POZDNÍ STŘEDOVĚK

1. POZDNÍ STŘEDOVĚK

2. POZDNÍ STŘEDOVĚK – období od 13. stol. do 15. stol.

3. EVROPA V KRIZI pol. 14.stol. úpadek hospodářství - venkovská kolonizace dosáhla svého vrcholu, některé vesnice opět pustly a zanikaly - přístupná ložiska drahých kovů byla již vytěžena, obtížnější dobývání – pokles těžby - snižovala se hodnota mincí (inflace)

4. EVROPA V KRIZI pol. 14.stol. morová epidemie - v Evropě nová nemoc (zavlečená s hlodavci dovezenými do Janova z Krymu), Evropané neměli proti ní imunitu - zemřela asi čtvrtina obyvatelstva - v dalších staletích se ještě epidemie několikrát vrátila, až v 18. stol. se vytratila

5. EVROPA V KRIZI morová epidemie

6. EVROPA V KRIZI 14.stol. katolická církev - ve 14. stol. sídlili katoličtí papežové v Avignonu (Francie) - vliv papežů zeslábl - církev bohatla a libovala si v přepychu, proto potřebovala další peníze – vybírala poplatky za církevní úkony, za odpouštění hříchů apod. - řada věřících začala na nešvary církve upozorňovat papežský palác v Avignonu

7. STOLETÁ VÁLKA 14.stol. spor Francie a Anglie - ve Francii nahradil dynastii Kapetovců na trůnu rod Valois [valoa] - napětí mezi Anglií a Francií přerostlo r. 1337 ve válku, Angličané se vylodili v severní Francii - v bitvě u Kresčaku zahynul v boji i český král Jan Lucemburský - hrdinkou v odporu Francouzů proti Angličanům se stala Jana z Arku (mladá vesnická dívka). Angličané ji zajali a upálili. - Francouzi postupně Angličany z Francie vytlačili (1453) Jeanne d'Arc

8. LUCEMBURKOVÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH 14.stol. Jan Lucemburský - po letech zmatků se stal českým králem čtrnáctiletý Jan Lucemburský (1310), oženil se s Eliškou Přemyslovnou - podstatně rozšířil území českého království - zůstal současně i vládcem Lucemburska - v Evropě známý jako udatný rytíř a válečník - padl v bitvě u Kresčaku ve Francii (1346) busta z katedrály sv. Víta v Praze náhrobek Jana Lucemburského v katedrále Notre-Dame v Lucemburku

9. LUCEMBURKOVÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH 14.stol. Karel IV. - syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny - vzdělaný, vychován v Paříži, poznal i Lucembursko a Itálii - 1347 korunován českým králem – novou korunou zhotovenou na jeho přání a věnovanou památce sv. Václava - stal se i císařem Svaté říše římské Římský císař, český, lombardský a arelatský král, hrabě lucemburský, markrabě moravský svatováclavská česká koruna

10. LUCEMBURKOVÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH 14.stol. Karel IV. - 1348 založil pražskou univerzitu (dnes Karlova univerzita) - 4 fakulty: svobodných umění (tj. přírodní a společenské vědy), lékařská, bohoslovecká (tj. teologická), právnická - na univerzitě studovali a učili i cizinci, převážně ze Svaté říše římské znak Karlovy univerzity Karolinum – historický sál

11. LUCEMBURKOVÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH 14.stol. Karel IV. - založil Nové Město pražské se třemi náměstími (Dobytčí trh – dnes Karlovo nám.; Koňský trh - dnes Václavské nám.; Senný trh – dnes Senovážné nám.) - na Novém Městě se soustředilo obchodování se zeměd. produkty a potravinářské výroby, ušlechtilejší řemesla zůstala na Starém Městě - v blízkosti Pražského hradu založil město Hradčany – zde bydleli převážně zaměstnanci hradu

12. Karlův most Karlův most Senovážné náměstí Senný trh Václavské náměstí Koňský trh Karlovo náměstí Dobytčí trh Staré Město Pražské Nové Město Pražské

13. LUCEMBURKOVÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH 14.stol. Karel IV. - nechal vystavět hrad Karlštejn, v kapli sv. Kříže byly uloženy korunovační klenoty Sv. říše římské

14. LUCEMBURKOVÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH 14.stol. Václav IV. - syn Karla IV., vzdělaný, ale nesamostatný a nerozhodný člověk - na počátku jeho vlády postihl české země mor, zhoršila se i ekonomická situace, chyběly peníze na dostavby velkých staveb (chrámy sv. Víta, Týnského chrámu apod.)

15. LUCEMBURKOVÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH 14.stol. Václav IV. - král se dostal do sporu i s pražským arcibiskupem, jeho spolupracovníka Jana z Pomuku nechal umučit a mrtvé tělo hodit do Vltavy (později podle toho vznikla legenda o sv. Janu Nepomuckém)

16. poč. 15.stol. Jan Hus – kazatel a reformátor - v Evropě se začali objevovat kritici církve; kritizovali její nákladný život, odcizení od potřeb lidí (v Anglii např. John Viklef) - na pražské univerzitě působil Jan Hus - římskokatolický kněz, hluboce věřící, uznával Bibli jako základ víry - kázání v kapli Betlémské na Starém Městě pražském, kritika církve (zbavit církev majetku, řídit se textem bible, zrušit prodej odpustků) - Husa zpočátku v jeho snaze o omezení vlivu církve podporoval i král Václav IV.

17. poč. 15.stol. Jan Hus – kazatel a reformátor - Jan Hus se stal rektorem pražské univerzity - král Václav IV. vydal Dekret kutnohorský – výnos, kterým změnil poměry na univerzitě ve prospěch českých studentů a učitelů - církev Jana Husa pro jeho názory označila za kacíře (uvalila na něj klatbu) a později vyhlásila v Praze církevní interdikt (zákaz bohoslužeb v místě Husova pobytu) - Hus proto odešel z Prahy a pobýval na venkově u šlechticů, kteří jej podporovali

18. poč. 15.stol. Jan Hus – kazatel a reformátor - Hus byl pozván do Kostnice (již. Německo) na církevní koncil - předpokládal, že bude mít možnost kázat své názory a obhájit je před církevními hodnostáři - krátce po příjezdu do Kostnice byl zatčen a uvězněn - koncilem byl odsouzen jako kacíř a 6. července 1415 upálen

19. poč. 15.stol. Jan Hus – kazatel a reformátor - Hus se stal symbolem člověka, který stojí za svými názory i přes hrozbu smrti - jeho myšlenky v Čechách získaly velkou odezvu jak mezi lidem tak i mezi mnohými šlechtici - rok po Husově smrti byl na stejném místě upálen i jeho následník Jeroným Pražský

20. 15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ - Husovi následovníci začali propagovat přijímání podobojí (tj. chléb a víno, stejně jako kněží) - víno se podávalo z kalicha, proto se stoupencům hnutí začalo říkat kališníci (nebo též husité) - hnutí získalo podporu po celých Čechách - přívrženci se scházeli na vyvýšených místech (horách) k bohoslužbám a kázáním

21. 15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ - Husovi následovníci začali propagovat přijímání podobojí (tj. chléb a víno, stejně jako kněží) - víno se podávalo z kalicha, proto se stoupencům hnutí začalo říkat kališníci (nebo též husité) - hnutí získalo podporu po celých Čechách - přívrženci se scházeli na vyvýšených místech (horách) k bohoslužbám a kázáním

22. 15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ - král Václav IV. zprvu názory Jana Husa podporoval, později se od nich odvrátil z politických důvodů - r. 1419 dosadil na radnici Nového Města pražského nové (protihusitské) konšely - husité v Praze pod vedením kazatele Jana Želivského se proti novému vedení města vzbouřili a zaútočili na radnici - konšelé a úředníci byli pobiti nebo vyhozeni z oken (tzv. první pražská defenestrace)

