Hroch obojživelný

1. Hroch obojživelný Tereza Thérová

2. HROCH OBOJŽIVELNÝ Tereza Thérová

3. ŽIJE…

4. ŽIJE… • Hroch se nejraději pohybuje ve vodě zhruba metr hluboké, tak že mu vykukují pouze oči a nozdry.

5. ŽIJE… • Hroch se nejraději pohybuje ve vodě zhruba metr hluboké, tak že mu vykukují pouze oči a nozdry. • I když působí nemotorně, dokáže výborně plavat (uplave až 30 km)

6. ŽIJE… • Hroch se nejraději pohybuje ve vodě zhruba metr hluboké, tak že mu vykukují pouze oči a nozdry. • I když působí nemotorně, dokáže výborně plavat (uplave až 30 km) • Je schopen se potopit na 5-10 min. Na souši se hroch také dovede pohybovat poměrně rychle.

7. ŽIJE… • Hroch se nejraději pohybuje ve vodě zhruba metr hluboké, tak že mu vykukují pouze oči a nozdry. • I když působí nemotorně, dokáže výborně plavat (uplave až 30 km) • Je schopen se potopit na 5-10 min. Na souši se hroch také dovede pohybovat poměrně rychle. • Žije v Africe poblíž řek, sladkovodních jezer zhruba do dvou tisíc metrů nad mořem

8. MÍRY A STÁŘÍ • Průměrná velikos je do 460 cm, výška v kohoutku až 150 cm

9. MÍRY A STÁŘÍ • Průměrná velikos je do 460 cm, výška v kohoutku až 150 cm • váha samce se pohybuje mezi 1500 - 3200 kg

10. MÍRY A STÁŘÍ • Průměrná velikos je do 460 cm, výška v kohoutku až 150 cm • váha samce se pohybuje mezi 1500 - 3200 kg • samice váží do 1500 kg

11. MÍRY A STÁŘÍ • Průměrná velikos je do 460 cm, výška v kohoutku až 150 cm • váha samce se pohybuje mezi 1500 - 3200 kg • samice váží do 1500 kg • délka ocasu 35 - 50 cm

12. MÍRY A STÁŘÍ • Průměrná velikos je do 460 cm, výška v kohoutku až 150 cm • váha samce se pohybuje mezi 1500 - 3200 kg • samice váží do 1500 kg • délka ocasu 35 - 50 cm • Hroši se v zajetí dožívají zhruba 45 let nejstarší známý hroch se dožil 59 let

13. KONČETINY

14. KONČETINY • Má krátké, sloupovité nohy se čtyřmi prsty, krajní dva prsty má dobře vyvinuty a při chůzi došlapuje na všechny prsty.

15. KONČETINY • Má krátké, sloupovité nohy se čtyřmi prsty, krajní dva prsty má dobře vyvinuty a při chůzi došlapuje na všechny prsty. • Mezi prsty má krátkou plovací blánu. Protože tráví většinu času ve má uzavíratelné ušní boltce a nozdry.

16. KŮŽE • Hroší kůže je velmi citlivá na sluneční záření, proto vylučuje načervenalý mazlavý sliz, který pohlcuje UV záření a zároveň zabraňuje šíření bakteriální infekce.

17. KŮŽE • Hroší kůže je velmi citlivá na sluneční záření, proto vylučuje načervenalý mazlavý sliz, který pohlcuje UV záření a zároveň zabraňuje šíření bakteriální infekce. • Díky červené barvě tohoto slizu se říká, že hroši potí krev.

18. KŮŽE • Hroší kůže je velmi citlivá na sluneční záření, proto vylučuje načervenalý mazlavý sliz, který pohlcuje UV záření a zároveň zabraňuje šíření bakteriální infekce. • Díky červené barvě tohoto slizu se říká, že hroši potí krev. • Hroší kůže je citlivá i na dotek přestože je tak tlustá díky tuku. Hroch na svém těle cítí např.: i mouchu.

19. KŮŽE • Hroší kůže je velmi citlivá na sluneční záření, proto vylučuje načervenalý mazlavý sliz, který pohlcuje UV záření a zároveň zabraňuje šíření bakteriální infekce. • Díky červené barvě tohoto slizu se říká, že hroši potí krev. • Hroší kůže je citlivá i na dotek přestože je tak tlustá díky tuku. Hroch na svém těle cítí např.: i mouchu. • Při vyschnutí dosahuje hroší kůže extrémní tvrdosti, proto se dříve využívala k broušení diamantů. 

20. ZUBY • Na hrochovi jsou velmi nápadné zuby kterých má 40. • Nejvýraznější jsou stále dorůstající špičáky, které s kořeny mohou měřit až 70 cm, při váze 4 kg. • Hroší špičáky, na rozdíl od slonoviny nežloutnou, proto se využívaly k výrobě zubních protéz.

