1 / 26

SKALNÍ MĚSTA

SKALNÍ MĚSTA. Tomáš Ondrejka Michal Kohout 2. Ročník GGI Olomouc 2006. Skalní města a jejich charakteristika.

admon
Download Presentation

SKALNÍ MĚSTA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. SKALNÍ MĚSTA Tomáš Ondrejka Michal Kohout 2. Ročník GGI Olomouc 2006

  2. Skalní města a jejich charakteristika Skalním městemse rozumí seskupení skalních tvarů (bloků, věží, stěn, …) vytvořených procesy zvětrávání a odnosu v různých typech hornin (sedimentárních, vulkanických, krystalických, …). Nejdokonalejší tvary se vytvořily v pískovcích, rozdělených soustavami subvertikálních puklin a subhorizontálních vrstevních ploch na více nebo méně pravidelné kvádrovité bloky; méně dokonalé formy se objevují na vápencích, dolomitech, travertinech, mladých sopečných horninách…

  3. Typická skalní města tvoří věže, bloky, štíty, jehly, skalní kulisy, komíny, hřiby, oddělené úzkými soutěskami nebo prostornějšími kaňony. Vzhledem k dobré propustnosti hornin zde probíhá intenzivní hloubková eroze po puklinách, kdežto na plochých vrcholových částech skalních tvarů nedochází k podstatným změnám. Výška skalních forem se pohybuje od několika metrů do více než 100 metrů.

  4. Výskyt Skalní města se převážně vyskytují na okrajích vysoko položených plošin nebo vyvýšenin, na skalních hřbetech a údolních svazích, a to v geomorfologicky exponované poloze, podmiňující intenzivní destrukční procesy, zejména hloubkovou erozi po puklinách.

  5. Význam U skalních měst lze dobře pozorovat jednotlivé etapy vývoje typu reliéfu v závislosti na klimaticky podmíněných geomorfologických procesech a na geologicko-tektonické stavbě území.

  6. Rozšíření V ČR se nejdokonalejší skalní města nacházejí v křemenných kvádrových pískovcích české křídové pánve. Výška skalních tvarů dosahuje 10 až 80 metrů. Nejznámějšími skalními městy jsou v Děčínské vrchovině Tiské stěny a Jetřichovické stěny, v Broumovské vrchovině Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny a Ostaš, v Ralské pahorkatině se nacházejí na Rači u Zakšína, u Kokořína, Vojtěchova. V Jičínské pahorkatině lze najít Prachovské skály, Besedické skály na Maloskalsku, Klokočské a Betlémské skály a Hruboskalské skalní město na Turnovsku. V Evropě např. Saské Švýcarsko, Schandau, Schrammsteine…

  7. SKALNÍ STĚNA • subvertikální nebo příkře ukloněná skalní plochaz obnažené kompaktní horniny • Výskyt: všude kde jsou pro jejich vznik příznivé geologické podmínky • - na Slovensku-granodiority Vysokých Tater, Slovenský kras,...

  8. Slovinsko Lužické hory

  9. SKALNÍ ZEĎ • úzké, protáhlé, subvertikálními plochami omezené těleso tvaru zdi • vyskytují se převážně v sedimentárních a neovulkanických strikturách • - Čertova zeď na Ralské pahorkatině

  10. SKALNÍ HRADBA - rozsáhlý, svislými plochami omezený a často členitý skalní výchoz v horní partii vrchů - především v žulách a krystalických břidlicích - Hruby jeseník(Petrovy kameny, Vozka,Keprník), Krušné hory, Žďárské vrchy,... Čertovy skály

  11. SKALNÍ VĚŽ • izolovaná část skalního masivu ve tvaru více méně pravidelného, vysokého a zpravidla štíhlého sloupu, vzniklá destrukcí skalnatého horského hřebene • výskyt na okrajích vysokých hor a tabulových plošin • - CHKO Kokořínsko a Český Ráj, Ralská pahorkatina, Děčínská vrchovina

  12. Malá Fatra

  13. SKALNÍ PYRAMIDA - kuželové skalní útvary podobné zemním pyramidám, avšak vyvinuté ve vysoce zpevněných usazených horninách jakopískovce, slepence, arkózy aglomeráty apod. - na okrajích plošin a svahů s výše uvedenými sedimenty - nejznámnější : Bryce Canon v Utahu, Zahrada Bohů v Coloradu a v Malé Asii

  14. SKALNÍ JEHLA - vysoká a alespoň z jedné strany úzká skalní věž se zašpičatělým vrcholem - příznačné pro vysokohorský reliéf mladých vrásných pohoří a pro strmá mořská pohoří - Savojské Alpy, vrcholy žulového hřebene vysokých Tater,...

  15. Hřensko Německo

  16. SKALNÍ HŘIB - mezomorfa modelovaná působením geomorfologických činitelů do hřibovitého tvaru - v klasických sedimentech(pískovce) a žulách - pískovce české křídové pánve nejvíce v SPR Broumovské stěny, SPR Adršpašsko-Teplické skály,... Jizerské hory

  17. SKALNÍ KOMÍN - úzký prostor ohraničený dvěma svislými skalními stěnami nebo stěnou skalní věží Malá Fatra

  18. SKALNÍ PŘEVIS - rozsáhlý skalní výběžek až mělká polojeskyně nejčastěji pecovitého tvaru - V kaňonech a horských údolích především při úpatí skalních stěn - JZ USA(osady Pueblo), JZ Francie

  19. SKALNÍ OKNO - perforace úzké skalní hmoty, jejíž dno leží ve visuté poloze nad úpatím stěny - vyskytují se takřka všude - Klokočské skály, Broumovská vrchovina, Adršpašsko-Teplické skály,...

  20. SKALNÍ BRÁNA - perforace úzké skalní hmoty, jejíž dno se nachází přibližně v okolního povrchu - v okrajových částech zúžených skalních bloků, při hranách plošin a údolí - Děčínská vrchovina North Window

  21. Rumunsko Slovensko

  22. SKALNÍ MOST -   - sklaní oblouk nebo úzká přepážka překleňující rozsáhlejší perforaci v horizontálně zvrstvených sedimentárních horninách - Turnovská pahorkatina,Příhrazská vrchovina Pravčická brána

  23. SKALNÍ TUNEL - vzniká destrukcí okrajové části skalní hmoty - Turnovská pahorkatina,Malé skály Turecko

  24. Děkujeme za pozornost

More Related