210 likes | 338 Views
Vyjmenovaná slova II. Pravidla českého pravopisu. Vyjmenovaná slova II.
E N D
Pravidla českého pravopisu Vyjmenovaná slova II.
Pravopis v kořenech slov domácích:- po souhláskách pravopisně obojetných, tj. b, f, l, m, p, s, v, z se píše jednak i/í, jednak y/ý- podoba s i/í je základní podoba- podoba s y/ý je vázána na vymezené případy:
v kořenech slov domácích se píše y/ý ve slovech tzv. vyjmenovaných(a v jejich tvarech) a ve slovech, která jsou od nich odvozená nebo jsou s nimi příbuzná.
py, pý: pýcha– pyšný, pyšnit se, zpychnout, pýchavka, pych, přepych, Přepychy; pytel – pytlovina, pytlák, pytlačit; pysk – pyskatý, ptakopysk, Solopysky; netopýr; slepýš; pyl – opylovat, jazykozpyt, nevyzpytatelný; pykat – odpykat; pýr – pýřavka; pýří; pýřit se – zapýřit se, pýřivý, čepýřit se; pyj; Chropyně, Pyšely, Spytihněv.
POZOR!!!na slova píchat (bodat), pisk (pískot; základ ptačího pera), pikaná (dětská hra), opylovat(oplodňovat pylem) x opilovat (obrušovat), slepýš (had) x slepíš (lepidlem).
CVIČENÍ č.1top i l p ylinami, pop ínavýkeř, třpy tivýkámen, netop ý ří let, p i lnost, op ý lenýkvět, p í sčitápláž, jednokopy tník, pop í navárostlina, bílé p i voňky, klop ý tavýkrok, přepy ch neznám, klop ý talijsme ve tmě
sy, sý: syn– synovský, synovec, zlosyn, Synovec; sytý – sytost, dosyta, nasytit, nenasytný; sýr – syreček, sýrař, sýrárna, syrovátka, Sýrovice;usychat/usýchat – vysychat/vysýchat; sýkora – sýkořice; sýček; sysel; syčet – sykat, sykot; sypat – sypký, sýpka, sypek, nasypat, násyp, násypný, osypaný, vysypat, zasypat, zásyp; Bosyně.
POZOR!!! na slova syrý(syrový, vlhký) x sirý (osiřelý, opuštěný), sirup, sirob, sípat (chraptět), sivý (šedivý), sýrový(ze sýra) x sírový (ze síry)
CVIČENÍč.2liptovský s ý r, s y rovájátra, usy chající os i ka, státní s y mbol, višňový s i rup, pros í vat písek, s y novecPavel, velké s í to, s y čícípára, s i lnýprovaz, státní s y mbol, hrubé nás i lí, přes ý pacíhodiny, voňavé s y rečky, nerozsy p smetí, najedli se dosy ta, husa s y čela, s i rotek
vy, vý:vy (zájmeno 2. os. č. mn.); vykat; vysoký – vysočina, Vysočany, vyšší, výše, výška, výšina, povýšit, vyvýšit, vyvýšenina, zvýšit, převyšovat, Vyšehrad; výt – zavýt; výskat – výskot, zavýsknout; zvykat – zvyk, zlozvyk, zvyknout, zvyklost, navykat, navyknout, návyk, odvykat, odvyknout, obvyklý; žvýkat – žvýkací, přežvykovat, přežvýkavec, žvýkačka; vydra – vydří, vydrovka, Povydří; výr (pták); vyžle; povyk – povykovat; výheň; cavyky; Vyškov, Vytoň.
POZOR!!! na slova výt(pes vyje) x vít (vinout věnce), výr (sova) x vír (krouživý pohyb vody nebo vzduchu), výskat (jásat) x vískat (probírat se někomu ve vlasech), vížka(věžička), zviklat (zbavit jistoty), Vizovice, vidí, visí, vítá, viní
–v předponě vy-, vý- se píše y /ý např. vyřadit, vyhodit, vyjmenovat, výlet, výborný
POZOR!!! naslova viset (na stěně), visutý (visutý most), vidět, viklat, vítat, vítězit, vinout, vinit, vidle, vikýř– píšeme i, neboť jde o součást kořene slova
CVIČENÍ č.3v í řivka, sví tícíhodiny, táhlá v ý šina, ošklivý zvy k, v y strašený v ý r, nav y klýpohyb, v y nikajícív ý sledek, jásavý v ý skot, v ý škovékormidlo, někdo je v i nen, v y sypat na zem, bydlíme na V y šehradě, v y berte jen neobvy klé v ý razy
zy, zý: brzy, jazyk– jazýček, jazykozpyt, jazykověda, dvojjazyčný, jazylka, nazývat se – vyzývat, vyzývavý, ozývat se, Ruzyně.
POZOR!!! naslova brzičko (je odvozeno příponou- ičko jako maličko odmálo),zívat(únavou, touhou po spánku), nazívat se (mnoho zívat únavou)
CVIČENÍ č.4brzy , voz í ček, podzi mní dny, mraz i vépočasí, cizí jazy ky, kovový jazý ček, nezí vejtestále, pozi nkovanýplech, vyz ý vámevás, velký z i sk, podzi mní kolo, z í skat cenu
Vlastní jména, zvláště příjmení, se pravopisným pravidlům nepodřizují VŽDY– vedle Sýkora i Sikora, Syrovátka i Sirovátka,Zývali Zíval.
CVIČENÍ č.5papí r slep í š lep i dlem, musíme zamez i t plý tvání, léčivé s i rnélázně, v ý roba sví tipl y nu, v í trzví řil l i stí, přepy chový b y t, děti sbí raly holub i nky, plaz i l se tiše po zemi, V y soké M ý to
Použitá literatura: Kostečka, Jiří: Český jazyk pro 1.-4. ročník gymnázií. Praha, SPN 2002 Mgr. Mašková, Drahuše: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Třebíč, Vyuka.cz 2010 Mgr. Mužíková, Olga; PhDr. Markvartová, Barbora; Mgr. Klusáčková, Lenka; PhDr. Jeřábková, Eleonora: Odmaturuj z českého jazyka. Brno, Didaktis 2010 Kvačková, Jaromíra: Opakujeme češtinu. Nová škola 2005 Havránek, Bohuslav; Jedlička, Alois: Česká mluvnice. Praha, SPN 2008 Martinec, Ivo; Tušková, Jana Marie; Zimová, Ludmila: Mluvnice – učebnice českého jazyka pro střední školy. Plzeň: Fraus, 2009Sochrová, Marie: Cvičení z českého jazyka v kostce. Praha: Fragment, 2008 Melichar, Jiří; Styblík, Vlastimil. Český jazyk – Přehled učiva základní školy. Praha: Fortuna, 2000