21. ROZMNOŽOVÁNÍ Samice s mládětem

22. ROZMNOŽOVÁNÍ • Samice se páří zpravidla s dominantním samcem, zhruba ve dvou a půl letých intervalech. Samice s mládětem

23. ROZMNOŽOVÁNÍ • Samice se páří zpravidla s dominantním samcem, zhruba ve dvou a půl letých intervalech. • Samotné páření probíhá ve vodě a trvá docela dlouho. Březost trvá 227 - 240 dní, po této době hrošice v mělké vodě porodí jedno, velmi zřídka dvě mláďata. Samice s mládětem

24. ROZMNOŽOVÁNÍ • Samice se páří zpravidla s dominantním samcem, zhruba ve dvou a půl letých intervalech. • Samotné páření probíhá ve vodě a trvá docela dlouho. Březost trvá 227 - 240 dní, po této době hrošice v mělké vodě porodí jedno, velmi zřídka dvě mláďata. • K porodu u hrochů nejčastěji dochází na přelomu srpna a září, mládě váží mezi 30 a 50 kg. Samice kojí mládě pod vodou asi 7 měsíců. Samice s mládětem

25. ROZMNOŽOVÁNÍ • Samice se páří zpravidla s dominantním samcem, zhruba ve dvou a půl letých intervalech. • Samotné páření probíhá ve vodě a trvá docela dlouho. Březost trvá 227 - 240 dní, po této době hrošice v mělké vodě porodí jedno, velmi zřídka dvě mláďata. • K porodu u hrochů nejčastěji dochází na přelomu srpna a září, mládě váží mezi 30 a 50 kg. Samice kojí mládě pod vodou asi 7 měsíců. • Hrošice si při péči o mláďata vypomáhají a to především na souši, kde se mláďata stávají častou kořistí šelem. • Dospělosti se dožívá kolem 20% jedinců. Samice s mládětem

26. ROZMNOŽOVÁNÍ • Samice se páří zpravidla s dominantním samcem, zhruba ve dvou a půl letých intervalech. • Samotné páření probíhá ve vodě a trvá docela dlouho. Březost trvá 227 - 240 dní, po této době hrošice v mělké vodě porodí jedno, velmi zřídka dvě mláďata. • K porodu u hrochů nejčastěji dochází na přelomu srpna a září, mládě váží mezi 30 a 50 kg. Samice kojí mládě pod vodou asi 7 měsíců. • Hrošice si při péči o mláďata vypomáhají a to především na souši, kde se mláďata stávají častou kořistí šelem. Samice s mládětem

27. ROZMNOŽOVÁNÍ • Samice se páří zpravidla s dominantním samcem, zhruba ve dvou a půl letých intervalech. • Samotné páření probíhá ve vodě a trvá docela dlouho. Březost trvá 227 - 240 dní, po této době hrošice v mělké vodě porodí jedno, velmi zřídka dvě mláďata. • K porodu u hrochů nejčastěji dochází na přelomu srpna a září, mládě váží mezi 30 a 50 kg. Samice kojí mládě pod vodou asi 7 měsíců. • Hrošice si při péči o mláďata vypomáhají a to především na souši, kde se mláďata stávají častou kořistí šelem. • Dospělosti se dožívá kolem 20% jedinců. Samice s mládětem

28. POTRAVA • Hroši jsou vegetariáni, živí se převážně vodními rostlinami, které jsou pro ostatní býložravce nestravitelné.

29. POTRAVA • Hroši jsou vegetariáni, živí se převážně vodními rostlinami, které jsou pro ostatní býložravce nestravitelné. • To jim umožňuje speciální konstrukce žaludku, který je rozdělen na tři velké části a jedenáct menších částí, další zvláštností je i na býložravce dlouhé střevo (50 - 60 m).

30. POTRAVA • Hroši jsou vegetariáni, živí se převážně vodními rostlinami, které jsou pro ostatní býložravce nestravitelné. • To jim umožňuje speciální konstrukce žaludku, který je rozdělen na tři velké části a jedenáct menších částí, další zvláštností je i na býložravce dlouhé střevo (50 - 60 m). • V noci spásají porost na březích, během jedné noci hroch ujde zhruba 10 km a sežere zhruba 40 - 60 kg potravy.

31. POTRAVA • Hroši jsou vegetariáni, živí se převážně vodními rostlinami, které jsou pro ostatní býložravce nestravitelné. • To jim umožňuje speciální konstrukce žaludku, který je rozdělen na tři velké části a jedenáct menších částí, další zvláštností je i na býložravce dlouhé střevo (50 - 60 m). • V noci spásají porost na březích, během jedné noci hroch ujde zhruba 10 km a sežere zhruba 40 - 60 kg potravy. • Jeho „zívání“ je vypouštění přebytečných plynů vznikajících při trávení rostlinné potravy v žaludku.

