1 / 16

BUDOUCNOST TRHU PRÁCE Co když už lépe bylo?

BUDOUCNOST TRHU PRÁCE Co když už lépe bylo?. Ing. Jiří Braňka Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národní vzdělávací fond. 30.10. 2008. Kormidlem lodi trhu práce…. … je třeba otáčet s velkým předstihem. Sektorové studie: vliv budoucích trendů na trh práce.

aolani
Download Presentation

BUDOUCNOST TRHU PRÁCE Co když už lépe bylo?

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. BUDOUCNOST TRHU PRÁCE Co když už lépe bylo? Ing. Jiří Braňka Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národní vzdělávací fond 30.10. 2008

  2. Kormidlem lodi trhu práce… … je třeba otáčet s velkým předstihem.

  3. Sektorové studie: vliv budoucích trendů na trh práce ANALYZUJEME ZEJMÉNA SEKTORY, ZÁVISLÉ NA KVALITĚ TECHNICKÉHO VZDĚLÁNÍ: • Energetika • ICT služby • Elektrotechnický průmysl Vymezení sektoru - ne podle OKEČ nebo nově CZ-NACE: pracujeme s hodnotovým řetězcem sektoru, definice firem dle typu produkce a zákazníka Vymezení profesí – odchylujeme se od KZAM, snaha stanovit profesní požadavky podle typů činností a procesů ve firmách Podklad pro kapitolu „Lidské zdroje“ ve zprávě Nezávislé energetické komise

  4. Hlavní závěry: Změna se blíží Výroba ICT a zdravotnické techniky: Nárůst zaměstnanosti o 56 % ICT profese: Nárůst zaměstnanosti o 20 % Výroba elektrických strojů a zařízení: Nárůst zaměstnanosti o 37 % ČESKÁ REPUBLIKA: Dynamický nárůst zaměstnanosti v průmyslu i ve službách Ovšem například podíl výrobních a montážních činností v elektrotechnickém průmyslu vzrostl nad 40 %. V západní Evropě a USA mají ovšem tyto profese zhruba poloviční podíl

  5. Elektrotechnický průmysl: globální konkurenční pozice • Dvojnásobný podíl profesí ve výrobě na zaměstnanostioproti vyspělým zemím –, zde také aktuálně firmy pociťují největší nedostatek • Závislost na trzích EU (zejména Německo)– hrozba dopadu ochlazování poptávky, velké ohrožení vývojemměnového kurzu • Slabina – schopnost proniknout na rozvíjející se trhy SVEje horší – ať už jako zákazník, nebo výrobce využívající výhody „levnějších“ ekonomik • Nevyužitý potenciál služeb– přílišná koncentrace na problematiku samotné výroby, rozvoj dalších částí hodnotového řetězce je opomíjen • Nabídka na trhu práce - mění se očekávání a preference nových generací, ohrozí to i vysoce kvalifikované profese • Hrozba „odlivu mozků“ do vyspělých zemí – specialisté v elektrotechnice, energetice, ICT … • Velký potenciál v energetice – v příštích letech budou výrazně růst investice do výstavby nebo rekonstrukce nových výrobních bloků v EU i na rozvíjejících se trzích

  6. ICT služby: I zde posun v požadavcích na profese • Technické profese stále na vzestupu – poptávka po programátorech a technicích bude v nejbližších letech dál výrazně růst, avšak v delším období bude klesat jako důsledek technologických trendů i tržních změn. • Bude klíčové zachytit nástup nových trendů poptávky po profesích – technické vzdělání nebude postačovat, pokud u pracovníků nebudou rozvíjeny analytické a mezioborové schopnosti a manažerské dovednosti, sourcing • „Prostřední článek“ - i české firmy se musí naučit výrazněji využít potenciálu outsourcingu, zvýšit svou konkurenceschopnost skrze mezinárodní integraci • Nedostatek vysoce kvalifikovaných ICT specialistů (business-analytik, manažer rozvoje a provozu IS/ICT*) je očekáván i v příštích letech – bude to hlavní omezení pro kvalitativní rozvoj českého ICT trhu • „Migrace“ ICT specialistů ze zákaznických firem k dodavatelským • Centra sdílených služeb – transformace nebo hrozba odchodu? * Rozpracováváme metodiku i některé závěry projektu VŠE: Lidské zdroje v ICT (2007), včetně definice profesních rolí v ICT službách

  7. Problémy regionů Regionální disproporce ohrožují rozvoj sektorů v krajích:Migrace kvalifikovaných odborníků i perspektivních absolventů do velkých center zde je nabídka práce největší, avšak i přesto je přetlak poptávky nad nabídkou pracovních sil. Inženýři se do regionů nevracejí - hrozí dlouhodobější zaostávání za velkými centry s tím, jak se bude měnit kvalifikační struktura sektorů.

