim • 70x20-25 cm (55-75 tis. na 1 ha, OK 55-60=4-6 kg/ha) přesně • hloubka 4-6 cm, termín 10°C (polovina IV)

  10. Herbicid preemergentní(Racer+Trophy) • Dávka 60-80 kg N/ha (1/2 před setím, ½ ve 4 listu) • škůdci=mšice (Pirimor) • 2-3x fungicid na Botrytis a Sclerotinia (před a v kvetení) • Desikace 2-3 týdny před sklizní (glyphosaty, Roundup, 1-2 týdny Reglone) • Sklizeň adaptéry na kukuřici po polovině září • 8% vlhkost, 45% oleje

  11. Hořčice bílá(Sinapis alba) Hořčice bílá – plnotučná Hořčice sareptská žlutosemenná - ruská, anglická Hořčice sareptská tmavosemenná - loupaná=francouzská - drcená + mletá bílá=kremžská Hlavní strnisková (vymrzající) meziplodina Osivo i semeno = export cca 90% produkce

  12. Lokality=dešťový stín podkrušnohoří až po Prahu • 50-80 semen/m2, 3-5 kg/ha, 25 cm řádky, hloubka 2 cm, • termín brzy (max -6 °C) 30.3.-10.(20).4 • Dávka 60-70 kg N/ha (2/3 před setím, 1/3 ve výšce 20 cm) • herbicid postemergentní = Galera • pilatka, mšice – vždy likvidovat! • nedesikovat, sklizeň zač.IX • ihned! sušit (mykotoxiny)

  13. Luskoviny

  14. Rozdělení luskovin Luskoviny řadíme do čeledi bobovité (Fabaceae) – syn. vikvovité (Viciaceae), motýlokvěté (Papilionaceae). Rod: Hrách (Pisum) Hrách setý polní-jedlý (P. sativum var. sativum) Hrách setý rolní – krmný, peluška (P. sativum var. speciosum) Hrách setý dřeňový-zahradní (P. sativum var. medullare) Hrách setý cukrový-zahradní (P. sativum var. saccharatum) Rod: Fazol (Phaseolus) Fazol obecný (P. vulgaris) Fazol ohnivý – šarlatový (P. coccineus) Fazol měsíční – lima boby (P. lunatus) agronomicky: polní a zahradní, tyčkový a keříčkový Drobnosemenné – asijské (rod. Vigna či P.mungo) Rod: Vikev (Vicia) Vikev setá, jarní (V. sativa) - ozimé: Vikev panonská (V. pannonica) Vikev huňatá – písečná (V. villosa) Bob obecný (V. faba, syn. Faba vulgaris) - holubí, polní a zahradní

  15. Rod: Čočka (Lens) Čočka jedlá (L. culinaris) drobno a velkosemenná, hnědá a červená Rod: Lupina (Lupinus) Lupina bílá (L. albus) Lupina modrá (L. angustifolius) Lupina žlutá (L. luteus) vytrvalá: L.polyphyllus a zahradní L.hybridus, na olej L.mutabilis ap. Rod: Hrachor (Lathyrus) Hrachor setý (L. sativus) Hrachor vonný (l.odoratus) řada lučních Rod: Sója (Glycine) Sója luštinatá (Glycine soja) Rod: Cizrna (Cicer) Cizrna beraní (C. arietinum) Rod: Podzemnice (Arachis) Podzemnice olejná (A. hypogea)

  16. Produkce svět http://faostat.fao.org/faostat/

  17. Produkce svět http://faostat.fao.org/faostat/

  18. Některé luskoviny Vigna unguiculata - cowpea Vigna angularis – Adzuki bean Lablab purpureus – hyacint bean Vigna radiata – mungo bean Phaseolus vulgaris – common bean Cajanus cajan – pigeon pea

  19. Produkce ČR 2005 26 220 2,84 74 550 http://www.mze.cz/attachments/LUSKOVINY12_04.pdf

  20. Podíl plodin (plochy osiva)

  21. Podíl plodin (plochy osiva)

  22. Certifikované plochy luskovin in total Pisum sativum Pisum sativum speciosum Faba vulgaris Lupinus Vicia source CISTA

  23. Portion of varieties on production CZ CZ CZ CZ CZ

  24. Bilance výroby a užití luštěnin v ČR Spotřeba luštěnin ČR

  25. Pěstitelské a odbytové možnosti hrachu Pěstování hrachu může být zaměřeno na produkci: • suchých semen • nezralých semen ke konzervování • zelených lusků • celých rostlin k pícním účelům Rozhodující význam má pěstování hrachu na suchá semena (potravina, krmiva, osivo).

