KRÁTKÉ OHLÉDNUTÍ ZA SVĚTOVÝM HOSPODÁŘSTVÍM

1. KRÁTKÉ OHLÉDNUTÍ ZA SVĚTOVÝM HOSPODÁŘSTVÍM

2. Šoa

3. Formování sovětského hospodářského systému • VŘSR 1917 – v březnu svržen car, v říjnu (listopadu) převzali moc bolševici • požadavek nacionalizace půdy – zrušit soukromé vlastnictví půdy pokládaly chudší vrstvy za nejschůdnější cestu, jak zlomit nadvládu statkářů, získat bezplatně do užívání další půdu • Dekret o půdě z 8.-9. listopadu nacionalizoval veškerou půdu a zkonfiskoval pozemkový majetek statkářů, carské rodiny a církve, znárodněny byly budovy, stroje, potahy, inventáře, lesy, vodní plochy, nerostné bohatství • rolníci získali bezplatně do užívání 165 mil. hektarů půdy • masivní podpora bolševiků

4. Znárodnění • zpočátku převládala soukromá zemědělská malovýroba • nové formy hospodaření – sovchozy a kolchozy (40 až 60 členů na 1 až 2 hektary půdy) (Zpočátku celkem 3 až 4% celkové zemědělské půdy) • dělnická kontrola výroby a rozdělování – předehra ke znárodnění velkých soukromých podniků – rozhodnutí závazná pro podnikatele • znárodněn celý bankovní systém • anulovány nároky na úroky a splátky půjček • znárodněna železniční a lodní doprava a zahraniční obchod • postupně znárodňovány soukromé podniky

5. Charakter hospodářství • válečné hospodářství • rolníci povinni odvádět všechnu zemědělskou produkci nad osobní potřebu – bez adekvtáního ekvivalentu  nehospodárnost • lístkový systém, pracovní povinnost městského obyvatelstva • znárodněny drobné podniky (nad 10 pracovníků) • naturalizace hospodářství, hyperinflace, návrat k peněžníu systému v r. 1921 • výbory vesnické chudiny – zabavovaly zatajené zásoby obilovin – vybaveny i trestní pravomocí – přerozděleny miliony hektarů půdy • válka, teror a hlad si vyžádal v Rusku v letech 1914-21 kolem 19 milionu obětí • povstání Nep (Nová ekonomická politika) • elektrifikace

6. Nep • zavedená pevná daň – po její úhradě mohli rolníci prodávat svou nadprodukci • zaveden zlatý rubl, volný obchod, rozšiřují se družstva • chozraščot – obchodní principy zaváděné do státních podniků • privatizace, pronájmy podniků družstvům, soukromníkům formou koncesí i zahraničnímu kapitálu • 5 sociálně ekonomických sektorů • socialistický • státně kapitalistický • soukromokapitalistický • zbožní malovýroba (3/4 populace, 51% výroby) • naturální zemědělská malovýroba

7. 1922 – založen SSSR • 21.1.1924 zemřel V.I.Lenin • nástupcem po vnitropolitických bojích J.V.Stalin • přetrvával agrární charakter ekonomiky (82%) • 60% negramotných obyvatel • plán industrializace • odklon od Nepu – přechod k centrálně direktivnímu řízení • 1927 – masová kolektivizace zemědělství • 1928 – 1932 – první pětiletka – cílem vybudování základů socialistické ekonomiky

8. První pětiletka • nedostupné relevantní statistiky • obrovský skok v rozvoji průmyslu • otrocká práce politických vězňů • amdministrativně direktivní soustava plánování a řízení • Podnikům se ukládaly – výrobní úkoly, pracovní síly, mzdové fondy, dodavatelé, odběratelé, ceny, zisk, ztráta, investice – odpisy, zisky a daně se odváděly do státního rozpočtu a zde se přerozdělovaly • chování podnikové sféry se soustředilo na licitaci s nadřízenými orgány při určování plánovaných úkolů – preferována „třídní uvědomělost“ na úkor odbornosti • platová nivelizace – nebyl zájem se lépe kvalifikovat