23. 15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ - král Václav IV. brzy poté zemřel a země zůstala bez panovníka (jeho bratr Zikmund totiž nebyl pro většinu šlechticů přijatelnou osobou) - husité měli stále více přívrženců i mezi šlechtici a měšťany - v řadě měst měli velký vliv - na místě zaniklého města vybudovali nejvěrnější stoupenci husitů hradiště Tábor, stalo se vojenským centrem hnutí - život občanů zde řídili husitští kněží (např. Prokop Holý), vojenským oddílům veleli hejtmané (např. Jan Žižka z Trocnova)

24. 15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ - společným programem husitů se staly tzv. čtyři pražské články (artikuly) 1. přijímání z kalicha 2. povinnost trestat smrtelné hříchy 3. svobodné kázání božího slova 4. zákaz světského působení kněží, především zabavení církevního majetku - část šlechty a měšťanů zůstala věrna katolické víře a respektovala Zikmunda jako krále

25. 15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ - papež vyhlásil křížové tažení proti husitským kacířům v Čechách - křižácké vojsko tvořili hlavně Němci, Rakušané a Uhři, také čeští katolíci - oblehli Prahu, byli však poraženi husity pod vedením Jana Žižky (na Vítkově a pod Vyšehradem) - jedním ze symbolů hnutí se stal chorál Kdož jsú boží bojovníci

26. 15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ - uvnitř husitského hnutí se později začaly projevovat rozpory - roku 1424 umírá Jan Žižka - velení se ujal Prokop Holý; v té době husité podnikají vojenské výboje i do okolních zemí (tzv. spanilé jízdy) (propagace husitských myšlenek, ale také zdroj zboží a peněz) - odrazili rovněž další křižácké výpravy (u Ústí n.L., u Stříbra, u Domažlic)

27. 15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ - Prokop Holý začal jednat s církevním koncilem, aby prosadil uznání husitského hnutí, část husitů s ním nesouhlasila - stoupenci tvrdého jádra husitů byli poraženi umírněnými husity v bitvě u Lipan r. 1434 - r. 1436 byla vyhlášena tzv. Bazilejská kompaktáta – kompromis a smír mezi husity a katolíky - husitům byla přiznána některá práva z jejich programu (např. přijímání podobojí) - Zikmund byl poté uznán českým králem

28. 15.stol. Jiří z Poděbrad - Zikmund byl uznán českým králem, roku 1437 však zemřel; Lucemburský rod tak vymřel po meči - česká šlechta se rozhodla zvolit krále ze svých řad, stal se jím Jiří z Poděbrad (1458) - snažil se být králem „dvojího lidu“ – husitského i katolického, podporu katolíků však nakonec nezískal - když pochopil, že rod Poděbradů neudrží vládu v Čechách, nabídl krátce před svou smrtí (1471) český královský trůn polskému rodu Jagellonců

29. 15. – 16. stol. Jagellonci - českým králem se stal polský princ Vladislav Jagellonský (1471) - rozhodující moc však získal zemský sněm (představitelé pánů, rytířů a zástupců královských měst), moc krále byla omezená („král dobře“) - stejně to bylo i za vlády Vladislavova syna Ludvíka Jagellonského - Ludvík Jagellonský zahynul ve svých dvaceti letech (1526) a český trůn se tak opět uvolnil Vladislav Jagellonský, král český, uherský a chorvatský

30. 15. – 16. stol. Jagellonci - za vlády Vladislava Jagellonského byl na pražském hradě vybudován gotický Vladislavský sál - dnes slouží ke slavnostním příležitostem (např. volba prezidenta)

31. 12. až 15. stol. gotický stavební sloh chrám sv. Barbory, Kutná Hora

32. 12. až 15. stol. gotický stavební sloh hrad Pernštejn Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě a jeho přesun o 841 m v roce 1975

33. 12. až 15. stol. gotický stavební sloh - v době husitské revoluce docházelo často k obrazoborectví: husité měli názor, že církevní stavby je třeba očistit od zbytečné nádhery (bořili kostely, ničili sochy i obrazy svatých, rukopisné knihy). Řada gotických památek se přesto zachovala. díla Mistra Litoměřického oltáře

34. Polsko Anglie České království Svatá říše římská Uhry Francie Španělsko Evropa na konci 15. stol.