  26. Pěstitelské a odbytové možnosti hrachu Hrách je plodina s menší výnosovou stabilitou, spojenou s nesouladem růstu a vývoje se značnou závislostí výnosů na počasí. Rizikovost pěstování narůstá v důsledku nevhodných pěstebních podmínek a při nedostatcích v agrotechnice.

  27. Pěstitelské a odbytové možnosti hrachu Rentabilní výnos (náklady ....., cena.....Kč/t, dotace cca 4100 Kč/ha) při výnosu nad......t.ha-1. Výnosový potenciál hrachu dosahuje 4 - 6 t.ha-1 Důležitý je agronomický význam hrachu v osevních sledech = OK rentabilita následných plodin, zejména obilnin V ČR je využití hrachu ke krmným účelům malé (nízké ceny importované soji a šrotů).

  28. Kritéria výběru odrůdy V oblastech pěstitelsky příznivých pro hrách (vyrovnaný průběh zrání, bez srážek v době sklizně) DEJ potravinářské odrůdy (OK bobtnavost, doba vaření, stejnoměrnost vaření). Lépe volit odrůdu s odolností proti chorobám, zelenosemennou Pro krmné užití důležitý obsah NL a aktivita trypsin inhibitoru. Cena potrav. hrachu je cca

  29. Vlastnosti odrůd

  30. Pěstování hrachu setého

  31. Požadavky hrachu na prostředí Nejvhodnější podmínky jsou v řepařské a obilnářské výrobní oblasti. Půdy - středně těžké - hlinitopísčité - písčitohlinité a hlinité, s neutrální až slabě kyselou půdní reakcí (pH 6 -7). Hrách nesnáší sucho (kukuřičná oblast) a nedostatečně provzdušněné půdy!

  32. Zařazeníhrachu do osevního postupu V osevních sledech je hrách vítanou plodinou pro svoji vysokou předplodinovou hodnotu, narůstající s jeho výnosem. Běžně se zařazuje mezi dvě obilniny. Výhodné je pěstování hrachu po okopaninách hnojenými statkovými hnojivy. Na stejném pozemku lze hrách pěstovat nejdříve za 4 roky, raději až za 6 let.

  33. Optimální Nevhodné Ukazatel ŘVT, BVT, KVT (nevýsušné polohy) Výrobní typ horský 7 - 9 °C Průměrná roční teplota mimo uvedené rozmezí Roční srážky mimo rozmezí 500 - 700 mm půdy písčité, málo vododržné, jílovité zamokřené, zasolené, skeletovité, pozemky silně svažité půdy hlinité, hlinitopísčité, písčitohlinité Půdní podmínky Požadavky hrachu na podmínky prostředí

  34. Optimální Nevhodné Ukazatel nad 250 mm pod 150 mm Hloubka ornice pH 6 - 7 pod 5,5 Obsah humusu nad 2 % střední až dobrý malý Obsah P 1) malý Obsah K 1) střední až dobrý výskyt víceletých plevelů (svlačec rolní, podběl obecný, pcháč oset, pýr plazivý aj. malá zaplevelenost Zaplevelení pozemku Požadavky hrachu na podmínky prostředí

  35. Výběr odrůdy, osivo, jeho kvalita a příprava Všechny naše odrůdy jsou intermediárního typu - středního vzrůstu k pěstování na suchá semena - - ne na zelenou píci Semena vhodná ke konzumním i krmným účelům. Při výběru odrůdy se řídíme předpokládaným způsobem využití semen (význam má barva - žlutosemenné a zelenosemenné a velikost HTS v průměru od 200 do 320g) a požadavky odrůd na půdní a klimatické podmínky.

  36. Výběr odrůdy, osivo, jeho kvalita a příprava Převažují nové typy odrůd, tzv. semileafless formy -- hrachy úponkové (afila typ). Pouze kvalitní osivo je zárukou založení dobrého porostu . Nejúčinnějším speciálním způsobem moření je tzv. inkrustace osiva .