9. Obilní problém • kolektivizace rolnických hospodářství • kolchozní systém uplatňován při realizaci plánů • 8,5 mil. drobných rolníků, 15 mil. středních • kulaků přes milion – dodávali pětinu produkce • 1600 sovchozů obdělávalo 1% půdy, kolchozy 2% • kolchozy, na něž se zemědělství převáděly nelze považovat za družstva – absence dobrovolnosti a vnitřní demokracie – nátlak, minimální odměny vedly k nižší produkci • hromadné vybíjení dobytka – pokles o 45% • hlad • nevolnický systém – rolníci nedostávali občanské průkazy • majetek kulaků konfiskován • 3 miliony mrtvých – hlad, teror, životní podmínky

10. Kolektivizace • v roce 1928 nebylo ve městech co jíst – Stalin poslal na venkov 30 000 ozbrojených činovníků strany – rabování, zvěrstva – oficiálně „soutěžení mezi organizacemi pro vyvlastňování obilí“, „administrativní přehmaty“ • 1928 hlášeno 1400 rolnických „teroristických akcí“ (rolníci se bránili zabavování potravin) • Stalin „likvidovat“, „pokud se někdo domnívá, že se politické úkoly dají provádět bez nepříjemných průvodních jevů, není marxista, ale hlupák“ • Stalin naposledy navštívil jakoukoliv vesnici naposledy v roce 1928 – kolektivizaci provedl z Kremlu, týkala se 105mil. obyvatel

11. Kolektivizace • rozhodnutí kolektivizovat násilím přišlo náhle na konci roku 1929 • Stalin: „zlikvidovat kulaky jako třídu“ • politika vyhlazování 3 roky před Hitlerovým převzetím moci, 12 let před tzv. „konečným řešením“ • chudším rolníkům se doporučovalo, aby plenili domy vyvlastňovaných kulaků a pořádali na ně štvanice • brzy „kulak“ = jakýkoliv zemědělec aktivně se stavějící proti kolektivizaci, často zoufalý odpor celých vesnic – obklíčila je policie a vojenské jednotky používající metod, jež později detailně napodobil Hitler, byly oběti buď postříleny na místě nebo nacpány do nákladních automobilů k deportaci • „pravděpodobně nejrozsáhlejší a nejničivější válečné tažení, které kdy stát podnikl

12. Kolektivizace • Churchill: „Stalin mi lhostejně sdělil, že se vypořádal s deseti miliony sedláků“. • Podle nejhorších odhadů bylo krom zabitých nebo popravených rolníků transportováno 10 až 11 milionu lidí na sever a z nich třetina poslána do koncentračních táborů, třetina do exilu, třetina byla popravena nebo zemřela na cestě. • Uměle vyvolaný hladomor – sedláci obilí raději pálili, než aby je odevzdávali, rozbíjeli nářadí, porazili 18 milionu koní, 30 milionu kusů dobytka, 100 milionu ovcí a koz (2/3) • Stalin i přesto obilí vyvážel do zahraničí, aby zaplatil dovážené stroje, hlavně pro válečný průmysl. • V období kolektivizace a „likvidace tříd“ od roku 1929 do r. 1936 zemřelo násilnou smrtí 10 milionů mužů, dětí a žen…..

13. Druhý pětiletý plán • více prostředků na zvýšení úrovně lidí – školení do strojírenství • brutální metody – podpora dělníků, mládeže a vesnické chudiny • direktivní plánování • 1937 – 243 tisíc kolchozů – 93% rolnických hospodářství, 99% půdy • 1937 – státní sektor 99,1% národního důchodu, 99,8% průmyslové výroby, 98,5% zemědělské výroby • maloobchodní obrat – 100% státní podíl • slabě rozvinutá země

