1 / 33

Zemětřesení a vulkanické erupce

Zemětřesení a vulkanické erupce. Zdroje: National Earthquake Information Center Global Earthquake Report Photo courtesy of Thor Thordarson Všechno o Zemi Geologie Vlastní archiv. Důležité pojmy . Ohnisko zemětřesení

Ava
Download Presentation

Zemětřesení a vulkanické erupce

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Zemětřesení a vulkanické erupce • Zdroje: • National Earthquake Information Center • Global Earthquake Report • Photo courtesy of Thor Thordarson • Všechno o Zemi • Geologie • Vlastní archiv (c) 2004 Petr Šrámek

  2. Důležité pojmy • Ohnisko zemětřesení • Prostor, kde zemětřesení vzniká. Často několikasetkilometrová hranice litosferických desek. • Hypocentrum • Těžiště ohniska zemětřesení • Epicentrum • Kolmý průmět hypocentra na povrch Země • Hloubka ohniska • Vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem • Pleistoseistní oblast • Okolí epicentra nejvíce postižené zemětřesením

  3. Druhy zemětřesení • Řítivá (3%) • Vznikají zřícením stropů podzemních dutin v krasových nebo poddolovaných oblastech. • Mají mělká hypocentra a bývají lokálního charakteru, způsobují však velké škody • Sopečná (vulkanická) (7%) • Průvodní jev sopečné činnosti. • Hypocentra v hloubkách do 10 km. • Mívají lokální význam a malou intenzitu. • Tektonická (dislokační) (90%) • Nejničivější rozsahem i intenzitou

  4. Litosferické desky

  5. Tektonická zemětřesení • Dělení dle hloubky ohniska: • Mělká (do 60 km) • Střední (60 – 300 km) • Hluboká (300 – 700 km) • Vznik • Litosferické desky volně plují (riftují) po astenosféře, přičemž dochází ke smykovému pohybu ker podél zlomů. Po nahromadění velkého množství elastické energie dochází k uvolnění -> zemětřesení

  6. Měření síly zemětřesení • Richterova stupnice • Vytvořil ji v roce 1935 americký seismolog Charles Francis Richter (26. 4. 1900 - 30. 9. 1985). Měří množství energie v hypocentru a udává intenzitu pohybu země ve vzdálenosti 100 km od epicentra zemětřesení. Je logaritmická a nemá horní hranici.

  7. Měření síly zemětřesení • Mercalliho stupnice • MCS (Mercalli - Cancani - Sieberg), později upravená v USA na MM (Mercalliho stupnice). Neměří se přístroji, ale statisticky se vyhodnocují pozorované makroseismické účinky otřesu. Hodnocení je tedy subjektivně zabarveno. Sestavil ji italský seismolog Giuseppe Mercalli (21. 5. 1850 - 19. 3. 1914) • MKS (Medvedev, Karnik, Sponheuer) stupnice • Byla používána ve východní Evropě.

  8. Měření síly zemětřesení

  9. Velká zemětřesení v minulosti • 23.1.1556 – Japonsko, Čína • 830 000 mrtvých, nejvíce obětí v historii, (8,0) • 28.6.1763 – Komárno, Slovensko • 18.4.1906 – San Francisco • zlom San Andreas (7,9), 50% domů zbořeno, 3000 mrtvých • 21.-29.5.1960 – Chile • Nejsilnější zemětřesení v dějinách (8,3) • 31.5.1970 15:24 – Huaskarán, Peru • 70000 lidí, 14členná česká expedice (7,9) • 27.7.1976 – Čína • komunisté: 255 000 mrtvých • bylo jich 655 000, (7,2/8,0)

  10. Velká zemětřesení v minulosti • 7.12.1988 – Arménie • 25 000 mrtvých (6,9) • 21.6.1990 – Írán • 40 000 mrtvých, 27 zničených měst • 17.8.1999 – Turecko • 19 118 mrtvých • 21.9.1999 – Tchaj-wan • 3400 mrtvých, nejsilnější tamější otřesy (7,3), zdražení PC • 26.1.2001 – Indie, Pakistán • 28 000 mrtvých v provincii Gudžarát, • 12.7.2004 – Rakousko, Slovinsko, Čechy • přes 5 stupňů, zaznamenáno i v Praze • 6.9.2004 – Japonsko • 6,9 a 7,3 Richterovy stupnice, tsunami

