1 / 20

Zimní spánek zvířat

Zimní spánek zvířat. a spol. Běžný spánek. Během dne se nám střídá období aktivity- alfa fáze a období klidu- rhó fáze Běžný spánek slouží k odpočinku a k obnově tělesných sil Regulátorem je únava a vnitřní hodiny Centrem řízení je hypotalamus. Hypotalamus.

aquila
Download Presentation

Zimní spánek zvířat

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Zimní spánek zvířat a spol.

  2. Běžný spánek • Během dne se nám střídá období aktivity- alfa fáze a období klidu- rhó fáze • Běžný spánek slouží k odpočinku a k obnově tělesných sil • Regulátorem je únava a vnitřní hodiny • Centrem řízení je hypotalamus

  3. Hypotalamus • Přední část- slouží jako senzor a integrátor teplotních podnětů přicházejících z různých částí těla • Zadní část- obsahuje výkonné řídící termoregulační mechanizmy vstupující v činnost, jestliže je organizmus vystaven chladu nebo teplu • Když se podráždí centrum tepla, tělesná teplota stoupne. • Když se podráždí centrum chladu, tělesná teplota klesne. • Obě části spolu velmi těsně spolupracují • Celý tento termoregulační systém funguje nepřetržitě a vytváří tak konstantní teplotu tělesného jádra

  4. Termoregulace • Živočichové se dělí na 2 skupiny: • Poikilotermní( exotermní, studenokrevní)- jejich tělesná teplota kolísá podobně jako teplota okolí • Je jich více • Homoiotermní (endotermní, teplokrevní)- udržují si stálou teplotu nezávisle na okolí • Např.- ptáci, savci • Některé skupiny endotermních živočichů mají schopnost za určitých okolností své termoregulační mechanismy vypínat a svou tělesnou teplotu do značné míry přizpůsobovat teplotě okolí

  5. Každý druh má svoji vlastní nastavenou teplotu- př. Savci- 34- 38°C,primáti 37°C, ptáci 38- 44°C • Zvýšení teploty- horečka • Snížení teploty- denní a noční spánková letargie ( cirkadiánní letargie) • Zimní spánek( hibernace) • Zimní klid ( dormace) • Letní spánek( estivace)

  6. Teplokrevní x studenokrevní • Schopnost mnoha teplokrevných zvířat upadnout do stavu torporu( strnulosti) se sice na první pohled podobá strnulosti studenokrevných zvířat vyvolané chladem či suchem, jde však o zcela zvláštní vlastnost vyvolanou existencí a nastavitelností regulátoru tělesné teploty • To umožňuje organizmu teplokrevných zvířat zůstat naživu na druhé úrovni svého teplotního režimu a opět se z tohoto stavu vrátit, když se regulátor znovu nastaví na vyšší tělesnou teplotu • Letargie teplokrevných se zásadně liší od stavu strnulosti studenokrevných- ti totiž nemají regulátor teploty

  7. Denní a noční spánková letargie • Noční letargie- burunduci, čipmankové, kolibříci,… • Denní letargie-někteří sysli, myšivka horská, myšivka stepní, pískomilové, netopýři, kaloni( jen ti malí), ježura, lelek,…

  8. Zimní spánek ( hibernace) • Zvíře se adaptuje na chlad • Obvykle je letargií s přizpůsobením k chladu • Může být také bez přizpůsobení k chladu, jestliže např. zvířata zavřeme do klecí při okolní teplotě 20- 25 °C • Teplota může klesnout až na 5- 0,2 °C ( př. U některých netopýrů byla ve stavu hibernace naměřena teplota 0 °C v jejich konečníku)

  9. Zimní spánek ( hibernace) • Zimní spánek začíná v říjnu či listopadu a končí v březnu či dubnu • Může také začínat už dřív nebo končit později • Zimní i letní spánek jsou v určitých intervalech- asi každé 3 dny až 3 týdny- přerušovány • Skládá se z torporických dnů a dnů nebo jen hodin bdělosti • Při přerušení zvíře přijímá potravu a vylučuje moč a výkaly • Př. Sysli, svišti,burunduci, čimankové, myšivky,plch velký, křeček polní, zlatý, ježek, bodlíni, ježura,…