  8. Kde jsou silné stránky českého trhu práce? NÁPAD IDEA VIZE „BUSINESS ORIENTACE“ FINANCOVÁNÍ ROZVOJ NÁVRH VÝVOJ DESIGN KONSTRUKCE ZÁKAZNICKÉ SLUŽBY - CRM MARKETING LOGISTIKA DISTRIBUCE VÝROBA „MONTÁŽ“

  9. Současné zdroje konkurenční výroby DESIGN KONSTRUKCE Silná základna v technickém vzdělání Až doposud velká kapacita trhu práce Nákladová komparativní výhoda VÝROBA „MONTÁŽ“

  10. Možnosti rozvoje NÁVRH VÝVOJ Tyto oblasti mají v příštích letech velký potenciál růstu. Avšak struktura absolventů i jejich znalostí není plně vyhovující. LOGISTIKA DISTRIBUCE

  11. Kde hrozí ztráta příležitosti? Největší slabina českých zaměstnanců i nových absolventů. Přílišná orientace na problém „vyrobit“. Vývoj trhů a technologií však srovnává podmínky – Kvalita ve výrobě bude stále menší zárukou konkurenceschopnosti. START-UP FIRMY! NÁPAD IDEA VIZE „BUSINESS ORIENTACE“ FINANCOVÁNÍ ROZVOJ ZÁKAZNICKÉ SLUŽBY - CRM MARKETING

  12. 2008-2012: Je výkonnost sektoru možné zvýšit? Vysokoškolské vzdělání má dnes přibližně 13 % pracovníků v sektoru. Ve vyspělých zemích EU tento podíl kolísá mezi 30 – 50 % . U zemí s nejvyšší produktivitou práce a inovačním potenciálem v sektoru (Irsko, Finsko) je to 47 %, resp. 55 %. • Tuto ztrátu nemá český elektrotechnický průmysl za současných podmínek šanci dohnat – klíčový Vysokoškolský studijní obor Elektrotechnika může sektoru dodat v letech 2008-2012 pouze okolo 250-300 absolventů ročně, z nichž více než polovina bude muset nahradit pracovníky, kteří ve stejném období odejdou do důchodu. • Aby se ČR přiblížila znalostnímu a inovačnímu potenciálu západních zemí během příštích 10-15 let a získala nové investory, kteří přinesou výroby a služby s vysokou přidanou hodnotou, potřeboval by elektrotechnický průmysl až 5 000 nových absolventů VŠ ročně.

  13. Perspektiva technického vzdělání ve vyspělé zemi? Popularita technického vzdělání s růstem bohatství země klesá – důvodem je zejména vyšší objektivní náročnost tohoto typu studia, měnící se preference studentů z hlediska volby povolání i představě o platové úrovni. Generace Y – nové generace mají jiné životní hodnoty, preference a očekávání od toho, co jí má přinést práce – to ohrožuje zejména tradiční profese v průmyslu a obecně technické vzdělání, které je často vnímáno jako příliš obtížné, neperspektivní a „společensky nepřitažlivé“. Absolventi technických škol volí v naprosté většině uplatnění mimo svůj obor vzdělání – má to platové, sociální i regionální příčiny. LZE TENTO VÝVOJ ZVRÁTIT?

  14. Problém řemesel a technického vzdělání McKinsey: Až 80 % produkce bude do roku 2030 ovlivňováno konkurencí v globálním, nikoli národním měřítku. Totéž se ovšem týká pracovních sil! ?

  15. Co přinese budoucnost? • V roce 2010 bude ČR nejdražší ekonomikou v regionu z hlediska ceny práce dělníka – bude čtyřikrát dražší než Čína, dvakrát dražší než balkánské země, o polovinu dražší než Slovensko nebo Polsko. Německo bude však stále šestkrát dražší.* • ČR v současné době ztrácí většinu svých konkurenčních výhod, které přispěly k razantnímu růstu HDP i zaměstnanosti v uplynulých letech • Globální konkurence bude stále sílit a velcí zaměstnavatelé v ČR tím budou postiženi nejvíce – motivace méně rozvinutých ekonomik dohnat náskok „Západu“ je výrazně vyšší než naše. • Stále častějším jevem mohou být úspěšné východní firmy, kteří potřebují být kulturně i teritoriálně blíže trhům západní Evropy (Changhong, Infosys) • ČR se dlouhodobě pravděpodobně nevyhne údělu bohatší země a část průmyslové produkce ale i méně znalostně náročných ICT služeb ji opustí. • TO JE VŠAK NUTNÉ CHÁPAT JAKO PŘÍLEŽITOST PRO KVALITATIVNÍ RŮST EKONOMIKY I LIDSKÝCH ZDROJŮ – A PŘIPRAVIT SE NA NI. * Studie Roland Berger Consultants – Vize top manažerů

  16. DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST Ing. Jiří BraňkaNárodní vzdělávací fond o.p.s.Národní observatoř zaměstnanosti a vzděláváníOpletalova 25 110 00 Praha 1Tel.: +420 224 500 524Fax: +420 224 500 502E-mail: branka@nvf.czwww.nvf.cz/observatory

More Related