  11. Zemětřesení jako zbraň • Za studené války plánovali Sověti použití tzv. Seismických pum • Ty dokázaly vyvolat zemětřesení až 3500 km daleko • Byly velice nenápadné – efekt totiž následoval 2-3 dny po odpálení bomby • Naostro se nikdy nepoužily, nešlo nasměrovat proti konkrétnímu cíli, chování desek se těžko odhaduje • Obdobné bomby testovali i Francouzi • 30.5.1970 - zemětřesení v Peru

  12. Vznik sopečné erupce • Na okrajích bývají desky rozlámané, magma si díky tomu může najít cestu na povrch, kam je vytlačováno obrovským tlakem z magmatického krbu. • Opakovanými erupcemi vzniká z pouhého kráteru sopka, ta dále může růst do výšky i do šířky: • Aconcagua (6959m), McKinley (6194) • Kilimandžáro (5895m), Fudžisan (3776m)

  13. Produkty vulkanické činnosti • Magma • kyselé(méně SiO2, viskózní, 900°C) • bazické(více SiO2, tekuté, 1300°C) • Plyny • H2S, SO2, CO2 • fumaroly, suchý CO2 • Vyvrženiny • popel, prach, písek, lapily, pumy, balvany • Pyroklastické horniny • tufy

  14. Druhy explozí • Pliniovská • Náhlé prudké a ničivé erupce • Produkty vyvrhovány 40 km vysoko • Nedochází k výlevům, spíše k destrukci, hroucení, sesuvům • Peléeská • Kráter se ucpe „zátkou“ a láva se valí po svahu.

  15. Druhy explozí • Havajská • Nedoprovází ji výbuch, pouze poklidné vytékání lávy • Vytváří se mírné svahy • Vulkánská • Vyvrhováno hlavně kamení • Tvoří se oblak tvaru květáku • Strombolská • Ohňostroj lávy, která padá zpět a způsobuje tak minimum škod

  16. Měření síly erupcí • VEI (Volcanic Explosivity Index) • stupnice od 1 do 8 • V potaz se bere: • množství vyvrženého materiálu • vzdálenost, kam až dopadá • velikost oblaku • Právě teď probíhá 15 erupcí • Soufriere Hills, Montserrat (Malé Antily) • Spurr, Veniaminof- Aljaška; Kilauea- Hawaii • Tungurahua- Ekvádor; Fuego, Santa Maria- Guatemala • Ulawun- Papua-Nová Guinea; Dukono- Indonésie • Anatahan- Mariany; Yasur, Ambrym- Vanuatu • Karymsky, Sheveluch, Kliuchevskoi- Kamčatka, Rusko

  17. Velké erupce minulosti • 1650 př.n.l. – Santorini • mizí bájná Atlantida, dnes má ostrov tvar půlměsíce • konec kykladské a minojské civilizace • 79 – Vesuv • pohřbívá Pompeje a Herculaneum, umírá Plinius • 1815 – Tambora • umírá 92 000 lidí, největší exploze v dějinách • způsobila hladomor na severní polokouli • 1902 – Mt.Peleé na Martiniku • umírá 30 000 obyvatel města Saint-Pierre • 1912 – Mt. Katmai-Novarupta na Aljašce • nejsilnější erupce století

  18. Velké erupce minulosti • 1883 – rozmetán ostrov Krakatoa v Sundském průlivu

  19. Velké erupce minulosti • 1963 – erupcí se vytváří ostrov Surtsey jižně od pobřeží Islandu • Vytvořily ho sopky Syrtlingur a Jolnir • Film Osvaldura Knudsena běží dodnes v kině v Reykjaviku • Nazván podle boha ohně • 1,5 km v průměru

  20. Velké erupce minulosti • 1980 Sv. Helena • Zmenšila se o 400 m (na 2548m) a zničila 600km2 lesa (7 mil.$) • 72 mrtvých • 1991 Mt. Pinatubo • Vulkán 90km severně od Manily byl 600 let klidný • Zmenšil se ze 1745 m na dnešních 1485 m. • Popel a prach na několik let ovlivnily světové klima • Déšť smíšený s popelem zničil obydlí 200 000 lidí a americkou leteckou základnu • Usmrceno 722 lidí