  10. Letní spánek( estivace) • Adaptace na teplo • Letargie bez přizpůsobení se k chladu • Může sloužit také k uchování energie, když je nedostatek potravy. • U některých druhů syslů může letní spánek přejít rovnou v zimní • Př.- pouštní svišti,sysly

  11. Zimní klid ( dormace) • Př. U medvěda baribala a medvěda grizli, svišti • Tělesná teplota klesne jen málo, asi na 32 °C

  12. Letargie x podchlazení • Mnohdy je těžké rozlišit, zda se jedná o přirozenou, fyziologickou letargii, nebo o násilné podchlazení • Rozdíl je v probuzení- násilně podchlazené zvíře nelze probudit smyslovým podrážděním • při pravém torporu stačí k probuzení dotyk, píchnutí jehlou nebo světelný podnět

  13. Jestliže se živočich záměrně ochladí na teplotu svého okolí- nemůže už žádné teplo ztrácet- ušetří si energie a zachová si své rezervy, protože se zmenší i tvorba tepla v organizmu • Pro chemické procesy látkové přeměny platí tzv. teplotové pravidlo Q10 fyziologa van´t Hoffa

  14. Van´t Hoffovo pravidlo • Jestliže teplota klesne o 10 °C, probíhají reakce asi třikrát pomaleji • Klesne- li tedy tělesná teplota kolibříka ze 44 na 34 °C, vede to k trojnásobnému poklesu látkové přeměny a tím k obrovské úspoře energie

  15. Než jdu spát • Na podzim stojí v popředí 3 pudy: starost o zimní příbytek, zajišt´ování zásob potravy( tzv. křečkování- př. křeček si nashromáždí 5- 15 kg zásob) a nadměrné přijímání potravy( podzimní tloustnutí- Lemur maki tlustoocasý si ukládá zásobu tuku v ocase) • Když dokončí přípravy na zimní spánek, zvíře ztratí chut´ na jídlo spáč přes zimu ztratí na váze • Spáči, kteří procitají častěji, hubnou více než ti, kteří spí nepřetržitě, protože každé zahřátí spotřebuje značné množství energie • Příklad zimního příbytku sviště • Nachází se 0,5 až 1,5 m pod zemí, je vystlán trávou, doupě je utěsněno zevnitř( ochrana před vodou, deštěm, jinými zvířaty)

  16. Probouzení • Při probouzení se je nejdůležitější, se co nejrychleji zahřát • Tělo se rozdělí na 2 poloviny: na hrud´ s hlavou, místo největšího tepla a nejrychlejšího vzestupu teploty, a zadek, který teplo skoro nevyrábí • Tím se dosáhne toho, že zahřívaná hmota je zezačátku malá a mozek začne rychleji fungovat

  17. Po probuzení ze zimního spánku spáč opustí příbytek, začne hledat družku- na to se jeho organizmus za letargie a zejména za četných fází bdělosti připravoval • Na konci spánku proti sobě stojí 2 konkurentní pudy- pohlavní pud a zimní spánek • S výjimkou netopýrů platí zásada, že říjná, březí a kojící zvířata neupadají do letargie letargie nevzniká nuceně, nýbrž na instinktivním základě

  18. Pokus I. • Jeden vědec se kdysi pokusil dokázat chemickou podstatu zimního spánku • Usmrtil za zimního spánku netopýry, křečky, ježky a podle určitých metod vyrobil z jejich mozků extrakty. Tyto extrakty vstříkl psům a kočkám a dosáhl toho, že upadli do jakéhosi spánku a že jejich tělesná teplota mírně klesla

  19. Pokus II. • Větší úspěch se udál u transfúzí krve odebrané syslům páskovaným a svišt´ům lesním za zimního spánku a její vstříknutí syslům ve stavu bdělosti. V tomto případě byl vyvolán skutečný zimní spánek, i když se použili krevní konzervy a k transfúzi došlo v létě. Stejný účinek mělo vstříknutí krevního séra a promytých krvinek • Tento jev však nastal jen, když byla krev odebrána letargickým zvířatům, nikoli zvířatům, která do zimního spánku neupadla, anebo se právě probudila

  20. Použitá literatura • Animal physiology- Mechanisms and Adaptations- Eckert (2001) • Etologie. Biologie chování zvířat- Zdeněk Veselovský (2005) • Zimní spánek zvířat- Paul Raths (1980) • Zvíře- David Burnie 2002 • Život zvířat-Charlotte Uhlenbroeková (2009)

More Related