  37. Růstové typy hrachu pěstované v ČR úponkové listové

  38. Výběr odrůdy, osivo, jeho kvalita a příprava Bakterizace (očkování osiva) přináší efekt pouze při setí hrachu na pozemek, kde nebyl doposud pěstován (aplikace suchého přípravku /Rhizobin/ přímo na semena, např. ve výsevní skříni secího stroje). Přípravek se nesmí zásadně aplikovat na přímém slunci, protože ztrácí účinnost! Bakterizace mokrou cestou je založena na využití speciálních přípravků, které jsou účinnější, ale též dražší.

  39. Výživa a hnojení • živiny nejlépe ze staré půdní síly • N získá pomocí hlízkových bakterií ze vzduchu • naprosto nevhodné přímé hnojení hnojem • ALE aplikace k předplodině vítána Startovací dávka N, 0 - 30 kg N/ha při předseťové přípravě (jen po obilí, na chudé půdě, nejsou li hlízky)) obvykle se nedává)

  40. Výživa a hnojení • P a K hnojiva před orbou, případně při předseťové přípravě půdy, • cca 55 - 92 kg P2O5 (např. 300 - 500 kg superfosfátu) • cca 84 - 114 kg K2O (např. 150 - 300 kg 50% draselné soli). Základem je příznivé pH půdy (optimum 6 -7). Při pH půdy nižším než 6,2 dát 2 - 4 t/ha vápence (nejlépe vápenec dolomitický s Mg). Pozor na nedostatek hořčíku, bóru a molybdenu

  41. Založení porostu Základní zpracování půdy se neliší od ostatních jařin. Orba do hloubky 250 - 300 mm. Kypření do hloubky setí 60 - 80 mm. Jarní příprava zahrnuje dokonalé urovnání povrchu, smykování a vláčení, příp. použití secí kombinace. Dobrým urovnáním pozemku se připraví podmínky pro kvalitní sklizeň a pro omezení sklizňových ztrát.

  42. Založení porostu Intermediární odrůdyvyséváme jen v čisté kultuře, tj. bez podpůrných plodin. Meziřádky = 100 - 250 mm vhodnější jsou užší řádky. Hloubka setí = 60 - 80 mm Setí - obilní secí stroje, - secí kombinace umožňující setíbez předchozí předseťové přípravy.

  43. Hustota porostu Optimální hustota porostu: • u intermediárních odrůd 80 - 85 rostlin na 1 m2 v sušších oblastech • 75 - 80 rostlin v oblastech vlhčích • úponkovité typy + 10% (100) rostlin 1 m2.

  44. Dynamika tvorby výnosových prvků hrachu 200 - 320 g 60 - 80 m-2 3 - 5 3 - 5

  45. Setí Výsevek: • 0,9 - 1,0 milion klíčivých semen na 1 ha • u odrůd úponkových až 1,1 milionu. Včasnost výsevu je předpokladem výnosové stability hrachu!

  46. Ošetřování za vegetace • po zasetí zavláčení a urovnání pozemku válením, nejlépe rýhovanými válci. Nejmenším rizikem herbicidy preemergentní (Stomp, Sencor,Afalon, Dual gold) Postemergentní (Escort, Basagran) při výšce rostlin 50 až 150 mm.

  47. Ochrana proti chorobám Virózy, kořenové hniloby, antraknózy • Pěstování resistentních odrůd a výsev zdravého osiva • Dodržení agrotechnických požadavků plodiny • Moření osiva • Omezení přenašečů viróz • Fungicidy (Alert-po odkvětu) Přímá chemická ochrana se obvykle neprovádí pro neuspokojivou účinnost

  48. Ochrana proti škůdcům • Listopas čárkovaný – žír na listech po vzejití (K. Zeon, Nurelle) • Kyjatka hrachová – sání a přenost viróz Pirimor, Sumithion, Nurelle, Decis) • Třásněnka hrachová – sání v květu (Nurelle) • Obaleči – žír na semenech (Nurelle, Vaztak) • Zrnokaz hrachový – žír na semenech –muškovitost (není registrace) Ochrana při překročení prahů škodlivosti !Dodržení časového odstupu min. 4 roky!

  49. Sklizeň hrachu Kritériem vlhkost semen! Vhodnou dobou sklizně ovlivňujeme sklizňové ztráty, barevnou vyrovnanost semen (zelenosemenné hrachy se sklízejí dříve než hrachy žlutosemenné). Obvykle přímá kombajnová sklizeň. Snížení otáček mláticího bubnu

  50. Sklizeň hrachu Sklízet při poklesu vlhkosti semen na 21 -16% (nejmenší poškozování semen). U přezrálých porostů prudký růst sklizňových ztrát (i nad 30%) apoškození semen.