Politologie jako věda

1. Politologie jako věda Maturitní otázka č. 15

2. Politologie: • Normativní • Pozitivní • Prediktivní

3. POLITIKA • Politický program: • Jsou vyjádřené politické představy nějakého politického subjektu - strany, vlády, hnutí a pod. • Vycházejí z určitého teoretického nebo ideologického základu • Program obsahuje konkrétní úkoly a prostředky, postupy, cesty k jejich dosažení. • Politika jako oblast střetu • Prostor, ve kterém střetávají politické programy, protichůdné zájmy, apod.

4. Politický program • Pragmatický • Antipolitický • Negativistický • Fundamentalistický

5. Politika jako oblast střetu • Politika je dynamický děj, který je možno rozdělit do dvou fází: • Konflikt • Kompromis

6. Politická socializace: proces, kterým se člověk stává politickou bytostí, začíná vnímat politiku, formovat vlastní názor, zaujímat politické postoje • Politická participace: účast v politickém procesu • konvenční • nekonvenční

7. Filosofické kořeny politologie: SÓKRATÉS (469 – 399 př.n.l.) Polemika s „morálním relativismem“ (sofisté) Idea „nejvyššího dobra“ Politická moc má souviset s věděním V čele státu by měl stát vzdělaný člověk – filosof

8. PLATÓN (427 – 347 př.n.l.) DÍLO: Ústava, Zákony, Politikos • Člověk je tvor přirozeně politický • Redukce práv a svobod jedinců ve společenství • Stát (polis) je přirozený kontext života člověka • Idea spravedlivého státu (Ústava) • Společnosti by měli vládnout vládci a strážci

9. ARISTOTELÉS (384–322 př.n.l.) Nejvýznamnější politologické dílo:Politika • Stát je přirozená forma existence lidské společnosti • Lidé jsou od přírody „političtí tvorové“ • Stát by měl být založen na zákonech • Stát by měl fungovat na principu dělby moci

10. Správné: 1A) Království 2A) Aristokracie 3A) Ústavní vláda Špatné: 1B) Tyranie 2B) Oligarchie 3B) Demokracie Stát může být řízen:1) jednou osobou 2) malou skupinou 3) širokou skupinouVládci mohou vládnout:A) v zájmu všech B) ve svém vlastním zájmu

11. Augustinus Aurelius (354 – 430) • Dílo: „O obci boží“ • Navazuje na Platóna • Popisuje 2 typy státu: • Stát světský – CIVITAS TERRENA • Stát Boží – CIVITAS DEI • Teologické myšlenky s politickým dopadem: • Mimo církev není spásy • Ke katolické víře lze člověka přinutit i násilím (Lk: 14, 23)

12. Tomáš Akvinský (1224 – 1274) • Dílo: „Teologická summa“ • Navazuje na Aristotela • Stát je přirozený, má pozitivní hodnotu • Politika znamená mravní odpovědnost • Politika = volba správných prostředků k morálnímu cíli (společné dobro) • To co je správné, je i racionální – tj. v souladu s rozumem • „Pojednání o zákonech“ (Teologická summa): • Věčný zákon • Božský zákon • Přirozený zákon • Lidský pozitivní zákon

13. Niccolo Machiavelli (1469 – 1527) • Dílo: Vladař, Umění válečné Florentské letopisy • Politika může být redukována na vědu • Je v ní možno nalézt univerzální pravdy, které jsou nezávislé na historickém kontextu • „Machiavellismus“ – morální oportunismus, pragmatismus • Teorie republikánství • cílem všech politických jednání má být zachování státu a stupňování jeho moci • Za tímto účelem je jedno, zda je použito prostředků morálních nebo nemorálních • Účel světí prostředky

14. Thomas Hobbes (1588 – 1679) • Dílo:Leviathan, Základy práva O občanu • „Každý člověk nazývá dobrem to, co je mu příjemné a zlem pak to co mu přináší opak.“ • „Homo homini lupus“, „bellum omnium contra omnes“ (Leviathan) • V přirozeném stavu by byl lidský život „osamělý, ubohý, ošklivý, krutý a krátký“. • Teorii božského původu společnosti nahradil teorií „společenské smlouvy“. Stát je lidským vynálezem – Hobbes tvrdil, že člověk je nucen v zájmu přežití vytvářet stát, aby byl zachován mír ve společnosti. • Nepřipouštěl sociální svobody a demokracii, podporoval neomezenou moc a monarchii, v jejímž čele by stál jediný vládce.

15. John Locke (1632 – 1704) • Dílo: Dvě pojednání o vládě, Esej o lidském rozumu, List o toleranci • Vyvrací teorii božského práva králů /První pojednání o vládě/ • Lidé jsou si přirozeně rovni, nikdo nemůže nikoho podrobit své autoritě bez jeho souhlasu • Politická autorita je jiná než ostatní systémy autority a nadřazenosti ve společnosti • Přirozený zákon (právo na život, svobodu, majetek, nutnost dodržet slib a právo trestat přestupky) • Lidské dějiny probíhají jako posun od přirozeného stavu (zákona) k politické společnosti • Stádia společenské smlouvy: • Lidé musí dát bezpodmínečný souhlas ke sdružení se v komunitu a odevzdat jí svá přirozená práva • Členové této komunity musí dát souhlas k ustanovení legislativních institucí • Vlastníci majetku musí souhlasit s uložením veškerých daní

16. Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778) • Dílo: Rozprava o vědách a umění, Rozprava o původu nerovnosti, O společenské smlouvě, Emil čili o výchově • Lidé jsou si přirozeně rovni a svobodní, žijí podle principu sebezáchovy a soucitu • Transformací „přirozeného člověka“ ve „společenského člověka“ vzniká nerovnost, soutěživost, sobectví, schopnost škodit druhým. • „Člověk se narodil svoboden a přesto je všude v okovech“ /O společenské smlouvě/ • Moderní politika by měla být založena na „obecné vůli“ • Aby byla společnost legitimní musí politická rozhodnutí odpovídat zákonům, které jsou schváleny svrchovaným lidem a jsou závazné pro všechny občany bez rozdílu.

18. Německá filosofie: • Immanuel Kant (1724 – 1804) „Metafyzika mravů“ „K věčnému míru“ • koncepce mezinárodního společenství národů • Zásady práva (státního i mezinárodního • Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770 – 1831) „Filosofie práva“ • Teorie státu: stát stojí výše než jednotlivý člověk. Svobodu získá člověk podřízením se státu.

19. Karl Marx (1818 – 1883) • Dílo: Kapitál, Komunistický manifest • Materialismus – „ekonomický“ pohled na dějiny – ekonomická základna, kulturní nadstavba • Teorie třídního boje – vykořisťování na základě vztahu k výrobním prostředkům • Kritika státu a zastupitelské demokracie