14. ČSR před 2. světovou válkou • v zemědělství evropský průměr (VB dvojnásobek produkce) • produktivity práce – Itálie stejná, VB, Švédsko dvojnásobek, nejpokročilejší země 2-2,8x • hektarový výnos – 1,66t, evropský průměr 1,47t, Německo 1,97t • na 1 traktor připadalo v evropě 1275ha půdy, v ČSR 1582ha, ve VB 247ha, v Německu 806ha) • obrat zahraničního obchodu na 1 obyvatele v ČSR index 100, Belgie-Lucembursko 360, VB 200, Německo 128, Francie 84, Itálie 46

15. ČSR před 2. světovou válkou • na 1 osobní automobil 132 obyv., Francie 19, Německo 49, Itálie 103 • průměrná délka života 53,5 roku • kojenecká úmrtnost 1,17 • reálné mzdy oproti Praze – USA, Kanada, Austrálie 3-4x vyšší, Londýn 2x, Stockholm vyšší o 78%, Berlín o 46%, Vídeň, Řím, Varšava o něco nižší • národní důchod 14. v Evropě, 18. na světě • pomyslný přechod mezi vyspělou a rozvinutou Evropou

16. Důvody k poválečné integraci • zabezpečení míru na Evropském kontinentě • překonání nacionalisticky orientovaných státních struktur • umožnění společného trhu

17. ESUO • Evropské společenství uhlí a oceli • Pařížská smlouva – 1951 (na 50 let) • Fr, Něm, Ita, Bel, Niz, Luc • od 1.1.2002 neexistuje • komise (exekutiva), rada ministrů (legislativa), parlamentní shromáždění, soudní důvr

18. EHS, Euratom • Evropské hospodářské společenství • 1957 – Římské smlouvy (platnost od 1958) • vytvoření společného trhu • Euratom • Evr. společenství pro atomovou energii • Všechny smlouvy od 1967 Smlouvami o evropských společenstvích. • 1968 – celní unie (v zemědělství pomaleji)

19. Evropská Unie • 1992 – Maastrichtská smlouva • 3 pilíře • Evropské společenství (EHS) • Společná zahraniční a bezpečnostní politika • Justice a vnitřní bezpečnost

20. Světová banka • Tvořena Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (IBRD) a Mezinárodní asociací pro rozvoj (IDA). • Založena v r. 1944 na Bretton Woodské konferenci v New Hampshire na pomoc obnovy zemí postižených válkou. • V současné době 185 členů. • Zpočátku tržní struktura – AAA status. • 1960 – Mezinárodní asociace pro rozvoj – pomáhat nejméně rozvinutým státům (zejména aby se nepřiklonily na stranu SSSR) • 1968 – přímé zaměření na odstraňování chudoby

21. Světová banka - program • Investice do lidského rozvoje • Ochrana životního prostředí • Podpora soukromého sektoru • Podpora ekonomických reforem • Potírání korupce • Pomoc zemím postižených konfliktem • Stimulace investic

22. Mezinárodní měnový fond • rovněž v Bretton Woods v r. 1944 • přidružná organizace OSN • má usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci • podporovat stabilitu měnových kurzů • podporovat státy s hospodářskými potížemi • 185 členských států

23. Literatura • Paul Johnson – Dějiny 20. století • Pavel Sirůček – Hospodářské dějiny a ekonomické teorie • Alexandr Solženicyn – Souostroví Gulag; Jeden den Ivana Děnisoviče • Primo Levi – Je-li toto člověk • George Orwell – Farma zvířat; 1984 • Art Spiegelman - Maus • Robert Merle – Smrt je mým řemeslem • E. Fiedler, B. Siebertová, A. Kilian - Svědkové z továrny na smrt • R. Vrba - Utekl jsem z Osvětimi • J. Arad - Belzec, Sobibor, Treblinka • R. Glazar - Treblinka, slovo jak z dětské říkanky • S. Zámečník - To bylo Dachau • O. Kraus, E. Kulka - Noc a mlha • Y. Ternon - Genocidy XX. století • T. Kulišová - Malá pevnost Terezín • H. Amesbergerová, K. Auerová, B. Halbmayrová - Sexualizované násilí • D. Hájová – Ravensbrück • a mnoho dalších