32. ŽIVOT VE STÁDĚ • Hroši jsou teritoriální zvířata, žijící ve stádech, která mají zpravidla 15 - 20 kusů, občas i více. • Vůdcem stáda je dominantní samec. Ve stádu výrazně převládají samice, kterých zpravidla bývá kolem 75%. • Mladší samci se zpravidla zdržují v malých skupinách v dostatečné vzdálenosti od dominantního samce, v případě že se setkají, plazí se po břiše, čímž dávají najevo své podřadné postavení. • Své teritorium vyznačují trusem, který ocasem roztrušují po kmenech stromů a kamenech.

33. ŽIVOT VE STÁDĚ • Hroši jsou teritoriální zvířata, žijící ve stádech, která mají zpravidla 15 - 20 kusů, občas i více.

34. ŽIVOT VE STÁDĚ • Hroši jsou teritoriální zvířata, žijící ve stádech, která mají zpravidla 15 - 20 kusů, občas i více. • Vůdcem stáda je dominantní samec. Ve stádu výrazně převládají samice, kterých zpravidla bývá kolem 75%.

35. ŽIVOT VE STÁDĚ • Hroši jsou teritoriální zvířata, žijící ve stádech, která mají zpravidla 15 - 20 kusů, občas i více. • Vůdcem stáda je dominantní samec. Ve stádu výrazně převládají samice, kterých zpravidla bývá kolem 75%. • Mladší samci se zpravidla zdržují v malých skupinách v dostatečné vzdálenosti od dominantního samce, v případě že se setkají, plazí se po břiše, čímž dávají najevo své podřadné postavení.

36. ŽIVOT VE STÁDĚ • Hroši jsou teritoriální zvířata, žijící ve stádech, která mají zpravidla 15 - 20 kusů, občas i více. • Vůdcem stáda je dominantní samec. Ve stádu výrazně převládají samice, kterých zpravidla bývá kolem 75%. • Mladší samci se zpravidla zdržují v malých skupinách v dostatečné vzdálenosti od dominantního samce, v případě že se setkají, plazí se po břiše, čímž dávají najevo své podřadné postavení. • Své teritorium vyznačují trusem, který ocasem roztrušují po kmenech stromů a kamenech.

37. DOMINANTNÍ SAMEC • Dominantní samec bývá starý přes dvacet let a své postavení většinou udrží zhruba deset let.

38. DOMINANTNÍ SAMEC • Dominantní samec bývá starý přes dvacet let a své postavení většinou udrží zhruba deset let. • O dominanci svádí hroši souboje, které často končí zraněními, zřídka i smrtí. Souboj se zpravidla odehrává ve vodě, začíná zastrašováním dlouhými kly a hlasitým řvaním, pokračuje snahou kousnout a podupat soupeře.

39. DOMINANTNÍ SAMEC • Dominantní samec bývá starý přes dvacet let a své postavení většinou udrží zhruba deset let. • O dominanci svádí hroši souboje, které často končí zraněními, zřídka i smrtí. Souboj se zpravidla odehrává ve vodě, začíná zastrašováním dlouhými kly a hlasitým řvaním, pokračuje snahou kousnout a podupat soupeře. • V případě setkání dvou rovnocenných soupeřů, může souboj trvat i několik hodin.

40. DOMINANTNÍ SAMEC • Dominantní samec bývá starý přes dvacet let a své postavení většinou udrží zhruba deset let. • O dominanci svádí hroši souboje, které často končí zraněními, zřídka i smrtí. Souboj se zpravidla odehrává ve vodě, začíná zastrašováním dlouhými kly a hlasitým řvaním, pokračuje snahou kousnout a podupat soupeře. • V případě setkání dvou rovnocenných soupeřů, může souboj trvat i několik hodin. • V případě setkání dvou dominantních samců, k tomu dochází pouze na hranici teritoria, se k sobě obrátí zadky, vydefekují se a ocasem rozmetají své výkaly, k souboji mezi nimi dochází ve zcela ojedinělých případech.

41. ZAJÍMAVOSTI • Hroch obojživelný je považován za jedno z nejnebezpečnějších afrických zvířat. Samci, nebo samice s mláďaty jsou velmi agresivní a bez varování útočí prakticky na jakéhokoliv vetřelce v jejich teritoriu.

42. ZAJÍMAVOSTI • Hroch obojživelný je považován za jedno z nejnebezpečnějších afrických zvířat. Samci, nebo samice s mláďaty jsou velmi agresivní a bez varování útočí prakticky na jakéhokoliv vetřelce v jejich teritoriu. • Hroši žijí v symbióze s kaprovitou rybou Labeo velifer, která se přisává na hroší kůži a zbavuje ho tak ektoparazitů, ryba se odsává až když hroch opouští vodu.

43. ZAJÍMAVOSTI • Hroch obojživelný je považován za jedno z nejnebezpečnějších afrických zvířat. Samci, nebo samice s mláďaty jsou velmi agresivní a bez varování útočí prakticky na jakéhokoliv vetřelce v jejich teritoriu. • Hroši žijí v symbióze s kaprovitou rybou Labeo velifer, která se přisává na hroší kůži a zbavuje ho tak ektoparazitů, ryba se odsává až když hroch opouští vodu.