  21. Velké erupce minulosti • 1992 – Mt. Spurr • vulkán na Aljašce • 2309 m vysoký • vyvrhoval kameny o dvou metrech v průměru na vzdálenost 4 km

  22. Velké erupce minulosti • 1996 – Rozpouštění ledovce Vatnajökull • ukrýval v sobě sopky Bardabunga, Hamarinn, které se probudily k životu v říjnu 96 • voda se ukládala do podzemního jezera Grimsvöth • 5. listopadu ledovec praskl a voda způsobila obrovskou katastrofu pro celý Island

  23. Hrozící katastrofa • La Palma v Kanárském souostroví • sebemenší otřes může vyvolat zřícení celého masivu do Atlantiku • vytvořila by se obrovská vlna tsunami, která by zdevastovala pobřeží USA, Britanie a Afriky • sopka Cumbre Vieja hrozí výbuchem kdykoli

  24. Zvláštní úkazy • Kaldera • vrchol sopky se zhroutí do vyprázdněného magmatického krbu. • někdy bývá zaplavená vodou • Kužely • vznikají na lávových proudech unikáním plynů • mohou být až 8m vysoké

  25. Zvláštní úkazy • Kataklyzmatická erupce • dochází k zničení části vulkánu • Lakolit • magma, které neprorazí povrch a ztuhne pod ním • Čedičové plošiny • Gejzíry

  26. Zvláštní úkazy • Stratovulkán • složená sopka, • vzniká opakovanými erupcemi, při kterých se střídavě ukládá láva a nezpevněné vyvřeliny • často mívá parazitické krátery • na obrázku je vývoj stratovulkánu

  27. Fudžisan • Posvátná hora na ostrově Honšú • Součást národního parku • 3776m vysoká nečinná sopka • poslední erupce 1708 • nejvyšší hora Japonska • kráter o průměru 600m, hluboký 200m • tzv. nasypaný kužel z vyvrženin

  28. Cotopaxi • 5911m vysoký posvátný stratovulkán v Ekvádoru • Od roku 1738 explodoval padesátkrát. • 1877 roztála jeho sněhová čepice a způsobila záplavy • Poslední erupce v r. 1904

  29. Popocatepetl • Aktivní sopka, velmi nebezpečná • Druhá nejvyšší sopka Severní Ameriky (5465 m) • Leží v blízkosti Ciudad de Mexico (20 mil.) a Puebla (2 mil.) • 1519, 1663 – ničivé erupce • 1922 zatím poslední • Probudila se v r.2003 a do března 2004 vyvrhovala popel a způsobovala otřesy

  30. Ruapehu • Nejvyšší hora severního ostrova Nového Zélandu • Naposledy se projevila v roce 1995 • dříve málo časté intenzivní exploze • dnes časté (jednou za sto let) neškodné erupce

  31. Kilimandžáro • 5895 m vysoká sopka se třemi hlavními krátery • nejvyšší hora Afriky • Kilima Njaro (Svahilsky Zářící hora), Oldoinyo Oibor (Masajsky Bílá hora) • vrchol Kibo s 2,25 km širokým kráterem, který vypouští páru a síru • Od tropického deštného lesa po arktický vrchol

  32. Liparské ostrovy • Lipari • 12 vyhaslých sopek • obsidián (černé sopečné sklo) • liparit • Vulcano • bahenní lázně • učebnice vulkanických jevů • Stromboli • činná sopka tyčící se nad mořem (2900 m) • aktivní již nepřetržitě 5000 let

  33. Sopky u nás • V současnosti v České republice žádná činná sopka není • Sopečná činnost u nás probíhala ve starohorách i prvohorách, během druhohor se odmlčela a opět se ozvala až v jejich úplném závěru, aby se v plné síle projevila ve třetihorách a opět utichla ve čtvrtohorách. • Podmořské sopky vznikly v prvohorách na místě dnešního Hýskova, Kosova, Řeporyjí, pražské Nové Vsi a Svatého Jana pod Skalou. • Ve třetihorách vznikly sopečnou činností např. Doupovské hory a České středohoří (čedič, znělec)

More Related