24. Film • Schindlerův seznam • Jdi a dívej se • Shoah • Pianista • Pád třetí říše • Norimberský proces • a mnoho dalších

25. Po osmi měsících "phoney war", podivné války, kdy Francouzi seděli bez hnutí v Maginotově linii, se stalo, co kdekdo čekal: Němci zahájili ofenzívu. Evropské země padaly jedna po druhé pod dlouho připravovanými bleskově provedenými údery německé válečné mašinérie, na souši, na moři, pod mořem a ve vzduchu: Dánsko, Norsko, Lucembursko, Belgie, Holandsko a v červnu 1940 Francie. Hitler v Paříži tančil radostí nad úspěchy, dosaženými v rekordně krátké době revoluční, dosud neznámou válečnou taktikou. Bylo to tak oslnivé, že Molotov jménem sovětské vlády jako jeden z prvních blahopřál Hitlerovi k tomuto "skvělému výkonu německých branných sil". • Anglie, kterou oddělovalo od nepřítele pár kilometrů lamanšského průlivu, zůstala sama ve vojenském konfliktu, který se zdál už rozhodnut ve prospěch osy. Jenže, jak jednou řekl Churchill, tihle britští ostrované jsou zvláštní lidé: čím je nebezpečí větší, tím jsou klidnější; když je bezprostřední, jsou odhodlaní; a když je smrtelné, jsou nezlomní. A opravdu: my, kteří jsme s Angličany a se Spojeným královstvím měli tu čest bezprostředně a společně prožívat válečné osudy, můžeme dosvědčit, že tento lid si počínal příkladně statečně a skromně zároveň, inteligentně, ale také s humorem - to všechno v rámci plně fungujících demokratických institucí pod vedením vlády Jeho Veličenstva, při zachování všech základních svobod a občanských práv. • Po pádu Francie nastaly těžké doby. Spojené království zůstalo samo ve válce, kterou Hitler pokládal už za vyhranou. Všechno nasvědčovalo tomu, že je jen otázkou čau, kdy anglická ostrovní pevnost bude námořní blokádou a leteckými nálety sražena na kolena a požádá o příměří. Hitler a jeho maršálové s tím počítali vcelku najisto. • ... • Invazi ostrova, kódovanou jako "Lvoun", připravovali Němci od počátku války. • ... • "Náš osud," vzpomíná Churchill, "závisel na vítězství ve vzduchu." Svým rozsahem dosud nevídaná německá letecká armáda byla připravena k útoku z letišť podél celého belgického a francouzského pobřeží průlivu: 2669 letadel, z toho 1361 bombardérů. Bitva, která už přešla do válečných análů jako Bitva o Británii, začala 10. července 1940. Britská města hořela pod jejich náporem, desetitisíce civilistů zahynulo v troskách, britští stíhači měli velké ztráty, ale převyšovali Němce kvalitou svých strojů, výcvikem a odvahou. Luftwaffe nasadila do bojů podstatnou část svých sil; Londýn (bombardovaný nepřetržitě 57 nocí) přesto nepodlehl. Ponorková válka rovněž nepřinesla předpokládané výsledky, takže Führer musel několikrát odložit zahájení operace "Lvoun". Nakonec k ní nikdy nedošlo. V říjnu velká Bitva o Británii skončila, nálety ovšem pokračovaly, Němci pouze změnili taktiku: od soustředěného masívního náporu k leteckým útokům na výdrž - až do úplného vyčerpání. "Vyčerpání?! Ale koho?" komentoval Churchill s vyzývavostí jemu vlastní. Britský zbrojní průmysl nejenže nebyl zničen, ale pracoval dál plnou parou. Spojenecké operace v libyjské poušti byly úspěšné. A tak v tom rozhodujícím roce 1940, kdy Británie po šest měsíců sama odolávala největší válečné mašinérii všech dob a kdy vítězství nacistů se zdálo na dosah ruky, osamělý ostrovní odpůrce vydržel a vytrval. • Pavel Tigrid – Kapesní průvodce inteliegentní ženy po vlastním osudu